Názory k článku Quo vadis, Linux?

Vojtěch Berdnář jako muž mnohých jmen ;o)

Nemyslím si. V. Bednář si s oblibou vybíral kontroverzní témata a ještě se v nich rád s oblibou šťoural tak, aby se to hodně nelíbilo linuxové komunitě. Nutno ale podotknout, že poslední dobou naštěstí velmi ubral na provokativnosti a je to znát. I dříve provokoval hlavně tady. Na Lupě měl naopak např. glosu, jak mu na chmelu linux „zachránil zadek“. V každém případě ať už se komu libí či nelíbí obsah článků V. Bednáře, tak v takových obkecávačkách je docela dobrý a umí „uvařit z vody“.
Tady nechci odradit nového autora po jeho první článků, ale přiznávám, že jsem ten text nějak vůbec nepochopil a proto tady teď plácám off topic. Přeji hodně štěstí do dalších článků a raději bych pro příště doporučil jiné téma.

Je zajímavé, jak když se tu objeví nějaké téma, které se linux-fanatikům moc nezdá – tak se napíše: nojo vždyť ono je to bednář

ja používam Linux už 30 rokov a som s ním spokojný, notebook som ešte ani raz nevypol ani nereštartoval a funguje to perfektne.

to je nudne, to ja uz pouzivam Linux 50 rokof, uptime 50 rokof. cha

A ty aj rozmyslas nad tym co pises? Linux vznikol v '91.

Quo vadis, Linux?

do pr.dele

ab úsque ischium

Pane Bednáři, osobně si za nás uživatele myslím, že další Windows nepotřebujeme. Už teď máme XP/Vista/7 které jsou zavedené, bezproblémové, funkční a existují pro ně aplikace.
Linux se hodí opravdu na profesionální účely, např. jak vidno z mé adresy, mám stanici s ADSL routerem (na něm je Linux). Ale na běžné účely? To nebude nikdy tak dobré jako Windows.

A tak ono „tak dobré jako Windows“ to časem klidně i bude, nebo v mnoha věcech už je. Jenže to je málo k tomu, aby normální koncový uživatel na Linux přešel. Proč by to dělal, když ty věci, ve kterých je Linux lepší, nevyužije? On je na Windows zvyklý a udělá v nich v podstatě vše, co potřebuje. Tak proč by přecházel na jiný OS aby mohl dál pokračovat v tom, co už dnes dělá?

Linux má šanci na větší rozšíření coby workstation OS pro běžné lidi pouze tehdy, pokud v nějaké věci, kterou tito běžní lidé vnímají jako důležitou(!!!) bude výrazně lepší než Windows. Normálnímu uživateli je buřt, že má Linux lepší jádro, filesystém a ještě tohle a ono (stejně jako je většině lidí buřt, zda mají v autě motor s OHC, DOHC nebo OHV rozvodem). Bohužel mi to připadá, že v honbě za širokou akceptací většina vývojářů linuxových distribucí přistoupila na princip „uděláme to aby to bylo co nejvíc jako Windows, to lidi znají a když to bude skoro stejné, tak na to přejdou protože s tím budou umět pracovat“.

Možná by se autoři linuxových distribucí mohli zamyslet nad tím, proč lidé přecházejí od Windows k OS X. Apple se neopičí po Microsoftu ve snaze zaujmout uživatele Windows. Apple dělá věci po svém a to tak, že mnozí lidé ty odlišnosti považují za výhodu a právě kvůli nim si ty Macy kupují. O tom, zda ta či ona funkce v OS X je lepší nebo horší než obdobná ve Win a tučňákovských distribucích by se dalo jistě dlouho hádat. Faktem ale zůstává, že na OS X z Windows přechází víc lidí, než na Linux (platí pochopitelně pro desktop).

Linux muze byt klidne tak dobrej jak windows, viz napr. OSX ukazal ze to jde a dokonce i lepe. Jenomze Linux vyvojari jsou zabedneni fanatici a dogmatici co bez shellu nedaji ani ranu a podle toho to i vypada. KDE i Gnome delaj 15 let a porad to pada. Trosku jednoty doneslo Ubuntu ale globalne vzato z nej zas vyrasilo asi 1000 klonu ktere bordel zas dostaly na standardni uroven :)

Tak já jedu doma debian unstable, na netbooku debian testing a v práci mám debian unstable, ale tam už nějakou dobu neaktualizuju, protože čekám na funkční KDE4. Zejména to, co udělali s aplikací konsole, je trestuhodné.

Podle mě Linux na desktopu směřuje ne moc dobrým směrem. Pokud vůbec někam směřuje. Podívejme se na dnešní distribuce – problémy, problémy a problémy. To co dříve spolehlivě fungovalo je rozvrtané, pořád se něco mění, neustále jsou vydávány nové a nové nekompatibilní verze, neexistuje žádná dodržovaná skutečně jednotící koncepce. Namísto ladění toho co už dávno mělo fungovat se přidávají další pochybné vrstvy – viz. třeba nesmyslné Pulseaudio, ztrácí se spousta času nad věcmi, které jsou pak zahozeny a nahrazeny jiným nedodělkem.
Nelze se divit, že pro laické uživatele, kteří používají PC také k jiným činnostem než šťourání se v samozřejmostech, je takový svět ne moc atraktivní. To samé pro producenty softwaru…
Je to smutný stav, který nevede na trhu k ničemu jinému než stagnaci na okraji zájmu.
Přitom díky Redhatu je na serverech situace zcela jiná a jejich distribuce (případně odvozený CentOS) je jednou z nejlepších voleb co na server dát. Škoda, že RedHat na desktopy rezignoval. Určitě by jim dal to hlavní, co je zde třeba – profesionalitu.

