Vlákno názorů k článku Vyčistěte si Debian: pryč s nepotřebnými balíčky a dalším nepořádkem od mat - Alternativně lze nainstalovat Windows či zakoupit Mac. Tedy...

Co treba na jednom z tech malych netbooku s malym SSD diskem?

Je abolutne nepodstatne kolko to zabera miesta, zvlast pri dnesnych cenach diskov.

Ide o poriadok v systeme.

+100 - Naprostý souhlas.

No, ono to bylo tak - je to člověk, co pracuje pouze s fotkami a velkými videi (nic víc na PC nedělá). Právě pro ty videa potřebuje velké množství místa, takže jsem po dohodě rozdělil disk na 30GB systém (kde byly Windows a programy, které používal, dohromady nějakých 10GB - možná méně - zbytek na tomto oddílu bylo volno kvůli fragmentaci), zbytek disku druhý oddíl na fotky (a zároveň soubor který má funkci swapu) a druhý samostatný harddisk na videa. A ano, uznávám, moje chyba, měl jsem si zjistit, že ty programy kromě dočasných souborů v adresáři s videi (na což jsem spoléhal) vytváří (a nikdo nečistí) dočasné soubory i přímo v tmp adresářích (a toto po pár videích naroste na těch 10GB). A ano, moje chyba, měl jsem si udělat průzkum o průměrném zatížení těchto tmp adresářů, moje osobní zkušenost totiž byla, že to většinou nepřesahuje 100MB, když se něco instaluje tak může až 500MB a nikdy se mi nestalo, že by to přesáhlo 1GB (a teď samozřejmě přeháním, v drtivém množství případů to bylo 10x méně, s takto přehnanými čísly pracuji celkem často abych to nepoddimenzoval).

To je to, na co jsem spoléhal - že to bude na disku spolu s těmi fotkami/videi.
Asi jsem prostě neprolezl nastavení dost důkladně...

Jo a pokud jde o konfiguráky v adresářích uživatelů - určitě víte, že ne, ale ve Windows to žádný odinstalátor taky nedělá. Uznávám, toto je balast, který se umí hromadit v obou systémech, ale pro Linux mluví to, že to máte aspoň na jednom místě. Byť bych o snadném nalezení nemluvil - to uznávám. (Sám jsem si kdysi potřeboval něco vyčistit a vím, že některé byly v "~/.nazevProgramu", ale taktéž "~/.config/co­si/nazevProgra­mu" apod. takže to není sjednocené). Ale aspoň vím, kde to zhruba je.

Pokud jde o nástroj ve WIndows XP - aha, tak to máte pravdu, omlouvám se. Tohle jsem nevěděl.

Jinak, mám pocit, že bych měl uvést svůj postoj k oběma systémům - zdá se mi totiž, že mne považujete za takového toho člověka "Linux is only right way", což tak ale necítím. Na PC mám momentálně Windows XP, protože se mi na něm celkově pracuje daleko snáze a nové věci zařizuje mnohem rychleji, než na Linuxu, ale zároveň uznávám, že Linux má zase svoje výhody. Kupříkladu ve Windows se mi dobře programuje (a to používám stejné IDE - dříve Code::Blocks, nyní QtCreator), v Linuxu je ale kompilace rychlejší a zrovna tak debuggování. Ve Windows se mi snadno spravují soubory (TotalCommander :3), v Linuxu je to horší, ale zase některé úkony přes příkazovou řádku jsou daleko rychlejší a jednodušší. A tak dále. Tento odstavec je pouze pro ujasnění mého postoje, nechci řešit jeho jednotlivé body (např. jsem si plně vědom toho, že existují náhrady za TotalCommander; používal jsem TuxCommander, GnomeCommander cosi z KDE a pár dalších a v ničem z toho se mi nepracuje tak snadno a rychle).

Jo, to je pravda, ale zrovna s OOo nemám problém. Ve Windows mám vše v "~/Data aplikací/OpenOf­fice.org/" a v Linxu taky tak nějak (a pokud je to rozlezlé i jinde - teď nepočítám registry - tak jsem si toho nevšiml a udělal ze sebe BFU XD). Ale jinak jasně, chápu.

