Názory k článku Slackware Linux 15: oživení dinosaura po šesti letech

Mě osobně Slackware připadá přímo ideální pro nasazení na serverech a naopak o dost méně jako uživatelské prostředí. Používám ho už cca od roku 1996 a plná spokojenost. Co člověk jednou nastaví, to funguje prostě pořád. Pokud jako GUI uživatel budu chtít mít pravidelně nové aplikace, snadnou centralizovanou správu, systém "na klíč", atd., tak sáhnu po Ubuntu nebo podobných all-in-one distribucích.

Můj předchozí NAS HP MicroServer měl se Slackware 13.37 uptime 8 let. Od připojení UPSky jsem ho už nemusel nikdy rebootovat. Předloni jsem ho nahradil novým strojem (4-jádrový Phenom II) s velkými disky a opět jedu na Slackware, tentokrát tehdy nejnovější 14.2.

Chápu, že absence nástrojů pro automatickou správu mohou být problém pro adminy stovek a tisíců serverů ve velkých firmách, ale pro SOHO použití mi to nijak nepřijde. Placená podpora? Nikdy jsem ji nepotřeboval, vystačil jsem si dříve s FAQ, man pages, později s Googlem.

To je věc názoru. Myslím, že právě SOHO potřebuje moct se soustředit na výdělečnou činnost a ne místo toho trávit dny prohledáváním FAQ a Googlu.

Takže těch 8 let jste neupdatoval/ne­upgradoval kernel?

To je asi 1500 CVE ruzných závažnstí ... to chce docela "odvahu" ...

Domácí NAS file server za NATem. Neběžely na něm nikdy žádné webové služby apod. Jen Samba a spol.

Balíčky jsem updatoval, kernel pochopitelně ne. Byl 100% spolehlivý, nebylo moc rozumné se v něm vrtat na mašině s ostrými daty. Nikdy jsem na řadě 2.3 neviděl Kernel Panic na rozdíl od pětkové řady, která padala při zátěži jako mouchy přímo někde v ext4 subsystému, což je u budoucího file serveru dost na pováženou. Nakonec se i nová mašina "usadila" a běží bez chyb. Na ní se už nehoním za uptime, v lednu jsem rebootoval. :)

Kdy už konečně linuxová komunita přestane s tou `uptime` obsesí?

To je spis obsese manazeru...

Linuxova komunita ji nikdy nemela. My solarisaci/ai­xaci/zOSaci ano

Linuxaci radi resi zapeklite problémy restartem. Mne přijde hloupé restartovat server jen kvůli výměně pameti nebo FC karty. Hot swap cpu fakt nemam odvahu zadat.

16. 2. 2022, 20:42 editováno autorem komentáře

Ano, naprosto souhlasím, pokud Slackware funguje bez problémů 8 let (lhostejno s kolika restarty), je to pro něj perfektní recenze a důvod, proč jej stále používat. Pokud neprovozuji aplikace typu složité ERP systémy, u kterých je podpora dle mých zkušeností nezbytností (a finančně již téměř zanedbatelná), je Slack plně použitelný a SOHO sektor bez problémů obslouží.

Na jednu stranu může být problém s případnou výměnou firemního administrátora (ne každý rád vše ručně), na druhou stranu princip "co funguje, na to sahat nebudu" zde opravdu sedí (viz můj letitý desktop s Pentiem III). Ano, když se člověk zamyslí, opravdu není nutno stále něco měnit a aktualizovat.

To je mimochodem také důvod, proč mě mimo dalších zajímavých vlastností tak chytnul programovací jazyk Ada, který se dnes může zdát poněkud obskurní, vojenský SW tvořený min. na 30 let působí na první pohled zastarale, ale pokud funguje, není co řešit (a on asi opravdu funguje, i když tuto informaci mám jen z doslechu). A nakonec když mě omrzí neustálé novinky Archu, právě Slack by jej nahradil, to ukáže čas.

Doufám, že nový stroj pojede přinejmenším stejně dlouho jako starý.

Proč je 8 let funkce neaktualizovaného operačního systému nějaký úspěch? Vždyť přesně stejně se bude chovat každá jiná distribuce, když se nebude aktualizovat. Filesystem je z většiny read-only.

Myslel som si, že už súťaže o najvyšší uptime nie sú aktuálne, zjavne som sa mýlil.

V korporáte sme hádam pred desiatimi rokmi mali jeden server, čo mal uptime viac ako 5 rokov. Potom sa kvôli niečomu rebootol a dávali ho dokopy dva dni.

10 let uptime na historickém SunOS. Buďte radi že k vám plyne plyn...

