Zpracování domácího videa na Linuxu: příkazová řádka

Michal Burda 14. 10. 2003

Příznivci příkazové řádky, u dnešního dílu budete chrochtat blahem!

Doba čtení: 5 minut

Jak dostat videozáznam do počítače (pomocí IEEE 1394)

Dobrá, máme kameru, dokonce jsme pomocí ní něco natočili, máme počítač s Linuxem :-) a FireWire portem – co dál?

Nejprve bude třeba rozchodit řadič IEEE 1394 a všechny věci kolem něj. Na mém Mandrake 9.1 stačilo nainstalovat níže uvedené knihovny. (Vzhledem k používání dalšího softwaru by nebylo od věci už na tomto místě zmínit, že budete potřebovat čtyřkovou verzi XFree86 a grafický adaptér s podporou X-Video. Zda váš adaptér XVideo podporuje, zjistíte z výstupu utilitky xvinfo.)

Linux IEEE 1394 Subsystem – subsystém pro komunikaci přes port IEEE 1394. Linux1394 je standardně obsažen v jádrech verze 2.4, patch pro verzi 2.2 je k dispozici na stránkách projektu Linux1394;
libraw1394 – knihovna potřebná pro Linux1394;
libdv – kodek DV;
libavc1394 – programátorské rozhraní pro AV/C (Audio/Video Control) specifikaci.

Pokud budete knihovny instalovat z RPM balíčků, nezapomeňte si stáhnout i …-devel RPM soubory. Bez nich by se vám další software, který ještě nikdo do RPM nebalil, kompiloval opravdu špatně. :-)

Předpokládejme, že jsme vše zdárně zvládli. Přistoupíme tedy ke stáhnutí videa z kamery do počítače. Uděláme to asi nejjednodušším možným způsobem, pomocí programu dvgrab. Kameru připojenou pomocí rozhraní IEEE 1394 k počítači zapněte a zadejte příkaz:

dvgrab --format raw MujPrvniFilm

Stiskněte Play na videokameře; blikání hard disku by mělo být znamením, že stahování videozáznamu začalo. Když toho budete mít dost, ukončete program stiskem CTRL-C. Ve vašem adresáři by se nyní měly nacházet soubory MujPrvniFilm001.dv, MujPrvniFilm002.dv atd.

Věnujme se chvíli možným parametrům dvgrabu:

Tabulka č. 505
–autosplit	podle časových údajů ukládaných na pásku spolu s videozáznamem se pokusí rozpoznat jednotlivé sekvence a uložit každou do zvláštního souboru. Pokud je tato volba použita společně s –frames, otevře se nový soubor po každém dosažení zadaného počtu snímků.
–frames <počet_snímků>	Každý soubor bude obsahovat maximálně zadaný počet snímků. Použití této volby bez –autosplit vede k vytvoření jediného souboru se zadaným počtem snímků.
–size <velikost>	nařizuje dvgrabu vytvářet soubory o velikosti maximálně <velikost> MB. Nula znamená neomezenou velikost. Defaultně je velikostní limit nastaven na 1024 MB.
–every <n>	dvgrab bude ukládat do souboru každý <n>-tý snímek. dvgrab --every 2 zrychleny tedy vytvoří AVI soubor se záznamem 2× zrychleným oproti normálu. Standardně se ukládají všechny snímky.
–format <formát>	formát uložení dat. Povolenými volbami jsou: dv1 nebo dv2, což jsou formáty produkující od sebe mírně odlišné AVI soubory, raw pro „syrový“ formát (nemodifikovaný, obvyklá přípona je pak .dv), jpeg pro výstup do řady JPEG souborů (způsob exportu a kvalita JPEG komprese se dá ovlivňovat pomocí voleb –jpeg-quality, –jpeg-deinterlace, –jpeg-width a –jpeg-height; blíže viz man dvgrab), qt pro výstup ve formátu QuickTime (nutno mít opatřenu knihovnu libquicktime). Standardně je použit formát dv1.
–opendml	při použití –format dv2 vytvoří soubor vyhovující standardu OpenDML. (Pro soubory typu dv2 větší než 1 GB; dv1 podporuje soubory větší než 1 GB vždy.)
–timestamp	do názvů souborů se bude vkládat i informace o datu a času.

dvgrab disponuje více volbami, než které jsem zde zmínil. Kompletní přehled získáte z man dvgrab nebo dvgrab –help.

