Vlákno názorů k článku V Česku skončila éra telefonních budek, přestali jsme je používat a dotovat od Zdeno Sekerák - Predstavte si ze jak by nektere filmy vypadali...

Aha, já si vždycky myslel, že se tím vyrobil v tom zařízené proud, aby to dokázalo vytočit to spojení. Jako třeba dnes u některých outdoor baterek.

Náhodou nejste daleko. Opravdu se tou kličkou přes převod poháněl malý alternátor, co generoval proud, aby to v ústředně zazvonilo.
Také se dala zjistit cena posledního hovoru - zatočit kličkou a pak se zeptat paní v ústředně, kolik to stálo. Částka se zapsala do kalendáře, aby byl přehled. Hned vedle údaje o počtu snesených vajíček.

Telefony s klikou se označovaly se jako MB, neboť měly místní baterii. U polních telefonů byla umístěna do přístroje, u civilních se připojovala zvenku ke svorkovnici zvané růžice, ta byla někde na zdi, a připojovala se k ní i samotná linka (na jiné šroubky :-)). Baterie (správněji článek, třeba Bateria S2a se vzdušnou depolarizací) se pochopitelně musela čas od času vyměnit, ale vydržela dlouhá léta, až si účastník začal stěžovat, že jej není slyšet.
Telefony s číselnicí (původně s mechanickou rotační, dnes s tlačítkovou) jsou napájeny z ústředny, systému se říkalo ÚB (ústřední baterie). U klasických analogových telefonů byl odběr v klidu nulový, při hovoru minimální, snad jednotky miliampérů - proud tekl jen mikrofonem.

Já vždy myslel, že klika byla na výrobu vyššího napětí pro napájení zvonku na druhé straně.

Ano, kdysi jsem po zatočení kličkou na starém telefonu dostal mnohem větší ránu než od zásuvky na 230V, takže klička byla opravdu na zvonek. Jen by mě zajímalo kolik voltů tam mohlo být.

U odpojeného telefonu jsem zvedl sluchátko, prstem zmáčkl kovový čudlík, kterým se hovor ukončoval položením sluchátka, zatočil kličkou a skončil na druhém konci pokoje. Ten čudlík se dotýkal dalšího kovového mechanismu uvnitř telefonu a nějak pro probilo. Za první republiky byla v našem domě pošta, takže pár telefonů na kličku a bez číslníků nám zbylo na hraní.

Vojenským telefonem s kličkou se lovily ryby - v řece je to omráčilo a pak se jen vylovily.

Vojenským telefonem s kličkou se lovily ryby - v řece je to omráčilo a pak se jen vylovily.

Někde jsem také četl, že za alžírské války bylo hodně populární využití těch telefonů při výslechu zajatců.

To bude lokální fáma, nikdy jsem o tom neslyšel a to jsem původem od fochu (v zájmu vědy mohu provést experiment - přístroj mám ;-)). Induktor (tak se označoval výše vzpomenutý alternátor) dával napětí 75 V, ovšem naprázdno a jednalo o špičky. Pocitově to asi jevilo jako více, ale to asi bude tím, že bylo potřeba sáhnout přímo na oba vodiče, což u 220/230 V nebývá běžné - nejčastěji se jedná o dotyk živého vodiče proti zemi, přičemž v cetě jsou různé odpory - jen málokdy přitom člověk stojí ve vodě. NEZKOUŠET!

Fámou myslím to o rybách.

V zásadě máte pravdu, pokud se jednalo přímé propojení dvou telefonů, pak stoprocentně. Pokud byla na jedné straně ústředna, pak záleželo na ní - u malých to bylo jako u telefonu (zvonek), jen měly u každého účastnického vedení elekromagnet, ovládající terčík za okénkem. Účastník zatočil klikou, ústředna zazvonila a současně spadl příslušný terčík, takže bylo vidět, kdo volá. Obsluha strčila kolík do příslušné svírky a ozvala se účastníkovi.

Jednou asi jo, ale že to bude brzo bych neřekl - a teď nemluvím o úřadech, ale obecně. Ještě je nemálo míst, kde za HTS prostě není náhrada, hlavně kvůli dlouhé poslední míli, která neumožňuje nic lepšího. Sám mám zkušenost z obce, kde bydlí rodiče, telefonní páry do ústředny mají přes 5 km, ADSL tam jede jen 2 Mbps (uplink 128 kbps) s hraničním SNR a vysokou chybovostí, čili na VoIP je to nepoužitelné.

