jestli se bude třeba ptát (když to ne filmu uvidí), co je to ta pevná linka
Asi jako když my jsme se zajímali, co to dělá Vlasta Burian s tím telegrafem ve filmu Přednosta stanice nebo proč dobrý voják Švejk po ukončení hovoru točí klikou.
Čím se asi budou lidé domlouvat, až se někdo bude ptát, co že to byl ten "mobil"?
Náhodou nejste daleko. Opravdu se tou kličkou přes převod poháněl malý alternátor, co generoval proud, aby to v ústředně zazvonilo.
Také se dala zjistit cena posledního hovoru - zatočit kličkou a pak se zeptat paní v ústředně, kolik to stálo. Částka se zapsala do kalendáře, aby byl přehled. Hned vedle údaje o počtu snesených vajíček.
Telefony s klikou se označovaly se jako MB, neboť měly místní baterii. U polních telefonů byla umístěna do přístroje, u civilních se připojovala zvenku ke svorkovnici zvané růžice, ta byla někde na zdi, a připojovala se k ní i samotná linka (na jiné šroubky :-)). Baterie (správněji článek, třeba Bateria S2a se vzdušnou depolarizací) se pochopitelně musela čas od času vyměnit, ale vydržela dlouhá léta, až si účastník začal stěžovat, že jej není slyšet.
Telefony s číselnicí (původně s mechanickou rotační, dnes s tlačítkovou) jsou napájeny z ústředny, systému se říkalo ÚB (ústřední baterie). U klasických analogových telefonů byl odběr v klidu nulový, při hovoru minimální, snad jednotky miliampérů - proud tekl jen mikrofonem.
Ano, kdysi jsem po zatočení kličkou na starém telefonu dostal mnohem větší ránu než od zásuvky na 230V, takže klička byla opravdu na zvonek. Jen by mě zajímalo kolik voltů tam mohlo být.
U odpojeného telefonu jsem zvedl sluchátko, prstem zmáčkl kovový čudlík, kterým se hovor ukončoval položením sluchátka, zatočil kličkou a skončil na druhém konci pokoje. Ten čudlík se dotýkal dalšího kovového mechanismu uvnitř telefonu a nějak pro probilo. Za první republiky byla v našem domě pošta, takže pár telefonů na kličku a bez číslníků nám zbylo na hraní.
To bude lokální fáma, nikdy jsem o tom neslyšel a to jsem původem od fochu (v zájmu vědy mohu provést experiment - přístroj mám ;-)). Induktor (tak se označoval výše vzpomenutý alternátor) dával napětí 75 V, ovšem naprázdno a jednalo o špičky. Pocitově to asi jevilo jako více, ale to asi bude tím, že bylo potřeba sáhnout přímo na oba vodiče, což u 220/230 V nebývá běžné - nejčastěji se jedná o dotyk živého vodiče proti zemi, přičemž v cetě jsou různé odpory - jen málokdy přitom člověk stojí ve vodě. NEZKOUŠET!
V zásadě máte pravdu, pokud se jednalo přímé propojení dvou telefonů, pak stoprocentně. Pokud byla na jedné straně ústředna, pak záleželo na ní - u malých to bylo jako u telefonu (zvonek), jen měly u každého účastnického vedení elekromagnet, ovládající terčík za okénkem. Účastník zatočil klikou, ústředna zazvonila a současně spadl příslušný terčík, takže bylo vidět, kdo volá. Obsluha strčila kolík do příslušné svírky a ozvala se účastníkovi.
Je to tak. Pevné linky (mám na mysli analogové) jsou například na mnoha úřadech stále považovány za nejspolehlivější připojení v nouzových situacích a v soutěžích na telekomunikační služby se proto v malém počtu poptávají, ne jako hlavní komunikační kanál, ale právě jako záložní. Důvodem je hlavně skutečnost, že fungování pevné linky je závislé na minimu předpokladů - je v provozu ústředna operátora, není přerušené vedení a na straně zákazníka je připojený analogový telefon - jednoduchý přístroj, napájený přímo z linky. Jakákoli jiná technologie (GSM, VoLTE, ISDN, VoIP) má těch předpokladů ke správné funkci daleko víc a je tudíž náchylnější k nefungování. Zažil jsem ale také, že byla soutěž na analogovou linku vyspecifikovaná neúplně a výherce soutěže přišel s řešením WiFi spoj - server s Asteriskem - ATA, takže předávací rozhraní bylo splněné, ale z pohledu spolehlivosti to byla zhůvěřilost.
Jednou asi jo, ale že to bude brzo bych neřekl - a teď nemluvím o úřadech, ale obecně. Ještě je nemálo míst, kde za HTS prostě není náhrada, hlavně kvůli dlouhé poslední míli, která neumožňuje nic lepšího. Sám mám zkušenost z obce, kde bydlí rodiče, telefonní páry do ústředny mají přes 5 km, ADSL tam jede jen 2 Mbps (uplink 128 kbps) s hraničním SNR a vysokou chybovostí, čili na VoIP je to nepoužitelné.
