V minulé diskuzi se pár lidí „zamýšlelo nad tím“, proč je tento článek na Rootu. Linux je na malé servery prostě ideální řešení a Windows-only uživatelům má sloužit jako motivace i úvod do Linuxu. Kamarád mi po předchozím článku řekl: „A proč je chceš motivovat, když to budou chtít, ať si sednou a Linux se naučí!“ Odpověděl jsem mu, že řada z nich nemá nejmenší důvod se Linux učit a že jim tento důvod chci dát. A vlastní server, to je pěkná parádička!
Jak už asi víte, rád si dělám věci „po svém“.
Proto v článku nebudu rozebírat konkrétní čipovou sadu ani použitý procesor, ale pokusím se vás naučit, jak už od pohledu odhadnout, s čím asi máte tu čest. Taky nebudu testovat spotřebu v maximální zátěži, protože ne každý plánuje provozovat na domácím serveru BOINC/Folding@home. Zátěž domácího serveru je většinu času minimální nebo odpovídající stahování souborů/streamování.
Spotřeby procesorů i čipových sad jsou dostupné na Internetu.
- http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Intel_chipsets
- http://en.wikipedia.org/wiki/Comparison_of_AMD_chipsets
Na uvedených stránkách jsou i odkazy na další výrobce. Procesory pak třeba na cpu-world.com. Obvykle to ale vyřeší jeden dotaz do Google: název procesoru/chipsetu a TDP.
ASUS P4B-M (2002/2003)
Formát desky naznačuje kancelářskou záležitost a kupodivu bez integrované grafické karty.
Procesor P4 jádro Willamette běží na pouhých 1600 MHz, 512 MB RAM typu SDRAM (používané před DDR)! Absence pamětí DDR je velká škoda, deska je z roku cca 2003 a čipová sada DDR paměti umí. Nejspíš se jedná o desku do nejnižšího low-endu, kde by použití dražších DDR pamětí nebo třeba SATA portů desku oproti konkurenci „předražilo“.
Spotřeba v klidu s jedním modulem 256 MB SDR je krásných 66 W, se třemi 69 W, teplota CPU 30 stupňů, v mírné zátěži spotřeba vyskočí na 80 W a rychle stoupá.
SETUP BIOSu je na kancelář neobvykle bohatý, bohužel nelze měnit napětí CPU, pro různá nastavení jsou rozdíly ve spotřebě v řádech desetin wattu.
Desku vyřazuji pro žravost, nízký výkon a absenci SATA.
TIP: Každou desku je dobré zkontrolovat, stačí jeden pohled a řekne nám to hodně.
Nedostatečně chlazené součástky mohou PCB místně vyhřát až ztmavne, to nikdy není dobré znamení. Tato deska je ale v naprostém pořádku. (Tady jsem obrázek editoval GIMPem.)
MSI MS-6763 (2003/2004)
Formát desky opět ukazuje na levnou kancelářskou záležitost, dokonce i s integrovanou grafickou kartou. Náš názor jen potvrdí nedbale přilepené chladiče napájecí kaskády.
V desce je procesor Celeron D 2400 MHz s jádrem Prescott, CPU ID 0f34. Chladič severního můstku je pěkný, na desce nestraší žádný hlučný aktivní chladič, kondenzátory vypadají naprosto zdravě. Na desce jsou konečně DDR paměti a 2× SATA, pěkná je i integrovaná síťová karta originál Intel.
Deska hned po startu nemile překvapí spotřebou 97 W. Další nepříjemné překvapení je teplota procesoru lezoucí přes 56 stupňů, s tímto konkrétním kouskem jsem už měl tu čest a 70 stupňů není nic výjimečného. Výměna paměťového 256 MB modulu za 512 MB se na spotřebě neprojeví (97 W) a neprojeví se ani přidání dalšího modulu na stejný kanál. Ta ve velmi mírné zátěži (kopírování z disku na síť) osciluje mezi 105 a 120 W.
