nechci RedHat prehnane hajit, dostupnost oprav pouze 1 rok je dost slaba. v clanku je ale uveden jen jeden zpusob aktualizaci RedHat - pomoci up2date a redhat_network. ovsem opravene balicky jsou stejne jako u SuSE k dispozici i volne na ftp/http mirrorech a instalaci muzete udrzovat v aktualnim stavu bud rucne nebo pomoci spousty volne dostupnych nastroju. nikde se pritom registrovat nemusite.
srovnani RH a SuSE mi v otazce aktualizaci pripada vuci RH zbytecne prisne, kdyz fakticky jediny rozdil je kratsi doba vydavani balicku.
Délka po kterou je poskytována podpora byla nejdůležitější hodnotící kritérium v téhle kategorii - 1 rok je prostě velmi velmi málo. Tady nelze Red Hat pochválit.
Ano, existuje spousta nástrojů, které vylepšují aktualizace u obou distribucí - red carpet, apt-rpm, synaptic, yum,...), stejně tak si můžete stahovat a instalovat updaty ručně, tady jsou možnosti obou distribucí vyrovnané - není co hodnotit.
Hodnotit je ale třeba nástroje dostupné v distribucích, kde je jen up2date, resp. YOU. A YOU je o mnoho lepší než up2date. To se taky počítá.
Pak jsou tam ještě ty rpm patche, které Red Hat Linux nemá.
Celkově má prostě podle mého názoru ve způsobech aktualizace navrch SuSE a v hodnocení je to promítnuté.
Mam moznost pouzivat SuSE 8.0 (nie live eval ! ). Nic proti Mandrake-u ci RedHat-u ale SuSE je fajn - az prilis fajn, navyse ma lepsie vyriesenu instalaciu (podla mojho nazoru - nemusite sa so mno stotoznit). Jedina vec co ma na SuSE ser.. je ze nieje volne pristupny. Pokial viem je ho mozne instalit po sieti ale to je dost o nicom pre mna .. Niekolko krat som im pisal ci by nebolo mudrejsie dat "nekomercnu verziu" SuSE na ftp namiesto smiesnych Live Eval , ci proste nema radsej zmysel vyvyjat aj "nekomercnu" verziu - nepochodil som - resp. mi ani neodpisali ..
Ak mate zaujem napiste mi - chcel by som spisat nejaku peticiu - akykolvek napad v tomto smere je uvitam ..
Ale ono je to uz raz tak: nieco je ... hmm... nepoviem ze horsie, ale dajme tomu 'volnejsie ponate' a je to zadarmo. Nieco je lepsie, prepracovanejsie, a ludia to vedia ocenit - tvorcovia si to uvedomuju, a preto si za to daju zaplatit. Pre nich su peniaze motivacia udrzat sa na urcitej urovni kvality; ak by boli menej kvalitni, museli by sa presadzovat inym sposobom, napr. dumpingovymi cenami (trebars aj byt zadarmo).
A potom: cena SuSE je predsa len dumpingova! Vsak si kupte OS pochadzajuci z Redmondu, k tomu nejaky ten office, nieco od Adobe na upravu fotiek... Jeeej, ze vy chcete aj ftp/web/mail server? Tak priplatte este. :-) A to este aj tak stale nemate ziadny editor na programovanie (zeby notepad? to snad nie. a programovat vo worde?), takze budete aj tak musiet siahnut po nejakom pravdepodobne free nastroji typu JEdit (alebo zasa priplatit za nejaky komercny).
Neodpustim si jednu poznamku: Nemalo by vo svete prist k 'velkemu linuxovemu zjednoteniu'? Sila vyvojarov open-soruce je obrovska, ale je velmi roztriestena. Za starych dobrych cias platilo, ze aspon kernel bol jeden... Teraz mame Linusovu vetvu, AC vetvu, DJ vetvu... A kazda velka distribucia ma aj tak svoje upravy v jadrach. Co tak ujednotit sa a zacat vyvijat homogenny system typu FreeBSD... Co ma k takymto uvaham vedie?