Ta doba prichazi. V tech okolnich statech se klasicke pevne linky rusi take v mistech kde je jen optika, pripadne se med odtezila/recyklovala pri vykopovych pracech na tahani optiky.
Obecne ... pokud je v miste mobilni signal a nelze pres kabely tak v tom pripade se realizuje klasicka "pevna linka" pres gsm branu. Tak se realizuje tam kde se nevyplati privest draty.
Tak se mimo jine plnil pozadavek na poskytnuti "univerzalni sluzby".
Ma vysoka chybovost na nizsich vrstvach realny vliv na jitter a ztratovost? Nerikej ze je to horsi nez u franty wifinare.
Pokud ano reklamuj u ISP. Pokud budes neuspesny tak u CTU. Ted mas vetsi paky. Jak se s tim CETIN popase uz je jeho vec a dlouhe draty nejsou tvuj problem. Parametry se daji zlepsit i vymenou kabelu popripade prekontrolovanim spojek.
Jinak tyhle lokality jsou jako prvni na rane na rDSLAM nekde po ceste.
Nelze si vystavet jeden argument proti druhemu. Pokud by doslo k masivnimu ruseni klasickych pevnych linek je treba rici i B. Bud by doslo k protazeni optiky nebo postaveni rDSLAMU.
Nedávno CETIN nabízel zrušení zastaralých metalických telefonních linek a náhradu úžasnými rychlými optickými vlákny až do bytu. Drobná nevýhoda je, že koncový přístroj se napájí adaptérem ze zásuvky, takže při výpadku elektřiny (to se nikdy nemůže stát) si nezavoláte. A těch pár wattů, odebíraných trvale z vaší zásuvky zaplatí hádejte kdo :-)
Když už byste si na vlastní náklady pořídili zálohovací UPS, platili těch pár W navíc a pravidelně vyměňovali akumulátory, je otázka, jestli to mají zálohované i na druhé straně vlákna.
Další drobná nevýhoda je, že když se vlákno poškodí, nedá se tak snadno napojit jako drát, ale to se samozřejmě také nemůže stát, vždyť je přeci v silné mikrotrubičce, která přežije všechno.
Myslím, že přenášet technologii k zákazníkovi není na škodu tam, kde je velké rozpětí očekávání zákazníka. Spousta zákazníků nevyžaduje zálohování napájení a klidně přečkají výpadek elektřiny. Ostatně, pro hovorové služby skutečně máme každý mobil, a s daty si stejně bez elektřiny neškrtneme. Ten, kdo to potřebuje, si koupí UPS. Ostatní mají možnost ušetřit.
Ústřední napájení je hezká věc, ale tu energii stejně zaplatíte i se ztrátami ve vedení v poplatcích, i to, že ústředna má zálohování pro pokrytí linek, kde to zákazník neocení.
Myslím, že přenášet technologii k zákazníkovi není na škodu tam, kde je velké rozpětí očekávání zákazníka.
Asi ano. Já jsem měl tak nějak zafixované, že pevná telefonní linka vždy fungovala, nedošla jí baterie, signál ani se někde nezapomněla. Ostatně nebyly toto důvody, proč se používal rozhlas po drátě, přestože existovalo bezdrátové vysílání? Něco jiného je samozřejmě povodeň nebo bouřka, u té by optická linka měla být výhodou - pokud to tedy nezničí některý komunikační uzel.
Energii za ústřední napájení samozřejmě zaplatíme, tak jako zaplatíme provoz BTS. V případě lokálního napájení koncové stanice se však poplatek o úsporu za ústřední napájení nesníží, stejně se musí napájet provoz uzlů. Zákazník to neocení, protože většinou nevidí souvislost mezi adaptéry v zásuvkách a účtem za elektřinu a také nezná heslo "halíře dělají talíře" :-)
@Lukas1500
Ona se doba mění. Rozhlas byl jednou z forem komunikace s obyvateli v dobách krize. Proto se dlouho udržovalo i vysílání na dlouhé a střední vlně, i rozhlas po drátě. U nás to bylo v minulosti zkombinované i s potřebou propagandy - ale to je asi vedlejší.
Dálkově napájený telefon moc smysl nedává. Stejně je tím řešena jen poslední míle - tj. jen zlomek celého zabezpečení provozu.
Obecně mi přijde lepší agregovat a racionalizovat náklady u hromadně využívaných služeb, zatímco u volitelných služeb je přenášet přímo. Zákazník má pak lepší možnost volby a hledá "svoje" optimum.
Rozhlas i PSTN se už do této pozice dostali.
Je klidně možné, že naopak datová komunikace se dostane do pozice, kdy bude smysluplné ji zajišťovat přes obdobu univerzální služby. Čím víc spadá datové připojení do kritické infrastruktury státu, tím víc se to bude blížit takovému bodu. Možná to ale bude fungovat na komerční bázi i bez toho. V USA měl každý v domě dostatek telefonních drátů. aniž by do toho zasahoval stát - jde to.
Rozhlas byl jednou z forem komunikace s obyvateli v dobách krize.