Ta doba prichazi. V tech okolnich statech se klasicke pevne linky rusi take v mistech kde je jen optika, pripadne se med odtezila/recy­klovala pri vykopovych pracech na tahani optiky.

Obecne ... pokud je v miste mobilni signal a nelze pres kabely tak v tom pripade se realizuje klasicka "pevna linka" pres gsm branu. Tak se realizuje tam kde se nevyplati privest draty.

Tak se mimo jine plnil pozadavek na poskytnuti "univerzalni sluzby".

Ma vysoka chybovost na nizsich vrstvach realny vliv na jitter a ztratovost? Nerikej ze je to horsi nez u franty wifinare.
Pokud ano reklamuj u ISP. Pokud budes neuspesny tak u CTU. Ted mas vetsi paky. Jak se s tim CETIN popase uz je jeho vec a dlouhe draty nejsou tvuj problem. Parametry se daji zlepsit i vymenou kabelu popripade prekontrolovanim spojek.

Jinak tyhle lokality jsou jako prvni na rane na rDSLAM nekde po ceste.

Nelze si vystavet jeden argument proti druhemu. Pokud by doslo k masivnimu ruseni klasickych pevnych linek je treba rici i B. Bud by doslo k protazeni optiky nebo postaveni rDSLAMU.

Nedávno CETIN nabízel zrušení zastaralých metalických telefonních linek a náhradu úžasnými rychlými optickými vlákny až do bytu. Drobná nevýhoda je, že koncový přístroj se napájí adaptérem ze zásuvky, takže při výpadku elektřiny (to se nikdy nemůže stát) si nezavoláte. A těch pár wattů, odebíraných trvale z vaší zásuvky zaplatí hádejte kdo :-)

Když už byste si na vlastní náklady pořídili zálohovací UPS, platili těch pár W navíc a pravidelně vyměňovali akumulátory, je otázka, jestli to mají zálohované i na druhé straně vlákna.

Další drobná nevýhoda je, že když se vlákno poškodí, nedá se tak snadno napojit jako drát, ale to se samozřejmě také nemůže stát, vždyť je přeci v silné mikrotrubičce, která přežije všechno.

Myslím, že přenášet technologii k zákazníkovi není na škodu tam, kde je velké rozpětí očekávání zákazníka. Spousta zákazníků nevyžaduje zálohování napájení a klidně přečkají výpadek elektřiny. Ostatně, pro hovorové služby skutečně máme každý mobil, a s daty si stejně bez elektřiny neškrtneme. Ten, kdo to potřebuje, si koupí UPS. Ostatní mají možnost ušetřit.

Ústřední napájení je hezká věc, ale tu energii stejně zaplatíte i se ztrátami ve vedení v poplatcích, i to, že ústředna má zálohování pro pokrytí linek, kde to zákazník neocení.

Myslím, že přenášet technologii k zákazníkovi není na škodu tam, kde je velké rozpětí očekávání zákazníka.
Asi ano. Já jsem měl tak nějak zafixované, že pevná telefonní linka vždy fungovala, nedošla jí baterie, signál ani se někde nezapomněla. Ostatně nebyly toto důvody, proč se používal rozhlas po drátě, přestože existovalo bezdrátové vysílání? Něco jiného je samozřejmě povodeň nebo bouřka, u té by optická linka měla být výhodou - pokud to tedy nezničí některý komunikační uzel.

Energii za ústřední napájení samozřejmě zaplatíme, tak jako zaplatíme provoz BTS. V případě lokálního napájení koncové stanice se však poplatek o úsporu za ústřední napájení nesníží, stejně se musí napájet provoz uzlů. Zákazník to neocení, protože většinou nevidí souvislost mezi adaptéry v zásuvkách a účtem za elektřinu a také nezná heslo "halíře dělají talíře" :-)

@Lukas1500

Ona se doba mění. Rozhlas byl jednou z forem komunikace s obyvateli v dobách krize. Proto se dlouho udržovalo i vysílání na dlouhé a střední vlně, i rozhlas po drátě. U nás to bylo v minulosti zkombinované i s potřebou propagandy - ale to je asi vedlejší.