Přesně. Ten vlak s Wokny beznadějně ujíždí. Když se podívám jak mě pod wokny netrápí stabilita, ale jestli pochopím (jsem hoden) microsoftí ribony, jestli se mi líbí tenhle design nebo ne… prostě samé zásadní problémy

a pod linuxem furt řeším proč to zase spadlo, proč zrovna odumřela schránka a nejde vkládat z pdf do gimpu, proč mi v paměti zůstal vyset krusader a žere 100%, proč při kopírování na ntfs padá rychlost po 20 min k nule…
prostě samé bezvýznamné piči.ovinky. Jak kdybych seděl před win v roce 1995

Zajimave, sedim pred Linux desktopem v baraku, kde je dalsich 100 Linux desktopu. Az sbalim sveho Linux notebooka, tak pujdu domu, kde jsou dalsi Linux desktopy. Vase problemy nepozoruji. Ruzne distribuce, ruzny hardware. „Cestnou“ vyjimkou je Xandros na EEEPC nasi dcery, ale ten pujde brzo pryc.

málo makáš, tím to je :)

Tak tim to fakt neni :-/

Já to taky tak pochopil. Navíc se zdá, že administrátoři Škoda mají čas chodit získávat feedback ke službám na root. Zajímavé

Cele CAE je na Linux a nejen ve Skodovce.

S tou standardni linux vymluvou „mne to funguje, ja problem nemam“ bezte k sipku. Linux (na desktopu) je proste hafo problemu a na vyreseni nestaci restart ani mozek BFU.

To neni vymluva, to je fakt. Prece nebudu tvrdit, ze mam problemy, ktere nemam. To bych byl lhar. ;)

no jo, meli jste se ve skole lepe ucit. Hlavne matiku a fyziku :o)

Tamagoci, neprud! Vrat se na myego a je to.

Pises ptakoviny, Krusader pouzivaji jenom nevylecitelni windowsaci, jestli ti neco pada, tak jsi chudak, co nema par penez na znackove pc a smontovava shity. Kopirovani na ntfs po 20 min pada? Zijes v deziluzi, nastesti uz te vsichni ignoruji. Prestan se vmesovat, Hulane!

Hlavne ze se ti kazdou chvili samovolne zapina tvuj notebook s Windows 7 – s tim si jdi hrat, ze IE do verze 7 je neopravitelne remote-exploitnutelny – s tim si jdi hrat, a muzu pokracovat a pokracovat.

Kdyz na neco nemas, nepoustej se do toho.

Kdyz si myslis, ze na to mas, sve schopnosti si otestujes prave tou instalaci a konfiguraci. Jestli Ti to pada, hledej chybu v sobe.

Peace!

Co je jako treba na „windowsactvi“ lecit? Je to nejlepsi OS? Je. Jsou jeho uzivatele nejlepsi? Jsou. Je neco co se na windowsu neda udelat? Neni. Tak kus.

Podla netikety sa ma flame oznacovatat! (napr. <flame>windows je shit!</flame>)

Vy jste mag.or, nebo je vám 14, co dodat

to byla reakce na užitečný příspěvek 22.broadband4­.iol.cz

Jenže ubuntu non-LTS jsou víceméně testovací distribuce připravující půdu pro LTS vydání. Proto DELL dodává Ubuntu 8.04. Všichni bohužel hned upgradují na novou verzi ihned po jejím vydání. Nelze každých půl roku vydat rock-solid distribuci, serverovému debianu to trvá dva roky a to na něm dělá daleko více lidí než na ubuntu. LTS release ubuntu je také po dvou letech.

Bohužel vždy to bude o tom „mám vše nejnovější, nejskvělejší“ atd., i když často to nemá valný přínos. Jsou samozřejmě situace, kdy člověk chce nejaktuálnější verze, ale pak buď musí použít distro s rolling-updates, nebo prostě počítat s problémy při častém přechodu na novou verzi. Ani rolling updates nejsou bez problémů, naopak to vyžaduje daleko větší zkušenosti a neznám distribuci se stejnou cílovou skupinu jako ubuntu, ale s rolling updates. Taková by se mi sice líbila, ale nějak to nevidím reálně proveditelné.

OpenBSD vydava rock-solid distribuci pro i386/amd64 co den az dva. Stable co je vylozene jen pro servery co pul roku presne ve slibene datum. Takze ocividne to jde kdyz se chce a kdyz je poradny release proces ;-)

Jenže doba podpory konkrétní verze distribuce je poměrně krátká (u Open SUSE teď třeba jen rok a půl) a teď si představte, že budete ještě rok čekat než uzraje. Tím pak budete poté co na ní vývojáři zapomenou ve prospěch nového nedodělku pak nucen používat distro bez bezpečnostních aktualizací a bez repozitářů se softwarem.
Přesně to chrlení nových a nových binárně nekompatibilních neodladěných verzí je to co Linux na desktopu spolehlivě zabíjí.

Jenže na ty Long-Term-Support distribuce nenainstaluješ nový software ani nové ovladače — protože vývojáři aplikací pro ně nevydávají balíky a vývojáři ovladačů na ně úplně kašlou.

Ale jistě. Co myslíte, že mám na desktopu já :-) ? CentOS se softwarem mj. z repozitáře RPMForge. A je z toho výborné prostředí.
Jenže to není cesta pro typického uživatele. Např. balík Freetype jsem si musel kvůli fontům upravit ručně a nainstalovat třeba takový Blueman je porod – ne vinou Centosu, ale toho progresivního hošíka, který usoudil, že verze Pythonu z enterprise rock stable profi distribuce není dostatečně cool a IN. Právě na takové problémy tam běžný uživatel narazí…

Nedá. Příklad: chtěl jsem si nainstalovat Wine. Poslední dostupný balíček Wine pro RHEL byl 1.0. Wine samozřejmě vydává novější verze, ale balíčky pro RHEL už nejsou. Takže jsem to kompiloval a končilo to na tom, že to chtělo symboly, které byly pouze v novějších verzích knihoven než jaké tam byly. Po pár pokusech se mi to podařilo zkompilovat, ale nechodilo v tom 3D, asi další 3 dny trvalo, než jsem 3D akceleraci zprovoznil.

