Vlákno názorů k článku Terminály tajemství zbavené: procesy a signály od ebik - V češtině se pokud vím používá potomci (nebo...

Můj názor je, že se studenti od tuším od čtvrté třídy ZŠ učí anglicky, a zvláště lidé pracující v IT prostě musí anglicky umět. Každému bych doporučil číst IT materiály, dokumentaci a knihy v angličtině.

Souhlas, nemusím číst přeloženou verzi.

Nicméně když už článek přeložíte, nesnažil bych se násilně zavádět novou terminologii. Kde není překlad jasný a zažitý, spíš bych použil originální anglickou terminologii, nejvýše s překladem v závorce. Příkladem je slovo buffer, které asi nebudete překládat jako vyrovnávací paměť, protože tomu nebude nikdo rozumět. Podobně bych nechal v originále pipe, raw, pipeline (překladu kolona bych fakt nerozuměl), zombie (mátoha? wow), ROM a řadu dalších termínů.

Pipeline je fajkova linka.

A čím překládáte "queue"?

Právě ta nejednoznačnost překladu to zabíjí (obecně, nejen u vašeho textu). Buffer, cache a queue jsou dost odlišné věci, a pokud z překladu nerozluštíte co je co, nebo nad tím musíte dlouho přemýšlet, je překlad kontraproduktivní. Navíc všem třem termínům celá IT veřejnost dobře rozumí v originále, takže je úplně zbytečné se snažit najít překlad. Nejvýše se dá dát při prvním použití do závorky český ekvivalent nebo vysvětlení.

Připomněl jste mi jednu historku z minulosti. Strávil jsem se spolužákem snad čtvrt hodiny hádkou, která vnikla jen proto, že jsme používali slovo "zásobník" a já to chápal jako stack (LIFO) a on jako buffer (náhodný přístup). Trvalo překvapivě dlouho, než padl argument, díky kterému jsme zjistili, že rozpor je jen v překladu a že já mluvím o voze a on o koze.

Od té doby se snažím v psaném projevu uvádět, přesně jak popisujete, věci stylem zásobník (stack). A snažím se o to i v mluveném projevu. Protože nejednoznačnost nemusí být objevena dostatečně brzo.

To mi připomíná debatu před časem, kdy jsem používal české slovo "list" (ve smyslu listu stromu) a kolega ho chápal jako anglické "list" a nějak jsme se nemohli dohodnout :)

Originál je jednoznačný, protože jde o desítky let ustálenou terminologii. A kdo pracuje v IT, jistě zná termíny jako buffer, cache, procesor, kurzor, port, handle, list, node, queue, stack, directory, kernel, harddisk, a nejspíš pár set dalších. Proto pokud pro nějaký výraz neexistuje ustálený český překlad, je daleko lepší ho nezavádět.

Začlenění do české věty se typicky provádí v první fázi tak, že se slovo nechá v originále, a skloňuje se slovo k němu připojené. Stejně se to dělá třeba u názvů firem - píšeme o společnosti Microsoft, nikoliv o Microsoftu. V další fázi se zpravidla slovo plně přejme do odborné češtiny, a skloňuje se česky. Například "zařízení naslouchá na portu 0x123".

Nenapadlo vás náhodou, že jednoznačností se chápe jednoznačné určení vzhledem ke kontextu? Kam by to dospělo, kdybychom museli říkat harddisk jen pokud explicitně víme, že se používá rotační magnetické médium, které není výměnné.

Té škatuli se také drahný čas říkalo Winchester, což mi ale asociuje úplně jiný aparát...
A to zcela jednoznačně :-D

Každý z těch termínů je v kontextu zcela jasný. Kolona, mátoha i mezipaměť jsou zcela zbytečné a kontraproduktivní pokusy o zavádění české terminologie tam, kde všichni dobře znají anglickou terminologii.

Zrovna queue se do české věty začleňuje velmi snado - je ženského rodu a nesklonná. Přidáme záznam (nebo klidně record) do queue.

Problém s queue je ten, že se neodpovídá běžnému zápisu anglických slov. (Prostě se nedá z toho zvuku ani omylem odhadnout že se to bude psát takhle a naopak.) Takže ač s vámi souhlasím prakticky ve všech ostatních případech, tak zrovna místo queue používám české "fronta".

Ku..va, a proč bych měl přidávat record do queue, když můžu přidat záznam do fronty? A ani nezkoušejte tvrdit, že to ve skutečnosti znamená něco jiného! Ne, neznamená. Každý normální člověk s IQ přesahujícím 90 to dokonale chápe a tentýž člověk v české větě dá přednost českým termínům, zvláště, píše-li jen trochu formální text. Navíc dávat za přednost nesklonnost queue je už totální vypatlanost - česky mluvícímu člověku připadají nesklonná podstatná jména jaksi nepřirozená, proto si spoustu cizích nesklonných slov zohebňujeme - metro podle vzoru město, z taxi jsme si ze stejného důvodu udělali taxík atp.

Na zavádění české terminologie nic kontraproduktivního není, jestli vám to vadí, tak radši mluvte rovnou anglicky - pořád lepší než nějaká vaše čengliš. Česká terminologie se zaváděla přinejmenším od 18. století. Něco se uchytilo, něco ne a vy ani nemáte tušení, kolik takových slov používáte, protože se postupně zažila. To si hned vzpomenete na různé klapkobřinkostroje, ale že mezi takováto slova patří třeba i hudba, vesmír, vzduch, plyn, české chemické názvosloví (mimochodem považované za nejdokonalejší na světě) a vlastně spousta terminologie v ostatních oborech (jen namátkou - dělenec, dělitel, mocnina, mocněnec, mocnitel, odmocnina, závorka, prvočíslo, převodovka, přepad, kulomet, ložisko, příruba, styčník, převodník, přídržnice, příhrada, pásnice, výhybka, dálnice, průchodka, zesilovač, vysílačka, směšovač, sčítačka, násobička, usměrňovač, řadič, ovladač, obrazovka, jistič, chránič, tlumič, uzemnění, zkrat, rozvaděč, vypínač, zapínač, přepínač, spínač, stykač, přerušovač, rozvodna, lanovka, svorkovnice, šoupátko, unašeč, nakladač, nádraží, tlakoměr, úchylkoměr, plynojem, parovod, výměník, vývojka, ustalovač, žárovka, zářivka, výbojka, doutnavka, stoj spatný, upažení, připažení, zájmeno, příslovce, předpona atd. atd. - to vše jsou termíny, nahrazující většinou termíny dřívější německé a před nějakými třemi sty lety byste je v češtině hledali marně) vám vůbec nedochází.

