tak jestli by nebylo lepší hledat takovou komunitu jinde než na serveru o Linuxu:-))
Sám můžu dosvědčit, že focení je pořád dobrodružství a zábava... a je jedno, jestli fotku udělám telefonem nebo starou Fuji X-E1. Momentálně už asi rok spolupracuju na dálku s fotografkou z Mexika, publikujeme naše společné věci na FB, ale teď právě máme výstavu reálných fyzických fotek v rámech... a vůbec to není o technice, přesně, jak psal někdo nahoře...
Zdravím :)
hádám podle nicku, že jste fanoušek legendárního Trpaslíka...
Není patrné, jestli mluvíte o DSLR nebo analogové technice.
Co máte pod pojmem bohatá komunita? Radši bych měl za parťáka jednoho poloblázna (jako já) než stovky lidí a jejich unifikovaných převzatých názorů s podobnou tvorbou - unifikovaná bez nápadu i bez obsahu.
26. 9. 2025, 18:10 editováno autorem komentáře
Ano, vynalezce zpivajiciho kondomu tot ja ;)
Je jedno jestli clovek mluvi o dslr nebo analogu, starejch hrach, demoscene nebo treba radioamaterine, protoze vsechno melo svoje kouzlo. S analogem sem zacinal nekdy ve 12, kdy me deda pujcil jakejsi fotak jeste na svitkovej film. Ten pocit magie kdy z tanku vylejete ustalovac (nebo mozna destilku s octem uz nevim) a mate pred sebou vyvolanej film je nepopsatelnej.
Stejne nako kdyz jsme se s kamarady ucili kompozici, nebo treba color management a prichazeli na ruzny finty "co fungovaly" ve photoshopu a rozumeli jim (pamatuju si ten pocit kdyz sem cet Margulisovi knihy o barevnejch prostorech), napsali prvni fcni scroling na 386 (kdo si dnes vzpomene treba na Dementovy skvele clanky v parenisti ?), nebo obdivovali grafiku starejch her a lamali si hlavu nad tim jak to ze xwing vs tie fighter umi na cpu bilinearni filtrovani ? Byl to pocit objevovani a tenhle pocit jsme sdileli mezi sebou a bylo nas (i z nutnosti) hodne.
Ja jako chapu, ze pokrok nezastavis a je prece super ze i z mobilu leze perfektne barevne vyvazena fotka, kdy si navic zvolite jestli chcete aby mela nadech staryho Kodak filmu a nebo ne. Jen uz je to pro me trochu nuda a ztratilo to onu nutnost a krasu objevovani neceho noveho.
Dnes krome nostalgickeho nadseni to vlastne nema moc smysl. Mozna je to jen moje infantilini romantizace ve stylu trava byla zelenejsi a nebe modrejsi a zaroven boomer brblani ;), asi sem se i sam hodne posunul do jinejch oblasti, mozna jsem i neuctivy k onem nadsencum, jen to nejak pro me ztratilo kouzlo a me okoli vlastne taky. Stve me ono "...proc fotit na dslr", protoze smrskne takovy hezky konicek jen na onen cil "perfektni fotka". Nicmene je super, ze to clovek muze predat detem spousta tech znalosti je platna prekvapive i dnes jen v nich neni uz ta "nalehavost" - dava to smysl ? ;)
Dík za komentář.
Jen bych k tomu dodal, že hodně motivace zabíjí i internet a hlavně videa. Dřív ses o něčem doslech od kamarádů, zahlédl jsi to v televizi nebo o tom přečetl článek v časopise a abys uspokojil svoji zvědavost, tak sis to musel zkusit sám. Amatérsky, nedokonale, s půlkou vybavení a často se to nepovedlo, ale byl jsi přímo u toho a objevoval jsi ten proces na vlastní oči a dělal to vlastníma rukama. Třeba to vyvolávání filmu. Dneska se podíváš na video, kde to předvádí borec, co to fakt umí, a navíc ti ukazuje nejlepší z deseti svých pokusů, takže to vypadá dost jednoduše a jako že se to povede napoprvé, a vidíš to fakt zblízka, můžeš si to zastavit nebo pouštět opakovaně… a najednou ta motivace jít to dělat sám už je slabší, protože už jsi to vlastně viděl. Na jednu stranu je to super, protože se člověk může podívat i na věci, ke kterým by se normálně nedostal. Ale na druhou stranu mi přijde, že se tak nějak ochuzujeme o ten zážitek, kdy člověk dělá něco poprvé a sám k tomu přispěl.
Kdo je schopen vytvořit něco nadčasového, nepotřebuje nutně moderní techniku. Naopak - v okouzlení technikou se umělecká práce snadno vytratí. Profesionální fotograf, který se tím živí, samozřejmě novinky využije a ocení, protože potřebuje co největší produktivitu a jistotu, že odevzdá kvalitní výsledek. Naproti tomu fotograf umělec je od tohoto oproštěn, protože leckdy ocení i chyby a nedokonalosti, se kterými umí dále tvůrčím způsobem pracovat. Takže každému co jeho jest. Není třeba se přít. Spíš pochopit různé záměry a motivace. Když si tohle člověk uvědomí, spousta rozporů mezi tradicí a modernismem zaniká.
To ale nebyl smysl mého příspěvku. Poukazoval sem na fakt, že díky (nejen) focení sem byl, mnohem více než dnes, se nucen naučit spoustu věcí jako kompozici, fyziku světla, reprezentaci barev, chemii atd apod. a kolem byla spousta dalších podobně naladěnejch lidí, kdy jsme se snažili "jen" udělat dobrou fotku. Samozřejmě můžete jít stejnou cestou i dnes, ale podobnejch "bláznů" bude zlomek a bude i imo mnohem těžší si v tom najít ono pionýrské nadšení.
Úplně souhlasím, přesto podotýkám, že i u moderních postupů se člověk musí učit (pokud není jen konzument). Takže nemyslím, že by současná doba vedla jen k degeneraci. Ale moderní postupy prostě vedou k jiným výsledkům a k jinému charakteru práce. Ostatně tvůrčí metoda zpětně ovlivňuje i tvůrce. Na to se často zapomíná - proto zejména v pedagogice by se neměl přeskakovat historický vývoj a student by si měl vyzkoušet všechny klíčové historické postupy... Právě proto, aby si sáhl na svět a mohl s ním vést bezprostřední dialog.