Takové utrpení ti prostý desktopový prostě podstupovat nebude.

Pěkně rozporuplný je přístup Linuxové komunity k problémům:
Uživatel: „padá mi to“ — Linuxová komunita: „nemáš co používat poslední testovací Ubuntu, nainstaluj si tam stabilní distribuci“
Uživatel: „mám stabilní distribuci a nejsou pro to ovladače a aplikace“ — Linuxová komunita: „nemáš co používat tak starou distribuci, použij něco novějšího“

Linuxová komunita totiž trpí schizoidní poruchou komunity.

no, tak ona je otazka, zda vubec chtit linux priblizit masam. Protoze masy nejsou schopny pouzivat pocitac vyrazne jinsim zpusobem nez Windows nebo Mac OS.

Ja preferuji rucni nastvovani a celkovou kontrolu. Vyvojari (zejmena od Gnome) v tomto vidi jasnou zaskodnickou cinnost a proto se ji snazi potirat, jak jen to jde. Napr. GPRS pres bluetooth fungovalo, dal jsem pand s magickou volbou, dhclient pnep0 a bylo. Nicmene vyvojari pochopili, ze jim tu unikaji potencialni uzivatele Gnomu, takze pand z bluetooth baliku odstranili a sit pres bluetooth funguje vyhradne s network manager kramem. Komu tim prospeji?

Navic bych rekl, ze si masy musi pocitac zaslouzit, tim, ze na nem neumi nic nastavit, davaji najevo, ze si ho nezaslouzi.

Ale zaslouží si. Windows. O tom to je. Někdo dělá poskytovatele, ladí si Linux, jiný je firemní právník a nemá čas trávit čas laděním.

No, proste nesouhlasim, mam radu duvodu.

A) Wine 1.0 neni az tak stare. Beznemu uzivateli rozhodne staci. Kolik procent lidi objektivne potrebuje novejsi verzi? Samozrejme ciste spekulativne.

B) Situace s Wine z druhe strany barikady vypada asi takto. Vedle CentOSu si doma na neprodukcnim stroji hyckam Archlinux. Asi 2 mesice zpatky probehl update, ktery mi nastavil v celem systemu jako default aplikaci pro prohlizeni textovych souboru wine=notepad, obdobne pro web a dokonce pro prohlizeni adresaru zrudny wine=browser. Byl jsem vzteky tak bez sebe, ze jsem maintainerovi napsal, proc takove svinstvo nesedi v testing, dokud se to nejak nevyresi. No, chvili jsme se dohadovali, pochopitelne jsem prohral s tim, ze si mam dat bug do mainstreamu. Kolik % lidi tohle nastve – 99%? Porovnej prosim s vlastnim odhadem z A)

C) Ovladace jsou zpravidla veci jadra a CentOS/RHat je backportuje do pouzivane stabilni verze kernelu. Tady jsem dosud zadny problem nemel (na nekolika strojich).

D) Na „problemu linuxove komunity“ se mozna shodneme. Prestanme se konecne tvarit, ze mame 100% vyresene veci, na kterych se sotva zacalo neco delat. Ono to stejne nikam nevede. Uzivatel sice mozna vyresi problem typu A), nasledovat ale budou pravidelne problemy typu B) a vysledek bude stejny. Ja si stejne myslim, ze takovi ti vecni rypalove, co si akorat stezuji, ze tenhle exoticky HW zrovna nefunguje spravne nebo onen program nema zrovna tu a tu ficuru, co videl nekde na Widlich, tak ti si stejne akorat hledaji duvod utvrdit se, ze ten svuj mrzky peniz nevydali zbytecne, nebo ze to vecne warezeni ma svuj smysl, nebo ze je lepsi denne bojovat s ruznym malwarem. Ja bych s nima proste takovou hru nehral, neda se vyhrat.

Ono u toho Wine se obávám bude asi většina jeho uživatelů vyžadovat pokud možno co nejčerstvější verzi, přece jenom pokud se člověk pokusí rozjet v něm bez úspěchu nějakou hru a někde se dočte že v nejnovější verzi už to ale jede, tak si asi těžko spokojeně řekne, no jó já jsem jenom běžný uživatel, mně to takhle stačí…

A) já jsem našel hru, co na Wine 1.0 nejede a na 1.1.22 jede.

B) ano, naštve to lidi.

C) příklad: ACX wifi karta. Nebo Eurotel CDMA modem od nějaké korejské firmy. Pro oba svého času existovaly ovladače, ale nebyly v jádře, takže se to muselo patchovat. (ten CDMA modem se tam nakonec dostal, ta ACX karta nevím). Když vývojáři Linuxu nejsou schopni udělat rozhraní, jak by se měl ovladač vůbec distribuovat a instalovat, tak to pak dopadá jak to dopadá
- buď umíš patchovat a kompilovat kernel a pak můžeš Linux používat
- nebo to neumíš a pak tam nedostaneš žádný novější ovladač než takový, jaký byl v distribuci, když jsi ji instaloval. Pak ještě můžeš na fórech vést „moudré“ diskuze o tom, kolik kusů hardware která distribuce nadetekovala.

Buď prosím konkrétní a uveď vrstvy, které nemají smysl, nepřinášejí uživateli nic nového, co by předchozí již uměly. Zrovna pulseaudio má za cíl funkce, které samotná alsa neumí a které jsou dnes běžné v konkurenčních OS. Samozřejmě je distribuce přejaly příliš brzo, když bylo velice syrové a získalo tak špatný image. Ani dnes to není ještě hotové, ale směr je správný.

