Hlavní navigace

SOPA: Skryté Odepření Práv (nejen) Američanům

18. 1. 2012
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

V posledních dnech nabrala na intenzitě diskuse okolo SOPA, což je jeden ze zákonů ležící v americké sněmovně. K protestu proti ní se připojila řada významných webů včele s Wikipedií, Mozilla či Wordpress. Znamenala by SOPA skutečný konec svobodného internetu a je podobná stávka přijatelným řešením?

Co je to SOPA?

Stop Online Piracy Act (SOPA) je jedním z nejkontrover­znějších legislativních opatření, které se v rámci boje s počítačovým pirátstvím objevily.  Pokud bychom se na návrh podívali podrobněji, je možné identifikovat několik více než sporných míst. Podle doposud platné DMCA (Digital Millenium Copyright Act) byl provozovatel serveru  povinen odstranit nelegální obsah, ale pokud toto respektoval, v zásadě mu nic nehrozilo.

SOPA přináší zásadní změnu v tom, že by bylo možné, aby na základě nařízení soudu, byla zablokována stránka, která například nabízí odkazy vedoucí na nelegální obsah. Dochází tak k přímo jejich ohrožení. Vyhledávače by neměly zobrazovat odkazy na stránky, které podobné odkazy nabízejí. Toto opatření by bylo možné poměrně jednoduše zneužívat v konkurenčním boji, kdy by mohlo dojít k tomu, že na základě několika příspěvků v diskusích pod článkem bude zablokován celý web.

Druhým více než sporným opatřením je ustanovení, o kterém lze mluvit jako o velkém americkém firewallu. Legislativa počítá s tím, že by bylo možné problematické zahraniční weby zablokovat, a to přímo na úrovni DNS serverů. Současně by nemělo být možné, aby tyto weby užívaly služeb a nástrojů amerických společností, jako je například reklama prostřednictvím AdSense či platby PayPalem. V obou případech je možné hovořit o snaze zlikvidovat tyto weby, především proto, že například platba zmíněným PayPalem bývá často jediným zdrojem příjmů, který je případně doplňován reklamou.

Desítky „ale“

Jistě je pochopitelná americká snaha v boji s pirátstvím či dětskou pornografií, ale současně je třeba vyslovit vážné pochybnosti nad tím, zda jsou právě zvolené metody optimální. Je třeba si uvědomit, že v době informační společnosti mohou podobná opatření často sloužit nejen v omezení svobody slova, ale také v konkurenčním prostředí.

Plakát kolující po internetu

Podobně jako patentové spory dosáhly postupně zcela absurdních rozměrů, tak také snaha bojovat touto cestou s počítačovým pirátstvím se jeví jako více než sporná. To si naštěstí začínají uvědomovat také zákonodárci. Například předseda klubu republikánů Eric Cantor uvedl, že celý legislativní záměr bude prozatím odložen a dokument v současném rozsahu a znění platit nebude.

Vytrácí se také podpora Bílého domu. Barrack Obama uvedl, že odmítá podporovat legislativu, která by omezila svobodu projevu, zvýšila míru nebezpečí u kybernetické bezpečnosti a podkopávala „dynamický inovativní globální internet“. Zdá se, že přijetí celého návrhu v současném znění je nepravděpodobné a zvláště opatření směrem k dalším zemím se budou ještě mírnit. Pokud by k tomu skutečně došlo, je možné, že vypadne i druhá zmíněná část, která by zřetelným způsobem znevýhodňovala americké subjekty před konkurencí.

Obrázek jedné z mnoha kampaní (Soshable.com)

Je třeba říci, že návrh má také řadu zastánců – ať již mezi vydavateli knih, softwarovými společnostmi nebo hudebními producenty. Právě jejich obchod je do velké míry poškozován pirátským prostředím, a to i přesto, že jejich odhady škod jsou značně nadhodnocené. Často paradoxně dochází k tomu, že pirátské prostředí podporuje dominanci jednoho subjektu na trhu – kdyby nebylo možné celkem snadno získat nelegální kopii Windows, jistě by řada uživatelů přešla na Linux a vyžadovala jej i v práci. Pro Microsoft (ať se tváří jakkoli) je boj s nelegálními kopiemi spíše na škodu než k užitku.

Wikipedie a další stávkují

Bez zajímavosti není ani reakce, kterou si původní záměr schválit SOPA vysloužil. Řada webů vyhlásila na středu protest, jehož formy se budou velice lišit. Někde půjde o informační banner, jinde budou stránky nahrazeny protestním oznámením. Zapojí se například Mozilla či Wordpress, Reddit a či řada dalších. V tento den by se mělo konat veřejné slyšení, které napoví, jaký bude další postup legislativců. Zdá se ale být jasné, že k nějakému rychlému schválení nedojde.

Zřejmě největší pozornost na sebe upoutala Wikipedie, která se k protestu chce připojit také. Podle některých informací by měla být celý den mimo provoz anglická verze, podle jiných půjde jen o mírnější varianty protes­tních akcí. Není tomu tak dlouho, co se podařilo vybrat 20 miliónů USD na provoz projektu. V tomto kontextu je možné říci, že řada dárců by takové jednání mohla považovat za určitou zradu, do které jsou zataženi proti své vůli.

CS24 tip temata

Wikipedie oznamuje svou stávku

Sama Wikipedie se obává, že by na ni mohla SOPA dopadnout především proto, že není schopná kontrolovat všechny odkazy na reference či externí zdroje informací. Čistě teoreticky by se tak případná blokace mohla týkat také jí. Na druhé straně podobný krok vzbuzuje vážné pochybnosti o tom, zda Wikipedie hájí skutečnou transparentnost, otevřenost a dostupnost informací, když je ochotná je z politických důvodů učinit nepřístupnými.

Asi každému je jasné, že SOPA není dobrým nápadem a asi se k ní tímto přístupem postaví také zákonodárci. Na druhé straně otevřela Wikipedie mimořádně důležitou diskusi nad tím, do jaké míry je skutečně otevřeným zdrojem a na kolik politickým či ekonomickým projektem Jimmyho Walese.

Autor článku

Vystudovaný středoškolský učitel fyziky a informatiky, ale dnes vysokoškolský pedagog technologií ve vzdělávání na KISKu na FF MU. Věnuje se především kurátorství digitálního obsahu, online vzdělávání a učící se společnosti.