Dálkově napájený telefon moc smysl nedává. Stejně je tím řešena jen poslední míle - tj. jen zlomek celého zabezpečení provozu.

Obecně mi přijde lepší agregovat a racionalizovat náklady u hromadně využívaných služeb, zatímco u volitelných služeb je přenášet přímo. Zákazník má pak lepší možnost volby a hledá "svoje" optimum.

Rozhlas i PSTN se už do této pozice dostali.

Je klidně možné, že naopak datová komunikace se dostane do pozice, kdy bude smysluplné ji zajišťovat přes obdobu univerzální služby. Čím víc spadá datové připojení do kritické infrastruktury státu, tím víc se to bude blížit takovému bodu. Možná to ale bude fungovat na komerční bázi i bez toho. V USA měl každý v domě dostatek telefonních drátů. aniž by do toho zasahoval stát - jde to.

Rozhlas byl jednou z forem komunikace s obyvateli v dobách krize.
Která forma komunikace pro období krize je dnes? Vybavuji si oznamování pomocí SMS zpráv, což eliminuje, že bych nějakou důležitou zprávu v rozhlase promeškal.

Dálkově napájený telefon moc smysl nedává.
Pokud má každý u sebe nabitý mobilní telefon, případně nabitou powerbanku, tak asi ne.

Čím víc spadá datové připojení do kritické infrastruktury státu, tím víc se to bude blížit takovému bodu.
Ono stačí, aby na dvě hodiny přestal fungovat Facebook a někteří lidé jsou ztracení :-)

Možná by nějaká obdoba telefonního automatu měla fungovat na letištích a velkých nádražích, třeba nějaký internetový kiosek. Dobrá věc jsou úložné boxy s možností dobití telefonu

"Dobrá věc jsou úložné boxy s možností dobití telefonu"
Jenom za predpokladu ze tam budete dobijet vypnuty telefon. Pripojit zapnuty mobil na cizi kabel ani nahodou.

Pripojit zapnuty mobil na cizi kabel ani nahodou.
Dobrá poznámka, možná by pomohl kabel bez datových vodičů, přesto i kvůli případnému přístupu cizí osoby by mi vypnutý telefon připadal bezpečnější.

Pripojit zapnuty mobil na cizi kabel ani nahodou.

U takového zařízení jako smartphone nebo tablet bych radši moc nevěřil ani vypnutému (nebo spíš "vypnutému"). Spíš by se asi hodila prodlužovačka, která z micro USB resp. Type C propojí jen napájecí piny. (Navíc se samozřejmě nabízí i otázka, proč by vlastně člověk do nějakého úložného boxu odkládal zapnutý mobil.)

Nemas pripraveny mobilni kondom? ;-)

Pro zajímavost ohledně rozhlasu po drátě:
Kdysi se mi dostala do rukou nějaká stará skripta, kde se vysvětlovala výhoda Rozhlasu po drátě. Srovnávala se energetická spotřeba jedné skříňky Rozhlasu po drátě s normálním, tehdy elektronkovým rádiem. A Rozhlas po drátě z toho vycházel příznivěji.
Ale nějaký nedouk co tahle skripta nečetl nezodpovědně vynalezl tranzistory.

K mobilům:
...Kdysi se clovek domluvil v 15:30 u Andelicka a v 15:30 tam byl. Dneska se s nekym domluvim a neskutecne casto vola, ze mu do toho neco vlezlo/prijde dyl/jindy/jinam. A to me vadi, ty neustaly zmeny planu, protoze nekomu do toho neco vlezlo. Driv by mel proste smulu, ale ne, dneska na nej budeme hodinu nekde cekat, az se uraci, protoze nam to zavolal....

Tak jsem mu poradil, aby si před termínem domluvené schůzky vypnul mobil, ať se šmudla snaží přijít včas:-D

Já jsem měl tak nějak zafixované, že pevná telefonní linka vždy fungovala

Jó, to za mých mladých let... telefonní linky zdaleka takhle spolehlivé nebyly.

Ostatně nebyly toto důvody, proč se používal rozhlas po drátě, přestože existovalo bezdrátové vysílání?