Slackware dneska opravdu nelze považovat za jednu z "velkých" distribucí, ale z těch stále používaných a aktivně udržovaných je skutečně nejstarší. Debian přišel až po Slackware a - z dnešního pohledu paradoxně - byl Slackware dlouho uživatelsky přívětivější a tím i rozšířenější.

Aha, je to možná jen zažité označení, já stále Slackware za velikou distribuci považuji (spolu s Ubuntu, Debianem, Fedorou, Archem...) a malé pro mě představují buď jednoúčelové (starý dobrý Devil) nebo ty s minimem balíčků, případně určené přímo pro archaické stroje (Tiny Core, Puppy, starý Monkey).

Je ale pravda, že počet aplikací oproti těm více rozšířeným je mnohem menší, což však nemusí být nutně nevýhoda, naštěstí každý si může vybrat a to je hlavní.

Můžeme se hádat, zda velká nebo malá... Ale určitě už léta úplně nepodstatná.

[klokan]

To je sporne, nebo spis podle uhlu pohledu.

Prvni verze Debianu (0.1) byla uz v roce 1993, zhruba dva mesice po prvni verzi Slackware. ;)

Pokud povazuji Slackware za nejstarsi aktivne vyuzivane distro, tak hlavne proto ze je to primy pokracovatel Softlanding Linux System, na nemz byly prvni verze Slackware zalozeny.

(viz napr. Wikipedie)

No vždyť jo, Slackware je o dva měsíce starší, než Debian ;)

Hlavně ale Slackware byl zpočátku rozhodně použitelnější, než Debian. Přiznám se, že od těch dob jsem Slackware nezkoušel, ale minimálně tehdy měl program "setup", kde šla provádět některá základní nastavení a zároveň sloužil jako primitivní, nicméně na svou dobu funkční správce balíků. Debian tehdy apt-get ještě zdaleka neměl, ten přišel až později (už nevím, jestli v Debianu 2.0), místo toho tam byl "dselect" což byl mučící nástroj. Měl jsem tehdy Debian a pamatuju se, že jsem radši instaloval balíky přímo pomocí dpkg a dependency hell řešil ručně, než abych se potýkal s tímhle krámem.

[klokan]
"No vždyť jo, Slackware je o dva měsíce starší, než Debian ;)"

Coz je skoro hnidopissky detail. Zvlast vezmu-li v uvahu, ze Slackware prevzal jiz existujici distro a Debian - pokud se nemylim, zacinal defacto na zelene louce. Proto taky prvni verze nemusely byt (na tu dobu) tak vyladeny a privetivy jako treba Slackware, ktery mel spoustu veci uz hotovych. A nemyslim ze vyvoj distra byl tehdy o moc jednoddussi nez dnes.

Za me osobne, je Slackware starsi jen diky jeho korenum. Pokud bych to vzal dobou vydani, tak dva mesice jsou nepodstatny detail a Debian, Slackware jsou v podstate stejne stara distra.

Proti gustu zadny disputat. Osobne ted Debian, protoze uz nekdy v 1997 jsem mel jako zamestnanec ISP workstation na verejne IP, zadny firewall krom lokalniho a update software tim padem vzdycky byly nutnosti. Predtim bez jakehokoliv pripojeni k siti Novell Netware a posleze SCO Unix, tam spis byla otazka, co jsou to update a odkud se berou ? A proc vubec restartovat server, kdyz porad funguje ?

V dnestni dobe, kdy se k internetu zbytrecne pripojuji i zarovky nebo pracka, jsou naopak firewall a update OS nezbytne. Tam venku je totiz vzdycky vic idiotu touzicich neco si dokazat tim, ze budou borit praci druhych. Jak s malyma deckama na piskovisti, je to proste prirozene - vzdycky je borit snazsi, nez neco sam postavit.

Přesně tak, v době DOSu, kdy vrchol slávy představovala zasíťovaná školní učebna s Novellem, také nikdo neřešil bezpečnost. Ta je opravdu diskutabilní, netroufám si odhadnout, nakolik je Slack bezpečnější, než ostatní distribuce (Pat se o balíčky opravdu stará a po dlouhou dobu, pouze však o ty oficiální plus FW chybí jak uvádím).

Tohle je na zvážení, ve firmě bych si měl udělat bezpečnostní analýzu, to je ale na každém z nás (zažil jsem úsměvný nástup do zaměstnání, kde mi byla předvedena serverovna, kde to "nějak na něčem běží a nikdo neví jak", tam je bezpečnost asi poněkud podružná - na druhou stranu společnost, kde jsme jako admini stále aktualizovali OS, informační systém plus databázi od jednoho velikého výrobce a těmito aktualizacemi vlastně vychytávali chyby těchto aktualizací, he, he).