Která forma komunikace pro období krize je dnes? Vybavuji si oznamování pomocí SMS zpráv, což eliminuje, že bych nějakou důležitou zprávu v rozhlase promeškal.
Dálkově napájený telefon moc smysl nedává.
Pokud má každý u sebe nabitý mobilní telefon, případně nabitou powerbanku, tak asi ne.
Čím víc spadá datové připojení do kritické infrastruktury státu, tím víc se to bude blížit takovému bodu.
Ono stačí, aby na dvě hodiny přestal fungovat Facebook a někteří lidé jsou ztracení :-)
Možná by nějaká obdoba telefonního automatu měla fungovat na letištích a velkých nádražích, třeba nějaký internetový kiosek. Dobrá věc jsou úložné boxy s možností dobití telefonu
Pripojit zapnuty mobil na cizi kabel ani nahodou.
U takového zařízení jako smartphone nebo tablet bych radši moc nevěřil ani vypnutému (nebo spíš "vypnutému"). Spíš by se asi hodila prodlužovačka, která z micro USB resp. Type C propojí jen napájecí piny. (Navíc se samozřejmě nabízí i otázka, proč by vlastně člověk do nějakého úložného boxu odkládal zapnutý mobil.)
Pro zajímavost ohledně rozhlasu po drátě:
Kdysi se mi dostala do rukou nějaká stará skripta, kde se vysvětlovala výhoda Rozhlasu po drátě. Srovnávala se energetická spotřeba jedné skříňky Rozhlasu po drátě s normálním, tehdy elektronkovým rádiem. A Rozhlas po drátě z toho vycházel příznivěji.
Ale nějaký nedouk co tahle skripta nečetl nezodpovědně vynalezl tranzistory.
K mobilům:
...Kdysi se clovek domluvil v 15:30 u Andelicka a v 15:30 tam byl. Dneska se s nekym domluvim a neskutecne casto vola, ze mu do toho neco vlezlo/prijde dyl/jindy/jinam. A to me vadi, ty neustaly zmeny planu, protoze nekomu do toho neco vlezlo. Driv by mel proste smulu, ale ne, dneska na nej budeme hodinu nekde cekat, az se uraci, protoze nam to zavolal....
Tak jsem mu poradil, aby si před termínem domluvené schůzky vypnul mobil, ať se šmudla snaží přijít včas:-D
Já jsem měl tak nějak zafixované, že pevná telefonní linka vždy fungovala
Jó, to za mých mladých let... telefonní linky zdaleka takhle spolehlivé nebyly.
Ostatně nebyly toto důvody, proč se používal rozhlas po drátě, přestože existovalo bezdrátové vysílání?
Původní motivací sice bylo zajistit rozhlasové vysílání i v případě nepřátelského napadení (a ironií osudu to tak skutečně nějakou dobu fungovalo - v srpnu 1968), ale na rozdíl od roku 1953 by dnes pro nepřítele bylo dost možná jednodušší vyřadit jeho vysílání než bezdrátové rádio. Později, když se začalo mluvit o zrušení rozhlasu po drátě, argumentovalo se hlavně nízkopříjmovými domácnostmi (přijímač rozhlasu po drátě byl konstrukčně podstatně jednodušší, a tedy i levnější), ale vzhledem k cenám levných rádií to vyznívalo dost absurdně (a reálná cena RpD přijímače mohla klidně být i o dost vyšší, vzhledem k mizivé poptávce).
Zákazník to neocení, protože většinou nevidí souvislost mezi adaptéry v zásuvkách a účtem za elektřinu a také nezná heslo "halíře dělají talíře"
V tomto rozhovoru z roku 1997 uvádí tiskový mluvčí SPT Telecom (provozovatele té sítě), že pokud by se zachování rozhlasu po drátě mělo ufinancovat z rozhlasového poplatku, musel by se navýšit o 60 Kč měsíčně. Tedy i kdybyste ty provozní náklady rozpočítal mezi úplně všechny domácnosti plus jednotlivé přijímače ve firmách, vyšlo by ta legrace na 60 Kč měsíčně. Nevím, kolik platíte za elektřinu vy, ale mně i ty vámi uváděné jednotky wattů (reálná standby spotřeba dnešních zařízení je spíš někde od 0.5 W dolů) pořád vycházejí o řád níže. Kolik byste těch adaptérů v zásuvkách musel mít, abyste se dostal na "talíře", si za cvičení spočítejte sám.
Původní motivací sice bylo zajistit rozhlasové vysílání i v případě nepřátelského napadení
Něco takového jsem měl na mysli, ale k nepřátelskému napadení už nikdy nemůže dojít.
Kolik byste těch adaptérů v zásuvkách musel mít, abyste se dostal na "talíře", si za cvičení spočítejte sám.
Zkusím to. Dejme tomu, že bych si vybral připojení od Vodafone a dali by mi modem HUAWEI CPE B2368-66. V parametrech na Heureka se píše "Napájení routeru: 12V, 2A max". Jestli 2A max, tak kolik to bude odebírat průměrně? Kdyby 12V/0,5A -> 6W *24 *365 = 52 560 Wh = 52,5 kWh => 52,5 * 4 Kč = 210 Kč ročně. Takže talíř (tisíc) by byl za 5 let? Pro nás milionáře pakatel. Jeden pakatel tady, druhý pakatel támhle...
