Odpověď na názor

Základní problém vidím ve stylu vývoje - perou se tu dvě skupiny - tvůrci „knihoven“ a tvůrci „aplikací“. V uvozovkách je to proto, že teď nemyslím jen .so a spustitelnou binárku.

Aplikace, ty ať se vyvíjí, mění přidávají funkcionalitu, přeskládávají UI a cokoliv... A knihovny... Ty se musí vyvíjet taky. Ale s podstatně větším ohledem na ty aplikace. S ohledem na zachování zpětné kompatibility a dlouhodobou podporu. Pokud se ve své aplikaci potřebuji vázat na konkrétní verzi knihovny (a nemůžu jít k novější), tak je to špatně (teď nemyslím přechod typu kernel 2.2 -> 2.4 -> 2.6, GTK2->GTK3 atd, tam je to jasně dané).

Druhou stránkou věci je to, že aplikace dosáhly takové komplexity, že je strašně těžké udržet je funkční. Vývojáři pak nemají na to zkoušet ještě různé verze knihoven.

To vše nastoluje pár otázek - chceme takové aplikace, které vlastně fungují jen náhodou a jejich funkcionalita není jednoduše replikovatelná? Neměli bychom se zabývat i udržitelností vývoje - nejen s ohledem na svoji knihovnu, ale s ohledem na ty, kteří ji budou používat ve svých aplikacích? Flatpak, Snap i Appimage může mít své opodstatnění, ale takhle mi to přijde jen jako vytloukání klínu klínem, rovnák na vohejbák a ... Prostě jen zavírání očí nad skutečným problémem.