Při dnešní složitosti SW však stále více cítím, že jediný bezpečný počítač (zařízení) je ten, který není připojen k internetu.

Tím spíše je třeba krom klasického "bezpečáka" ve firmě také bezpečák přes IT, který si s vedením umí pohovořit a najít pro obě strany akceptovatelné řešení.

V časoch DOS-u sme v tých učebniach sedeli, u nás sme mali jedny z prvých verzií linuxu a ako správne script kiddies sme si sťahovali exploity. Čím sme nasierali našich administrátorov :) Linux bol v prvopočiatkoch deravý ako sito.

S Linuxem jsem začal experimentovat někdy kolem roku 1992 a Slackware jsem používal mnoho let. Všechno v té době bylo mnohem jednodušší než dnes. Pro člověka nebyl problém nastudovat, jak fungují všechny základní programy (mv, cp, find, ...). Dnes má každý z těch programů tolik přepínačů a možností, že by to vydalo na jednu knihu pro každý netriviální příkaz. Proto jsem velmi skeptický k neodvozeným distribucím, za kterými stojí víceméně jeden člověk. Dřív to šlo, teď už je to problém. Teď už to musí být týmová práce, protože vše se dynamicky mění. Navíc ty nové věci nebývají doladěné a spolehlivě fungují jen při určitých kombinacích parametrů. Pro někoho Slackware může být prima, ale bežný uživatel chce odladěnou distribuci s kvalitní dokumentací. A podniky navíc vyžadují SW podporu. Ani tak velké distribuce jako Ubuntu nebo SUSE nestíhají vytvoření stabilního desktopu. Jediná opravdu stabilní linuxová desktopová distribuce je v současnosti Chrome OS. Je mohutně ořezaná a stojí za ní softwarový gigant.

Ano, na tom něco bude, při své předchozí firemní praxi jsem vzpomínal na potutelně se usmívající íťáky z devadesátých let, jejichž hlavní činností bylo nezapomenout na několika DOSových stanicích s běžícím účetnictvím každý den vložit disketu a zazálohovat data, o nějakých pohotovostích 24x7 ještě netušili. Ale je to jen hezká vzpomínka, svět se změnil a měnit se bude stále.

Slackware zrovna moc odladěný není a ani nemůže (snad jen v případě oficiálních balíčků, o které se autor skutečně stará a podporuje je mnoho let), dokumentace hodně pokulhává a hovořit o nějaké placené podpoře je úsměvné (např. pokusy o Microlinux Enterprise Desktop a Microlinux Enterprise Server nedopadly dobře). Proto je určen domů nebo do SOHO sektoru, jinam určitě ne. Ale uživatelskou základnu stále má, jen nepředpokládám, že by se dále příliš rozšiřovala.

Mě se na desktopu pro běžného uživatele líbí např. Endless OS, což je taková Fedora Silverblue s domácím zaměřením. Do dnešní firmy, zvláště s využitím ERP, opravdu raději RHEL/SLES/placené Ubuntu či Zentyal, komplexnost moderních aplikací je obrovská.

To bylo možná v zaprdenem ceskoslovensku/ české republice kde zázrakem byla pevná linka doma. Samozřejmě různé zelené gumy a rádoby manažeři vůbec netušili ( vyjma soudruha Cuby ), ze IT bude kritické pro činnost podniku.

V nemecku a za velkou louži jsem už držel pohotovosti na terminalove přístupy na účetní systémy a letenky. Letmý návrat fo CR byl dost šokující. Hlavně tedy telecom.

Hmm, děkuji za zkušenost, v době Československa byla mým největším úspěchem návštěva Tuzexu a výlet k Dederónům, doma jsem si hrál s Didaktikem a o nějakém terminálu netušil zhola nic. Ale i ta doba měla něco do sebe stejně jako dnes, jsem rád, že mám možnost srovnání, ostatně vlastní zkušenost je vždy to nejlepší.

Frantu Čubu a jeho podnik jsem zde na severu Čech znal jen z doslechu, dnes jsou k mání další dokumenty, je zajímavé, že právě on byl buržoust a nesmírně schopný a pracovitý organizátor (oslovení soudruh se tam zrovna nenosilo), ostatně ve Slušovicích jsem se s několika lidmi bavil a na tu dobu vzpomínají velmi rádi. Děda pamatuje na jeho mazané prodeje počítačů TNS, dnes už je to všechno jen vzpomínka, ale rozhodně zajímavá.