Záznam a frontu asi pochopíte; mátohu a kolonu nepochopí asi nikdo. Nesklonný slov máme v češtině málo, ale nejsou zase tak výjimečná: taxi, kupé, finále, kiwi, dražé...

Znovu opakuji: připadá mi kontraproduktivní zavádět novou terminologii tam, kde již desítky let existuje anglická, které cílová skupina rozumí (na rozdíl od toho, co byste chtěl zavádět vy). Vede to ke zbytečným nejednoznačnostem a snížení srozumitelnosti textu.

Ještě před dvaceti lety se počítačový odborník od huráprogramátora rozlišoval tím, že ten odborník používal české termíny, zatímco huráprogramátor anglické, které ale přitom neuměl správně ani vyslovit, ani napsat.

Protože se ta slova běžně používají a všichni jim rozumí.

Zombie proces je počeštěný přepis originálu, a každý tomu rozumí. Výrazu mátoha rozumí leda autor textu, který se zcela zbytečně pokusil zavést nový termín. Podobně každý člověk v cílové skupině ví, co je pipeline, ale nikdo neví, co míní autor kolonou (nejsou okolo žádná auta).

Také patřím do cílové skupiny, a popravdě my místo pipe a pipeline používáme česká slova trubka a potrubí. Ale kolona je mnohem výstižnější - nesmíte si představit dopravní zácpu, tomu my anglofilové říkáme marmeláda, ale reakční kolonu v chemičce, tedy reaktory (programmes) propojené trubkami (pipe). Budu se to snažit prosadit aktivním používáním.

Jenže tady už cca dvacet let existuje terminologie, kterou zná v IT úplně každý. Proč tedy zavádět novou a cílové skupině neznámou terminologii? Jen proto, aby to byla slova českého původu? Za cenu nejednoznačnosti a nesrozumitelnosti? Doby národního obrození snad už máme za sebou.

Termín mátoha jsem v IT nikdy neviděl, a to jsem přečetl nejspíš tuny materiálů. Destilační kolonu samozřejmě znám, ale v 999 případech z 1000 se výraz kolona používá pro pomalu se pohybující skupinu vozidel. Nakonec ani kdyby se mi vybavila destilační kolona, ničemu by to nepomohlo.

Terminologie tu existuje mnohem déle než jen dvacet let, je velmi užitečné znát i výrazivo staršího data, ono se pak mnoho věcí v souvislostech lépe chápe.

Já jsem se s termínem mátoha setkal v IT literatuře několikrát, holt čtu i tu českého původu, ne jen překlady pochybné kvality. Taky jsem si asi nastudoval víc než jen reklamní žvásty :-D

Kolona je prostě něco v řadě za sebou, jako korále. V automobilových kolonách se běžně nevyskytuji, takže by to nebyla ani zdaleka první věc co by mě napadla. Předvádíte tu fakt dost omezený způsob chápání...

V takovém případě nelze než říci, že se máhota a kolona ujaly stejně "dobře", jako klapkobřinkostroj a nosočistoplena.

"Termín mátoha jsem v IT nikdy neviděl, a to jsem přečetl nejspíš tuny materiálů." - Třeba o sobě máte vyšší mínění než jaká je realita. ;)

"Za cenu nejednoznačnosti a nesrozumitelnosti?" - Mně na tom nic nesrozumitelného nepřipadá. A pokud je mi známo, tak zdaleka nejsem sám. Problém bude asi jinde.

"Doby národního obrození snad už máme za sebou." - To má znamenat, že teď už se na náš jazyk máme vykašlat? To vypadá jako krásná ukázka projevu české malomyslnosti.

"v 999 případech z 1000 se výraz kolona používá pro pomalu se pohybující skupinu vozidel." - V té chemii to asi tak platit nebude. Podle vaší "logiky" když se řekne "kanál", tak bych se měl tedy omezit na stoku, protože to si představí 999 lidí z 1000 jako první věc? Mám takový pocit, že se do svých konstrukcí zamotáváte více a více.

Ad To má znamenat, že teď už se na náš jazyk máme vykašlat - čeština je, jako každý jazyk, přirozeně ovlivňována prostředím. Naše kulturní identita se zjevně nezhroutila ani když jsme přejali výrazy jako rádio, televize, mikrofon a telefon. Prostě se staly součástí obecného jazyka, stejně jako dnes internet nebo notebook. Odborná čeština je pak přejatými slovy odjakživa přímo prolezlá.

Ad když se řekne "kanál", tak bych se měl tedy omezit na stoku - pokud se takový výraz budete snažit použít v kontextu, ve kterém se nepoužívá, vzbudí to několik asociací. Nejspíš TV kanál, stoku a zavlažovací kanál. Když jsme u toho, slovo kanál je latinského původu, takže byste měl zavést nějaký inovativní... chci říci objevný... neologismus. Mám samozřejmě na mysli novoslovo :)

Rádio je anglismus pro který existuje stále používaný český termín rozhlas. Jen by to chtělo vědět co to slovo znamená, že to je mnohem víc než jen název jedné stanice, chcete-li kanálu.

Prostě dávám přednost českým výrazům před anglickými, také proto že tu zaostalou ostrovanskou hatmatilku zvládají i domácí zvířata: http://www.youtube.com/watch?v=kI1WOq1-y5s

A rozhodně to není pro pocit nadřazenosti nad polovzdělanými opicemi, na kterých školní docházka a Český jazyk (ve smyslu vyučovacího předmětu) nezanechaly vážnější stopy, takže si musí svoje komplexy hojit napodobováním sobě podobných z ciziny. Ať s Ad nebo bez...