Souhlas. "Všechny problémy se dají řešit, ale proboha proč?" - no tak tahle věta docela dost trefně vystihuje občas moje pocity. Taky mám takové všelijaké zkušenosti :3. Druhý monitor pro jistotu v Linuxu ani nepřipojuji po té, co ve škole (VŠB) jeden učitel Linuxový guru připojoval svůj notebook na projektor a po pár minutách vzdal nastavování, protože se zobrazoval pouze výřez obrazu (nezávisle na rozlišení) a spokojil se s tím, že přesunul okno s prezentací do tohoto výřezu. A minulé verze Ubuntu mě udělaly paranoidním tak, že i ve spolehlivých systémech (např. herní handlendy) si po zapojení sluchátek kontroluji, zda se opravdu vypnuly hlavní reproduktory (např. v čekárně) :3.

...Mě Linux zklamal tím, že za sebou táhne vlak unixové historie, která je v principu k uživateli nepřátelská. Snahy to různě maskovat jsou dost neúspěšné, asi protože na vývoj Linuxu není dost prostředků...

Ad vlak UNIX-ové historie
Já jsem moc rád, že Linux ten vlak UNIX-ové historie táhne. Protože UNIX-ová historie není o přátelství nebo nepřátelství, ale spíše o filozofii. A UNIX-ová filozofie spočívá především v těchto pravidlech:
1) Vezmi malý úkol a udělej na něj utilitku, která bude řešit jen tento úkol a nic jiného, zato ho bude řešit dobře.
2) Pokud se vše podaří, nevypisuj žádné hlášky (tedy za předpokladu, že to uživatel nechce, neřekne ti to apod.), zatímco když se něco nepodaří, musíš skončit s co nejpodrobnějším chybovým hlášením.
3) Důsledně odděl jádro od uživatelského prostoru
4) Knihovny se linkují k aplikacím a ne k jádru

Mě především ty první dva body na Windows chybí. Protože IE se udělá tak, že je to nejen prohlížeč, ale taky desktopové prostředí, umí spouštět binárky... Protože v Excelu je možno ve VisualBasicu programovat sériový port... Sorry, ale jak tohle může dobře fungovat?

A chybová hlášení v podání Microsoftu? Na to abych měl ještě od Microsoftu speciální školení, abych to byl schopen rozluštit. Když na mě Windows vyplivnou chybové hlášení "Nastala chyba 0x235abc na adrese 0x59bcd" tak mám dojem, že si ze mě buď někdo dělá blázny, anebo že ze mě někdo dělá blázna.

A ještě k těm dvěma posledním bodům - ty byly prvotní a hlavní příčinou všech BSOD. Ano, Windows-y byly rychlé, ale stačila malá chybička v .dll knihovně a šly do BSOD. A navíc - já na všech mašinách nepotřebuju grafické prostředí - ostatně, na to už MS kupodivu taky přišel... A co otázka virů?

Ad nepřátelský k uživateli
Asi je to pocit, ale když se podívám na předchozí odstavec, tak opravdu nevím, kdo je víc nepřátelský vůči uživateli... Na Linuxu mám i bez speciálních drahých školení povětšinou dostatek informací, abych byl schopen problém vyřešit - obvykle stačí nahlédnout do správných log-ů a trochu se zamyslet.

Nevím, zda jste se někdy setkal s jiným UNIXEM, hlavně trochu staršího data. Já jsem kdysi měl čest s SunOS-em, UNIXWarem a ještě nějakou odnoží DEC UNIX-u, IRIX-u a kdysi jsem si chtěl nainstalovat OpenBSD (ale je to už též starší zkušenost, myslím, že dost pokročili). Ano, tam bych mluvil o absolutní nepřívětivosti. Linux si zkušeného uživatele hýčká. A to myslím zcela vážně.

Ad kvalita OS driverů
Řekl bych, že kvalita OS driverů je přímo úměrná kvalitě a množství informací, které o HW poskytl výrobce. Zdvižený prostředníček Linuse vůči nVidii je vcelku jasné znamení.

Ad Snaha maskovat
Já myslím, že maskování není. Ani není proč. Vývoj je otevřený, maskovat nic nelze. Každý se může zapojit nejen do vývoje, ale i do debaty o kernelu, o jakémkoliv prostředí...
OpenSource je taky o nějakém vlastním příspěvku - ať už chybovým hlášením, nebo patchem, nebo třeba příspěvkem do diskuse.