A to je přesně to na co Linux zajde. Distribuce se pytlíkují bez jakáhokoliv precizního testování, co jednou funguje je za půl roku už rozbité, implementují se neustále nové věci bez toho aby se dotáhli do konce. Pulseaudio je skvělým příkladem, nechápu jak může být projekt který je na úrovní alfa verze distribuován jako součást stabilní verze distribuce. Dalším takovým příkladem bylo KDE verze 4. Pokud se tohle nezmění tak se všichni vrátí k windows na desktopu a postupně i na serverech. Linux se stane platformou pro speciální zařízení kde má výrobce prostředky na sestavení a odladění vlastní implementace.

No nevím, kolem sebe vidím přesně opačný trend. A o serverech již vůbec nemluvím, je to vidět i na trendu v TOP500.

TOP500 praveze potvrdzuje to „Linux se stane platformou pro speciální zařízení kde má výrobce prostředky na sestavení a odladění vlastní implementace“

takze misto toho, aby se opravila/rozsirila alsa, tak se pytlikuje nova vrstva, ktera to ma cele zachranit? Navic vrstva, ktera je primarne orientovana na klikani? (V alse jde ledacos udelat, jen k tomu nejsou klikaci nastroje, ale ty ani nechci.)

Za zbytecne vrstvy bych vyjmenoval:
hal (ten nastesti zobsoletnil sam sebe)
devicekit
consolekit
policykit

To, co mi vadi, ze se aplikace zacinaji psat pro tu jedinou spravnou vrstvu a pokud ta nebezi, tak nefunguje vubec nic, casto aplikace nejde ani spustit.

Jake jednoduche zmeny frekvence CPU bych mel chtit. Jedu celou dobu v ondemand rezimu, pri prechodu na baterku napajeni se mi via acpid pusti skript, co provede nastaveni pro vetsi usporu energie. Ale bohuzel treba acpid prestava vic a vic fungovat, protoze touto cestou system prece nikdo nechce pouzivat. Uspani notebooku drive byla udalost acpi (Fn+F4), ve prospech trotlu je z toho ted keykod, ktery se k acpid dostava ponekud slozite.

Pro me za me, at si pridavaji vrstvy a klikacsky nesmysly, jak je libo. Ale proc kvuli tomu musi likvidovat stary rozhrani pres konfiguracni soubory? Napr. bluez-utils, starsi verze mela nastaveni hezky v /etc. Nova verze uz tam nic nehleda a ocekava, ze bezi Gnome a network manager. No co to ma byt?

K PA, nehodlam pestovat aplikaci, ktera spotrebovava 3 % CPU na to, aby preposilala zvuk na zvukovou kartu. Proste ne.

S tim lze jen souhlasit. Ovsem je treba se zbavit tech fanatickych bryli, ta rozpolcenost je videt na kazdem kroku .

Já se hlásím.

Disky mountuji rucni. Rucni konfigurace X mi schazi. Sit poustim pomoci dhclient, ifconfig, route, wpa_supplican­t, rucne.

OK tak ste sa nam pochvalil ze dokazete otvorit shell.
asi vam unika, ze to cele o com sa tu kazdy bavi je desktop. Kym si vy nakonfigurujete siet v kaviarni tak ja uz budem mat davno precitanu postu a budem sa moct venovat prijemnejsim veciam :)) A o tom to je – nie o cviceni z wpa_supplicant – po 10 hodin stravenych s ralink2500 a 100× zopakovanej kombinacii oprava->kompilacia->nastavovanie dakujem ale neprosim. Zlaty Network Manager.

sit zvladnu pomoci zminenych nastroju nastavit srovnatelne rychle jako network manager. a pro informaci, bavim se o mem desktopu (xfce) na pracovnim ntb.

aj s prechodmi medzi sietami a stratou konektivity napr?
Inac neporovnavaj seba ktory sa v tom vyzna s ludmi co chcu aby pocitac prave iba fungoval – on chce poslat email a nie riesit parametre jednotlivych prikazov a pripadne preco ten komand fungoval vo verzii 11 a nefunguje vo verzii 12. a preco som mal predtym v etc toto a teraz je to niekde uplne inde.

pre zrovanie cisto v ramci sebatryznenia openoffice dokument mozes napisat vo vi ale asi sa zhodneme, ze openoffice je predsa len pohodlnejsia cesta. ale ktovie mozno ma prekvapis a zistim, ze to robis prave tak ;-)

A kolik je vam let a jake je vase zamestnani?

Jak starnu, mam cim dal tim vic pocit, ze po tomhle touzi bud mladi lide (studenti) nebo lide, kteri maji administrativu pocitacu (nebo alespon programovani pro tu platformu) v naplni prace, a tedy jim nevadi ucit se stale nove postupy, jak co zprovoznit.

Ostatni lide, nezapadajici do techto skatulek, to proste delat nechteji, protoze maji jine zajmy. A to neni o tom, ze by se to neumeli naucit. Napriklad ja jsem mainframe programator, pro predstavu, nastavit cokoliv na mainframu je 10× vetsi prace nez v Linuxu (i kdyz dokumentace je obvykle mnohem lepsi), a presto me konfigurovat si domaci system nelaka.

zhruba tak kristova leta a jsem vedecky pracovnik. co dal?

Dál snad jen tolik, že v každém věku, pohlaví i profesi se najdě skupina lidí, která nejde s „davem“. Jenže Billa Gatese živí právě ten dav.

Pri rucni konfiguraci X fungovaly veci dobre. Nastesti nekdo z vyvojaru X dostal rozum a ten HAL nesmysl z toho v dalsi verzi zase vyhodi. Na to uz se celkem tesim. Ale zas ne vsichni, porad jsou tam magori, co si mysli, ze kazdy pouziva Gnome, takze nastaveni input devices by bylo nejlepsi udelat prece pres gnome-settings-daemon, ostatni je nezajimaji.