Zkusím to … 210 Kč ročně
To je pozoruhodný trik, vyjít z čísla, které říká, kolik je maximálně schopen poskytnout zdroj, a jehož jediný vztak ke skutečné (i maximální) spotřebě je ten, že z principu musí být větší, pak ho ještě přenásobit z prstu vycucanou konstantou a o výsledku automaticky předpokládat, že je to dlouhodobá průměrná spotřeba.
Ale i kdyby... 210 Kč by znamenalo přibližně 2.5% toho, co platím svému poskytovateli za připojení. Pokud bych chtěl mermomocí ušetřit, mohl bych například přejít na tarif s poloviční nominální rychlostí a ušetřil bych ročně 1200 Kč, tedy skoro šestinásobek vašeho odhadu nákladů na provoz modemu. Takže tady bych "talíře" opravdu nehledal.
Spousta lidí vydělává na tom, že jiní neřeší halíře a je to tak v pořádku. Ani já Vás k úsporám nutit nebudu :-)
Máte první chybu v úsudku o spotřebě. Zdroj neběží na 100 %, ale udává se maximum.
Hlavní chybu máte v tom, že úspora se realizuje především zvážením, co potřebujete a nepořizovat to, co skutečně nepotřebujete. Když něco potřebujete, existuje určitý rozptyl cen, co to stojí - a v něm se dá vybírat. Nicméně, pod určitou hranicí už se nevyplatí hledat úsporu. Stojí to čas a pohybujete se už v pásmu jednotek procent, ve kterých Vás spíš vypeče nějaká nepřesnost nebo chyba v úsudku, než že byste skutečně ušetřil.
A za třetí, nemá vůbec smysl řešit úsporu 50 Kč ročně. Než to hodinu řešit, vyjde lépe zůstat v práci hodinu přesčas a vyděláte víc. Hodina jako hodina, ale výsledek lepší.
Úspory se dají realizovat z rozsahu. Halíře nashromáždí ten, kdo má takových zákazníků tisíce. Jednotlivec na stejné snaze jen prodělá.
Děkuji za reakce na můj orientační výpočet. Bylo to jen "cvičení", jak mi navrhl pan Kubeček tak z toho prosím nedělejme raketovou vědu. Jestli někdo máte po ruce takový modem/router, můžete mu změřit přesný odběr či ještě lépe spotřebu za 24 hodin. Pak se můžeme dohadovat, jestli to za rok sežere přesně 65,478 kWh nebo jen 37,378 kWh. Rovněž neznám cenu, za kterou kupujete kWh, tak jsem tam střelil 4 Kč. Někdo má třeba jen VT za 5,32 Kč a jiný zase VT/NT pro tepelné čerpadlo za 3,94 / 2,85 Kč.
Když se vrátím k telefonům, myšlenka byla taková, že telefon na optice už se nenapájí z ústředny ale z domácnosti uživatele, k jeho škodě. Můžeme se dohadovat, že těch pár stokorun ročně je pro běžného člověka zanedbatelná částka, OK. A na to navazuje další myšlenka, že lidé často neřeší spousty drobných výdajů: tuhle dají stovku za něco, jinde pět stovek za něco dalšího, do toho si ještě dají splátky na mobil, notebook, dovolenou (vždyť je to jen pár stovek)... až najednou zjistí, že nevychází s platem. To se skvěle placeným programátorům samozřejmě nemůže stát, ti mohou žít Jako kníže Rohan :-)
A za třetí, nemá vůbec smysl řešit úsporu 50 Kč ročně.
To je věc názoru. Podle mě má smysl řešit každou úsporu, přičemž výsledkem klidně může být, že ne jen 50 Kč ale třeba 5000 Kč mi přináší dostatečný užitek. Proč ne? Řídíme se pocity a proto například důležitější než výhodný nákup je pocit výhodného nákupu. Nebo naopak: můžu udělat skvělý obchod, ale když z toho budu mít špatný pocit, tak k čemu to je?
@Lukas1500
To, že poskytovatel přesune část nákladů na koncového uživatele, dává možnost službě, aby postupně snížila svoji cenu, byla konkurenceschopnější. Nějakým způsobem se to projeví zpět a pravděpodobně celkově prospěšněji.
Nechci nikomu kázat, jestli má šetřit po desetikorunách ročně, snažil jsem se poukázat, jak na to většina lidí nahlíží. Tedy, že raději zůstane o hodinu déle v práci, než aby hodinu strávil vymýšlením a realizováním malé úspory.