Výrazu "mátoha" rozumí každý kdo umí česky, viz slovník synonym: http://www.globalglossary.org/cs/cs/cs/m%C3%A1toha

Takže možné významy jsou duch, strašidlo, zombie, nedomrlec, přízrak...

Čili není nutné do češtiny tahat cizí špatně vyslovitelné nemrtvoly, když už v jazyce minimálně pár století máme mnohem vhodnější slovo.

Kromě toho ta cizí slova se nepoužívají až tak běžně, a správně jim rozumí jen úzká skupina lidí z oboru.

Jenže výrazu zombie v kontextu rozumí každý, protože se tak používá už pár desítek let v anglicky mluvícím světě, a zná ho i každý člověk v cílové skupině. Mátoha ani nedomrlec takový status nemá.

Správné porozumění odborného termínu je pochopitelně věcí úzké lidí z toho oboru. To neopravíte fakt tím, že místo zombie použijete mátohu, a místo pipeline kolonu :)

Nerad vám beru iluze, ale česká terminologie se na vysokých školách a v kvalitnější české odborné literatuře (především pokud jde o tu současnou, v té starší je tomu tak vždy) u nás používá dobrých 40 let. To bude nejspíš váš problém, že jste to neráčil zaznamenat. Mezi sebou se pak běžně používá žargon, ale do článků, dokumentace, učebnic apod. rozhodně patří česká terminologie.
Problém vidím spíš v tom, že dnes se v branži pohybuje spousta nedouků, kteří čerpali své znalosti z různých pochybných zdrojů, fór, odposlechem od kolegů nebo prostě jen z anglických zdrojů, to celé podtržené všeobecným nedostatkem i nějakého toho humanitního vzdělání a četby českých knížek. Takže jim chybějí česká slova pro anglické výrazy. Ono si stačí někdy v televizi vyslechnout ty perly, co vypotěj překladatelé na vzdělávacích kanálech. Například se jim ještě nedoneslo, že voltage se česky neřekne voltáž, ale napětí.

Na každý pád, mátoha, přesměrování, roura, kolona, i-uzel, vyrovnávací paměti apod. se používá v odborných kruzích hezky dlouho a nevidím důvod, proč by se experti měli přizpůsobovat ve vyjadřování nějakým fachidiotům.

Jistě, česká terminologie se v IT používá dlouho. V některých případech se ustálily české výrazy, ve spoustě případů byla přejata originální terminologie. Do té první kategorie spadají například výrazy paměť, řadič, sběrnice, zdroj. Do té druhé pak access list, assembler, archiv, atribut, blog, certifikát, cluster, data, databáze, dialog, dioda, disk, disketa, driver, elektron, firewall, funkce, grafická karta, hosting, hub, hyperlink, chat, ikona, index, integrita, internet, kabel, klient, kodek, komprese, kondenzátor, kurzor, laptop, laser, lag, link, log, mailbox, menu, mikrofon, modem, monitor, notebook, objekt, ping, pixel, platforma, port, portál, preempce, procesor, procedura, program, projekce, rack, relace, screenshot, server, set-top box, shift, schéma, tabulka, tabulátor, tranzistor, trigger, upgrade, validátor, virus atd.

V IT jsou zcela zjevně široce používané výrazy přejaté z angličtiny. Můžete sice hovořit o fachidotech, a dokonce vyzdvihovat svoje přesvědčení, že cestou k prosperitě jedince i národa je studium bohemistiky, psychologie nebo teologie... Je to ale jen povídání o říkání (v duchu nejlepší tradice absolventů humanitních oborů), protože trend je zcela jasný.

BTW chtěl bych vidět, jakými skvělými českými překlady nahradíte ty výše uvedené odporné anglicismy. Doporučuji inspiraci krásnými českými slovy klapkobřinkostroj, letodník, věžovice a zpěvořečnost. Pro začátek můžete začít používat výrazy naklínpoč a chytrodalekomluv. A pakliže ta novoslova vyhlásíte na své pavučinokládě, všechmu lidu k uzření, zajisté i mnohých poct dojdete :D

Tři čtvrtiny těch vámi uvedených slov nejsou anglického, nýbrž latinského/řeckého původu, přičemž latina se vzhledem k dvoutisíciletým historickým okolnostem stala společně s řečtinou zdrojem slovní zásoby asi pro všechny evropské jazyky. Koukám, že jste zatím nepostřehl ani zažité pojmy "ovladač", "odkaz" či "nabídka", význam slova "shift" takto bez kontextu je naprosto nejasný (snad jen spojení se stejnojmennou klávesou se mi zrovna vybaví), atd...

Nemyslím, že tato diskuse má nějaký smysl. Lidi vám tu dokolečka dokazují, že česká terminologie existuje, používá se, tvoří se a lidé jí rozumějí, zatímco vy tu dokolečka dokazujete, že máte v těchto vodách mezery a chybí vám jakýkoli cit pro jazyk. Ale to je opravdu jen a jen váš problém.

Super, z těch skoro 70 výrazů jste našel zažitý překlad ke třem, a nejspíš se ani jeden nepoužívá víc, než přejatá terminologie. Klávesa shift má překlad přeřaďovač, což jsem viděl naposledy použito v manuálu k psacímu stroji :)

Ano, spousta těch slov, které jsme přejali z angličtiny, do ní doputovala z latiny či řečtiny (mnohdy také různými oklikami). Ten zbytek se dá převážně vysledovat ke starogermánštině, případně až praindoevropštině (dobrý příklad je set-top box). Jistě by se našly i importy z dalších jazyků.
Anglicky mluvící národy se takovému přejímání nebrání a považují ho za přirozené. Nevidím důvod, proč bychom zrovna v češtině měli vytvářet vlastní terminologii, když je zažitá ta přejatá. Jak jsem už psal, nejsme v době národního obrození, abychom si museli dokazovat, že byť by to bylo sebevíc přes ruku, dovedeme říci cokoliv slovy se slovanskými základy.

