Spousta lidí se tu diví, proč se tohle vlastně dělá. Mno, myslím, že nejvýstižnější je citát z jednoho článku:
"There are different levels of users. Some would say: 'This button was green before, and it isn't green now, so I cannot work like this!' And the others say: 'Just give me something, I have to work, and I'll get used to it'. We had that kind of range of users, but most were the first type."
U některých uživatelů je prostě velmi těžké jim vysvětlit, že se toho nemusí bát jen proto, že to vypadá trochu jinak. U nás doma jak brácha, tak i máma a dokonce děda jednou na normálním Kubuntu a problémy nejsou.
Nicméně u některých uživatelů se kamufláž ala Lubuntu W7 ukázala jako řešení. Jde hlavně o starší uživatele, co mají počítač jako surfovadlo, často ocení autologin a používají ty svoje ikonky na ploše.
Takoví sice ví, že to není Windows, ale tak nějak si to nepřipouštějí a při jejich způsobu práce s PC na odlišnosti vlastně skoro nenarazí.
Můžeme si o takových uživatelích myslet své, ale pokud člověk zjistí, že spoustu problémů odstraní jen změna vzhledu a vrácení starého dobrého zeleného tlačítka :-) tak jde někdy cestou nejmenšího odporu, než aby dvacetkrát vysvětloval, že to menu je úplně stejné funkce, i když je tlačítko modré a čtvercové...
Jde spis o zvyky.
Lide se proste neradi uci neco noveho. U nas kraluje Debian - Ja a my rodice jej pouzivame a bez problemu. U otce, ktery mel pred tim W 98 a W XP ten prechod byl trochu slozitejsi, ale porval se s tim, a nakonec zjistil, ze Widle k nicemu nepotrebuje. Oba pouzivaji KDE. Otec ve standardnim nastaveni, matka ho ma uz trochu priohnuty (dva panely, par widgetu, atpd...). Pokud bude to prostredi vypadat a fungovat stejne je jim naprosto jedno co tam bude. A o tom to asi cele s BFU je...