Pravdu máte :-) proto já obhajuji použití Arduina, ten kód by se dal rozhodně napsat mnohem optimálněji a pak by s tím neměl být problém. jenže napsat kód optimálně a nejlíp v assembleru zadarmo není, stojí to čas.. dneska už bych použil něo silnějšího.
Nezapomínejte, že ve starých dobách se používaly hojně analogové počítače, veškeré základní výpočty mohly být provedeny analogově a tedy s výstupem k dispozici ihned.
Samozřejmě, že lze multikoptéru ovladat bez stabilizace a po tvrdém výcviku by to dokazal nejspíš každý. Ale člověk je velmi dobrý výpočetní organický stroj :) a takovéto ovládání není ani trochu komfortní. Stabilizace a ovládání letu je tu proto, aby bylo možné ovládat letadlo stejně jako v DOSu simulátory F-15ky ;) šipkama nebo joystikem :D
Jestli máš na mysli Apollo, tak to mělo na palubě 2x 16bit a 1x redundantní 28bit. To celé ještě podporované clusterem několika IBM 360 v řídícím středisku. To mi jako logaritmické pravítko příliš nepřijde.
Hlavně se změnil poměr ceny počítače a ceny práce programátora
Dneska stojí procesor s několika jádry a frekvencí kolem 1Ghz jenom několik hodin práce programátora
Takže vyjde levnějš použít "monstrum" na úrovni tehdejších superpočítačů do kalkulačky, protože nepotřebujete programátora ale jenom někoho kdo poslepuje knihovny a bude to mít za půl hodiny, ale tehdy to dělalo několik programátorů v assembleru, to by dneska nikdo nezaplatil
Dneska stojí 2 jádrový x86 na 3GHz s 1 MB cache 500 korun včetně DPH, kolik bude stát optimalizace kódu na 8bit když je k dispozici tak obrovskej výkon ?
Jenže on ten výkon neni všechno. Ono tomu 8mi bitu aby fungoval stačí napájení a pak natahat drátky z GPIO aby to něco dělalo. Je to malý, lehký, žere to pár mA a nemusí se to ověsit pomocnými systémy. Nebo existuje nějaký x86 šváb, který jednoduše vrazim do nepájivého pole nebo připájim na tišťák a nějak to bude fungovat?
ARM7TDMI na 55MHz (32b data bus), RAM 4-64kB, FLASH 16-512kB, 3x UART (včetně DBGU), 1x SPI s podporou až 15 zařízení, 1x I2C, 4x HW PWM, systémový časovač, watchdog, 10b ADC s 8b muxem a 5V tolerantní...
Sice stará plečka, ale na tohle by bohatě stačila.
AVR (aj PIC) je super v tom, ze sa da pouzit na kontaktnom poli. Akonahle to zacnu byt nejake svaby, ktore sa pomaly ani priletovat nedaju a bez kitu neni sanca, tak zacnem rozmyslat ci toto hobby ma zmysel a nepresedlat na hobby "modelar si kupi hotovu vec".
Bavíme se tady o nějakým dronu, kde můžou nastat vibrace a rázy (třeba při nárazu, dosednití, poryvu větru,...) V téhle disusi je ten argument tak nějak mimo.
Naopak, proti AVR a PIC mluví jejich spolehlivost a odolnost.
PIC je háklivý na rušení v napájení. Co bude dělat, když bude skoro prázdná baterka, zvedne se její vnitřní odpor a budou do toho mlátit výkonový špičky ze čtyř motorů?
AVR má zase problémy se stabilitou hodin, s brownoutem a s watchdogem, takže jak se program zacyklí, tak se někdy rozcyklí až po vyndání baterek. Do lítacího předměu bych si ho nelajzl, pokud s tím nebudu lítat tchýni nad hlavou a rodina nebude v bezpečí.
Narazal som skor na ten koment, ze vsade sa cpe Atmel. Ja osobne ho pouzivam pre jeho jednoduchost a dostupnost. Tie "lepsie" svaby proste amater nema sancu spravne osadit (uz len navrhnut dosku je tazke). A teda potom aky je rozdiel, ked si kupim hotovu kontrolnu dosku, hotovy ram, motory a zlozim to a kupim to hotove? Srobovanie nie je prilis zaujimava a poucna cinnost...
To platí tak možná v běžném IT, kde se to dnes často opravdu matlá jak to jen jde.
Počítače v Apollu a Saturnu - to byly, dnešními slovy, embedded záležitosti. Ani dnes nemůžete do vývoje klíčových částí řídících jednotek letadel nebo i aut atd... nasadit polovzdělané laciné blby. Znalost C, C++ a dokonce i assembleru daného MCU se pořád cení. Bez assembleru se na určité úrovni pořád neobejdete i když se v něm dělá jen malá část. Často se díváte, jaký kód vygeneroval překladač atd...
Potřebujete taky lidi, kteří se vyznají v teorii regulace, spolehlivosti, bezpečnosti... Prostě máte sice daleko lepší procesory(i když zdrojů v MCU stále není nazbyt), ale nároky na vás jsou obdobné jako na inženýry, kteří dělali tenkrát pro NASA a jeho dodavatele.
Myslím ten v Saturnu. Byl to počítač s tripleredundantní architekturou a šířkou slova 28 bitů. V modulech byly 2 identické 16bit, ale každý s jiným sw a vzájemně nezastupitelné