Souhlas, asi nemá smysl to dále rozebírat. Napsal jsem vám příklad skoro 70 přejatých termínů běžně používaných v IT. Vy si myslíte, že máme terminologii za každou cenu překládat, i když se dávno běžně používá ta přejatá, s tím že je to důležité pro jakousi idealizovanou jazykovou čistotu. Já takový názor nesdílím, a tvrdím, že při výběru mezi přejímáním odborné terminologie a snahou zavést vlastní bychom měli spoléhat převážně na import, který odjakživa probíhá sám od sebe, vede k daleko rychlejšímu a přesnějšímu vymezení termínu v cílovém jazyce, a je srozumitelný jak lidem studujícím problematiku v angličtině (o nových technologiích pochopitelně v češtině nic nenajdete), tak lidem později studujícím v češtině. Žádné mátohy a kolony - místo toho prostě a přirozeně importovat.

BTW pokud jde o tak subjektivní kategorii, jako je cit pro jazyk, tak si troufnu říci, že ho mám funkční pro dva jazyky. Minimálně ve srovnání s autory většiny článků na rootu jsem, dalo by se říci bohužel :), těžký nadprůměr.

Vážený pane,

tři čtvrtiny z vámi uvedených slov jsem převzali z latiny, řečtiny (občas oklikou přes němčinu nebo francouzštinu), němčiny a francouzštiny. Možná vás to překvapí, ale až do druhé světové války bylo centrum výzkumu a inovací v Německu a Francii a anglické názvosloví pochází také odtud (dodnes je to krásně vidět na anglické fyzikální terminologii, kde slova jako eigenvalue, bremsstrahlung a další své německé kořeny nezapřou, přitom čeština narozdíl od angličtiny dokázala pro tyto termíny vytvořil české ekvivalenty vlastní hodnota, brzdné záření a další, které se běžně v odborném textu používají).

Stačí si uvědomit, že z angličtiny přebíráme slova až tak posledních 30 let (s výjimkou sportovního názvosloví, ale to není ani jeden z vašich příkladů), zatímco většina z vámi uvedených slov je v českém jazyce přes sto let.

Jen tak mimochodem, víte, že třeba taková slova jako košile či kabát také nejsou česká? Košile je z Turečtiny, kabát z Perštiny, ale obávám se, že ani Turek ani Peršan by dnes těmto našim slovům nerozuměli.

Takže si laskavě opravte svůj názor, že jsme spoustu slov přejali z angličtiny. Pravda je taková, že naopak tato slova převzala angličtina ze stejného zdroje jako čeština.

IT terminologii jsme převzali z angličtiny, protože z IT jako obor přišlo z anglicky mluvícího světa. Kdyby IT přišlo z německy mluvícího světa, zřejmě bychom IT terminologii měli plnou německých slov. O francouzštině dnes už těžko mluvit, protože tamní věk inovací skončil někdy v době stavby Eiffelovy věže.

Díky za zajímavosti. Další dvě:
- Slovo mapa pochází z hebrejštiny (resp. féničtiny).
- Checksumy typu CRC byly použity už při kopírování Starého zákona. Písmena hebrejské abecedy mají numerickou hodnotu, podobně jako u římských číslic. Po opisu svitku se vždy zkontroloval součet písmen na kopii proti originálu. Pokud neseděl, kopie byla ihned zničena. Kontrola přepisu byla důležitá i proto, že se v hebrejštině píšou pouze souhlásky, takže změna jediného písmena může změnit význam slova.

BTW byl bych pro to, aby minimálně technické vzdělání na VŠ bylo vedené plně v angličtině. Důvody:
- ČR je maličká země, takže se většina větších projektů dělá buď ve spolupráci se zahraničními společnostmi, nebo rovnou v zahraničí. Při výuce v češtině ztrácíme konkurenceschop­nost. Té samozřejmě neprospívají ani snahy o zavádění terminologie s mátohami, kolonami a jinými klapkobřinkostroji.
- Čeští studenti se učí anglicky tuším od čtvrté třídy ZŠ, ale během studia na VŠ je většinou vrcholem jejich schopností je zmršit překlad názvu a abstraktu diplomky pomocí Google Translate. Při studiu v angličtině by měli konečně motivaci.
- Výrazně by to usnadnilo najímání zahraničních lektorů. Dnes zahraniční lektory nemá smysl vozit do ČR, protože je většina studijních plánů v češtině, a navíc by studenti ani nerozuměli. Podobné je to s "vývozem" studentů i lektorů.

Ono i to IT přišlo z německy mluvícího světa. Říká vám něco jméno Konrad Zuse?

To, že velký rozkvět pak nastal až v anglicky mluvícím zámoří je jen důsledek válečných choutek evropských mocipánů.

Zuse, Leibniz a další samozřejmě udělali spoustu práce na základech IT. Za nástup IT se ovšem dají považovat už stroje od IBM, které Německo ve velkém používalo například pro sčítání obyvatel (tuhle hanebnou část historie Německa i IBM popisuje na rootu moc pěkný seriál Děrné štítky a holocaust). Je samozřejmě těžké odhadnout, kdo by vyhrál na poli technologií, kdyby si to Němci nepohnojili WW2.
http://www.root.cz/serialy/derne-stitky-a-holocaust/

Teda, co jsou někteří lidé schopni vymyslet, nad tím vážně zůstává rozum stát...

"Kdyby IT přišlo z německy mluvícího světa, zřejmě bychom IT terminologii měli plnou německých slov." -- kromě IT k nám z německy mluvícího světa přišlo prakticky všechno ostatní - stavebnictví, strojírenství, umělecká řemesla, humanitní vědy atd. - a přitom jejich terminologii nemáme plnou německých slov. Takže ne.

"protože tamní věk inovací skončil někdy v době stavby Eiffelovy věže" -- tohle asi nemá smysl komentovat vůbec, ale jako sonda do hlubin vašich znalostí to funguje dobře.

