Nejde o to co chce NASA.. ale jak se k podpore stavi Qualcomm - primou podporu neposkytuje, a ten mizerny support se deje jen skrze prostredniky - kteri jsou samozrejme tak vytizeni, ze pokud nejste milionovej zakaznik, tak na vas kaslou.
Pritom by stacilo dat k dispozici dokumentaci - ktera ovsem neexistuje / existuje v nepublikovatelne, interni forme. A stejne prasata jsou v nVidii - kdyz se nahodou dostanete k internimu kodu, tak je tam spousta referenci na interni bug tracker, a je podivny ze to vubec funguje.
Pripomina to situaci, kdy si koupite auto, ale nesmite ho ridit a musite si poridit i certifikovaneho ridice. Nebo mikrovlnku a sluzku k jeji obsluze. Chapu ze u letadel je situace jina.. ale SoC jsou bezne soucastky - ktere lze zvladnout kdyz v tom delate - pokud tedy vyrobce nemusi tajit svoji neschopnost.
"primou podporu neposkytuje, a ten mizerny support se deje jen skrze prostredniky - kteri jsou samozrejme tak vytizeni, ze pokud nejste milionovej zakaznik, tak na vas kaslou."
Nebylo by pro vas lepsi zasadne zmenit obor, kdyz je to podporou HW takova mezerie? Rohodne by to bylo produktivnejsi nez tady brecet...
Cloveka ktery neco na Qualcommu dela bych tipoval minimalne na milionoveho zakaznika. To je spodni hranice kdy se lze vubec bavit o objednani soucastek a nejake spolupraci.
TI se na nas s omapem a pouzitim jeho DSP taky vykaslal. Kdybysme ale meli dodavku v milionu dolaru a ne milionu korun v prototypech asi by se choval jinak.
Pro Qualcomm jinak budes jen povl co chce rozjet svoji blikacku v nake rozvojove zemi co si ani ty cipy neumi vyrobit.
Smir se s tim. Silnejsi pes soulozi! Pro qualcomm tohleto muselo byt i dobre PR. Osobne povazuji za zazrak pokud ten udelator prezije s tou radiaci. Asi tam museli nejak pribastlit aspon nejakou radiacni ochranu s tim ze ta vec je pouze na overeni ze neco funguje.
27. 2. 2021, 13:30 editováno autorem komentáře
Nejkay linux je tam uplne nepodstatny, najpodstatnejsie je, ze tam prezije obycajny off the shelf procesor s pamatami a netreba vyhadzovat prachy za predrazeny https://en.wikipedia.org/wiki/RAD750 (300k $ a rower bezi na dvoch) :)
Ale ono v podstate to nie je nic prevratne, Musk tiez pouziva klasicke priemyslene pocitace na riadenie rakiet https://en.wikipedia.org/wiki/Falcon_9 - su tam 3 dvojprocesorove masinky a co je uplne bezne pre SIL4 systemy (napr aj vo vlakoch, vyraba ich napr Men.de, teda uz Duagon). Teda len s tym rodzielom, ze toto nema ziadnu redundanciu.
Tady slo pouze o to aby prezil let a par zkusebnich letu na povrchu. Zadne vyhlidky na dlouhodobou zivotnost - z pohledu mise.
Neber jmeno jednoho z mych zivitelu nadarmo:-). 300k$ neni skutecne velka castka. Pro srovnani jsou to pouze 2-3 rocni platy inzenyru v US co na tom delaji. V celkovych nakladech je to svacina sekretarky.
Navic se prvni faze vyvoje a testovani da delat na emulaci a kablech na stole.
Nastesti nedelam do aerospace a po pravde po poslednim vyberovem rizeni ESA si radeji necham zajit chut a radeji to do duchodu dokroutim v nejake montovne.
Tak chvala O osmirukemu chapadlu. Predstavte si, ze by to prvni, co o nas mimozemske pidlivizace necenzurovane napisou, bylo:
"Analyza jejich hardware ukazuje, ze se jedna o mimoradne chaoticke bytosti znacne lpejici na vlastnich historickych neuspesich. Na druhou stranu jejich software pouziva extremne vyspele metody sifrovani, pro nas je jejich kod zahadou, laicky receno to vypada jako souvisla monotonni modra plocha neobsahujici zadne informace. Proste dokonale sifrovani."
No v tomhle by mohla pomoct nějaká marťanská epidemie... Při ní se pak zjistí, že spousta dětí nemá k M$ Office přístup, protože rodiče sice zaplatili počítač s licencí Windows, ale už odmítají platit předplatné office :-). Bohužel to pak vede k nástupu dalšího magnáta - takže místo LibreOffice se použijí Google dokumenty :-(.
Já jsem si, bláhový, myslel, že Ingenuity pohání elektromotory. Ale ne, on Linux!
Titulek hodný zive.cz
Na rozdíl od titulku je článek ok.
27. 2. 2021, 07:22 editováno autorem komentáře
Jistě, Linux to řídí, leč nepohání. Vy v tom nepozorujete významový rozdíl?
Pokud nechcete zavádět nějaký newspeak, tak prosím:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pohon
Ale notak, jaképak kopnutí... možná malé šťouchnutí, aby ten, co dělá tuto práci, aby ji dělal pořádně.
Linux pohání... mě to taky tahá oči, ale dávno jsem už na tyto věci přestal reagovat. Chce to maličko nadhled...
Nejsmutnější je, že tady je to vlastně ještě docela v poho, na rozdíl od velkých médií typu iDnes a spol., tam šla jazyková úroveň neuvěřitelně dolů. Jenže - co s tím, že...
Me by zajimalo i to, co je v druhem procesoru marsovskeho vrtulnicku. Ten je TI TMS570LC4x, coz je mimochodem take zajimavy procesor. 2 jadra na jednom kremiku, ktere jsou vzajemne na kremiku pretocene, druhe jadro je o par taktu casove posunute a vykonava stejny kod jako prvni jadro. Vysledek se porovnana mezi sebou. Celkem bezny automotive procesor pro "hracky" s potrebnou urovni spolehlivosti (SIL3). Co me prekvapilo je komunikace s hlavnim pres UART, cekal jsem neco propustnejsiho, predevsim s ohledem na latence.