Pozitivní je, že do desky můžete dát 2 GB DDR, naopak spotřeba v zátěži vyletí na 125 W a osciluje mezi 119 W až 130 W (test paměti). Ani hluk není příjemný, stačí chvilička práce, aby se podzimní ševelení listí změnilo ve velmi zlostně luxující sousedku v bytě nad vámi. Bohužel nemyslím tu mladou a hezkou, ale starou a zákeřnou.
Integrovanou grafickou kartu nelze vypnout, připojením druhé karty se spotřeba jen zvýší. V SETUPu BIOSu můžete vypnout vše, ale stejně se nedostanete pod 100 W.
Vyřadit?
Kdepak! Stačilo navštívit dalšího známého, abych vyfasoval starší nefunkční desku stejného výrobce s procesorem Intel P4 Northwood 2.4 GHz. Přehodím procesory a najednou jako bych měl v ruce něco úplně jiného! Spotřeba bez zátěže 75 W, teplota 48 stupňů, ticho i v mírné zátěži při spotřebě oscilující mezi 83 a 100 W. V zátěži a se čtyřmi moduly (1,8 GB RAM) spotřeba osciluje mezi 85 a 102 W. Z integrované karty se vyklubala gigabitová síťová karta, která ani v dnešním low-endu rozhodně není standardní. Co víc, v místnosti je docela ticho, tohle by byla hodně zajímavá volba!
TIP: Žádný kondenzátor by neměl být nafouklý, jako prostřední kondenzátor, a už vůbec by z něj neměl vytékat elektrolyt. (Foceno na nefunkční desce nezařazené do testu.)
ASUS A7N8X-X (2003/2004)
Podle formátu se jedná o lepší desku, čipová sada nVidia bývala doménou lepších základních desek pro hráče, prázdná místa pro neosazené čipy naznačují, že se jedná o levnější variantu dražší desky, tipuji to na nižší mainstream.
Osazený procesor Athlon XP 3200 byl uveden v roce 2003. Obecně jsou neosazené čipy plus, protože každý další obvod zvyšuje spotřebu, jenže v našem případě je neosazený čip SATA řadič Silicon Image, který by se užil. Deska snese srovnání s výše uvedeným Celeronem D jak výkonem, tak i spotřebou. Spotřeba se po startu vyhoupne na 98 W a ani teplota není lepší, 53 stupňů v klidu při 22 stupních pokojové teploty.
Přidání druhého paměťového modulu na stejný kanál (2+0) nevede k měřitelnému nárůstu spotřeby, přidání modulu na druhý kanál (1+1) jí zvedne na cca 105 W. Spotřeba s 1,5 GB paměti (2+1) je 105 W. Průběhy v zátěži jsou dost podobné Celeronu D (cca 109 W až 125 W).
V SETUPu BIOSu je dost možností ladění, nechybí ani možnost zvýšení napájení, snížení bohužel ne. Je možné jen snížit násobič na 6,5 a srazit FSB na 100 MHz, tím získáme systém s rychlostí 650 MHz, 1,5 GB RAM a spotřebou 68 W.
Vypnutím gameportu, COM i LPT zůstaneme stále na 68 W. Obecně jsem si nevšiml, že by vypnutí jakékoliv komponenty v BIOSu měřitelně ovlivnilo spotřebu u kterékoliv starší desky. Rozdíly jsou v desetinách wattu. Nic jako „vypnu COM port a spotřeba klesne o 1 W“ se zatím nikde nekonalo.
Desku vyřazuji pro žravost a absenci SATA portů.
TIP: Zkontrolujte i paměti, když máte smůlu, předchozí majitel sahal přímo na konektory a ty, byť jsou zlacené, zčernaly. Toto se ostatně týká všech konektorů. Na zlacené vývody konektorů se prostě nesahá. Nesahá se ani na čipy, paměť se bere opatrně za okraje.
Na horní paměti jsou přímo znatelné otisky (hlavně v pravé části). Google vám řekne, proč zlato při styku s potem černá.