"Checksumy typu CRC byly použity už při kopírování Starého zákona." -- Hm, zajímavé - to zní jako naprostá volovina. Jak jste na to přišel?

"Při výuce v češtině ztrácíme konkurenceschop­nost. Té samozřejmě neprospívají ani snahy o zavádění terminologie..." -- To nabídněte do Divadla Járy Cimrmana. Tam se podobným úvahám lidé aspoň zasmějí a ani na vteřinku je nenapadne, že by to mohl někdo myslet vážně.

Já bych to formuloval spíš takhle:

"... jako sonda do mělčin vašich znalostí ..."

Byly časy kdy si Blábolofil dovedl relevantní informace aspoň vyhledat, ještě se vytahoval tím jak je v tom dobrý. Ale to byl asi nějaký jiný, holt i v PR se musí na platech šetřit. Teď už umí jen dokola omílat klapkobřinkostroj a nosočistoplenu, ale neví že tahle slova nevymysleli obrozenci, ale prorakouští kolaboranti, kteří na ně potřebovali plivnout. Nebo to ví a je stejná krysa.

Blah blah, a žádné argumenty k věci. Snažte se víc, třeba to půjde.

Ad z německy mluvícího světa přišlo prakticky všechno ostatní - ať se bavíme konkrétně, co a kdy k nám z německy mluvících zemí přišlo?

Ad francouzský věk inovací skončil, nemá smysl komentovat - viděl jste někdy francouzskou IT společnost světového záběru, nebo francouzský startup? Pár se jich najde, ale to bílých vran také.

Ad checksumy typu CRC byly použity už při kopírování Starého zákona, to zní jako naprostá volovina - vám možná. Po webu k tomu moc není, našel jsem tohle: the use of gematria is dated to at least the Tannaic period, tj. cca léta 10-220 CE, vizte první link. Druhý link vám ukáže pár desítek "hashovacích algoritmů", někteří autoři jich uvádějí stovky.
http://en.wikipedia.org/wiki/Significance_of_numbers_in_Judaism
http://en.wikipedia.org/wiki/Gematria#Methods
http://en.wikipedia.org/wiki/Masoretic_Text#Numerical_Masorah
http://www.academic-bible.com/en/home/scholarly-editions/hebrew-bible/the-masorah/

BTW ti co věc pochopili úplně špatně si říkají kabalisté :)

Ad ztrácíme konkurenceschop­nost, nabídněte do Divadla Járy Cimrmana - jistě by s vámi souhlasili i na západ od našich hranic. Cituji namátkou ze stránek
Delft University of Technology: The language of Master programmes is English. Therefore the programmes are accessible to foreign students and all students are prepared for the international labor market. Na těch zajímavých projektech potom potkáte jejich absolventy. Čeští zřejmě místo toho navštěvují to Divadlo Járy Cimrmana :)
http://www.tudelft.nl/nl/studeren/masteropl/

Německá terminologie dominovala prakticky ve všem. Snad ani nenajdete odvětví, kde by se u nás nepoužívaly ve své době germanismy. V jednom z příspěvků jsem vám vypsal příklady slov, jimiž byly tyto německé výrazy nahrazeny. Je z toho vcelku zřejmé, že jde skutečně o všechny technické obory, ale i netechnické. Neladilo se, ale štymovalo, neříkalo se patro, ale štok, nezkoušelo se, ale praubovalo, neobchodovalo se, ale handlovalo, v dolech se nestavěly veřeje, ale týrštoky, nestlačovalo se, ale presovalo, vysoká pec neměla nístěj, ale hert, nevháněl se do ní vzduch, ale luft, místo klenby valba, místo kolovratu špudlát, místo dílny verkštat atd. Nemám čas ani chuť dělat zde přednášku. Všechny ty výrazy znal ve své době každý, kdo v daném oboru pracoval, i mimo něj, dnes jsou zapomenuty a nahrazeny českými.

Tak například technologie GSM je z větší části francouzská práce, čipové karty, programovací jazyky Prolog či Ada...

Že se porůznu hledal nějaký vztah mezi slovy a nějakou jejich numerickou podobou, to vím - ostatně 666 zná každý. Ale nikde jsem nikdy neslyšel, a ani v těch odkazech se nic takového ani nenaznačuje, že by někdo ručně systematicky počítal kontrolní součty biblických textů za účelem ověření bezchybnosti při pořizování jejich opisu.

No tak v posledních dvou až třech letech vysokých škol se bez angličtiny neobejdete na žádné jen trochu solidnější škole, protože se neobejdete bez čtení odborných článků a literatury, která v češtině ani nevyšla. Pracuje-li někdo v globální firmě, taky je znalost angličtiny naprostou nezbytností. Ale to tu přece nikdy nikdo nerozporoval. Pokud ale chci o něčem psát česky, potřebuji k tomu české výrazy. Pokud nedokážu najít vhodné, měl bych znát alespoň ty stávající. Pokud ani to nezvládnu, měl bych se na nějaké psaní raději vykašlat vůbec.

Ta němčina musela do češtiny logicky prosakovat, když jsme ještě v době založení Československa měli v populaci 23% Němců, kteří se navíc do značné míry soustředili v průmyslových centrech. Historicky jsme se od německého vlivu odpoutávali v době národního obrození, a poté v první polovině dvacátého století. Ale jak jsem psal, národní obrození snad už máme za sebou.

Nevím jak v oblasti GSM, ale u 3G technologií vlastní 10 firem, ze kterých není ani jedna francouzská, celkem 90% nezbytných patentů v této oblasti. Ty společnosti jsou Qualcomm, Ericsson, Nokia, Motorola, Philips, NTT DoCoMo, Siemens, Mitsubishi, Fujitsu, Hitachi, InterDigital a Matsushita.

Ohledně přepisů svitků Tóry vám bohužel neumím dodat lepší online zdroje.