Pred cca dvomi rokmi som 'konvertoval' z Windowsu na Linux a nestazujem sa. Pocitac pouzivam na kazdodennu pracu (t.j. v mojom pripade hlavne html, latex, java, mail, web), nie na hranie ci pozeranie filmov. Mnohe veci si neviem ani predstavit, ako by som mohol robit pod windowsom. Ale lezie mi na nervy, ked sa nieco 'linuxove' naucim na jednej distribucii, prihlasim sa niekam inam, tam je zrazu vsetko na inych miestach. Hovorim o adresaroch /etc/alternatives, /opt a pod. Naproti tomu v takom fbsd viem, ze ked je program sucastou zakladneho systemu, konfiguruje sa v /etc, ked je to doinstalovany balicek, tak sa konfiguruje v /usr/local/etc a v /etc nema co robit. A ked v manualy najdem popis pre FreeBSD, tak plati na kazom FreeBSD danej majoritnej verzie (vacsinou v poslednych n majoritnych verziach), ak tomu tak nahodou nie je, tak je to v tom manualy aj napisane a nemusim sa trapit, ci som na FreeBSD-A, alebo na FreeBSD-B, alebo nebodaj na nejakom FreeBSD-Professional, FreeBSD-Extended ci nejakom inom FreeBSD-Exclusive.
to Rikali uz stari Rekove.
Je mi jedno, ze kazda firma si udela jinou sadu programu pro neco, ale plne souhlasim s tim, ze jadro by melo byt jednotne a melo by se na nej soustredit vetsi usili.
Ja osobne mam v umyslu "poskladat" Unixovy OS na jadre MK++, par lidi sem oslovil, par lidi by do toho slo, ale tri sou malo.
Ale uz existuje takovy projekt, ktery si svuj Unix like os uz vyviji, cely od znova.
to Rikali uz stari Rekove.
Je mi jedno, ze kazda firma si udela jinou sadu programu pro neco, ale plne souhlasim s tim, ze jadro by melo byt jednotne a melo by se na nej soustredit vetsi usili.
Ja osobne mam v umyslu "poskladat" Unixovy OS na jadre MK++, par lidi sem oslovil, par lidi by do toho slo, ale tri sou malo.
Ale uz existuje takovy projekt, ktery si svuj Unix like os uz vyviji, cely od znova.
Naprosto s Vámi souhlasím. Moc bych si přál větší sjednocení Linuxových distribucí, protože roztříštěnost je obrovská.
Na druhé straně mám pocit, že tato roztříštěnost je zároveň záchrana Linuxu. Jakmile by měli dobrovolníci pracovat jako jeden tým pod jedním velením, většina by toho nechala. Nebavilo by je to IMHO. Takhle si prostě někdo udělá další variantu něčeho, baví ho to a občas vznikne užitečná věc. Při jednotnosti by se stala prestižní záležitost, atd.. Podle mého by to Linuxu neprospělo.
Ja nevim jestli se nevyskytuje vyjimka, ale ja jsem presvedceny, ze vsechny distribuce jdou konfigurovat pomoci vi. A kdyz se naucim vi a man (info, lynx/linx, ) tak dokazu skonfigurovat libovolnou distribuc dnes, jako jsem to mohl pred 10 lety a doufam (a modlim se k tomu a kopal bych do riti kazdeho kdo se vysere na naspani manu, protoze pak to clovek hleda kyho vyra v nejakem html, nebo kdo vy jakem sajrajtu, nedej boze .doc) ze i za 20 let.
Jsem sice uzivatel BSD, ale s nazorem ze vyhoda BSD je v jednotnosti oproti roztristenym linuxovym distribucim nemohu souhlasit. Pisete:
"Naproti tomu v takom fbsd viem, ze ked je program sucastou zakladneho systemu, konfiguruje sa v /etc, ked je to doinstalovany balicek, tak sa konfiguruje v /usr/local/etc a v /etc nema co robit. A ked v manualy najdem popis pre FreeBSD, tak plati na kazom FreeBSD danej majoritnej verzie"
A kdyz v manualu najdu popis pro Debian, tak take plati na kazdem Debianu te same majoritni verze. Dosadte si RedHat, SuSE... - dostanete to same.