U mě ten názor plyne z přesvědčení, že hromadné přerozdělování, byť efektivní, brzdí a komplikuje trh. Daleko raději vidím přímé náklady placené konkrétním zákazníkem. Ostatním zákazníkům to dá zase šanci, že jejich služby nebudou dražší jen kvůli tomu, že se tím křížově financují náklady na služby jiným zákazníkům. Pochopitelně, názor v konkrétní situaci se bude lišit podle toho, jestli zrovna chcete službu u které na jednom čim druhém způsobu vyděláte.
hromadné přerozdělování, byť efektivní, brzdí a komplikuje trh
Souhlasím, ale úplně nevidím souvislost s přerozdělováním a napájením modemů ze sítě zákazníka, protože já v tom nevidím záměr poskytovatele, aby obral zákazníka o jeho energii a tím se obohatil nebo zlevnil službu, ale technologickou nutnost, pokud distribuce energie spolu s daty není možná nebo efektivní. Přitom neuškodí, když si zákazník aspoň uvědomí, že kromě poplatku za připojení ještě musí zaplatit energii na provoz modemu.
Ještě více OT: Příkladem takového efektivního přerozdělování může být centrální úložiště souborů (cloud), takže místo tisíců individuálních domácích NASů či firemních souborových serverů někde běží několik serverů, kde mohou optimalizovat spotřebu, údržbu, zabezpečení i zálohování. Akorát se zvýší náklady na přenos dat...
Nevím, kolik platíte za elektřinu vy, ale mně i ty vámi uváděné jednotky wattů (reálná standby spotřeba dnešních zařízení je spíš někde od 0.5 W dolů) pořád vycházejí o řád níže.
K této starší diskusi posílám odkaz na test O2 Smart Boxu druhé generace, kde uvádí přibližný odběr 15W. Standby odběr či spotřeba za rok provozu tam není, zjevně to nikoho nezajímá. Těch 15 W by bylo 131,4 kWh ročně, čili nějakých pět stovek korun. Uživatel který to chce beztak nemá na výběr nebo mu to platí rodiče :-)
https://www.lupa.cz/clanky/velky-test-o2-smart-boxu-druhe-generace-moznosti-pripojeni-a-nastaveni/
12V, 2,5A (30W) napájecí adaptér (spotřeba zařízení je cca. 15 W)
FYI takto to vypadalo https://thecomputerperson.wordpress.com/2015/03/01/the-openreach-eci-battery-backup-unit-bbu/
Ale ta jednotka uz je dost stara takze nevim co maji ted. Vypada to ze nad zalohou,jednoduchosti a servisovatelnosti nekdo skutecne premyslel.
Nemusí jít přímo o telefonní budku jako takovou, spousta zápletek ve starších filmech a seriálech závisí na tom, že když někdo není doma ani v práci, tak se mu nedá zavolat, případně na obvolávání kamarádů a známých. A samozřejmě čím dál do historie jdeme, tím je to výraznější, byly doby, kdy šíření zcela zásadních informací trvalo týdny nebo měsíce.
Pro pobavení: když můj dvouletý syn viděl epizodu Krtek a telefon, kde krteček vyhrabe telefonní přístoj (pravda, takový, který vypadal historicky už za mého dětství), tak rezolutně prohlásil, že to není telefon. A i šestileté dceři jsem musel před časem vysvětlit, proč si ten starý telefon si člověk nemohl jen tak vzít s sebou, aby si zavolal odjinud než z domova.
Ted to vyzaduje par vterin scenu, kdy dotycny koukne na mobil a zakleje, ze mu dosla baterka, nebo ze je mimo signal, pripadne mu spadne mobil pod tramvaj nebo mobil zacne zvonit... ale v batohu, co si zapomnel doma ;-)
Ale samozrejme uz neprojde to, ze by skupina lidii ve meste mela cela vybite telefony a signal tam nebyl (ten uz muze nebyt jen uprostred lesu, kde zrovna obchazi bubak).
A zrovna u člověka, který vyšetřuje vraždy mi tohle připadá jako něco, co by mělo být na denním pořádku. Vemte si, že půjdete za vrahem, nikomu to neřeknete a ten vás pak zlikviduje. Kolega co případ přebere po vás musí začít od nuly. Když to ohlásite jede nástupce prakticky na jistotu:) Nebo si domluvíte, že vám tam po 10 minutách zavolají a pokud to nevezmete rovnou tam jede hlídka atd..
Ale zrovna u Colomba se divím, že to fungovalo, když neměl v autě ani vysílačku a ani nevěděl kam připojit majáček:)))
To porovnání s novinkama je nesmysl, když před pár měsíci přešel seznam na nové diskuze a starý obsah smazal. článek ze včerejška má 85 komentářů https://www.novinky.cz/internet-a-pc/clanek/dva-roky-ji-nikdo-nepouzil-v-cesku-skoncila-po-110-letech-posledni-telefonni-budka-40363626
18. 6. 2021, 08:43 editováno autorem komentáře
Jeste minule leto byla jedna v Podebradech na kolonade.
Sli jsme do ni s klukama, ze zavolame mamce na mobil.
