Názory k článku Trendy v technologii digitálních vodoznaků

„Tak či onak, technologie digitálních vodoznaků se během let osvědčila jako skvělá metoda k digitální ochraně, komunikaci i hlídání autenticity, takže je více než zřejmé, že se s ní budeme potkávat i nadále“

WTF?! Vidno, ze autor v tejto oblasti asi prilis kodu nenapisal a opisal len take tie klasicke manazerske zvasty, ktore sice dobre zneju, ale s realitou maju pramalo spolocneho.

Jedna poznamka za vsetky – zoberte si takto „osvedcene“ vodoznaky vytvorene akoukolvek uber-cool metodou aplikovane na obrazok ci este lepsie film a prezente ho tym najprimitivnejsim filtrom, cize prevedte na jpeg resp. mpeg a hned zistite, ako je to s tou fasa identifikaciou.

Je pravda, ze v tejto oblasti prebieha rozsiahly vyskum a je v tom naliatych vela penazi (prave kvoli zaujmom roznych nahravacich a distribucnych spolocnosti), ale tvrdit, ze sa vodoznaky tak uzasne osvedcili a ze prakticky vlastne identifikacia kazdeho zakupenho videa je tu realitou cele roky, tak to je prosim uplny nezmysel.

Presne tak. Aspon trochu ucinnych vodoznaku je jak safranu a vsechny maji nekde sve omezeni. Pouzitelne to prakticky neni. To uz je lepsi treba do filmu pridat nekde viditelnou, ale tezko postrehnutelnou cast obrazu nesouci pozadovanou informaci. Takova je sice snadno znicitelna, ale nejprve ji musi utocnik najit. Ve dvaapulhodinovem filmu to nemusi byt jednoduche. Nicmene takova ochrana neni digitalni vodoznak.
Zahrnuti loga televize mezi digitalni vodoznaky je hodne odvazne.

Nepatri tento clanek nahodou na Lupu nebo Mesec?

Takovýto typ ochrany vcelku jednoduše najdete např. porovnáním dvou kopií. Navíc co to z právního hlediska znamená, když najdete na internetu kopii od „Marie Růžičkové“ a nebo mix značek od „Marie Růžičkové“ a „Vlasty Kudlánka“? Takže i když je takové dílo podepsané, tak to autora moc nespasí.

Jedinná ochrana před finanční ztrátou je (nebojme si to přiznat) DRM na úrovni řízení přehrávání.

DRM je asi tak funkcni jako ochrana u C&C4. Zase velke halo, ze mame ochranu ktera funguje a nakonec byla ilegalni verze driv nez legalni. Je to k smichu. Meli by se naucit davat za na svoje zbozi normalni ceny a ne cim komplikovanejsi ochrany ktere im obejdou i osmilete deti v Cine.

Vědomě ignorujete několik statisticky dokázaných faktů:

• cena nemá výrazný vliv (více platí „příležitost dělá zloděje“)
• zámek u dveří lze taky překonat, ale bez něj pojistku nedostanete (a věřte, že pojišťovna nebude dobrovolně v mínusu, takže ten zámek má význam)

Zajímavé, že tyhle názory má vždy někdo, kdo nikdy nic neinvestoval do filmu. Jo z cizího krev neteče, co?

Jediná neprolomitelná ochrana je nutnost připojení k serveru.

Komu něco říká frekvenční spektrum (střední škola), tomu je jasné, že máš co dohánět.

Ano. Leccos lze najit pomoci frekvencni analyzy. A leccos ne.

to byla narážka na ty „jeho“ filtry, kterými tak odstraní/změní vyšší harmonické a to ještě jen z 2D obrazu.

přesto dokáží zpětně určit konkrétního uživatele, který tuto skladbu koupil na webu a poté nelegálně rozšířil.
To bohužel nelze. Myslím, že v tomto případě, narozdíl od jiných, by nemělo být za určitých okolností problém přesvědčit soudce, že dílo bylo šířeno bez vědomí kupujícího.

Ta metoda, co je v článku popsaná jako nová a výborná je ve skutečnosti stará a má mouchy. Funguje to tak, že si spočítáte z pixelů nějaký hash, který bude reagovat na změny byť jediného pixelu. Něco podobného, na binární úrovni, všichni známe a běžně používáme. Prostě máte soubor (obrázek) a k němu kontrolní hash. Pak někoho napadlo, že je nepohodlné mít vlastně soubory dva, že se hash může zatoulat a že by tedy vlastně bylo dobré, kdyby hash byl přímo v tom obrázku. Zkoušelo se to s pomocí metadat, ale ty je možná změnit a zamést tak stopy. Mnohem lépe fungovala metoda, kdy hash do obrázku „zakódujete“ pomocí neznámého algoritmu. Vy si pak můžete z obrázku ten hash vytáhnout (znáte algoritmus) a ověřit si, že sedí. Jenže jak článek zmiňuje, tím uložením hashe do obrázku ho poškodíte. No a tak se přišlo s tím, že se k obrázku vygeneruje hash, připraví se zakódování hashe do obrázku tajným algoritmem, zjistí se, které pixely tím budou poškozeny a připraví se „instrukce pro opravu“, které se uloží do metadat (jejich zahozením útočník nic nezíská, hash je v obrázku a metadata jsou jen a pouze k opravě). S pomocí instrukcí z metadat je tak možné vrátit obrázek do původního stavu. Jenže ty instrukce jsou stavěné tak, že vám neumožní vytáhnout z obrázku hash a i kdyby ano, bez znalosti kódovacího algoritmu beztak žádný pozměněný obrázek nepodstrčíte. Jen bych ještě upřesnil, že „tajný algoritmus“ ve skutečnosti nebývá tajný, ale využívá tajný klíč, ve velké oblibě jsou asymetrické (každý si dokáže obrázek ověřit a zrestaurovat, ale nikdo ho neumí podstrčit). Jedná se o desítky let starý postup, takže buď pánové objevili kolo, nebo se ve skutečnosti chlubí jen novým algoritmem, nikoliv metodou značení obrázků.

+1, děkuji za komentář, ze kterého jsem moudřejší než ze článku.

Bingo! Odkazovany clanek je jen pro predplatitele, ale abstrakt je volne dostupny:
This paper presents a novel reversible watermarking scheme based on histogram modification for the authentication of military images. The Hash Message Authentication Code (HMAC) of the image is computed and embedded into the image for authentication. Based on a criterion, the distinct pixel values with Non-Zero Frequencies of the histogram are selected for embedding watermark bits and the preferred pixel values are stored as a key. This key is used for both the watermark extraction and the original image restoration. The bits of extracted HMAC from the marked image and HMAC of the restored image are compared for authentication.
Je to vicemene tak jak rikas, nasel jsem starsi clanky na podobne tema, odlisnost bude asi jen v tom algoritmu… Jde asi je o dobre PR a o to jak dostat svuj vyzkum do „vedeckych bulvaru“, jako je ten, ze ktereho byl clanek na Rootu prelozen…

ale našel jsem jen dva odstavce blábolů…