Proste srovnavat FreeBSD s Linuxem je zcestne. FreeBSD neni alternativa Linuxu. FreeBSD je alternativa cele linuxove distribuce - tj Redhatu, Debianu atd. Rozdil je jen v tom, ze nad FreeBSD jadrem byla zatim vytvorena jen jedna plnohodnotna a siroce rozsirena distribuce. (Mozna proto ze FreeBSD je mene popularni?) Az nekdo vytvori jinou distribuci s FreeBSD kernelem, taky budete valit oci, ze je vsechno uplne jinak. (Viz Debian/BSD).
Dale pisete:
"Ale lezie mi na nervy, ked sa nieco 'linuxove' naucim na jednej distribucii, prihlasim sa niekam inam, tam je zrazu vsetko na inych miestach"
Naucte se neco na OpenBSD, prihlaste se na NetBSD/FreeBSD/Mac OS X/Digital Unix (klon tusim nejakeho 4.3 BSD Reno), taky bude "zrazu vsetko na inych miestach". Nevidim rozdil oproti linuxovym distribucim.
Imho je hodnoceni neobjektivni ve prospech SuSE. Autor se nerozpakuje dat RH za neco ctyrku nebo petku, pritom u SuSE k tomu odvahu nema, ac by si to zaslouzilo. <br>
Treba ty spusteci skripty a vubec konfiguracni soubory. To ze si neco rucne nakonfigurujete a nejaky konfigurator vam to pak sam od sebe prepise, to je jednoznacne za kouli.<br>
To ze SuSE neni dostupne na FTP hned a v plne verzi, narozdil od RH je nedostatek, nedostatecna znamena za pet.
<br>
Podpora tretich stran pro SuSE rozhodne neni dobra, ta snad neni ani dostatecna, takze opet za pet.<br>
Sprava balicku je v SuSE vyborna a v RH nedostatecna? To je taky znacne ujete hodnoceni. I kdyz je SuSE v tomto lepsi. Proste skoda slov.
Dobry den,
dovolim si na tento prispevek reagovat s tim, ze rozhodne nejsem nezaujaty a neni mozne tak tento prispevek ani povazovat.
> Treba ty spusteci skripty a vubec konfiguracni soubory.
> To ze si neco rucne nakonfigurujete a nejaky konfigurator
> vam to pak sam od sebe prepise, to je jednoznacne za
> kouli.
Prvni volbou je moznost vypnout SuSEconfig. Volba ENABLE_SUSECONFIG. Bud automaticky nebo rucne, v SuSE Linuxu mate na vyber.
> To ze SuSE neni dostupne na FTP hned a v plne verzi,
> narozdil od RH je nedostatek, nedostatecna znamena za
> pet.
SuSE Linux obsahuje stale vice softwaru, ktery neni mozne dat na FTP. Snazime se ji dat komunite k dispozici co nejdrive a jsme radi, ze komunita toto snazeni linuxovych spolecnosti ocenuje - coz je pro nas velkou vzpruhou
> Podpora tretich stran pro SuSE rozhodne neni dobra, ta
> snad neni ani dostatecna, takze opet za pet.
Ano, nejlepsi podporu tretich stran ma Microsoft
--
Petr Kania
Proc se sakra 80% vsech debat kolem Linuxu toci kolem toho, kdo ma jakou distribuci a v cem je ta jeho nejlepsi a ty ostatni naprosto_nepouzitelne.
Linux je jeden. Pokud nekdo vezme 500 programu a posklada je na CDcko, je to super vec, ale fetisizace tohoto procesu se mi zda proste nemistna. Pokud nekdo umi pouzivat Linux, tak je uplne jedno, jakou zvoli distribuci.