Napr. takovy synaptics, tomu zrusili moznost nastaveni pres synclient, nastaveni v HALu nebo xorg to taky ted moc neposloucha, jediny, koho to poslouchalo byl gnome-settings-daemon, ktery ovsem trval na tom, ze tap 2 prsty = prave tlacitko, coz vymyslel asi nejaky uchyl, kdyz pred tim to bylo prostredni tlacitko. Takze g-s-d jsem odinstaloval. V gnomu pak ale nefunguje lautr nic.

v tom pripade jste masochista :D Pokud chcete sve trapeni ukoncit, konzultujte souror /etc/network/in­terfaces (na Debian-like distru) ;D

Jak muzu mit pres /etc/network/in­terfaces nekolik sitovych profilu? Jak muzu rict po te, co ti kokoti integrovali upstart, ze nejakou sluzbu nechci startovat automaticky po startu pocitace? Typicky je to sit, kterou nechci startovat automaticky.

ad prvni otazka:

#!/usr/bin/env bash

if [ -z $1 ]; then
  echo "usage: `basename $0` profile"
  exit 1
fi

PROFILE=$1
sudo /etc/init.d/networking stop
cp /etc/networking/interfaces.d/$PROFILE /etc/networking/interfaces
sudo /etc/init.d/networking start

exit $?

ad upstart: nevim, squeeze jeste nevysel…

Proč se připojuješ na roota přes ssh? Zřejmě k tomu máš důvod, tak mi to zaujalo.

Treba to, ze provoz je sifrovany? ;-) Samozrejme, ze pres sudo je to prijemnejsi.

To je skvělý nápad s tím šifrováním z localhost na localhost. To je jako když ti ve tmě dám facku. Nikdo to neuvidí :D

Jinak pro změnu uživatele je tu memotechnický příkaz switch user (su). Šifrování z localhost na localhost je samozřejmě nesmysl, protože se to zase hned na místě rozšifrovává, a naopak je to bezpečnostní riziko, protože bez ssh se nejen nic nešifruje, ale ani nemusí, protože není co. Nikam nic „neteče“.

A jsi si jisty, ze kdyz mas zaroven pustene nejake IM, web prohlizec atp., tak jsi na localhost opravdu jen ty ;-)

To je jako když ti ve tmě dám facku. Nikdo to neuvidí :D

+1

paranoia jak vyšitá a ještě blbě. Pán neví, že si to vlastně zhoršuje

..Následuje je dramatizace..

Myslim ze smer je dobry ale dost pokulhava konkretni implementace. Autori radi pridavaji dalsi vlastnosti ale uz se tolik nezajimaji aby to opravdu fungovalo. Viz. nedobra situace ohledne pulse audio, network manager a podobne. skvela myslenka diskreditovana spatnou realizaci.

Vidím tvou doménu – není pulseaudio i network manager právě projekt RedHatu?

Jo, je, nicmene muj soukromy nazor je, ze je stale co vylepsovat a k dokonalosti to ma porad daleko. nic vic, nic min.

Tak to si naprosto rozumíme. Také se domnívám, že do BFU distribuce by měly jít jen dostatečně funkční verze. Nicméně s network managerem již osobně problémy nemám, ono i to pulseaudio se hodně zlepšilo (ale přesto je zatím u sebe vždy odstraňuji).

Autor má pravdu v tom, že starý systém staticky spravovaný byl postaven na solidním konceptu a systém byla radost používat (na rozdíl od tehdejší „konkurence“ z Redmondu).

Kdo systém takto používá do teď a nemá potřebu používat nové postupy (třeba já jsem začal a skončil u výměnných zařízení s disketou a mobilní bezdrátové spojení nepoužívám), může být stále spokojený, pokud používá konzervativní distribuce nebo distribuce, které si lze nastavit podle obrazu svého (Gentoo).

Na druhou stranu je třeba přiznat, že svět se mění a pracovní stanice už není jen terminálem k serveru, ale multimediální stroj, ke kterému uživatel chce připojovat všelicos, kamkoliv a kdykoliv a dělat s tím cokoliv.

A je třeba říci, že UNIX na to nemá vytvořený robustní koncept, který by navíc přirozeně rozšiřoval zaběhnuté postupy. To je problém a je třeba se mu postavit a vyřešit jej.

Pokud ale bezhlavě přejmeme postupy, které si vytvořila Windows, rychle narazíme na klasické unixové postupy. Tohle třeba udělala pracovní prostředí s VFS v uživatelském prostoru, řízením přístupu k vyměnitelným zařízením nebo přepínáním X relace.

Když tvrdím, že současný sytém nemá koncepci, tím myslím, že mount(2) neumí obecně „squashovat“ vlastnictví a přístupová práva. Řeší se to uvnitř jednotlivých souborových systémů. U VFAT to byla nutnost, u ISO9660 to bylo nasnadě, ale co třeba ext2, btrfs nebo cokoliv jiného, co by se hodilo na řádově gigabytové flashová média? Uživatel si nemůže souborový systém vytvořit, připojit kamkoliv, opravit, změnit tabulku rozdělení disku, zařízení šifrovat atd.

A proč se cizí postupy perou s tradičními? Protože UNIX byl vždy víceuživatelský, vždy jej bylo možné používat vzdáleně. Pokud chcete tyto věci skloubit, dá to hodně práce, ale výsledek bude stát za to a systém bude opět radost používat. V opačném případě bude systém zkažený a sám bych jej nechtěl.

Prubířským kamenem je multiseat, kdy si uživatelé nelezou do výměnných zařízení, funguje odděleně autentizace kryptografickými zařízeními, funguje odděleně zvuk, grafika.

Ano, je to o připojování a odpojování za běhu, o detekci těchto zařízení, o řízení přístupu k nim. O exportování některých klasicky privilegovaných operací uživateli na základě zařízení, nad kterým se operace má provádět. Na to jsou potřeba politiky, které znají přihlášené uživatele. Proto vznikají všechny ty kity, protože v POSIXu/SUS nic takového není. Bude třeba změnit/přidat služby jádra, pokud nechceme polovinu věcí duplikovat v uživatelském prostoru.

