Vlákno názorů k článku Utopte servery v oleji, ušetříte a vyhřejete městský bazén od Michal Pastrňák - A já to vím, já to vím... je...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 22. 6. 2016 22:20

    Michal Pastrňák

    A já to vím, já to vím... je to na 99% silikonový olej, polydimetylsiloxan, s viskozitou cca kolem 50 mPa.s (při 25C). Tepelná vodivost je někde kolem 0.16, dielektrická pevnost kolem 15kV/mm, odpuzuje vodu, teplotně stálý do 180C.... co víc si přát? :) Jen tou viskozitou si nejsem úplně jistej, může to být v různém provedení od 10 až do nějakých 500, možná i víc. Ale kolem těch 50 sem to tak nějak tipnul :)

  • 22. 6. 2016 23:33

    Michal Pastrňák

    Prostě na to nemůžu přestat myslet, jak se mi to líbí... Měl bych nějaké zlepšovací návrhy :)
    Vrchem, i když to bude zakryté, stejně bude unikat teplo do okolí. Proč nezavěsit pod víko další vlnovec, který by byl po montáži potopen v horní části vany? Měl by vývody vrchem, poté by byl ohnutý dolů a napojený v úrovni spodní části vany. Před a za napojením samozřejmě ventil. Při manipulaci z něj sice vyteče voda, ale mimo vanu jako takovou a ve snadno zachytitelném množství. Pokud by byla celá vana chlazena ze všech stran, pomůže to udržet prostředí serverovny o trochu chladnější a tím se samozřejmě zvýší celková účinnost systému. S tím souvisí i další trochu větší, ale ne zase tak náročná a nákladná úprava. Celá serverovna je zakopaná v zemi, kolem je spousta chladného materiálu (hlína, skála) s celkem stabilní a nízkou teplotou. Jenomže je tam beton, který je relativně dobrý tepelný izolant. Nestálo by za to tam záměrně udělat nějaké tepelné mosty? Něco jako kovové (ideálně měděné, ale to bylo drahé) tyče, které by byly skrz zdi zapíchnuty do okolních hornin a vevnitř na povrchu zdi alespoň nějaká kovová deska jako jednoduchý výměník? Já vím, možná se bavíme celkem o stupni o dvou, ale pořád to může znamenat pár MHz přetaktování k dobru a v tomto množství serverů už může každých pár MHz znamenat v součtu výkon dalšího racku, přeneseně řečeno úsporu jednoho domku...

  • 22. 6. 2016 23:47

    Michal Pastrňák

    A ještě jeden nápad, ale to už vás určitě napadlo taky... ohřátá voda na výstupu by šla jistě v zimě použít k vytápění kancelářských prostor, možná dokonce přes výměník k ohřevu vody celoročně? Nebo minimálně k předehřívání a pak by bylo možné snížit výkon kotle a opět ušetřit :)

  • 23. 6. 2016 0:06

    Josef Grill, WEDOS

    Je fajn, že Vás to zaujalo a že Vás to baví.
    Určitě se lze zabývat každým nápadem. Tam jde hlavně o rizika s tou vodou. Určitě existují nějaké ventily, které by šlo napojit přímo a bez nějakého kápnutí. Zajímavá myšlenka.

    Serverovna toho tepla moc nepojme. Časem se ohřeje. A vzhledem k tomu, že bude zasypaná, tak bude i zaizolovaná. V okolí by muselo být několik kilometrů trubek, aby to mělo nějaký význam. Potom je otázka ekonomické návratnosti. Snazší, levnější a provozně za cca 1-2% energie to dopravit do bazénu. A tam ochladit.

    Pokud jde o vytápění budovy, tak s tím počítáme. V budově bude pouze podlahové a stěnové topení. Bez jediného radiátoru a vše se bude vytápět odpadním teplem. Přímo. Bez nějakých dalších mezičlánků.
    Stejně tak máme nyní řešené vytápění prvního datacentra, kde máme oběh vzduchu. Plyn už jsme před lety odhlásili a topíme jen servery. A stejně v okolí taje sníh...

  • 23. 6. 2016 0:20

    Michal Pastrňák

    No pořád mám pocit, že 120 kubíků oleje při nějakých 60C, asi tam bude hodně teplíčko... S tím tepelným mostem to je spíš otázka na odborníky, jestli by to mělo význam, ale minimálně pasivní vzduchotecnika by udělat šla, komíny, některé ve stropě, některé na bocích u země, teplý vzduch by měl stoupat vzhůru, spodem to nasaje studenější... ale s tím se předpokládám taky počítá, asi nevymyslím za jeden večer něco, co už nenapadlo někoho, kdo se tím zabývá :D
    A co se týče toho chlazení ve víku, myslel jsem to tak, že by bylo napojeno venku pod úrovní víka, takže případná ukáplá voda by vytekla na zem (do kbelíku) a ne do vany. Minimálně by šlo udělat na každém konci ventily 2 a spoj mezi nimi, tím by se ukápnutí minimalizovalo pouze na malý obsah trubky mezi spojem a ventilem.

  • 23. 6. 2016 0:30

    Josef Grill, WEDOS

    V prostorách určitě bude teplo. S tím tak nějak počítáme. Navíc tam bude snížená hladina kyslíku a tak to nebude na trvalou práci.
    Každý nápad je cenný a může být přínosný.

  • 23. 6. 2016 12:45

    mngnt (neregistrovaný)

    No toto ma celkom zaujalo. V clanku spominate teplotu oleja 56 stupnov ako extrem, dajme tomu, ze olej bude mat 40 stupnov v normalnej prevadzke. Fakt to nechcete klimatizovat? Ak by som bol servisak od HP, ktory vam ide menit zelezo alebo updatovat nejaky FW, nebol by som spokojny. Vasi technici asi tiez nebudu prave najstastnejsi, ked tam budu robit zasahy.

  • 23. 6. 2016 17:23

    Josef Grill, WEDOS

    Klimatizace by byla ekonomicky špatné řešení. Máme to vymyšlené jinak. V sále bude skutečně teplo. Počítáme někde přes 30 stupňů, protože chladící voda bude o něco chladnější a odváděná bude zase naopak teplejší (než těch 30). Ve vaně budeme držet maximálně 43 stupňů, aby byla rezerva pro nějaké nepředpokládané události (například výpadky - přestože vše bude redundantní).
    Pokud se bude dělat servis, tak se díl vezme do sousední místnosti, kde bude příznivější klima. Pokud by se mělo pracovat v sále delší dobu, tak se normálně vyvětrá a vychladí vzduchem zvenku. Ale to bude výjimečné, protože v sále bude snížená hladina kyslíku, které bude sloužit jako prevence vzniku požáru.

  • 24. 6. 2016 13:50

    Peva (ifl) (neregistrovaný)

    Se zájmem to čtu, ale s tou sníženou hladinou kyslíku opatrně. Právě při vyvětrání a náhlému přístupu kyslíku může dojít k prudké hořlavé reakci, pokud tam nějaká zadušená porucha byla.

  • 24. 6. 2016 19:10

    Josef Grill, WEDOS

    Počítáme s tím, že vše bude sledováno a monitorováno přes 2 nezávislé detekce (každá na jiném principu a od jiného dodavatele).
    Vyvětrání nikdy nebude náhlé, protože je tam přes 1500 m3 prostoru a bude tam potřeba dostat přes 120 m3 kyslíku (takže přes 550 m3 vzduchu), aby se to srovnalo na běžnou úroveň. To vše potrvá a bude se dělat výjimečně, protože je to i neekonomické.