Lukis.
ehm, no ja som mal dojem ze nejaka distribucia poskytuje viac nez spojenie tych x suborov.
napr. rozpoznavanie hw, konfiguracne scripty, kompilovanie novych verzii softov, v clanku spominane startup scripty, etc...
viem ze napr. rozpoznavanie hw sa da spravit aj inak, ze softy sa daju stiahnut v zdrojakoch a nakompilovat priamo na danom stroji, ale ked mam okrem instalovania a adminovania linuxovych serverov aj inu pracu tak mi kazda usetrena minuta spravi len a len dobre.
Není jeden Linux. Bohužel. Jakž takž to lze říci o většině jádra, ale i tam máte různé instance. A distribuce se od sebe liší tak markantně jako se liší stonožka od žirafy.
Mimochodem, znám lidi, kteří díky roztříštěnosti Linuxu přešli na BSD.
Mě samotného taky mrzí, že neexistuje něco jako referenční distribuce. Aktivita United Linuxu mi smrdí touhou urvat pro sebe trh a nadat to Red Hatu.
To ze niekto prechadza na distribuciu za peniaze je v dnesnom trhovom svete celkom pochopitelne, niekedy to dokonca moze zvysit doverihodnost v ociach ludi (firiem), ktore si nemozu "dovolit" software zadarmo a vyzaduju kvalitnu podporu.
Ja vsak ako jednotlivec a clovek, ktoreho nadchla myslienka slobodneho softu sa radsej priklonim k nejakej nekomercnej distribucii. Pouzivam Slack, na zaciatku (po prechode z Win pred par mesiacmi) mi celkom chybali tie klikacie konfiguracne utilitky, ale ked si clovek na textove konfiguraky zvykne, tak zasa nechce klikat. A zvycajne ma aj viac moznosti. A v podstate vzdy len kompilujem, baliky velmi nepouzivam a som spokojny.
Pouzivam RHL, aj SL, ale z tohto clanku sa mi zda ze priam trci naklonnost autora k SuSE.
V prvej casti som sa pozastavil nad tym, ze RH dostal "5" za spravu balickov. To je prehnane, to ako keby sme tvrdili ze tam ziadna sprava programov neni. Ak SuSE dostal 1, RedHat mal dostat povedzme 3. Zakladny sw pre tuto cinnost je predsa rpm, a to aku graficku nadstavbu si na to date, to je uz ina vec.
Dalej: pripada mi trosku trapne hodit obrazok s nazvom "Program pro konfiguraci síťových karet, patří v RHL mezi ty podařenější" a hned o riadok nizsie hodnotenie: SuSE 1 (napriek tomu ze chybaju pre www, sambu, dhc a dns), RedHat 4. Opat silna neobjektivita...
Dokumentacia, rovnako. Netusim, preco RedHat dostal 3, ked ta dokumentacia je skvela, a povedal by som ze co do hlbky problematiky este lepsia, ako pre SuSe. Okrem toho mnoho dalsej dokumentacie (nie priamo zviazana s distrom) je "usite" prave pre RedHat...
Cena a dostupnost: takze SuSE ktory je bezplatne prakticky nedostupny dostane 3, a RedHat ktory mame bez problemov k dispozicii v iso-images 2? Naozaj objektivny pomer? ak sprava balickov bola 1:5 v prospech suse, konfiguracia 1:4 v prospech suse, tak tu to malo byt minimalne 4:1 v prospech RedHat.
Ale, zbytocne cokolvek hovorit, ta neobjektivnost musi kazdemu kto pouziva obe distra udriet do oci...
Jasne ze tenhle clanek vice ci mene smrdi. Autor vpodstate srovnaval GPL distribuci RedHatu a komercni distribuci SuSE. Mel na zacatku jasne rict "me se libi ten a ten Linux, ale srovnam Vam jej s timhle a timhle, ktery se mi sice tolik nelibi, ale at tu na Rootu je aspon neco".
Předně Vám děkuji za Váš názor.