Kdybych se měl vyjádřit k probíranému přešlapu s neautorizovanou instalací balíku, tak je to o stanovení nových hranic. Jsou věci, které uživatel chce dělat bez posvěcení roota a které systém v podstatě nijak neomezují (například připojení výměnného blokového zařízení do VFS do adresáře vlastněného daným uživatelem), ale jsou věci, které systém mění a mohou jej učinit nedůvěryhodným (instalace softwaru společného všem uživatelům).

to vsechno, co jste popsal je uz realizovano a jmenuje se to Plan9. Samozrejme, ze to neni rozsirene, ale jednou se k tomu vratime a nekdo to ‚znovuobjevi‘.

Nevím, zeptej se na to svojí maminky (nejlíp až bude kompilovat modul jádra pro svůj nový foťák).

Protoze nekteri lide jsou jiz dospeli a vedi, ze kompilace je pro bezne uzivatele naprosto nepripustna a ze i pro pokrocile uzivatele je v drtive vetsine naprosto nepripustna protoze zdrzuje od prace a taky proto, ze vedi, ze jim to zadne vyhody neprinese.

Pokud někomu nevyhovuje žádná distribuce (a to se ani není čemu divit), je vlastnoruční kompilace ten nejlepší a nejjednodušší způsob jak získat vlastní systém přesně na míru svým potřebám a představám. Kdybys to někdy zkusil, dospěláku, tak bys věděl, že to od práce nijak nezdržuje a výhod to přináší hromady…

Tady maji nekteri neustale zajimave tendence vztahovat nektere komentare jen na jedno piskoviste/dis­tribuce a to Linux. Pritom se tady obecne mluvi o systemech. A kdo neni schopen si vybrat z nabidky na trhu system pro ukoly, ktere potrebuje delat, tak s nim je neco velmi v neporadku, protoze nabidka na trhu at komercnim, tak Open source je obrovska.

Kompiluji jen pro zajimavost a uceni napr. na OpenSolaris/So­laris, protoze nabidka programu z repozitaru je zatim slaba. Prakticke vyuziti ale vlastne zadne. Protoze ty systemy pouzivam kvuli technologiim a programum, ktere jsou jiz dostupne ted. To ze postupne neco pribyva je bonus. Na Linuxu jsem pred cca 8 lety zkusil 2× kompilovat jadro. Jen tak pro zajimavost k cemu to vlastne je. Zjistil jsem ze k nicemu, protoze s PC pracuju a nerestartuju ho, takze rychlejsi boot o par sekund mne nezajima. A pri velikosti disku jestli zmensim jadro o 1MB tak to mne taky nevytrhne. Pro specializovany HW stejne sahnu po BSD, protoze jeho jadro je mensi. A jinak vyuzivam sysctl a /proc k nastaveni a ano v produkci take. Dale jsem parkrat kompiloval Qemu, protoze jsem chtel novejsi verzi a vyvojari v distribuci byli pomali. A jeste nejakou jednu aplikaci kdysi davno. Na OpenBSD kompiluji kdyz chci stable, ale to uz taky neni vlastne pravda, protoze stejne pouzivam jen snapshoty a tam delam binarni upgrade a u balicku kde to ma smysl, tak je na vyber z nekolika verzi jako no_X11 atp. Nektere duvody proc obecne ne :

Some reasons why NOT to build from source:
Compiling your own system as a way of upgrading it is not supported.
You will NOT get better system performance by compiling your own system.
Changing compiler options is more likely to break your system than to improve it.

The standard OpenBSD kernel configuration (GENERIC) is designed to be suitable for most people. More people have broken their system by trying to tweak their kernel than have improved system operation. There are some people that believe that you must customize your kernel and system for optimum performance, but this is not true for OpenBSD. Only the most advanced and knowledgeable users with the most demanding applications need to worry about a customized kernel or system. (a na OpenBSD mohu modifikovat hodne veci v kernelu i bez kompilace)

Tohle je velmi trefne :

Some reasons why you should not build a custom kernel:
You do not need to, normally.
You will not get a faster system.
You are likely to make a less reliable machine.
You will not get any support from developers.
You will be expected to reproduce any problem with a GENERIC kernel before developers take any problem report seriously.
Users and developers will laugh at you when you break your system.
Custom compiler options usually do a better job of exposing compiler problems than improving system performance.

A dalsi zasek:

OpenBSD is about stability and security. Just like the GENERIC kernel is the default and the only supported kernel, the ports team makes sure the ports work and are stable. If you want to switch on all kinds of compiler options, you are on your own. Please do not ask questions on the mailing lists such as why it does not work, when you tried to switch on a few hidden knobs to make it work faster. In general, all this tweaking is not necessary for more than 99% of users, and it is very likely to be a complete waste of time, for you, the user, as well as for the developers who read about your „problems“ when in reality there are none.

Ale jinak se omlouvam, ze jsem zvykly na neco kde vyvojari delaji svou praci a clovek proste muze system pouzivat a ne ztracet cas kompilovanim. A ano kompiluji, ale jen pro zajimavost a vyuku. V praxi to nepotrebuji na OpenBSD, Solaris/OpenSo­laris, Linux, HP-UX, IBM AIX, Windows, Mac Os X, Minix a dalsich.

Ne, mluví se zde o linuxových distribucích, i článek samotný pojednával o Linuxu, i příspěvek na který jsi nemístně reagoval mluvil o linuxových distribucích. Nechápu proč máš potřebu se vyjadřovat k tématu, když jsou tvé zkušenosti v této oblasti mizivé, kernel se přece nekompiluje pro to aby byl boot o pár sekund rychlejší a nebo aby byl o 1 MB menší.

Čo sa dá robiť automatizovane to nak desktop robí automaticky (nemáš xorg.conf nevadí, automatické pripojenie usb kľúča (samozrejme všetko bez príznaku spustiteľnosti a žiadny autorun o to by sa mal a postarať ponuka v KDE/gnome).
Čo treba konfigurovať najlepší je (a bol a bude ) čistý text. Aj keď je k tomu klikátko.