Takže se shodneme, že angličtina je zásadní pro konkurenceschopnost kvalifikované pracovní síly. Proč jste tedy viděl mé doporučení zavést na VŠ technických směrů výuku v angličtině jako tak vtipnou?
Pokud jde o psaní českých IT textů, česká terminologie je v řadě případů (uváděl jsem vám jich okolo sedmdesáti) přejatou terminologií anglickou. Autoři by naopak měli znát tuto přejatou terminologii. Kde zatím neexistuje, tam ji raději přejímat, než "invenčně" zavádět terminologii, které pak rozumí jen oni sami.

Takže experte, konkrétní problém. Uživatel chce nastavit "cold down na podržení mezerníku". Je to přejatá anglická IT terminologie, a já bych tady chtěl vysvětlit wo co gou...

Tvrdil jsem snad někde, že použití přejaté terminologie nějak automaticky zajišťuje její správné použití?

Ale no tak, kdopak to tady kdysi řval že Wikipedie není relevantní zdroj, protože si tam každý může napsat co chce?
Když už je vás víc a střídáte se, tak si aspoň nastudujte kolegy. Pokud je to ale případ toho Němce co lidem schovává věci, bylo by na čase odebrat se do bezpečného útočiště chráněného před tím zlým světem, který nežere vaše báchorky :-D

Mátoha, kolona - především nezapomeńte, že Luděk Skočovský napsal svoji knihu v době, kdy výrazná část zdejšího čtenářstva za sebou nejspíše ještě ani netahala pověstného kačera, a to na základě dlouholetých zkušeností s Unixem třeba na počítačích ADT (Linux ještě nebyl). Samozřejmě měl plné právo zvolit pojmy, které považoval za nejvýstižnější.
Jinak pojmem kolona nebyla myšlena roura neboli pipe, ale konstrukce tvořená několika rourami, tj. pipeline; prostě kolona, jak ji znají chemici z destilačních zařízení.

První vydání 1993: http://skocovsky.cz/paposu2008/

No vidíte, a já znám buffer jako vyrovnávací paměť a nikoliv jako frontu (myslím překlad). V každém případě jde o dobrý článek, ale přimlouval bych se pro používání "synovský proces", anebo "dceřiný proces" než "dětský proces". Alespoň takto jsem se s tím setkal ve většině případů v českých překladech.

Za protektorátu se učilo německy, potom rusky, tak proč tu češtinu radši úplně nezrušit, vždyť jsou s ní jen problémy, žejo?

Já teda každému doporučuji číst Jiráska, za prvé se aspoň kvalitně naučí mateřský jazyk včetně prvotřídního pravopisu, a za druhé je to velmi dobrá fantasy.

Ono to totiž nezřídka vypadá tak, že ti kdo čtou všechno v angličtině (hlavně PR žvásty), nejsou schopní se pak česky ani vymáčknout. Takže díky za Skočovského a několik málo podobných, kteří dokážou psát nejen kvalitně a fundovaně, ale tu češtinu také někam kousek posunout!

OK, přidáme do slovníku nosočistoplenu, klapkobřinkostroj, a v IT zavedeme proces ve stavu mátoha a kolonu na zpracování dat :)

Hlubozník nebo mezistyk bych ve slovníku snesl spíš než korporátní zmrdspík, který je právě trendy u frikulínů a dalších parazitujících šmejdů, zakrývajích papouškováním špatně pochopených cizích výrazů vlastní dutolebost, a vynucujících si tím nadřazenost nad inteligentnější menšinou, která je svojí skutečnou prací živí.

Super. Ještě vám tam chybí zmínka o tom, že jediná opravdová práce je okopávání zeleniny na poli nebo utahování matiček u pásu.

Takže pro blondýny, policajty, a amerického exprezidenta ještě zdůrazním:

MEZISTYK

Co je to za termín a kdy a kde se používal?

P.S. Koukám že nejen Bush měl v IQ testu horší výsledek než šimpanz :-D

No vida, pak že sem nechodí i inteligentní lidé :-D

Je to skutečně interface, a to dokonce oficiální termín protlačovaný v odborné literatuře osmdesátých let. Mám pocit že to pochází ze Slovenska.

Jinak krásný příklad toho, že ani toporné překládání cizích slov není dobrý nápad, zvlášť když dávno předtím existoval přesně ho vystihující termín rozhraní. Úplně stejně jako ta mátoha.

Dalším zajímavým postřehem je, jak ze sebe někteří dělají nechápavé blbce, přestože jimi nejspíše nejsou. Všechny takové mohu ujistit, že angličtina ani náhodou nepatří mezi výrazově bohatší jazyky než jakým je čeština.
Opravdu směšné mi připadá, jak se někteří posmívají/brání používání českých výrazů. Vlastní termíny používají i Francouzi, Němci, Italové, Rusové a další. Přitom je příznačné, že tihleti rádobygeekové sami anglicky žvatlají na úrovni základní školy, českou knihu nepřečetli ani jednu, bez chyby nevypotí ani holou větu, natož napsat kus souvislého textu, aby to bylo aspoň přibližně stylisticky na nějaké úrovni. A - jak jsem za ta léta již vypozoroval - ani jejich programátorské schopnosti nebývají nijak ohromující. Inu - co není v hlavě, to je třeba maskovat používáním cool slovíček, aby to jakože vypadalo, že tomu rozumějí.

Čím více jsem vystaven všelijakým těm estimacím badžetu, slotováním tásků, "obědváním" projektů (dotyčný měl zřejmě na mysli trochu jiné slovo, ale dosud nepochytil, jak se vyslovuje), "hýdrfajlům" (totéž) apod., tím víc mám chuť za to rozdávat pěstí rány.

Zkrátka - pokud někomu nedocvakne, co to je "i-uzel", neumí používat slovo "přesnost" a staví to do stejné roviny jako "int hlavní()", tak je buď blb, nebo ze sebe blba úspěšně dělá.

"Inu - co není v hlavě, to je třeba maskovat používáním cool slovíček, aby to jakože vypadalo, že tomu rozumějí."