K ostatním výtkám zkratkovitě:
RAID5 už jsem na Linuxu opravoval, protože mi chcíply dva disky, jeden z nich se mi podařilo oživit. Opravil jsem ho a napořád. Jestli jde řeč o nedávné chybě v RAID vrstvě, pak už by měla být opravena.
Oprava FS se buď podaří a pak jej mount namountuje, nebo nepodaří a pak jej nenamountuje. Pokud bych došel k Vámi popisované situaci, pak bych vzal nějaké LiveCD, nabootoval a fsck provedl z něj.
A kromě toho - PC je nástroj, ale Vámi popisované problémy se mi rozhodně nedějí každý den, řeším je sotva jednou do roka a to těch Linuxů mám na starosti poměrně dost. A nízká kvalita OS aplikací? Asi jak kterých, stejně jako u Win aplikací.

Víte, mohu s vámi souhlasit do určité míry a zároveň souhlasit s tím, na co reagujete. Výjimkou je to o "Mě Linux zklamal tím, že za sebou táhne vlak unixové historie" k čemuž jsem se nikdy nijak nevyjadřoval, poněvadž nemám dost znalostí na to, abych tak mohl činit.

Ad UNIXová filozofie: v tomto ohledu znám tyto body a do určité míry souhlasím. Ta míra je dána tím, že když jsem si cosi kompiloval v MinGW na Windows, bylo to úžasně pomalé, protože to spouštělo miliony utilitek (ano, jsem si vědom toho, že k tomuto Windows nejsou stavené, pro někoho je to feature, pro někoho bug). A dost mě rozčiluje např. Latex, který při zpracování souboru vychrlí miliony hlášek :3.

Pokud jde o ta chybová hlášení, tak souhlasím prakticky bez výhrady; momentálně programuji ve Windows (protože IDE je výrazně rychlejší a pohodlnější na práci), používám kompilátor z MS Visual 2008 (protože je výrazně rychlejší než MinGW 4.4.0) ale občas mě některé ty chybové hlášky zaskočí a když je nerozluštím, tak si přepnu kompilaci do MinGW a ta už mi poradí lépe.

Ad nepřátelský k uživateli
V tomto ohledu ale s vámi zase souhlasit moc nemůžu. Důvody jsou prosté; kdykoliv, kdy chci něco v Linuxu vyřešit (např. vypalovací program nedokáže pracovat s vypalovačkou) tak se to většinou děje podle následujícího scénáře:
1.) Googlím
1.1.) Najdu řešení, pomůže mi a jede to. (Stává se jen u triviálních úloh.)
1.2.) Najdu řešení, ale nepomůže mi. Velmi často zkouším různé řešení, Google mi jich nabídne více. Občas nakonec k řešení dojdu. (Většinou zabere několik hodin.)
2.) Když tohle selže, zeptám se na fóru.
2.1.) Dostanu odpověď, pomůže. (Opět, jen u triviálních úloh.)
2.2.) Dostanu odpověď, nepomůže. (Tohle se mi vlastně snad ani nestalo.)
2.3.) Dostanu nepřímou odpověď - čti si manuály.
2.4.) Nedostanu vůbec žádnou odpověď.
3.) Čtu manuály. (Tohle sebere taky spousty času, protože jsou značně obsáhlé.)
3.1.) Najdu řešení. (Vzácně.)
3.2.) Nenajdu řešení. (Je potřeba odborný pohled shora na věc a znalosti, které nemám.)
4.) Zkouším iterovaně výše uvedené výsledky
4.1.) Nenajdu řešení (Asi tak 50% všech mých problémů.)

Příklady problémů:
- Vypalovací program nedokáže vypalovat. Řešení: přiřadit uživatele do určité skupiny. Hledání řešení: den, vypalovací program ani návody pro začátečníky na toto neupozorňují.
- Software AP v Linuxu. Řešení: hostapd + správný konfigurační soubor + nepožívat Debian; padá a nepodařilo se mi nalézt problém. Hledání řešení: cca 5 dní (z toho konfigurační soubor sebral asi tak 2 hodiny studia; defaultní byl dobře okomentovaný, ale velmi podobná klikací GUI aplikace ve Windows mi pomohla ke správnému a stejnému nastavení asi tak za 5 minut, akorát jsem zase ve Windows nerozjel DHCP pro ten Soft AP a neumožňuje to běh druhé WiFi).