A k tomu inštalovaniu bez potrieb roota je to dobrý nápad (ak sa to samozrejme bude dať veľmi jednoducho vypnúť) ale len s týmito okrajovými podmienkami.

1. Ak sa inštaluje služba – musí byť nastavená ako nespustená (to keby uživateľ inštaloval všetko možné)
2. Admin bude mať tieto balíčky označené ako inštalované užívateľom
3. Uživateľ nebude môcť pridať žiadne zdroje softvéru.
4. Administrátor môže označiť z ktorých zdrojov môže uživateľ inštalovať(white list/black list)
5. Odinštalovanie je trochu väčší problém to by som nechal na administrátorovi. (aj keď aj tam by mohol byť white list/black list)

Po instalaci by mela byt nastavena vyssi bezpecnost a tu at si pak kdo chce jak chce snizuje – tudiz spravne reseni by bylo, ze to admin muze povolit a ne ze to musi vypinat…

Pri predstave, ze by si synator mohl instalovat co by se mu libilo mne docela jima hruza…

A abych rekl pravdu, tak si nedokazu predstavit jak by pri tom poctu balicku admin spravoval nejakej white/black list – to by stejne skoncilo pouze tim zakazat/povolit vse…

Hodne lidi tady psalo co vsechno zabiji linux.
Myslim ze linux nelze zabit. Je jako virus. Cim mene je monoliticky a centralisovany, tim vetsi uspech v evoluci [konkurenci]. Priklad HIV [AIDS], je tak uspesny [neznicitelny], jen proto ze nedokaze presne zreprodukovat sam sebe.
Pokud nekdo chtel kontemplovat v KATEDRALE nema chodit na TRZISTE!
Filosofie GNU/LINUXu je spravna.
/ale ne jedina = > i katedraly budou vznikat…/

nečetl jsem všechny komenty, ale předpokládám, že když autor chtěl vyvolat diskuzi, tak ji také čte a kdyby to napsal někod předemnou, už je to opraveno..
„projektu Fedora, který byl stvořen a sponzorován Red Hatem a jejíž“ u „který“ a „jejíž“ bych čekal stejný rod, když se obojí vztahuje ke stejnému slovu..
„To, že se velké distribuce vydávají směrem v Windows“ nemůžu si pomoct, ale „v“ mi tam nesedí…

Změny lze dělat i pozvolně viz Slackware. Postupně se opravují malé chyby v každém dalším releasu ,vše beží stabilně a lze přehledně a rychle updatovat. Jeden stroj už updatuji od verze 9 až do dnešní 13tky a stále bez problémů není potřeba reinstall. Když v nové verzi něco nechodí není problém hodit do starší (gutenprint a cups apod.). A to vše je přístupné i s novými verzemi balíků a hromadou dalšího softwaru. (slackbuilds.org) . Ovšem je potřeba umět dělat v konzoli. Vždy se vše nastavuje stejně nebo hodně podobně a vždy to stejně spolehlivě funguje. Bud budou lide klikat nebo umet i trosku konfigurovat. V prvním případě na to stačí sami v druhé případě je musí někdo zaučit nebo se jim o tom starat. I můj 60ti letý známí ,kterému jsem udělal vše na Slackwaru ,když s PC začínal před par lety dnes chápe jak má použít mount, když chce dhcp že má spustit /etc/rc.d/rc.inet1 restart apod. ( skoro dodnes mu dělá problém práce s myší ).
Prostě GNU/Linux se nutně vždy nemusí ubírat cestou windows zblblích uživatelů. Vždy by měla existovat nějaká minimální hranice mezi znalostí a používáním.

Tak zrovna já jsem ten málokdo kdo POUŽÍVÁ mountování disků. Hledal jsem stabilní distribuci na noťas a dal si FC11/KDE. Od té doby marně zápasím s KDE4 desktopem, pokoušeje se ho donutit k ručnímu mountování flešky. Nelze. můžu to otevřít ve správci souborů (kterej nepoužívám) můžu si prohlídnout fotky (který tam nejsou), přehrát videa (na co, ksakru?), ale nemůžu říct: připoj mi to. Po závěrečném včerejším tříhodinovém souboji s nastavením kdečeho (akce ve správci zařízení, PolicyKitu, HALu) jsem nainstaloval XFCE. A ejhle jde to… Pro rejpaly – user ve fstab mám už od instalace. Obávám se, že zBFUčkování by mělo mít svý hranice… Na desktopu mám Gentoo/KDE3.5 a zákaz aktualizace KDE :-(

Nic proti, pane autore, ale proc svuj clanek, zamereny na mainstream desktopove distribuce, resp. jednu konkretni (Fedora), opatrujete tak mocnymi titulky? Pro zvyseni navstevnosti?
Apropos: dnes si prece muzete vybrat, zda je vam milejsi konzervativni, na dlouhodobou udrzitelnost zamereny (vasimi slovy unixovy) pristup, pak volte Debian.
Nebo jste pro stredni cestu a chcete mit se svym pocitacem mene starosti, zaroven automaticky mene svobody, pak volte lidove distribuce jako Ubuntu ci Fedora.
A nebo vnimate pocitac jako domaci spotrebic typu hi-fi vez ci telka, pak se teste na Google Chrome OS ;)
Kazda skupina uzivatelu (hacker, user, bfu) necht si najde sobe mile prostredi pro sve koncove zarizeni a nezamoruje prostredi ostatnich skupin uzivatelu svymi, tam irelevantnimi, pozadavky. Tolik mi dovolte pro strucne rozpleteni latky, kterou jste svym clankem zabral.

pokial linux nepride s marketingom ako ma apple, nema sancu. bude len vysadou kutilov-uchylov s poruchou osobnosti, pretoze v komercnej sfere sa nasadzuje na 90% solaris. tych 10% ma RHEL na web serveroch, vsetko vyuzitie linuxu spociva v machrovani a mudrovani na diskusnych forach, nevidim ziadny iny prinos.

sam pouzivam ubuntu 9.10 ako defaultny OS. paci sa mi a som nan zvyknuty. a to je tak vsetko… kompilovat si distro? a naco ked uz nieco podobne je skompilovane a pri dnesnom hw su rozdiely v rychlosti zanedbatelne? aby som bol frajer ze mam optimalizovany OS ?