Ad správa balíčků - Když odmyslíme ruční správu pomocí příkazů rpm, tak v Red Hat Linuxu prakticky neexistuje. Nástroj redhat-config-packages je spíše špatný instalační program než cokoliv jiného. YaST spravuje balíčky přesně tak jak očekávám, přehledně zobrazuje a řeší závislosti, podporuje více instalačních zdrojů, seskupuje balíčky do skupin, nabízí propojení na aktualizační program. Proto tak kontrastní hodnocení. Kdyby Red Hat obsahoval nějakou externí utilitu - apt-rpm, apod. Bylo by pro něj hodnocení mnohem příznivější.
S konfiguračními nástroji je to podobné. neat je možná jeden z podařenějších nástrojů, ovšem ty ostatní jsou velice zvláštní. Konfigurační nástroje v distribuci mají umožňovat, aby byl uživatel s jejich pomocí schopen distribuci zkonfigurovat. U SuSE to až na pár vyjímek lze, u Red Hatu pravděpodobně skončíte tak, že všechny GUI nástroje odinstalujete a distribuci zkonfigurujete ručně.
GUI nástroje jsou primárně určené pro méně zdatné uživatele na desktopech. Uživatel po nich chce zejména to, aby mu fungovala elektronická pošta, aby zkonfigurovat tiskárnu, scanner, TV a zvukovou kartu, rozběhnul Internetové připojení, apod. Proto mi u SuSE tolik nevadila absence modulů pro www, Sambu a DNS. V Red Hatu sice jsou, ale zkuste je použít pro nějaký jiný než nejtriviálnější úkon.
Dokumentace je podle mého názoru srovnatelně kvalitní s připuštěním drobných odchylek k té či oné straně. Dokumentace k SuSE je v českém jazyce a je v tištěné podobě v ceně distribuce, což se taky počítá.
Na cenu a dostupnost je nutné pohlížet ve dvou rovinách. Ano SuSE nenabízí iso image volně šířené distribuce - tři body dolů. Pokud ale srovnáváme srovnatelné, tedy Red Hat Linux 9 Proffesional a SuSE Linux 8.2, tak zjistíme, že SuSE Linux je levnější (2500 vs. 4000 Kč) a dostupnější (národní pobočka, síť dealerů).
K Vaší poznámce o zaujatosti - Autor tohoto článku má v současné době na svém desktopu Red Hat Linux 9 (samozřejmě doplněný o apt-rpm, synaptic, komerční aplikace, apod).
Ad: sprava balickov - "Když odmyslíme ruční správu pomocí příkazů rpm..." Netusim, preco by sme ju mali odmysliet. BTW, nevyvija rpm nahodou prave RedHat? Bez neho by vam tie krasne graficke nadstavby boli na nic. Ale napriek tomu RH 5, SuSE 1... :-)
Ad: konfiguracne nastroje - "...ty ostatní jsou velice zvláštní..." a to je ako dovod dat za konfiguraciu 4? Su jednoducho ine, a ked niekto prejde z RH na SuSE, tak povie nieco podobne o konfiguracnych nastrojoch v SuSE. Hm, "zvlastni" = 4, to je fak podivne hodnotenie... Co je na nich take zvlastne? Mne pripadaju skvele...
Ad: dokumentacia - priratali ste SuSE bod za cesky preklad, budiz. Osobne sa vsak na mile vyhybam akymkolvek prekladom a uprednostnujem originalne znenie.
Ad: cena a dostupnost - "Pokud ale srovnáváme srovnatelné..." a co vlastne ste zrovnavali? free RedHat s komercnym SuSE? To malo byt asi povedane na zaciatku...
BTW ja mam na desktope SuSE, a na niekolkych serveroch RedHat :-)
Ad: rpm - ano, dříve platilo, že rpm byla specialita Red Hatu, dnes již tomu tak není. Dnes je situace jiná, RPM používá drtivá většina distribucí a v prípadě Red Hatu platí, že kovářova kobyla chodí bosa. RPM mají obě distribuce, pouze SuSE má však použitelný nástroj pro správu instalace.
Ad: konfigurační nástroje - rozuměj: zvláštní = špatné, neúplné. Zkuste si spustit modul pro konfiguraci apache http serveru nebo Samby a něco v něm zkonfigurovat. Nástrojům chybí jednotící rámec, jsou nepřehledné a rozhodně pomocí nich nelze počítač ovládat. V téhle kategorii prostě nemůže RHL SL konkurovat.
