Mne zase jako uzivatele KDE desktopu dost stve, ze mnohe aplikace si krome GTK pritahnou i kdejake Gnome-shit saskarny, ktere tam taky nechci.
Uplne nejlepsi by bylo, kdyby Gnome preslo na QT, protoze to jde. Ostatne kdysi o tom hlavni vyvojar Gnome nahlas premyslel. Protoze QT jiz davno neni pomalejsi nez GTK, je skalovatelnejsi a neni problem v nem udelat vzhled a chovani (nejen) Gnome. Na stejnem QT je napr. postaveno nekolik ruznych variant prichazejiciho UI MeeGo a to je zcela jine nez KDE.
Aplikace, o kterých mluvím, jsou v současnosti závislé na plain Qt. Teď si najednou někdo postaví hlavu a ke Qt knihovnám přibalí půlku KDE. To se mi nelíbí. A vadilo by mi to i v případě, kdy by Gnome přešlo na Qt.
Ten přechod Gnome na Qt je zajímavá hypotéza, ale je otázkou kdo všechno by se k nim přidal. Že by Gimp přešel z Gimp Tool Kitu na Qt??? Nebo že by Nero kompletně přepsalo GUI a Nero Linux 5 byl založený na Qt? Nezní to moc pravděpodobně.
+1. Prevažná časť aplikácií,ktoré používam sú GTK+ bez závislostí na GNOME. No rovnako používam niekolko Qt aplikácií. Ak sa mi vsak po novom kvôli VirtualBoxu alebo Scribusu(viem qt3) stiahne nejaky balik knižníc o veľkosti(a s závislosťami) celého KDElibs,nebudem 2x nadšený. Rovnako by som nebol nadšený keby Inkscape linkoval celý GNOME.
Nechapu o cem to mluvite. Jestli se nemylim, QT knihovny jsou skalovatelne. Momentalne (alespon v gentoo) jsou rozdelene na X knihoven a nainstalovat se daji pouze ty, ktere software aktivne vyuziva. Nevidim jediny duvod, proc by k tomuto 'setu zdrojaku' nemohl byt pridan dalsi, ktery by se jmenoval treba qt-kde, ten generoval qt-kde.so.XXX, a byl nainstalovan pouze pokud nejaka aplikace takovou knihovnu pouziva.
Malá? Nevím, například RPM balík ve Fedoře 14 má velikost 12MiB, k němu devel balík má necelé 2MiB a apidoc má 283MiB. A samozřejmě to potřebuje další závislosti jako Nepomuk + devel apod. Takže moc malá ta knihovna není. Naproti tomu gtk2 balík má necelé 4MiB, devel balík má taky jen něco přes 3MiB, devel doc má 2.6MiB + samozřejmě nějaké závislosti jako Cairo a spol., avšak ty asi též nebudou tak výrazně velké. Čímž ovšem nechci říct, že velký balík dokumentace je na škodu, ovšem je otázka, co v té kdelib-apidoc je za obsah, protože kvantita nemusí nutně znamenat kvalitu :-) Ale například QT4 má dokumentaci napsanou na velmi dobré úrovni, a je na ní vidět, že to byl původně komerční produkt, kdežto dokumentace ke GTK tak kvalitní není.
Podle http://www.kubuntu.org/about-us je Kubuntu Canonicalem podporované.
Chlapky z Ubuntu beru! Konecne nekdo pochopil, ze pokud ma uspet na trhu musi zacit vyvijet svou vlastni tvar. Sorac, ale vzit Linux, par GNU programu, udelat na to instalator a nazyvat to distribuci umi kazdy .......
Jedine co bude legrace, takove Ubuntu nebude pro soucasne Linuxaky...
Ja to vidim tak .... ked sa k ubuntu dostane nejaky looser... tak bude rad, ze ma vsetky ikonky na ploche a ze vidi vstale len 1 aplikaciu (aj ked som unity neskusal) .... proste je to jednoduche... kedze je looser, tak to bude rad pouzivat. ked sa k ubuntu dostane niekto , kto vie a chce viac, ten niekto nema problem otvorit package manager a instalovat gnome shell, alebo co chce. ...... nevidim v tom problem moznost volby ostava. Otazne je ci budu canonical developeri integrovat gnome tak silno ako doteraz, alebo to pojde cestou kubuntu, kde viacmenej beru upstream. A mozno coskoro vznikne gubuntu, kde bude gnome s gnome shellom ako default. to by som tipoval na 90%. Celkovo vzato , nevidim problem
Lidi jsou konzervy a vždycky budou nadávat na jakoukoliv změnu.
Jako pravověrný linuxák říkám, že Unity se mi docela líbí, jen mám strach jestli to odladí. Naproti tomu gnome-shell považuji za příšernost.
Navíc na Linuxu je super, že si člověk, pokud má přesné nároky, může vybrat. Třeba XMonad. Ale je fakt, že defaultní setup Ubutnu bude vždy ten nejvíce opečovávany a pro většinu lidí nejvíce funkční.
Já osobně Unity používám na netbooku a nejvíce mi asi vadí absolutní absence nastavení, takže nejde nastavit ani taková základní věc jako automatické skrývání panelu. K stabilitě - Unity mě obvykle spadne jednou za dva dny, ale okamžitě hned znovu naběhne... To neberu jako moc šťastnou věc.
Myslel nekdo na to ze je to mozna kvuli lepsi a jednodussi multiplatformnosti aplikaci?
Nebo, lepe receno, kvuli planovani Nokie ziskat vetsi podil budoucim trhu na vsech OS?
"KDE" veci pak se "standardnima" Qt knihovnami (teoreticky nebo s mensimi problemy) pobezi na Win/Mac/Lin.
Takze to bude takova "lowlevel" java...
A co takového Nokia vyvíjí? Má snad akorát svůj Ovi suite, či jak teď říká PC suite a to je asi tak vše. Na co tady potřebuje multiplatformnost? Uživatel Macu na svůj iPhone nedá dopustit a Linux má tržní podíl někde na hranici statistické chyby. Nokia aktuálně potřebuje zachránit Symbian a ne řešit kraviny.