Původní motivací sice bylo zajistit rozhlasové vysílání i v případě nepřátelského napadení (a ironií osudu to tak skutečně nějakou dobu fungovalo - v srpnu 1968), ale na rozdíl od roku 1953 by dnes pro nepřítele bylo dost možná jednodušší vyřadit jeho vysílání než bezdrátové rádio. Později, když se začalo mluvit o zrušení rozhlasu po drátě, argumentovalo se hlavně nízkopříjmovými domácnostmi (přijímač rozhlasu po drátě byl konstrukčně podstatně jednodušší, a tedy i levnější), ale vzhledem k cenám levných rádií to vyznívalo dost absurdně (a reálná cena RpD přijímače mohla klidně být i o dost vyšší, vzhledem k mizivé poptávce).

Zákazník to neocení, protože většinou nevidí souvislost mezi adaptéry v zásuvkách a účtem za elektřinu a také nezná heslo "halíře dělají talíře"

V tomto rozhovoru z roku 1997 uvádí tiskový mluvčí SPT Telecom (provozovatele té sítě), že pokud by se zachování rozhlasu po drátě mělo ufinancovat z rozhlasového poplatku, musel by se navýšit o 60 Kč měsíčně. Tedy i kdybyste ty provozní náklady rozpočítal mezi úplně všechny domácnosti plus jednotlivé přijímače ve firmách, vyšlo by ta legrace na 60 Kč měsíčně. Nevím, kolik platíte za elektřinu vy, ale mně i ty vámi uváděné jednotky wattů (reálná standby spotřeba dnešních zařízení je spíš někde od 0.5 W dolů) pořád vycházejí o řád níže. Kolik byste těch adaptérů v zásuvkách musel mít, abyste se dostal na "talíře", si za cvičení spočítejte sám.

Původní motivací sice bylo zajistit rozhlasové vysílání i v případě nepřátelského napadení
Něco takového jsem měl na mysli, ale k nepřátelskému napadení už nikdy nemůže dojít.

Kolik byste těch adaptérů v zásuvkách musel mít, abyste se dostal na "talíře", si za cvičení spočítejte sám.
Zkusím to. Dejme tomu, že bych si vybral připojení od Vodafone a dali by mi modem HUAWEI CPE B2368-66. V parametrech na Heureka se píše "Napájení routeru: 12V, 2A max". Jestli 2A max, tak kolik to bude odebírat průměrně? Kdyby 12V/0,5A -> 6W *24 *365 = 52 560 Wh = 52,5 kWh => 52,5 * 4 Kč = 210 Kč ročně. Takže talíř (tisíc) by byl za 5 let? Pro nás milionáře pakatel. Jeden pakatel tady, druhý pakatel támhle...

Zkusím to … 210 Kč ročně

To je pozoruhodný trik, vyjít z čísla, které říká, kolik je maximálně schopen poskytnout zdroj, a jehož jediný vztak ke skutečné (i maximální) spotřebě je ten, že z principu musí být větší, pak ho ještě přenásobit z prstu vycucanou konstantou a o výsledku automaticky předpokládat, že je to dlouhodobá průměrná spotřeba.

Ale i kdyby... 210 Kč by znamenalo přibližně 2.5% toho, co platím svému poskytovateli za připojení. Pokud bych chtěl mermomocí ušetřit, mohl bych například přejít na tarif s poloviční nominální rychlostí a ušetřil bych ročně 1200 Kč, tedy skoro šestinásobek vašeho odhadu nákladů na provoz modemu. Takže tady bych "talíře" opravdu nehledal.

To je pozoruhodný trik...
Jestli máte přesnější údaje, klidně mě opravte.

Pokud bych chtěl mermomocí ušetřit...
Spousta lidí vydělává na tom, že jiní neřeší halíře a je to tak v pořádku. Ani já Vás k úsporám nutit nebudu :-)

"Spousta lidí vydělává na tom, že jiní neřeší halíře"

Ano.

Ale to neznamena, ze resenim haliru si nejak pomuzes. Protoze ty jich muzes poresit par, zatimco ti, co vydelavaji, je sbiraji po bambilionech.

Spousta lidí vydělává na tom, že jiní neřeší halíře a je to tak v pořádku. Ani já Vás k úsporám nutit nebudu :-)

Máte první chybu v úsudku o spotřebě. Zdroj neběží na 100 %, ale udává se maximum.

