U nás na vesnici dlouho telefonní budka nebyla, namontovali nám ji až v 90. letech. Místo toho byla v jedné domácnosti veřejná telefonní stanice, tzv. hovorna. Nebyla nijak označená, bylo to veřejné tajemství. Telefon byl umístěn v předsíni a rodina byla povinna každého občana pustit k telefonu, i v noci. Už si ale nepamatuji, zda se jim za hovory platilo.
V 90. letech se obec snažila o zřízení telefonní budky. Tehdejší reakce Telecomu byla: My nemáme budky, sežeňte si budku. Tak obec nechala u truhláře vyrobit budku, nainstalovala se namísto včetně napojení na veřejné osvětlení. Takto čekala asi rok nebo dva. V sousední vesnici jim do té budky ještě stihli dát telefon, nám už ne. Potom přišli s tím, že naše budka nesplňuje jakési standardy a namontovali nám novou budku. Na chvíli tak vznikla situace, že na daném místě byly dvě telefonní budky, ale telefon nikde. Trvalo dalších několik měsíců, než nám tam dali ten telefon.
Později známý z Telecomu se táty, toho času místostarosty, zeptal, zda by se u nás nedala postavit další telefonní budka. Blížil se konec roku a mechanici potřebovali splnit normy. Tak nám přibyla další budka. Vydržela na místě asi 8 let, proto ji demontovali z důvodu nevyužívání. A ta první padla za vlast někdy předloni.
Ano, to bylo běžné, že jedna rodina dávala telefon k dispozici. Co si pamatuju, tak to třeba bývalo v předsíni a když nikdo nebyl doma, tak se prostě zatelefonovalo a koruna se položila vedle telefonu. Takto to fungovalo ještě v devadesátých letech (spíš začátkem).
Jak čtu, tak aspoň formuálně to existuje dodnes, ale nepředpokládám, že by se to už běžně využívalo: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ve%C5%99ejn%C3%A1_telefonn%C3%AD_stanice
To, co popisuje předpřispěvatel, je ale něco jiného. Jmenovalo se to "Veřejná telefonní stanice", jednalo se o běžnou telefonní linku u soukromé osoby (případně na MNV apod.), které o tom měla oficiální smlouvu s Čs. spoji. Na domě byla příslušná cedule, původně smalovaná, a kdo šel okolo, mohl si zatelefonovat (a na místě zaplatit - detaily už ale neznám). Je o tom i heslo na wikipedii.
:) ano, přesně to pamatuju a fungovalo to, jak říkám. Jen (aspoň před revolucí) to nebylo moc slavné s těmi tabulkami, někde nebyla, někde byla třikrát přemalovaná i s plotem :-). Na vsi každý věděl, kdo má telefon a smlouvu na VTS, a "cizinec" se musel doptat. Jen to fakt nebylo nijak úřadované, prostě telefon tam byl, do předsíně se každý dostal, i když majitelé nebyli doma - a poplatek (kačku) prostě položil vedle. Když to bylo meziměsto (jiný UTO), tak sousedé přišli večer, aby se zjistila cena hovoru a doplatili (pětikačku nebo tak) - protože jen provozovatel VTS měl "know how" kam zavolat a zjistit cenu hovoru zpětně :-).
21. 6. 2021, 08:50 editováno autorem komentáře