Nasypal jsem do toho vsecky drobne co jsem mel aai 25Kc a mamka to klukum zvedla a tech 25kc vystacilo na cca pul minutu hovoru :)
Cena naprosto mimozni, odhaduju tak 50 kc/min :)
Satelnitni telefony site Iridium stojej $1.5 za minutu pri volani na pozemni mobil :)
Jako většinu ostatních problémů s PSTN, i toto řeší Odorik. (tedy spíš řešil) http://www.odorik.cz/w/volani_z_telefonni_budky tl;dr zavolá se na speciální přístupové číslo, na které je hovor z budky zdarma, dovoláš se automatu, a ten tě teprve spojí. A Odorik pak platí (z tvého účtu) provozovateli budky asi 1.5 Kč/min.
Doporučuji nastudovat jejich "callback" (podobný princip, ale z mobilu), je to levnější než některé tarify mobilních operátorů.
18. 6. 2021, 19:02 editováno autorem komentáře
To jsme zase objevili ameriku ze?
Volaci karty s pristupovymi cisly v US existuji jiz od doby kdy je to technicky mozne - cili odorik nema patent na rozum.
U nas existovala x karta od spt/ctc uz na začátku 90tek vcetne callbacku. Pak se pridali dalsi operatori v momente kdy to bylo legislativne mozne.
20. 6. 2021, 09:17 editováno autorem komentáře
Protoze zacatek prispevku je jak kdyby "Odorik" byl ten jediny uzasny spasitel sveta - "Jako většinu ostatních problémů s PSTN, i toto řeší Odorik."
Proste je tu nejaky technicky princip kterym se to dalo obejit i pred Odorikem bez navaznosti na specifickeho poskytovatele nebo sluzbu. Nebo je to vlozena reklama?
Brany PSTN - IP <-> IP - PSTN byly docela sranda taky za ery Cesnetu a jeho soudnich pri s telekomanci. Zahranicni firmy mimo verejnou telekomunikacni sit takhle resili levne volani do zahranici na pobocky nebo do mobilnich siti.
Ten prispevek nebyl utocny. Utocne prispevky ode mne jsou uplne jina liga. Ten prispevek je typu: Coze ?!?
Článek z července 2020:
Hovor z telefonní budky do mobilní sítě stojí 15 korun za minutu, do pevné sítě pak 15 korun za tři minuty. Budky také často bývají terčem vandalů.
Zdroj: https://www.denik.cz/ekonomika/telefonni-budky-zanik-odstraneni-20200714.html
Njn, si vzpomínám na první VHS automat v Trutnově nad náměstím, kosek ode mě. Stačilo mít kartičku, přihlásit se a čerpat kredit. Tak jsem děckám půjčil pohádku, zkopíroval na druhoukazetu a za 2 hodinky jsem to vrátil. Půjčovné poloviční. Měi tam takový karusel, kde byly ty kazety a vždycky vyjela ta zvolená. A vrácená se kamsi odložila do koše a obsluha jí pak zkontrolovala a zase zařadila do automatu.
Jojo, to byly časy.
Ja jsem mel vuci VHS docela hate. Videa byla velmi draha a s kamosem jsme si pujcovali na pul. Kazety z pujcovny byly vetsinou dost ohrane a obcas video melo problem poladit nastaveni synchronizace aby kazeta sla vubec prehrat.
Krom jineho nez prisly lepsi kazety byl ten obraz docela blitka. Na druhou stranu zas jedina moznost jak slyset na tv stereo koncerty. Mestsky vysilac byl totiz na CT2 kde byly obcas koncerty pouze mono.
Dvd byl uplne jiny level kvality za par drobnych proti videu.
a jsou treba jeste internetove kavarny, ty uz taky vymrely ne?
IMHO dopadly podobně jako telefonní budky: postupem času se poptávka změnila, takže je postupně nahradily normální kavárny s wifi připojením. Svým způsobem něco jako když se schováte do telefonní budky, abyste si zavolal ze svého mobilu. :-)
Úplně se mi vybavila ta doba na střední škole, dnes skoro neuvěřitelné. Doma jsem si připravil seznam toho, co chci stáhnout (ne odkazy, ale jen seznam) a pak to v kavárně na sdíleném počítači hledal a stáhnul a donesl domů na disketách. Myslím, že později nabízeli i vypálení na CD, ale vypalovačka byla jen u jednoho počítače a člověk musel říct obsluze ať mu to vypálí. A na emaily jsem odpovídal třeba jednou týdně.
Nojo, já taky na vejšku tahal klidně 40 disket, prostě kolik se dalo zaplnit za dobu výuky. V závěru pak přišly USB flashky, kdy první spolužáci z nekřesťanské peníze zakoupili 128MB model a byli největší frajeři. No, já už si tou dobou dávno připojoval 80GB HDD přímo dovnitř školních PC, nakonec jsem to zvládal i pod 10s včetně sejmutí CRT monitoru a jeho umístění zpět na tu desktop skříň. Jo, člověk si koledoval o vyhazov, ale DC++ (konkrétně CZDC++, později StrongDC++) a Bittorrent si prostě žádali své :-).
Tak to já jsem si zase vzpoměl, jak jsme se jako děcka bavili tím, že jsme na budky volali, a z okna koukali, kdy jde někdo okolo. Cizí člověk venku zvědavě kolem budky postával, pak se rozhodl že to zkusí zvednout - a v tu chvíli jsme zavěsili a vyprskli smíchem, jak je z toho ten člověk mimo, že na druhém konci je ticho :)
Na některých budkách bylo číslo rovnou napsané, některé to tam neměly - stačilo si z ní prozvonit mobil rodičů a číslo zapsat.