MSI K8N Neo (2004/2005)
Deska od výrobce MSI s černým PCB má působit luxusně. Trochu to kazí křivě přilepené chladiče na napájecí kaskádě. Žluté, zelené, fialové, oranžové konektory a sloty nevím jak vyhodnotit, asi mají dát najevo, že se výrobce rozhodně ničeho nebojí. Socket 754 byl pro levnější varianty oblíbeného Athlon 64 socketu 939. Deska se proto může tvářit, jak chce, ale pořád to bude kancelář a její spotřeba by nemusela být nijak enormní.
Na desce jsou v té době už standardní SATA porty, absence integrované grafiky je velké plus, jednokanálový řadič pamětí další plus (jak víme, zatím všude jen zvýšil spotřebu). Do desky lze osadit 1,5 GB RAM, na desce nejsou žádné zbytečné čipy a až na použitou čipovou sadu (nVidia) to je dobrý kandidát pro náš úsporný server.
Deska si bez zátěže řekne o 74 W, v zátěži se mi nepovedlo překročit 90 W. Teplota procesoru se drží do 40 stupňů! Zapečení desce pomohlo, aby znovu naběhla, ale při každém pokusu o ladění „zdechla“ a vždy to vyřešil až výmaz CMOS. Poté, co úplně umřela v průběhu flashování biosu, skončila v koutě.
Vyřazena pro nespolehlivost.
TIP: Teplovodivá pasta stárne, její životnost bývá omezená a je vhodné ji po 4–5 letech vyměnit.
Očistíte samotný čip i chladič od staré pasty, nanesete o poznání méně pasty, než vyteklo z tuby mně, rozetřete, odstraníte přebytečnou pastu a nasadíte chladič zpět.
ASUS M2N-E (2006/2007)
Už na první pohled pěkná deska, čtyři sloty pro paměti DDR2, spousta SATA portů, luxusní chlazení, podle neosazených čipů vznikla ořezáním jiného modelu, přesto se pořád jedná lepší mainstream vytvořený z high-endu. Absence integrované grafické karty je dobrá, ale zároveň ty pěkné chladiče už předem hlásí vyšší spotřebu, stejně jako použitá čipová sada (nVidia), uvnitř je osazený Sempron 3000 pro patici AM2.
Teplota procesoru je 29 stupňů, jenže se spotřebou to je už horší, i s jediným paměťovým modulem (1+0) a úspornou grafikou si deska vezme 90 W. Čipová sada Nvida a komplikovanější napájecí kaskáda má prostě vyšší spotřebu.
Na desce jsou „jen“ klasické kondenzátory, na slušné desce od slušného výrobce budou kvalitní, ale uvítal bych polymerové kondenzátory, desce bych pak věřil mnohem víc.
V SETUPu BIOSu lze nastavit řadu parametrů, vypnutí všeho nepodstatného spotřebu nijak nesníží, nastavení hypertransportu na nejnižší rychlost spotřebu srazí o 2 W, napětí na pamětech lze nastavovat jen směrem nahoru.
Na této desce můžeme měnit napětí procesoru (idle/load):
- 1.4 V/90 W a 100 W
- 1.3 V/85 W a 95 W
- 1.2 V/79 W a 89 W
- 1.1 V/75 W a 85 W
- 1 V/72 W a 82 W
- 0.95 V/70W a 80 W
Co se stane, když v této desce (M2N-E) zkusíme „plnotučný“ Athlon 64 3000? Spotřeba v IDLE se zvedla na 95 W (+5 W), ale v mírné zátěži zůstala na cca 100 W!