Prohlížíme stažený klip

O správném fungování přenosu a všech instalovaných knihoven a programů se definitivně přesvědčíme tak, že si stažený úryvek filmu v počítači přehrajeme:

playdv MujPrvniFilm001.dv

Prográmek playdv je součástí knihovnylibdv, kterou jsem doporučoval instalovat v úvodu. Po jeho spuštění by mělo v XWindowS vyskočit okno a v něm bude běžet náš první film… (Podle všeho playdv umí zobrazovat pouze soubory ve výše zmíněném raw DV formátu. S AVIčky u něj nepochodíte.)

Máte-li na svém počítači MPlayer se zakompilovanou podporou formátu DV, můžete jej použít místo playdv:

mplayer MujPrvniFilm001.dv

Drezúra kamery z klávesnice

Odjakživa se mi líbilo ovládat různá zařízení pomocí počítače. Můj chtíč v tomto směru víceméně dokonale uspokojila utilitka s názvem dvcont, která je součástí balíku libavc1394. Jejím smyslem je ovládat kameru přímo přes IEEE 1394 rozhraní.

dvcont se používá takto:

dvcont <příkaz1> [ <příkaz2> ... ]

Zadáte-li například dvcont play, mělo by se na kameře rozběhnout přehrávání.

Ačkoliv dvcont vypadá jako hračička, v některých případech má své opodstatnění. Tak například u mé kamery Canon MV 500 jsou na těle přístroje přítomny pouze základní ovládací prvky. Chcete-li využít některé speciální možnosti (např. zpomalené přehrávání), musíte použít dálkový ovladač přístroje (který leží kdovíkde :-) nebo program dvcont… V tomto případě příkaz:

dvcont trickplay 1

Seznam zajímavých příkazů dvcontu (některé nejsou přístupné pro všechny kamery – úplný popis hledejte v man dvcont) následuje:

Tabulka č. 506
play / reverse	spuštění přehrávání vpřed a zpět
stop	zastavení přehrávání
rewind / ff	převíjení zpět a dopředu (možno použít i při přehrávání – pak se bude převíjet „přes obraz“)
pause	pauza v přehrávání (obraz je vidět)
prev / next	posun o jeden snímek vpřed nebo zpět (používá se v režimu pauzy)
previndex / nextindex	vyhledávání předcházející nebo následující scény (použití v režimu pauzy nebo přehrávání)
record	spuštění nahrávání
trickplay <číslo>	přehrávání záznamu v různých rychlostech podle zadaného <čísla>: –14 – nejrychlejší přehrávání pozpátku –8 – zpětné přehrávání v normální rychlosti –1 – nejpomalejší přehrávání zpět 0 – normální přehrávání dopředu 1 – nejpomalejší přehrávání vpřed 8 – přehrávání vpřed 1× zrychleno (připadá mi to stejné jako 0, ale bez zvuku) 14 – nejrychlejší přehrávání vpřed
timecode	vrátí pozici na pásku (HH:MM:SS:FF – hodiny, minuty, sekundy, snímky)

Chcete-li si videoklip rovnou zkomprimovat do nějakého úspornějšího formátu, můžete to udělat pomocí MPlayeřího enkodéru:

 mencoder test001.dv -o test.avi -oac mp3lame -ovc lavc \


-lavcopts vcodec=mpeg4:vbitrate=1600:vhq:vme=1 -vop scale=640:480,lavcdeint

Uvedený příkaz vytvoří z našeho souboru test001.dv AVI soubor se zvukem převedeným do MP3 a videem komprimovaným podle kodeku MPEG4. Při kompresi je zapnuta volba velmi dobrá kvalita (vhq – Very High Quality) a plný odhad pohybu (vme=1 – pomalé, ale dobré). Na obraz je před zpracováním spuštěn deinterlacing (lavcdeint) a filtr pro zmenšení na velikost 640×480 bodů. Kvalitu a velikost výsledného souboru výrazně ovlivňuje tzv. bitrate videa v kbit/s (vbitrate). V ukázce jsem použil hodnotu 1600, která poskytuje solidní výsledky (nutno vyzkoušet). Otázkou komprimace videozáznamu se patrně ještě budeme zabývat později v některém z příštích dílů.

Pokračování příště…

Vstoupit do diskuse (41 názorů)

Přečtěte si všechny díly seriálu Zpracování domácího videa na Linuxu nebo sledujte jeho RSS