Názory k článku Rosegarden: od inspirace hudbou k realizaci v Linuxu

http://sourceforge.net/projects/rosegarden/files/rosegarden/12.04-WINDOWS/ ale jak moc funkční či nefunkční to je, to bohužel nevím, nijak hlouběji jsem to nezkoušel.

díky za návod, ale ta kytara ... ještě to chce hodně práce. Možná lépe ji vyexportovat jako samostatnou stopu a v Audacity si s ní trochu pohrát a pak ji přimíchat ke zbytku :-)

Nikdy to nebylo moc použitelné, nebyl jsem proti této verzi schopen kompilovat moduly jádra. Hlavně je to zbytečné. Kernel-desktop je speciální realtimová verze jádra (proto to označení desktop), ovšem běžně poslouží i vanilla jádra již od verze 2.6.x. Chce to jen patřičně nastavit /etc/security/li­mits.conf

asi takhle nějak:

@audio - rtprio 99
@audio - nice -15
@audio - memlock unlimited

Proč chce začátečníka trápit s Timidity? Sice to nedávno vylepšili (už je to pár let, více než 10 let co si hraji s hudbou na Linuxu, tak pro mne nedávno), podstatně použitelnější byl vždy Fluidsynth. Kromě konzolové verze je k dispozici jak grafické rozhraní, tak i DSSI.

Mimochodem, chybí mi zde zmínka o DSSI instrumentech. Minimálně bych zmínil Hexter (softwarový klon Yamaha DX7), a nedávno (zase již pár let) rozšířený o podporu pro DSSI, ZynAddSubFX. Další DSSI nástroje jako Whysynth (něco jako KAWAI K4), či subtraktivní Xsynth, Wsynth lze vedle ZynAddSubFX oželet, ovšem mnohem snadněji se programují.

Pred par dny vysla nova verze AVLinuxu, zalozeneho na Debianu, se vsemi myslylitelnymi hudebnimi sw a pluginy, vetsinou v poslednich verzich, napr Ardour 3.5, www.bandshed.net/AVLinux.html . Out of the box podpora velkeho mnozstvi hudebniho hw, zatim nejlepsi hudebni distro, co jsem objevil!

Rozhodně doporučuji AVLinux. Přešel jsem na něj právě z Ubuntu Studia. Tvůrci Ubuntu studia nemají úplně nejlepší reputaci v komunitě, co se pamatuji z diskusí, a Ubuntu Studio se vyvíjí spíš nárazově, když vyjde nová verze ubuntu. Podpora HW je v AVL mnohem lepší než v US.

Zajímavá volba je KXStudio, které se nedávno rozhodlo že přejdou z Ubuntu na Debian. Jde o repozitáře, které lze přidat k instalované distribuci, ale mají i optimalizované iso založené na Kubuntu. Kdysi jsem zkoušel zkoušel to iso, ale po aktualizaci se sesypalo. KXStudio má je ale asi nadějné, protože i tvůrce AV Linuxu GMaq vidí do budoucna spíše cestu oddělených repozitářů s hudebním sw. Základ KX Studia v repozitářích pro Debian sice už je, ale další hudební sw ve wheezy i sid je stále hodně pozadu za tím, co je v AVLinuxu.

AVLinux používá Jack 1 (Jack 1 a 2 jsou v zásadě oddělené systémy a vyvíjejí se paralelně, takže neplatí úplně že Jack 2 je lepší), a nemá tak dobrý session management jako KX Studio, ale zase má výbornou podporu hardware a aktuální sw a má nižší hw nároky a v zásadě se toho nemusí moc konfigurovat a rovnou to funguje. Nehodí se ale jako hlavní linuxový systém, neb je založené na Squeeze (ale poslední verze má třeba XCFE 4.10, zatímco Wheezy 4.8), a v zásadě se ani nedoporučuje to nějak divoce upgradeovat, spíš nainstalovat a když funguje tak nesahat...

Jeden flák vyrobený pomocí Ardouru, Hydrogenu, Guitarixu a pár pluginů a mikrofonu za 9$ zde: http://www.ufonion.com/i-hate-emails

Díky! Taky jsem ty emaily v čase vzniku krutopřísně nenáviděl :) Není nic horšího než opakující se traumatizující zvuky příchozích pracovních emailů na soukromém telefonu..

Hezké interview s tvůrcem AVLinuxu zde: http://www.zthmusic.com/avlinux/

"...server pro realtimovou práci s audiem. Pomocí něj propojíte vstupy a výstupy na grafických kartách."
Myslím, že ty grafické karty jsou omyl.

Kto to mysli s komponovanim hudby na Linuxe naozaj vazne, tak urcite pozna Renoise: http://renoise.com/

(Renoise is a Digital Audio Workstation (DAW) with a refreshing twist. It lets you record, compose, edit, process and render production-quality audio using a tracker-based approach.)

Ardour je open-source, renoise stojí €.

"Nejúžasnější nástroj pro tvorbu hudby podle not v Linuxu".
Neco jako "Nejlepsi nemecky jazz-band"? :-)

dělal jsem 3 roky v Ardouru kolem roku 2004. Bylo to absolutně nepoužitelné. Pamatuji si, že jsem věděl o usb rozhraní takovou hromadu věcí, abych odstranil problémy s tím, že jsem usb zvukovku sem tam vytáhl (Edirol UA20, nic levného :-).

Všem co chtějí DĚLAT HUDBU a ne kompilovat jádro doporučuju přejít mac, koupit si zvukovku od Apogee, ukrást Ableton live a ušetřené týdny čistého času věnovat práci na zahrádce :-).

