Zajímavé, ale článku by pomohlo, pokud by se doplnil alespoň odstavec o situaci v ČR.
Našlo by se i několik faktických poznámek – baterie s kadmiem už se nepoužívají tak dlouho, že skoro všechny notebooky kde se vyskytovaly, už jsou zlikvidované. V jaké podobě je rtuť součástí plošných spojů, to by mě zajímalo. V samotných deskách není, a v kterých součástkách by mohla být? Extrémně větším rizikem jsou plynné páry rtuti v „ekologických“ zářivkách, které velké část lidí hodí do popelnice.
Dále pájka na plošných spojích už dost dlouho olovo obsahovat nesmí (viz PbFree). A to zcela nepochybně způsobuje snížení životnosti! Takže komponenty, které by mohly dál soužit, se vyhazují a pochybně likvidují, protože přestaly fungovat.
Jinak v ČR, co neskončí v popelnici, skončí ve sběrném dvoře, kde je podle mě alespoň základní předpoklad, že se to zlikviduje alespoň trochu ekologicky. Viděl jsem i reportáže, že u nás jsou firmy, které se rozebíráním staré elektroniky zabývají. Sám vím, že jsou další firmy, co vykupují staré desky se součástkami, a tavením z nich vytěžují drahé kovy. Stálo by za to zjistit, jestli a nakolik jsou tyto firmy nějak hlídané. Jestli je třeba šance aby se zbytky od nich dostaly do té Afriky.
Suhlasim so vsetkym, co si spomenul. Znizovanie kvality spojov kvoli PbFree je dost vytacajuca vec. Vznikaju takzvane studene spoje a je jedno, ako je dany plosny spoj osetreny (lak, ci plomba).
Co sa tyka stavu v CR, tak predpokladam, ze je podobny ako na SK, pripadne kusok dalej. U nas (SR) viem o jednej firme v Dubnici nad Vahom (ak sa nemylim), ktora recykluje stary HW. Po ziskani kovov ako zlato, ci striebro, putuju vytazky rovno do miestneho klenotnictva, kde z nich robia prstene :-) Neviem, kam davaju ostatne kovy, ale predpokladam, ze ich podobne predavaju dalsim firmam, ktore ich realne pouziju. Zaujimave je i to, ze tato firma obcas zrepasuje nejaky HW odovzdany na recyklaciu, ale 99.9% veci, co sa k nim dostanu su uz nepouzitelne, ako napriklad pocitace 386 a starsie veci…
PS: Pekny preklad, i ked tento typ clankov nemam moc v laske.
Zdraví je určitě přednější, ale zrovna v tomhle případě mi to příde jako jedna ze zelenejch kravin typu biopalivo. Olova se používá v ostatních průmyslových odvětvích řádově víc a olovnatá pájka představovala jen nějaké 1% spíš i míň olověnýho odpadu (přesný čísla nevim). Prokazatelně snižuje životnost tišťáků a součástek na ně připájenejch, protože se musí pájet za vyšších teplot, což těm mrňavejm integráčům nedělá dobře – čímž se zkracuje životní cyklus HW a je z toho v důsledku víc nebespečnýho odpadu.
Mozna ne. Co brani Cinanovi, aby si ve rtuti louhoval ziskany srot a ziskaval rovnou zlato, ktere pak muze prodat? A vedle treba stoji deti a koukaji se, jak tatinek vyvaruje rtut, jako v Amazonii, pri ryzovani zlata. Prefiltrovany srot plny rtuti se pak nekam vyhodi, treba do nejake reky, stejne, jako v te Amazonii.
Samotná recyklační centra v rozvojovém světě nejsou nic špatného. Levná pracovní síla dovede rozebrat cokoliv, a velmi levně. Je samozřejmě na těchto zemích zemích napsat a prosadit legislativu, která zabrání neodborné recyklaci poškozující pracovníků zdraví a životní prostředí.
Článek je coby překlad velmi zavádějící. V ČR je totiž situace úplně jiná. Když donesete k recyklaci monitor, nic za to neplatíte, a přesto ten monitor nakonec nerozebírá čínské dítě v blátivé chýši mezi slepicemi a prasečími výkaly. Recyklační program je hrazený z povinných poplatků, které se hradí při nákupu nových zařízení.
Třeba takové zlato z konektorů se získává zásadně chemicky . Jako zaměstnance několik mentálně zaostalých s dotacemi od ÚP … a ano není to afrika . Je to jen běžná praxe jedné firmy z ČR kterou jsem měl tu čest navštívit .
PS :PBFree je rozhodně otázkou několika minulých let , a „recyklace“ několik desítek let starého elektroodpadu a zařízení není výjimkou .