Hlavní chybu máte v tom, že úspora se realizuje především zvážením, co potřebujete a nepořizovat to, co skutečně nepotřebujete. Když něco potřebujete, existuje určitý rozptyl cen, co to stojí - a v něm se dá vybírat. Nicméně, pod určitou hranicí už se nevyplatí hledat úsporu. Stojí to čas a pohybujete se už v pásmu jednotek procent, ve kterých Vás spíš vypeče nějaká nepřesnost nebo chyba v úsudku, než že byste skutečně ušetřil.

A za třetí, nemá vůbec smysl řešit úsporu 50 Kč ročně. Než to hodinu řešit, vyjde lépe zůstat v práci hodinu přesčas a vyděláte víc. Hodina jako hodina, ale výsledek lepší.

Úspory se dají realizovat z rozsahu. Halíře nashromáždí ten, kdo má takových zákazníků tisíce. Jednotlivec na stejné snaze jen prodělá.

Děkuji za reakce na můj orientační výpočet. Bylo to jen "cvičení", jak mi navrhl pan Kubeček tak z toho prosím nedělejme raketovou vědu. Jestli někdo máte po ruce takový modem/router, můžete mu změřit přesný odběr či ještě lépe spotřebu za 24 hodin. Pak se můžeme dohadovat, jestli to za rok sežere přesně 65,478 kWh nebo jen 37,378 kWh. Rovněž neznám cenu, za kterou kupujete kWh, tak jsem tam střelil 4 Kč. Někdo má třeba jen VT za 5,32 Kč a jiný zase VT/NT pro tepelné čerpadlo za 3,94 / 2,85 Kč.

Když se vrátím k telefonům, myšlenka byla taková, že telefon na optice už se nenapájí z ústředny ale z domácnosti uživatele, k jeho škodě. Můžeme se dohadovat, že těch pár stokorun ročně je pro běžného člověka zanedbatelná částka, OK. A na to navazuje další myšlenka, že lidé často neřeší spousty drobných výdajů: tuhle dají stovku za něco, jinde pět stovek za něco dalšího, do toho si ještě dají splátky na mobil, notebook, dovolenou (vždyť je to jen pár stovek)... až najednou zjistí, že nevychází s platem. To se skvěle placeným programátorům samozřejmě nemůže stát, ti mohou žít Jako kníže Rohan :-)

A za třetí, nemá vůbec smysl řešit úsporu 50 Kč ročně.
To je věc názoru. Podle mě má smysl řešit každou úsporu, přičemž výsledkem klidně může být, že ne jen 50 Kč ale třeba 5000 Kč mi přináší dostatečný užitek. Proč ne? Řídíme se pocity a proto například důležitější než výhodný nákup je pocit výhodného nákupu. Nebo naopak: můžu udělat skvělý obchod, ale když z toho budu mít špatný pocit, tak k čemu to je?

@Lukas1500

To, že poskytovatel přesune část nákladů na koncového uživatele, dává možnost službě, aby postupně snížila svoji cenu, byla konkurenceschop­nější. Nějakým způsobem se to projeví zpět a pravděpodobně celkově prospěšněji.

Nechci nikomu kázat, jestli má šetřit po desetikorunách ročně, snažil jsem se poukázat, jak na to většina lidí nahlíží. Tedy, že raději zůstane o hodinu déle v práci, než aby hodinu strávil vymýšlením a realizováním malé úspory.

U mě ten názor plyne z přesvědčení, že hromadné přerozdělování, byť efektivní, brzdí a komplikuje trh. Daleko raději vidím přímé náklady placené konkrétním zákazníkem. Ostatním zákazníkům to dá zase šanci, že jejich služby nebudou dražší jen kvůli tomu, že se tím křížově financují náklady na služby jiným zákazníkům. Pochopitelně, názor v konkrétní situaci se bude lišit podle toho, jestli zrovna chcete službu u které na jednom čim druhém způsobu vyděláte.

hromadné přerozdělování, byť efektivní, brzdí a komplikuje trh
Souhlasím, ale úplně nevidím souvislost s přerozdělováním a napájením modemů ze sítě zákazníka, protože já v tom nevidím záměr poskytovatele, aby obral zákazníka o jeho energii a tím se obohatil nebo zlevnil službu, ale technologickou nutnost, pokud distribuce energie spolu s daty není možná nebo efektivní. Přitom neuškodí, když si zákazník aspoň uvědomí, že kromě poplatku za připojení ještě musí zaplatit energii na provoz modemu.

