Na tech plosnych spojich je hezky videt jak se snazili aby data dorazila do mista urceni ve stejny cas. Obcas bylo kvuli tomu nutne prodlouzit spoje takovymi meandry, ktere jsou pekne videt v horni casti desky. Co jsem nasel tak je to cast adresoveho registru, alespon to tvrdi zde: http://www.computermuseum.org.uk/fixed_pages/cray_1_card.html
Skoda ze to neni ve vetsim rozliseni.
Jen me zarazi ze ta deska nema nepajivou masku. Pritom ty obvody, pokud primo nejsou SMD tak asi nemaji nozicky skrz desku protoze jsou to vlastne 2 desky mezi kterymi je medeny plech, jimz se odvadi teplo do sten te skrine kde v trubkach tece chladici medium.
Jeste pohled na podobne zapouzdrene obvody z boku, tentokrat patrici pocitaci Cray-2, kde je videt ze noziciky neprecnivaji na druhou stranu, takze to vypada ze to pajeli shora. Jestli to delali vlnou tak byli dost sikovni ze se jim podarilo eliminovat zkraty. http://en.wikipedia.org/wiki/File:Cray-2_module_side_view.jpg
to je podle me nejjednodusi zapajet kontaktne (nahrat vsechny vyvody najednou) na pocinovanou desku
jednoduchy rychly a snadno automatizovatelny (jak pajeni tak umisteni) i v tehdejsi dobe
Asi mate pravdu. Taky kdyz meli jen 3 typy obvodu a nejake rezistory (blokovaci kondenzatory nepotrebovali, kdyz se prikon temer nemenil s casem) tak se jim to delalo asi celkem snadno.