U nás na vesnici dlouho telefonní budka nebyla, namontovali nám ji až v 90. letech. Místo toho byla v jedné domácnosti veřejná telefonní stanice, tzv. hovorna. Nebyla nijak označená, bylo to veřejné tajemství. Telefon byl umístěn v předsíni a rodina byla povinna každého občana pustit k telefonu, i v noci. Už si ale nepamatuji, zda se jim za hovory platilo.
V 90. letech se obec snažila o zřízení telefonní budky. Tehdejší reakce Telecomu byla: My nemáme budky, sežeňte si budku. Tak obec nechala u truhláře vyrobit budku, nainstalovala se namísto včetně napojení na veřejné osvětlení. Takto čekala asi rok nebo dva. V sousední vesnici jim do té budky ještě stihli dát telefon, nám už ne. Potom přišli s tím, že naše budka nesplňuje jakési standardy a namontovali nám novou budku. Na chvíli tak vznikla situace, že na daném místě byly dvě telefonní budky, ale telefon nikde. Trvalo dalších několik měsíců, než nám tam dali ten telefon.
Později známý z Telecomu se táty, toho času místostarosty, zeptal, zda by se u nás nedala postavit další telefonní budka. Blížil se konec roku a mechanici potřebovali splnit normy. Tak nám přibyla další budka. Vydržela na místě asi 8 let, proto ji demontovali z důvodu nevyužívání. A ta první padla za vlast někdy předloni.
Ano, to bylo běžné, že jedna rodina dávala telefon k dispozici. Co si pamatuju, tak to třeba bývalo v předsíni a když nikdo nebyl doma, tak se prostě zatelefonovalo a koruna se položila vedle telefonu. Takto to fungovalo ještě v devadesátých letech (spíš začátkem).
Jak čtu, tak aspoň formuálně to existuje dodnes, ale nepředpokládám, že by se to už běžně využívalo: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ve%C5%99ejn%C3%A1_telefonn%C3%AD_stanice
To, co popisuje předpřispěvatel, je ale něco jiného. Jmenovalo se to "Veřejná telefonní stanice", jednalo se o běžnou telefonní linku u soukromé osoby (případně na MNV apod.), které o tom měla oficiální smlouvu s Čs. spoji. Na domě byla příslušná cedule, původně smalovaná, a kdo šel okolo, mohl si zatelefonovat (a na místě zaplatit - detaily už ale neznám). Je o tom i heslo na wikipedii.
:) ano, přesně to pamatuju a fungovalo to, jak říkám. Jen (aspoň před revolucí) to nebylo moc slavné s těmi tabulkami, někde nebyla, někde byla třikrát přemalovaná i s plotem :-). Na vsi každý věděl, kdo má telefon a smlouvu na VTS, a "cizinec" se musel doptat. Jen to fakt nebylo nijak úřadované, prostě telefon tam byl, do předsíně se každý dostal, i když majitelé nebyli doma - a poplatek (kačku) prostě položil vedle. Když to bylo meziměsto (jiný UTO), tak sousedé přišli večer, aby se zjistila cena hovoru a doplatili (pětikačku nebo tak) - protože jen provozovatel VTS měl "know how" kam zavolat a zjistit cenu hovoru zpětně :-).
21. 6. 2021, 08:50 editováno autorem komentáře
Dokážu si představit umělecké využití těch budek ve veřejném prostoru. DO sluchátka by to mohlo předčítat citáty ze světové literatury, případně reagovat na vytočení určitého čísla, imitovat známé telefonní scény z filmů apod. Pokud to má boot ze sítě, je to téměř ideální hardware pro podobné účely :-D Displej by možná zvládl i nějaký jednoduchý tetris :-D
Nejsem si jist jak funguji ty modernejsi budky, ale starsi v sobe mely celkem slozitou desku s nejakou Motorolou, tusim derivat 68000. Cele to bylo postavene na uplne minimalni odber, rekl bych z duvodu napajeni po telefonnich dratech.
Takhle se to mozna jevi ze by na tom sel rozjet i nejaky ucLinux (68k), ale ta deska byla opravdu hodne slozita, nedovedu si predstavit tu namahu co by stal reverse engineering.
Spis tam strcit nejake RPi apod. a to je interfacovat na LCD + sluchatko + klavesnice.
Osobně mám jeden IT zážitek s telefonní budkou. To jsem takhle jednou zprovozňoval zcela nový počítač s Windows Vista, které měly ovšem jednu vadu - driver na síťovku tam před aktivací nechtěl. A tak bylo potřeba systém aktivovat telefonicky. Jediným telefonem v okolí byla telefonní budka, zhruba kilometr daleko.
A, jak se vzápětí ukázalo, ten kód měl omezenou platnost... No, třetí pokus o přenos údajů byl úspěšný. ;o)
> osobně mě právě při pomyšlení na recesi přijde zvláštní, že tyto poslední roky bylo z budek tak málo hovorů. Asi českému národu už dochází humor, nebo opravdu zasáhl o COVID-19.