Ještě více OT: Příkladem takového efektivního přerozdělování může být centrální úložiště souborů (cloud), takže místo tisíců individuálních domácích NASů či firemních souborových serverů někde běží několik serverů, kde mohou optimalizovat spotřebu, údržbu, zabezpečení i zálohování. Akorát se zvýší náklady na přenos dat...

> To je pozoruhodný trik, vyjít z čísla, které říká, kolik je maximálně schopen poskytnout zdroj

On z toho vzal čtvrtinu. A 12V 0.5A je podle mě takové očekávané (možná mírně nadhodnocené, tipuju že by to možná mohlo brát 0.3A) číslo u modemorouteru.

21. 6. 2021, 19:10 editováno autorem komentáře

On z toho vzal čtvrtinu.

Toho se týkala část "přenásobit z prstu vycucanou konstantou".

Tak hlavne zalezi na signalu a na tom jestli ta potvora zrovna otaci vevnitr antenou, jak dlouhy je kabel mezi IDU, ODU, zapla wifi, dve radia. Muze to dost skakat.

zalezi na signalu … jestli ta potvora zrovna otaci vevnitr antenou … zapla wifi, dve radia

To už jsme se ale dostali dost daleko od moderní náhrady klasického telefonního přístroje na analogové lince, řekl bych. :-)

Nevím, kolik platíte za elektřinu vy, ale mně i ty vámi uváděné jednotky wattů (reálná standby spotřeba dnešních zařízení je spíš někde od 0.5 W dolů) pořád vycházejí o řád níže.

K této starší diskusi posílám odkaz na test O2 Smart Boxu druhé generace, kde uvádí přibližný odběr 15W. Standby odběr či spotřeba za rok provozu tam není, zjevně to nikoho nezajímá. Těch 15 W by bylo 131,4 kWh ročně, čili nějakých pět stovek korun. Uživatel který to chce beztak nemá na výběr nebo mu to platí rodiče :-)

https://www.lupa.cz/clanky/velky-test-o2-smart-boxu-druhe-generace-moznosti-pripojeni-a-nastaveni/
12V, 2,5A (30W) napájecí adaptér (spotřeba zařízení je cca. 15 W)

BT OpenReach v UK tohle treba resil tak ze primo v CPE ktera obsahuje ATA maji akumulator aby se dalo telefonovat v pripade nouze. Nevim jak je to dnes, ale ty stare krabicky v dobe kdy jsem byl jeste v UK mely uplne obycejne AA NiMH akumulatory jake se daji sehnat vsude.

primo v CPE ktera obsahuje ATA maji akumulator
To mi připadá jako dobré řešení. Místo pro obyčejné AA akumulátory. Kdo chce, akumulátory si dokoupí a vloží, kdo nechce, nechá místo volné. Akorát by ten HW musel být navržen s ohledem na provoz z akumulátorů, aby je nevysál po pár hodinách.

FYI takto to vypadalo https://thecomputerperson.wordpress.com/2015/03/01/the-openreach-eci-battery-backup-unit-bbu/

Ale ta jednotka uz je dost stara takze nevim co maji ted. Vypada to ze nad zalohou,jedno­duchosti a servisovatelnosti nekdo skutecne premyslel.

Oni ti "místní wifináři" jsou někdy celkem schopní, takže strátovost je třeba stejná, ale nemusím o nich řešit to, že ta věc jede dvoumegabitem. A to prostě stačí.

Co vím, tak do rDSLAMů už CETIN moc investovat nechce. Ale naopak jdou teď cestou optiky. Do asi pěti let chtějí mít milion FTTH přípojek.

Že by interference?

Kmitočty v jednotkách GHz mají vlnovou délku v desítkách cm. Díky odrazům a dalším jevům v místnosti se prakticky nedá předejít interferenci, která potom tvoří místa s nulovým signálem vyšší desítky cm velká. Pomocí měřiče SNR a nějaké polohovací metody se to dá přesně zmapovat a vizualizovat :-)

https://www.youtube.com/watch?v=aqqEYz38ens

Follow Me funkci měly i interní ústředy v devadesátkách, často využíváno IT, hlavně když byl ve firmě jen jeden :-)