Nová verze Ubuntu má vyjít sice až 18. října, ale již dnes je v platnosti Feature Freeze, které zakazuje v systému měnit podstatné komponenty či přidávat funkce a těšit se tak můžeme jen na ladění chyb. Jde o první verzi po LTS, takže uživatelé mohli očekávat nemalé změny. Jak ale uvidíme, až na několik zajímavých drobností se žádná velká revoluce nekonala, což lze připisovat buď upadajícímu vývoji a inovacím, nebo tomu, že je systém již téměř dokonalý.
V následujícím článku se pokusíme podívat nejen na novinky, které nová verze Ubuntu přináší, ale pokusíme se je zasadit do celkové perspektivy vývoje a směřování operačních systémů vůbec. Ubuntu totiž do velké míry patří mezi pionýry vývoje operačních systémů a celá řada prvků se z něj postupně implementuje v dalších platformách.
Jistě není bez zajímavosti ani nedávný výrok jedno z otců grafického prostředí GNOME Miguela de Icaza, který se nechal slyšet, že je Linux v současné době pro desktopy mrtvým operačním systémem. Důvodem je podle něj přílišná roztříštěnost a pomíjivost systému, který prochází příliš dynamickými změnami. Odstraňování celých frameworků či důležitých knihoven z distribucí činí systém pro vývojáře špatně uchopitelným a použitelným. Není podle něj divu, že se větší pozornost věnuje Mac OS, který je v tomto ohledu mnohem konzervativnější nebo Windows.
Jsou to právě dynamické změny, které podle Icaza decimují ekosystémy linuxových distribucí, a to zvláště těch velkých. Pro sta tisíce či milióny uživatelů Fedory či Ubuntu by se vývoj řady komerčních aplikací rozhodně vyplatil. Jedinou cestou podle něj je výběr jedné robustní, pomalu se měnící distribuce, do které budou přispívat všichni vývojáři, zakončuje své úvahy nad tím, zda má Linux nějakou budoucnost coby desktopové prostředí. Také v této optice lze změny v nové Ubuntu sledovat.
Hlavní novinky v Ubuntu
Zřejmě nejdůležitější a největší novinkou je integrace webových aplikací přímo do grafického prostředí tak, že by uživatel neměl příliš poznat, zda pracuje s online či klasickým programem. Google i Mozilla o podobný krok usilovali již dříve a zdá se, že se to končeně podaří dotáhnout až do konce. Tato inovace přichází ve chvíli, kdy je něco podobného plánováno i u Windows 8 tak se o nějakou zásadní novinku v globálním pohledu vlastně nejedná. Spíše o snahu, aby Ubuntu neujel vlak.
Aplikace nyní budou mít vlastní spouštěč v nabídce a po spuštění mohou využívat i dalších součástí prostředí operačního systému, jako jsou například indikátory či HUD. Jakmile uživatel navštíví nějakou podporovanou webovou aplikaci v prohlížeči, systém se zeptá, zda by jej nechtěl používat jako samostatnou aplikaci. Jestliže souhlasí, objeví se nová aplikace (Gmail, Last.fm, Google Dokumenty, Facebook,…) v nabídce aplikací jako nový program a chová se velmi podobně, jako by byl nainstalovaný.
To ostatně souvisí také s další (a notně diskutovanou novinkou), kterou je konec klasického Unity 2D. Obě grafická prostředí budou nyní integrovány do jednoho a potřeba grafické akcelerace se bude řešit LLVMpipe, jenž umožňuje nahradit grafické výpočty přímo výkonem procesoru. Důvodem má být usnadnění vývoje a pokroky, kterých LLVMpipe dosáhlo. Jako poznámku pod čarou uveďme také skutečnost, že velká část výrobců ukončuje vývoj netbooků, které ve velké míře Unity 2D využívaly.
Mezi další důvody lze jistě zařadit také finanční náklady, které byly s vývojem dvou odlišných grafických prostředí spojeny a dost možná také slova Miguela de Icaza, kterými jsme článek začínali – vývoj aplikací pro velké množství různých grafických prostředí je prostře příliš náročné také pro vývojáře třetích stran, kteří jsou pro ekosystém mimořádně důležití.
Také proto se objevuje nový derivát GNOMEbuntu, který by měl jít cestou klasického grafického prostředí GNOME, které s sebou neponese všechny výstřednosti Ubuntu, které je s Unity stále více spojené. Ostatně většina novinek, které nová verze přináší, je spojená právě s drobnými grafickými úpravami a je složité rozhodnout, co je novinkou v Ubuntu a co v Unity. První oficiální verze by se měla objevit 18. října, tedy ve stejný den, na který je plánováno vydání Ubuntu 12.10.
Možná tak můžeme sledovat změny, jenž vedou k neodvratnému přerodu směrem ke vzniku nového operační systému, který bude mít s Linuxem stále méně společného (snad kromě jádra a některých dalších základních charakteristik). Po Androidu i OS X se tak možná rodí další samostatný derivát, který si bude dávat velký pozor na to, aby nebyl se značkou Linuxu spojován. Ostatně zjistit z webových stránek Ubuntu, že jde o Linux, je pro běžného uživatele relativně obtížnou záležitostí.
Další změny jsou v Quantal Quetzal spíše kosmetické – ať již jde o změnu názvu a drobné úpravy panelu nástrojů, dodatečné informace v Dash, úprava správce přihlašování, aktualizace softwaru či správce dodatečných ovládačů.
Závěrem
Ubuntu má za sebou poměrně zajímavé vývojové období. Po snaze kopírovat velké množství ovládacích prvků z OS X přešlo ještě dále – odkládá základní spojení se světem Linuxu a snaží se z něj vytěžit jen to nejnutnější k tomu, aby byly uživatelé spokojeni. Geekové stejně přešli jinam a obyčejní uživatelé mohou mít ze stále se zjednodušujících funkcí radost.
Pokud se podíváme na vývoj Ubuntu v kontextu operačních systémů je možné konstatovat, že po všech stránkách se snaží držet krok s dobou; od grafického designu na velice slušné úrovni, přes jednoduché ovládání, podporu ekosystému, dodávané služby až třeba po marketingového pěstování značky. Ta je ostatně důležitější než jádro, na kterém systém funguje.
Naskýtá se tak otázka, zda Quantal Quetzal není dalším krokem Ubuntu směrem od Linuxu. Z hlediska marketingové strategie rozhodně ano. Ostatně jiná cesta k dalším uživatelům zřejmě nevede. Miguel de Icaza hovořil o fragmentaci Linuxu, a tak Canonical Ltd. vyrazil cestou vlastního operačního systému mimo Linux. Bude jistě zajímavé sledovat, kde skončí – zda najde vlastní prostor poptávky po operačních systémech pro domácí uživatele, nebo bude jen levnější náhražkou za Mac OS, který si nelze s levným hardwarem pořídit. Můžeme jen doufat, že si vybere první cestu.
ČLÁNKY DO MAILU