Není to spíš tím, že ty poslední budky (co jsou tady a na Novinkách ve fotogalerii) jsou pouze na telefonní karty? Je něco jiného si jen tak spontánně hodit do automatu dvacetikorunu a zavolat si, a něco jiného kvůli takové věci shánět jakousi prehistorickou kartu :-)
Mobily - budou k něčemu?
Onehdy se na mne obrátila spolužačka ze základky, že zkouší svolat setkání spolužáků po (hodně) letech, jestli mám kontakt na svého tehdy kamaráda. Dala mi číslo svého mobilu, kam se má ozvat. Já už jsem o něm nevěděl, ale věděl jsem o jeho bratrovi, tak jsem k nim zašel, manželce (toho bratra) jsem předal vzkaz s mobilním číslem spolužačky a poprosil jsem jí, ať ho švagrovi příležitostně předá.
Když jsem se s tou spolužačkou zase potkal, připomněla mi, abych nezapomněl na toho kamaráda, já jsem odvětil, že už jsem to zařizoval, jestli jí ještě nevolal, ona že prý neví, protože když jí volá neznámé číslo, tak to nebere.
To není první takový případ - onehdy jsem volal bývalé kolegyni z práce. Kromě svých mobilů máme doma ještě jeden, po matce, s tarifem Twist, jako rezervní. Každý rok tam pošlu dvě stovky, aby se zachovala funkční simka a někam zavolám. Dřív jsem ten mobil používal k placení MHD, když jsem občas jel do Prahy, teď jako senior už mám tramvaje zadarmo, tak se mi v mobilu hromadí kapitál. Tak abych z těch prachů trochu ukecal, té kolegyni jsem zavolal z toho mobilu. Taky to nezvedla. A když jsem s ní pak mluvil ze svého mobilu (na mne tam kontakt má), taky prý neznámá čísla nebere.
Stala se mi věc. Mám nový mobil (obyčejný, žádný smartfoun, ten starý by ještě fungoval a stačil by mi, ale přestávaly na něm fungovat některá tlačítka a náhradní díly už nejsou) a neuměl jsem na něm nastavit režim "tiché vyzvánění".
Onehdy jsem s tím laboroval, snad jsem to objevil a omylem nastavil. Mobil používám sporadicky, moc příchozích hovorů nemám, tak mi nebylo divné, že mi nikdo nevolá. Až když jsem se na něj po několika hodinách kouknul, měl jsem tam dost nepřijatých hovorů od manželky, něco se stalo, ona to se mnou chtěla probrat a když jsem hovory nebral dost zpanikařila, co se mnou je a jestli se mi něco nestalo.
Taky jsem ten mobil mohl ztratit, rozbít nebo nechat doma na nabíječce.
Ta doba, kdy existovaly jen pevné linky (a ty taky každý doma neměl zavedené), dopisy, v naléhavých případech telegramy posílané z pošty měla něco do sebe.
Tak ale zase budme trochu empaticky. Neustale se na obycejne lidi (ted tim myslim technicke nevzdelane) vali to jak podvodnici umi skrz telefon to nebo ono. A oni sa opravnene ptaji co mam delat? No a najlepsi odpoved je jim fakt doporucit nebrat cizi cisla.
PS: Jestli mate podezreni ze vam nekdo nezveda pak poslite SMS. Mam to tak se sestrou ktera nezveda cizi cisla z duvodu obtezovani.
21. 6. 2021, 09:48 editováno autorem komentáře
U těch neznámých čísel se dá použít vyhledávač, který v lepším případě číslo najde v kontaktech na některé stránce, v horším nabídne jen odkazy na seznamy s hodnocením čísel. Jinak takové hledání kontaktů podle telefonních čísel mi dobře funguje na Googlu a skoro vůbec na Seznamu
Některé instituce používají volání ze skrytého čísla. Když takový hovor zmeškáte, těžko jim pak zavoláte zpátky.
Stále ještě existují lidé, kteří mají problém s přečtením i odesláním SMS, ale jinak je poslání SMS dobrá volba.
Tak zrovna dneska ráno mě probudila nějaká paní, která se mě ptala, jestli znám aktuální situaci na trhu pojištění nevímčeho. Když jsem jí v polospánku řekl "nemám zájem", tak byla ještě drzá, že mi ještě nic nenabídla tak jak můžu nemít zájem.
Zablokovat čísla mimo telefonní seznam pak vypadá velmi lákavě.
Většinou jim k takovým protestům nedávám příležitost, protože nečekám na reakci a okamžitě po "nemám zájem" mačkám tlačítko s červeným sluchátkem. Nebo občas, když je někdo hodně otravný, tak neřeknu nic a telefon někam odložím, ať se dotyčný vypovídá, než mu to dojde. Ale teď se objevila nová móda, kdy se spammeři ani neobtěžují otravovat osobně a po zvednutí telefonu se rovnou začne přehrávat nějaká nahrávka.