Ta metoda, co je v článku popsaná jako nová a výborná je ve skutečnosti stará a má mouchy. Funguje to tak, že si spočítáte z pixelů nějaký hash, který bude reagovat na změny byť jediného pixelu. Něco podobného, na binární úrovni, všichni známe a běžně používáme. Prostě máte soubor (obrázek) a k němu kontrolní hash. Pak někoho napadlo, že je nepohodlné mít vlastně soubory dva, že se hash může zatoulat a že by tedy vlastně bylo dobré, kdyby hash byl přímo v tom obrázku. Zkoušelo se to s pomocí metadat, ale ty je možná změnit a zamést tak stopy. Mnohem lépe fungovala metoda, kdy hash do obrázku „zakódujete“ pomocí neznámého algoritmu. Vy si pak můžete z obrázku ten hash vytáhnout (znáte algoritmus) a ověřit si, že sedí. Jenže jak článek zmiňuje, tím uložením hashe do obrázku ho poškodíte. No a tak se přišlo s tím, že se k obrázku vygeneruje hash, připraví se zakódování hashe do obrázku tajným algoritmem, zjistí se, které pixely tím budou poškozeny a připraví se „instrukce pro opravu“, které se uloží do metadat (jejich zahozením útočník nic nezíská, hash je v obrázku a metadata jsou jen a pouze k opravě). S pomocí instrukcí z metadat je tak možné vrátit obrázek do původního stavu. Jenže ty instrukce jsou stavěné tak, že vám neumožní vytáhnout z obrázku hash a i kdyby ano, bez znalosti kódovacího algoritmu beztak žádný pozměněný obrázek nepodstrčíte. Jen bych ještě upřesnil, že „tajný algoritmus“ ve skutečnosti nebývá tajný, ale využívá tajný klíč, ve velké oblibě jsou asymetrické (každý si dokáže obrázek ověřit a zrestaurovat, ale nikdo ho neumí podstrčit). Jedná se o desítky let starý postup, takže buď pánové objevili kolo, nebo se ve skutečnosti chlubí jen novým algoritmem, nikoliv metodou značení obrázků.
Bingo! Odkazovany clanek je jen pro predplatitele, ale abstrakt je volne dostupny:
This paper presents a novel reversible watermarking scheme based on histogram modification for the authentication of military images. The Hash Message Authentication Code (HMAC) of the image is computed and embedded into the image for authentication. Based on a criterion, the distinct pixel values with Non-Zero Frequencies of the histogram are selected for embedding watermark bits and the preferred pixel values are stored as a key. This key is used for both the watermark extraction and the original image restoration. The bits of extracted HMAC from the marked image and HMAC of the restored image are compared for authentication.
Je to vicemene tak jak rikas, nasel jsem starsi clanky na podobne tema, odlisnost bude asi jen v tom algoritmu… Jde asi je o dobre PR a o to jak dostat svuj vyzkum do „vedeckych bulvaru“, jako je ten, ze ktereho byl clanek na Rootu prelozen…