Linux na hudbu nebrat. NEBRAT.

Aniz bych vedel jak je na tom Ardour ted, tak od 2004 uplynulo uz 10 let. To je v linuxovem svete vecnost.

Na Mac je potreba pri propojovani audia mezi vice aplikacemi pouzivat celkem slusne hacky.. i kdyz to dneska asi resi SoundFlower a LineIn. Jack na linux je ovsem vice nez kvalitni. A PulseAudio uz dneska taky celkem jde.

Mam oboji. Sice to nepouzivam na hudbu, ale presmerovani audio streamu delam kvuli SDR vecem.

Oprava:

Linux z roku 2004 a nastroje na hudbu z roku 2004 na hudbu nebrat. NEBRAT.

Tak ty jsi dobrej Matej...

Harrison Mixbus..

Muzu potvrdit. Ja pouzivam Linux uz asi 20 let, dokonce jsem psal driver do kernelu, naprogramoval jsem 1/4 rozsireneho prohlizece Twibright Links, ale muj nazor je stejny.

Linux je podle me jak pokus predelat psaci stroj (UNIX) na videomagnetofon: pasku to ma, buben taky, civky, tak proc by to neslo? :)

Linux+multime­dia=dle meho nazoru DISASTER

To je hlupost. Realita dnesnych dni to uplne vyvracia. Ved dobre fungujuca linuxova distribucia nema s multimediami ziaden problem. Uz 7 rokov beham na dualboote a nikdy som nemal ziadnu situaciu kedy by linux nezvladol prehrat multimedia alebo kedy by v prehravani multimedii vyhraval windows.

Podla mna si len windows troll, ktory si vymyslel historku o 20 rokoch a o programovani do kernelu aby si znel doveryhodne.

Jednoducho tvoj poznatok neodpoveda realite.

Myslím že to až takový disaster není, když si vybereme dobrý hw, tak to pak může celkem dobře fungovat. Samozřejmě občas něco padá, občas je třeba si přečíst known bugs, podívat se do fóra. Ale když je hw stabilní, tak pak stačí si prošlapat nějaký workflow a můžete tvořit. Potíže s hw a sw mívají i lidé co dělají hudbu na windows, nejednou jsem slyšel, že se jim zvukovka se zasekla nebo dělá náhodné lupance, sw nedělá co má a dotyční jsou z toho na větvi.

Doporučuji přečíst si hezké interview s tvůrcem AVLinuxu (kanadským farmářem) na http://www.zthmusic.com/avlinux/ Můžeme se dočíst také o tom, jak v roce 96 utratil docela dost kanadských dolarů za hw a sw, aby za nedlouho zjistil, že musí platit znova, a že také na win musel překonávat technické obtíže.

Ardour je podle mě hodně profesionální nástroj a fakt, že legendární výrobce mixpultů Harrison, na kterých se smíchalo mnoho světových top alb, si ho vybral jako základ pro svůj Mixbus, také o něčem svědčí. Spousta věcí samozřejmě stále zlobí a k dokonalosti daleko, ale myslím že je to na cestě!

NICMÉNĚ! Napsat o CLOCKOVI že je windows troll!!! To je těžko překonatelný komentář roku 2014 :)

Ked niekto pise ako windows troll, tak preco ho tak nenazvat? :)

Na úpravy .ly by byl buď přímo Frescobaldi, anebo pro větší podíl "přívětivějšího" přístupu zřejmě editor Denemo.
Jak moc se dá .ly upravovat v MuseScore, aby výsledek splnil očekávání, nevím. Co by s tím udělal Canorus, jehož vývoj je takový zdlouhavější, taky netuším.

A nebyla by ještě jednodušší a mnohem spolehlivější cesta midi keyboard? ;)

Tak před rokem jsem měl už dost pro mě obtížného způsobu práce na překladu dokumentace k LilyPondu (při kompilaci chyby kvůli...), a tak jsem dal začátek základního návodu, co jsem měl hotový, ručně do jednoho souboru, a jako PDF nabízím na Obvyklém místě (http://obvyklemisto.webgarden.cz/rubriky/soubory-ke-stazeni/preklady-navodu). Myslím, že je tam o nějaký ten překlep míň, než v tom textu, co je na stránkách projektu.

Zatím jsem nepokračoval další kapitolou, ale míním to dělat obdobně.

Ono sice jednu chvíli tam v projektu mezi těmi, co se s tím kompilováním musí občas potýkat, byly úvahy o tom, že by to chtělo už kvůli větší atraktivitě mezi to texinfo a překladatele strčit nějakou mezivrstvu (třeba poskytnutím .po souboru - a pak to převést zpátky do texinfa, nebo jak se to jmenuje), ale tato myšlenka dál zřejmě nepokročila.

Dalším sekvencerem k vyzkoušení je MusE 2, http://muse-sequencer.org/

Pro LilyPond chce být užitečný program Laborejo, http://www.laborejo.org/

Pamět velikosti 64 bitů (tedy 8 bajtů) mě pobavila. Ve skutečnosti jde o podporu více než 4GB paměti. Pokud máte přesně 4GB tak už PAE teoreticky nepotřebujete.

Pěkný článek, děkuji za něj.

http://ronja.twibright.com/syntring.php

Jsme si jednou hral a udelal jsem software, ktery syntezuje strunove nastroje z kytaroveho zapisu primo algoritmicky.

Neni to zadny Karplus-Strong, ale individualni synteza harmonickych ktera umoznuje inharmonicitu.