Ono je to občas naopak. Pokud si vystačíte s cool slovíčky, tak vás nic nenutí si něco do té hlavy cpát. Aneb kde není poptávka, není důvod nabízet.

Jinak k těm vašim příkladům by bylo záhodno přidat ty, které se neuchytily - například výpočetní chuchvalec. Svého času na nejmenované VŠ silně prosazovaný český termín, hájený víceméně těmi argumenty, co padají i v této diskusi. S i-uzlem nemám problém, ale chuchvalec mi vadil (už kvůli tomu, že v něm pořád dělám překlepy).

Takže "přesnost" je podle vás "precision" nebo "accuracy". Pokud je mi známo, tak ty anglické termíny znamenají každý něco jiného. Takže jak je má ne-blb v češtině podle vás, ale prosím přesně, rozeznat.

Podle Oxfordského slovníku jde o synonyma. Takže pokud se v angličtině v nějakém kontextu rozlišují, je třeba definic. A v češtině to bude podobné, můžete třeba použít slova preciznost a přesnost, ale musíte je také definovat.

Jo, ale když ty definice nebudou zažité (a to oni nebudou, protože profesionálové budou používat anglické termíny a laikové ty slovíčka budou používat zřídka), tak jejich použitím většinu čtenářů jen zmateme.

Reagoval jsem hlavně na onu domnělou nerozlišitelnost "precision" a "accuracy" v češtině.

http://www.eurachem.cz/user-files/files/metodickylist2_2009.pdf

Ad angličtina ani náhodou nepatří mezi výrazově bohatší jazyky než jakým je čeština - to je vaše subjektivní srovnání dvou jazyků, ze kterých jeden máte jako mateřský? Nebo snad máte nějaká objektivní data?
http://www.oxforddictionaries.com/words/is-it-true-that-english-has-the-most-words-of-any-language

Používání českých výrazů se bráním v případě, kdy nejsou zažité. Vyrovnávací paměť může být buffer i cache, než čtenář vylučovací metodou zjistí, že to je asi buffer. Překládat zombie proces jako mátohu je fakt příšernost. Session můžete vidět přeloženou jako relaci nebo sezení - nejlepší zůstat u té session. Snad si nemusíme dokazovat vlastní špecifiká tak, že budeme zcela zbytečně zavádět obskurní terminologii, které stejně nakonec nebude nikdo rozumět. Kdo pracuje v IT, stejně musí anglicky alespoň do jisté míry umět. Tak se držme zavedené české a původní anglické terminologie, ať si dál všichni rozumíme.

Doufám, že vám můj příspěvek z tohoto sezení doteče skrz vyrovnávací paměti a mezipaměti až do paměti trvalých vzpomínek, že se po cestě neztratí rukojeť, a nestane se z vás mátoha :)

Když se nám lektorka angličtiny chlubila, jak je angličtina dokonalá a že se svými 800 000 slovy je nejbohatším světovým jazykem, tak jsem ji ujistil, že fundus Ústavu pro jazyk český obsahuje půldruhého miliónu slov a ještě není dokončený. Málem jí vypadly oči z důlků.

A pročpak asi se normy ITU vydávají ve francouzštině a v angličtině a v případě nesrovnalostí platí francouzská verze? Ano, je to proto, že angličtina nemá dostatečně přesné výrazové prostředky.

Ad fundus Ústavu pro jazyk český obsahuje půldruhého miliónu slov - zdroj? A jde o slova, nebo o tvary?

Ad pročpak asi se normy ITU vydávají ve francouzštině - ještě na začátku dvacátého století bylo možné považovat francouzštinu za lingua franca (řekněme jazyk pro komunikaci mezi lidmi různými národy). Francouzština byla jazykem diplomacie, a do roku 1995 byla i jediným oficiální jazykem EU. Proto se tento jazyk používal ve většině mezinárodních smluv, a ve spoustě případů přežívá. Například poštovní adresy se uvádějí ve francouzštině nebo v jazyce používaném v zemi adresáta (recentně prý byla přidaná angličtina). Universal Postal Union má dodnes francouzštinu jako oficiální jazyk.

ITU (International Telegraph Union) je organizace založená v roce 1865 v Paříži z iniciativy francouzské vlády. Použití francouzštiny nemá nic společného s jejími vyjadřovacími schopnostmi, v tomto případě ani v jiných.

"to je vaše subjektivní srovnání dvou jazyků, ze kterých jeden máte jako mateřský? Nebo snad máte nějaká objektivní data?"

Ne, to je prostě fakt. V angličtině mívá jedno slovo sto padesát významů podle kontextu, v angličtině se nestabilizovala žádná pokročilejší pravidla slovotvorby, jako např. v němčině (skládáním) nebo ve slovanských jazycích či latině (předponami a příponami). Angličtina je vůbec poměrně primitivní a rozsáhle zdegenerovaný jazyk s velmi slabými výrazovými prostředky, jehož další degenerace úspěšně pokračuje svižným tempem - půjde-li to tak dál, bude za dvě stě let připomínat spíše hýkání opic než lidskou řeč (afroamerický dialekt se už na tuto úroveň dostal). Mimochodem - ten váš odkaz neobsahuje vůbec žádná objektivní data, jen vyjadřuje na ničem nestojící domněnku, že by to tak mohlo být. Ovšem budeme-li např. považovat německé složeniny za svébytná slova, tak je myslím naprosto zřejmé, jaký jazyk, co do velikosti slovní zásoby, vede. Navíc - ani to není podstatné, protože bohatost výrazových prostředků velmi silně závisí i na morfologii a ta je např. u angličtiny prakticky nulová. Stačí si vzít nějaký překlad české knížky do angličtiny - to je i u těch nejlepších překladů jak černobílá reprodukce barevného obrazu.