Ad: Dokumentace - Hodnotím nejenom překlad, ale i formu. Spoustě lidí se s tištěnou dokumentací mnohem lépe pracuje. Navíc na instalačním DVD najdete elektronickou verzi dokumentace v PDF a HTML hned v pěti jazycích.
Ad: cena a dostupnost - přečtěte si úvod prvního dílu článku. Tam je řečeno, co srovnávám.
Prepacte pan Petricek, ale vysvetlite mi z pozicie akeho uzivatela ste tie distribucie hodnotili? Skuseny uzivatel (administrator), alebo bezny mierne zbehly (ktory povedzme obcas nieco napise, pozrie, posurfuje internet)?
Pre skuseneho systemoveho spravcu je prikazova riadka nenahraditelna, a tomu rpm bohate bude vyhovovat. Skor uvita ze RH bude mat rpm predsa len vzdy v novsej verzii.
Skuseny spravca nepotrebuje rozne tie graficke konfiguracne ficurky, lebo aj tak pojde do /etc a nakonfiguruje si server vi-ckom. A je to spravne, pretoze tato metoda funguje na kazdom linuxe, nezavisle od toho ake konfiguracne "zbytocnosti" pre graficky rezim ma ta-ktora distribucia (neda mi pritom nespomenut, ze RH vycitate neprehladne konfiguracne nastroje pre apache a sambu, pricom SL vobec nastroje na konfiguraciu tychto sluzieb nema co je podla vas zjavne lepsie, ale vsak aj z RedHatu si ich mozte odinstalovat).
AK ale hodnotite z pohladu bezheho uzivatela, potom kategorie "sprava softwarovych balickov" a "konfiguracia" musia vypadnut, pretoze to nie je cinnost, ktoru by mala robit hocijaka sekretarka!
Myslim ze v tomto pripade ma to clenenie vyznam, pretoze - ruku na srdce - domaci uzivatel (ktory si bude robit aj administraciu sam) nema vacsinou sponzora takze sa nebude rozhodovat ci tu alebo tamtu platenu verziu za neviemkolko USD/KC, ale vezme rovno nejaku free...
Skratka mam ten pocit ze porovnavate to co vam vyhovuje a plavne menite kriteria. To same free vs. platena verzia RH: beriete "free", ale tam kde to vyhovuje (napriklad cena) porovnavate s "professional" RedHat-om (cize platenou verziou). Atd, atd. Clanok je to skvely (teda obe casti), aj s tymi vycitkami suhlasim, ale s tym hodnotenim nie. To je naozaj neobjektivne (sprava software v RH za 5? cize keby tam nebolo absolutne nic, ani rpm na ktorom stoja vsetky graficke nadstavby, je to to iste???)...
Debata o nicom... kazdy nech si pouziva distribuciu aka mu vyhovuje, ja adminujem 7 serverov - od RH az po Slacka... balicky ma nezaujimaju, co potrebujem to si skompilujem... najmensie (resp. ziadne) problemy s kompilaciou su u Slacka. Cisty server s Apache v chroote, mysql, php, qmail, djbdns mam na slackwari nainstalovany zhruba za den zo zdrojakov vratane anti ddos modulov do apache a potom uz ani poriadne neviem ze nejaky server existuje, takze balickovacie nezmysly ma vobec netrapia, a co sa tyka distribucii, myslim ze si mozem sadnut k hocijakej, alebo k hocijakemu *nixu a budem doma.
Jsem cerstvym uzivatelem SuSE. Jine distribuce linuxu se mi bud nenaistalovaly, nebo me po instalu nechaly viset v jakesi prapodivne radce a o help si leda pak zakricet z okna. (pravdou je ze jsem RHL nezkousel) Sprava balicku je super vec a jedine diky nemu jsem zvladl odinstalovat nejake me prve pokusy. Jeste bych si dovedl predstavit lepsi reseni problemu s konflikty, ale to je "muj boj".....