A co jste rekl o OS X? Ze ma dobry marketing? ;)
OS X je nejlidovejsi ze vsech unixu. S tim je spojena i prirozena obet svobody – o detaily systemu se proste idealne nestarate.

S OS X dostanete krome prekrasneho klikaciho rozhrani take certifikovany UNIX®, obstojny terminal, bash, ruby, python, perl, mate moznost instalovat deb balicky z apt-like repozitare (Fink) ci kompilovat z ports-like repozitare (MacPorts)… Narazite vsak na ulitby, jako ze tabulka prosesu se hemzi VelbloudimiNaz­vyProsesu az oci prechazeji a adresarova struktura je obecne prizpusobena tak, aby se pripadny uzivatel OS 9, ktery pricestuje casem z konce 90. let, neztratil.

MacBook s OS X pouzivam jako druhy notas na mene vazne veci, multimedia, hry, proste volny cas. Seriozni praci delam na Debianu.

Mel jsem na mysli treba Quake 4, Doom 3, Quake 3 ale hlavne gltron, na nic jineho mi uz cas stejne nezbyva.. :) A ano, jde tam provozovat hodne ze sveta windows – pomoci vmware fusion nebo parallels… Ale uprimne receno, svet windows mi nechybi a prave proto mam na multimedia mac :) Primarne na hry se mac rozhodne nehodi. Nicmene primarne na hry jsou stejne nejlepsi konzole typu playstation… :)

Zhruba pred deseti lety jsem po zoufalem boji s windows 95 a 98 (nestabilita, pady, nutny reinstall) presel na nejakou dobu na Linux. Sice jsem bojoval se zakladnimi problemy jako bylo zprovozneni HW, ale nakonec se vse nejak vyresilo… Bohuzel tehdy byl tak zoufaly nedostatek kvalitnich aplikaci pro Lin, ze jsme musel stale rebootovat do Linuxu a to me nakonec odradilo. Zhruba co dva roky jsme si pak na nejaky cas Linux nainstaloval a co rici? Ano vyvoj sel kupredu ale ten sel i u MS. MS Win se stal casem stabilnejsim nez jeho starsi verze a nabidka aplikaci je proste dokonala. Nehlede na to, ze nikomu nic nebrani pouzivat GNU soft i na win … Minuly rok, jsem opat na linux koukl… Potize s HW temer zadne, ale kdyz to zase srovnam z win, tak nevim, co by me melo pro pouzivani Linuxu zlakat… Cena Win je dnes extremne nizka, stabilita slusna…

Pak jsem ovsem potkal Apple a OS X a bylo vyreseno :-) Za me zaver: V praci Windows, doma Apple, Linux mozna tak na netbook…

Taky tak, nejlepsi unix je OSX :) dokonce certifikovanej

no dost dlho som nebol na roote.cz ;)
Uroven clankov prukdo pada asi tak, ako tech. uroven citatelov;)
Je To Skoda, byvaval to niekedy aj zdroj informacii,
nie len Flame Server pre EMOuserz,
ale to je uz moc moc davno;)

Linux používám kvůli spolehlivosti a bezpečnosti. Pokud mi distro implicitně připojí flešku a automaticky z ní spustí cokoli (binárku, skript) s právy roota, tak je asi něco špatně. Potom nemá cenu se tvářit, že je linux bezpečnější než win, protože to přestane být pravda. Zejména pokud se dotyčná ptákovina nedá z pozice uživatele odstřelit, případně se příslušné konfigurace obnoví po prvním restartu počítače.
Obávám se převelice, že místo grafických udělátek (které stejně jenom pošlou příslušně oparametrovaný příkaz nějaké konzolové utilitě) by bohatě stačila sada skritptů (např Připojit_disketu, Odpojit_disketu), které by se spouštěly z rootovské konzoly. Musely by ovšem být kvalitně zdokumentovány (kde jsou a jak je uživatel spustí), což je v řadě distribucí zásadní problém (dokumentace sice kvalitnější než ve win – čímž není téměř nic řečeno – ale najít tam konkrétní informaci je práce pro vraha). Takhle mám připojování diskety na Mandrivě v práci, protože grafické udělátko pro připojení diskety na KDE trojkové řady, Mandriva 2008, není v základním nastavení funkční, dá se sice přenastavit s právy roota, ale po restartu počítače se implicitní nastavení obnoví. Takže, když už stejně něco musím pouštět s právy roota, tak raději konzolu s mountovacím skriptem, který je pořád ten samý, než se desítky minut proklikávat nějakými menu – submenu – subsubmenu a pamatovat si, co se má kde zaškrtnout nebo vyplnit.
Idiocie je také to, že se autoři dister nejsou ani schopni domluvit na jednotné terminologii: V Mandrivě 2008 se odpojuje fleška výběrem „odpojit zařízení“. Stejná volba v Ubuntu znamená, že je komplet odstřeleno USB a nejde k tomu následně nic připojit (naštěstí jsem na to přišel včas a ukončil činnost počítače hardwarovým resetem, takže se tato volba nezapsala do konfiguráků – které, pochopitelně nejsou nijak dokumentovány, takže by se možnost připojení čehokoli na USB port obnovovala dost těžko (fleška se odpojuje: „odpojit souborový systém“)). Na Mandrivě 2009 možnost odpojit flešku pro změnu vůbec neexistuje, takže je vždy adrenalínovým zážitkem, zda budou příslušné soubory korektně zapsány. Zato tam mají samoúčelnou ptákovinu, „plasmu“, o níž nikdy nikdo nedokázal jasně říct, k čemu je to vlastně dobré.