"Vyrovnávací paměť může být buffer i cache" - v Unixu dokonce "buffer cache"; "vyrovnávací paměť" mi opravdu nečiní potíží
"mátoha" - tak například v našem kolektivu je to naprosto běžné; taky mi to zprvu připadalo legrační, nyní spíš roztomilé a používám to i jako přídavné jméno apod.; v každém případě mi to už ani nepřijde jako něco nepřirozeného.
"session" - brrr! Překládat odpovídajícím termínem kdykoli to je jen trochu možné!

P.S.: Vyvarujte se používání slov "nikdo", "všichni" apod. Že tomu nerozumíte vy nebo že něco činí potíže vám zdaleka neznamená, že všichni jsou na tom stejně špatně jako vy. Mimochodem, porovnám-li starší počítačovou literaturu, zhusta užívající českou terminologii, s tou současnou, kvalitativně převažuje ta starší po všech stránkách. Jinými slovy, nejen že se autoři současné literatury nedovedou vyjadřovat česky, oni se nedovedou srozumitelně vyžvejknout vůbec a mnohdy pojímám přesvědčení, že tomu, o čem píší, vlastně sami ani pořádně nerozumějí.

Slova mají více významů v angličtině i češtině. Například české "unést" znamená přetrpět nějakou těžkost (byl nucen unést její smrt), přemístit něco (vítr hrozil unést střechu), zavléci někoho někam (rozhodl se tedy slečnu unést), schopnost uzdvihnout náklad (jsem schopný ty knihy unést), a okouzit krásou (nechal se unést její krásou). V češtině vám to ale nepřijde zvláštní, protože je to váš mateřský jazyk, a slova se vám automaticky vybavují v kontextu. Angličtina je pro vás druhý jazyk, takže to vidíte jinak.

Ad budeme-li např. považovat německé složeniny za svébytná slova - to lexém, a tím je i anglický idiom nebo fráze.

Ad morfologie je u angličtiny prakticky nulová - to řeší předložky, stejně jako u řady dalších jazyků.

Když to shrnu, tak platí můj původní argument: v češtině nevidíte nejednoznačnosti, protože je to váš mateřský jazyk. Anglicky pak neumíte dost dobře, abyste jí mohl chápat stejně kvalitně jako češtinu.

No, to se da jednoduse zkusit:

"what do the bleeding stars in the paper predict, forecast, prophesy, foretell, prognosticate... forebode, bode, augur, spell, foretoken, presage, portend, foreshow, foreshadow, forerun, herald, point to, betoken, indicate!"

Pokud umite opravdu cesky, zkuste to prelozit. :-)

Jiny priklad: http://en.wikipedia.org/wiki/Placeholder_name#Objects (a to tam jeste chybi "dingus")

Anglictina je opravdu bohata, co se tyce slov. Cestina je zase tvarnejsi; ale na anglictinu opravdu nema. A jelikoz je anglictina svetovy jazyk, neni zadny div, ze u technickych terminu tim spis ne.

Ono je to u těch technických termínů trochu jinak. Například české chemické názvosloví se původně mělo stát světovým standardem, jenže anglická lobby byla silnější a prosadila svoje. Takže se používají podobně smíchané multijazyčné paskvily jako dihydrogenmono­xid.

Čeština je tvárnější i výrazově bohatší než celkem primitivní angličtina, ale jen pokud se umí používat.

Angličtina má minimálně stejně bohaté vyjadřovací schopnosti jako čeština, pokud ji umíte správně používat.

To jste trefil přesně. Většina lidí (a tím myslím především odbornou a vědeckou světovou veřejnost) nejsou rodilí mluvčí, takže angličtinu používají raději jednodušším způsobem, aby si při dorozumívání nekladli překážky. Kdyby češtinou mluvilo osmdesát procent civilizovaného (rozuměj internetem postiženého) světa, tak by její masové užívání vypadalo stejně.

Aha, takže když sleduji třeba filmy v angličtině nebo čtu anglické knížky, tak se tam ti rodilí mluvčí záměrně omezují ve využívání angličtiny a používají ji špatně, jo?

Záleží na tom, jaké filmy a knihy máte na mysli. Spousta české produkce je také jazykově chudá. V angličtině je navíc spousta produkce určená pro širší publikum - konzumenty různých úrovní vzdělání a z různých zemí v kultur. Zvlášť to platí o masové kultuře, se kterou přijdete do styku s vyšší pravděpodobností.

Zkuste se kouknout na knihu Lord of the Rings, jakéhokoliv Shakespeara, nebo Pride and Prejudice (v knižní i filmové podobě) a srovnejte to s Cosmopolitanem nebo britským deníkem The Sun. Podobně Jirásek nebo Čapek používají jinou češtinu, než zprávy TV Nova nebo deník Aha.

Něco mladšího půl století by nebylo?

Řekněme Douglas Adams, The Hitchhiker's Guide to the Galaxy. Eric Idle, The Road to Mars. Z televizní tvorby The Wire, Shameless. Ve všech čtyřech případech můžete obdivovat bohatost angličtiny. V prvních dvou případech by se dala popsat jako kvalitní jazyk, v dalších dvou je to zase velmi poučné.

Ze starších věcí bych ještě doporučil The Adventures of Oliver Twist od Dickense a The Canterbury Tales od Chaucera. V angličtině vzniklo ve srovnání s češtinou daleko víc kvalitní literatury.

A také daleko víc té nekvalitní, v poměru k počtu lidí mluvících tím kterým jazykem je na tom angličtina katastrofálně.

Nejen v IT:

<Ajiinka> Tosh sem byla s kamoshama w lihu jak sviň. Ty wole ani newísh o cos přyšel. :-)
<Tomano> Musím ti říct, že mě značně irituje tento moderní trend - psát W do slovíček kam nepatří. Stejně jako psaní hrubek a jiných disproporcionálních chyb, a při tom to považovat za znak sociální nadřazenosti. Ergo tě musím požádat, abys zanechala tohoto hanebného ničení českého jazyka, jinak budu nucen urazit tvůj původ a přidat hanlivý přívlastek.
<Ajiinka> Co to melesh ty woe????
<Tomano> PIŠ JAKO ČLOVĚK TY PÝČO PLESNIVÁ!!!!