Výměnou procesoru se nám zpřístupnily možnosti změny násobiče procesoru (idle/load):
- 9× / 95 W a 102 W
- 8× / 91 W a 99 W
- 7× / 89 W a 97 W
- 6× / 88 W a 95 W
- 5× / 85 W a 92 W
Zkusím změnit napětí při násobiči 5× (idle/load):
- 1.4V / 85 W a 92 W
- 1.3V / 80 W a 85 W
- 1.2V / 76 W a 80 W
- 1.1V / 73 W a 78 W
- 1.0V / 71 W a 75 W
- 9.5V / 69 W a 74 W
S násobičem 5×, při napětí 1 V pro CPU a vypnutí všeho nepotřebného se v Idle dostaneme na 68 W a mírné zátěži 72 W. Už není co vypnout, ale pouhou výměnou zdroje 250 W Fortron za 350 W Fortron s PFC srazíme spotřebu na 60 W a 64W v mírné zátěži.
Vyřazuji pro žravost.
Srazit spotřebu na 68 W se povedlo až snížením napětí pod stabilní mez, jak uvidíte, následující deska je na tom podstatně lépe.
TIP: Starší chladiče s heatpipe už nemusí podávat takové chladící výkony, jako kdysi a problémy mohou nastat i u chladičů, kde je použitá kombinace měď-hliník. Oproti tomu celoměděné nebo celohliníkové chladiče bývají zcela bezproblémové.
ASUS M2V-MX SE (2007/2008)
Na první pohled vidím kancelářskou desku od ASUSu, kde nepůjde nic nastavit a s integrovanou grafikou, kterou nepůjde pořádně vypnout. Ale zároveň se jedná o procesor s jádrem K8, který má v Linuxu dobrou podporu řízení spotřeby, proto nám chybějící volby v BIOSu vůbec nemusí vadit.
Na druhý pohled vidím úplně první desku v našem testu, která používá trochu slušné kondenzátory! Dobrá, nejsou všude, jen na napájecí kaskádě, ale alespoň že tak.
Dva porty SATA (druhý už někdo utrhl), 2× IDE, FDD, PCIexpress, 2× PCI, dva sloty pro DDR2 paměti, úsporný VIA chipset.
Deska je z konce roku 2007, kdy nahradila desku M2V-MX vyráběnou v letech 2006 a 2007. Je osazená procesorem AMD ATHLON 64 3000 ADA3000IAA4CN(TDP 59 W) vydaným někdy v roce 2006, je to tedy asi 6 let stará záležitost, přesto podporuje virtualizaci, 64bitové operační systémy i paměti DDR2.
Spotřeba desky bez zátěže je 70 W, teplota procesoru 33 stupňů, v mírné zátěži při sníženém multiplikátoru osciluje mezi 55 a 65 W. S lepším zdrojem a nastavením násobiče 5× při 1,4V (základní napětí) se dostaneme na 50 W a 59 W v lehké zátěži. Prozradím, že ji v Debianu ještě slušně srazíme!
Tuto desku jsem si vybral pro stavbu serveru, líbí se mi kvůli nízké spotřeba a hlavně kvůli kondenzátorům, které byly vidět v high-endu už dřív, ale až s příchodem socketu AM2 se občas dostávají i do low-endu! Na tuhle desku bude ještě chvilku spoleh!
Kdybych si musel vybrat nějakou jinou desku, rozhodně bych sáhl po druhé testované desce s P4 Northwood, paměti se dají sehnat zdarma, má SATA a tenhle kousek obsahuje i gigabitovou síťovou kartu.
TIP: Ve starších počítačích bývají k vidění různě provedené regulátory otáček ventilátorů, některé typy způsobovaly problémy se stabilitou počítače. Pokud máte tu možnost, nepoužívejte ani (hlavně levné) počítačové zdroje starší 5 let.
Postřehy:
Spotřeba počítače se za poslední dekádu prakticky nezměnila. Skoro všechny procesory mají TDP cca do 130 W, víc už se prostě vzduchem špatně chladí. Spotřeba čipových sad se pohybuje od 3 W do 20 W a jen velmi vzácně najdeme jiné kousky. Za nárůst spotřeby tak mohou hlavně grafické karty.
Příště se podíváme na zdroje, budoucí server si zahoříme a otestujeme si i pár disků.