Obecně bych řekl, že důvod, proč Linux je velmi nepřátelský k uživatelům (resp. k uživatelům, jako jsem já) je ten, že krátké stručné a jasné návody má pouze k těm nejzákladnějším úkolům (např. jak nastavit připojení k domácí Wifi). Ve chvíli, kdy je potřeba něco komplikovanějšího, neexistuje často stručný návod (how to), neexistuje klikací GUI aplikace, kde si rychle nastavím co potřebuji, teprve až čím si nejsem jistý prostuduji v návodě a zbytek nechám defaultně a tedy k vyřešení je potřeba nejprve nastudovat problematiku obecně a pak manuálové stránky jednotlivých programů, což sebere hodiny a hodiny času, který ztratím naprosto zbytečně, protože mám mizernou paměť, takže na druhý den můžu studovat znova. A neříkám, že ty manuálové stránky jsou zbytečné, to vůbec ne, ale není zde žádná urychlovací struktura ve stylu GUI. Navíc díky mé paměti když pomocí manuálu připravím příkaz ve stylu "cmd -vZjKpLMnah -f6 -UiU 897" a dospěji k závěru, že chci vypnout to a to chování, už dávno nevím, který ten přepínač jej způsobil a mohu číst nanovo. Což je často problematické, protože v příkazové řádce se mi čte v dlouhém textu blbě, když potřebuji něco vyhledat a jen narychlo projíždím textem.

Váš příspěvek je velmi zajímavý (to myslím opravdu vážně). Docházíte v něm k (pro mě) dvěma skvělým věcem.

1) Algoritmus řešení problému.
Taky to tak dělám, proč se nepřiznat. Akorát že ty procenta u 4.1 mám výrazně nižší. A taky ještě hledávám HOWTO, což sice je návod, ale trochu obsažnější.

2) Způsob přemýšlení nad problémem
Píšete, že je Linux velmi nepřátelský k uživatelům - já bych spíše napsal, že je velmi nepřátelský k lidem, kteří nechtějí jít ke kořenům věci. Když pochopíte kořen věci, dokážete danou věc nastavit správně (a to v Linuxu i Windows). Akorát že Windows Vám obvykle nabídne možnost změnit jen základy a v Linuxu si (velmi často) můžu změnit téměř vše, co změnit lze. Ano, pak by se dalo říci, že je Linux nepřátelský, protože těch nastavení je tu mnohem více a kdo se v tom má vyznat, že. Já zase častěji v takových případech nadávám na Windows, že mě nepustí k nastavení něčeho, co v Linuxu udělám přímo.

Windows-y tím, že jsou tak "přátelské" vedou mnohem častěji k nesprávným nebo nedodělaným řešením, které bývají "předpřipravené" jen zčásti a uživatel si nedal tu práci, aby to nastavení prošel celé a ty fajfčičky zkontroloval všechny.

Extrémním případem byl jeden můj (už bývalý) kolega. Jednou mi volali odkudsi, že jim nejde tisknout na jedné síťové tiskárně. Tehdy tam byl počítač s WindowsNT. Přišel jsem k počítači a ten skoro nekomunikoval se sítí. Začal jsem zkoumat nastavení sítě a ejhle - na tom počítači byly na síťovce přidány snad veškeré síťové protokoly, co jich WinNT měly. Když jsem se ohromeně ptal, jak se to tam dostalo, odpověděl mi uživatel toho PC, že tam přede mnou byl ten kolega a klikal. Bez znalosti věci. Myslel si, že ta tiskárna komunikuje DECnet-em, SPX/IPX a jánevímčímještě. A nejhorší na tom bylo, že i když neuspěl, tak to tam všechno nechal. Asi nakonec nevěděl, který to protokol tam byl původně.
Píšu, že to byl extrém. Ale řekl bych, že trefně dokresluje můj názor, že Linux je nepřátelský tím, že tlačí uživatele k pochopení podstaty věci, zatímco ve Windows podstatu věci pochopili jiní, všechno předpřipravili a tak si uživatelé Windows myslí, že to "naklikají". Samozřejmě nechci a nemůžu házet všechny do jednoho pytle, například mám dojem, že Lael Ophir má v oblasti Windows (a taky velkých databází) opravdové znalosti a ví, o čem píše. Ale třeba už když srovnám odbornou úroveň fóra, kde se schází uživatelé a správci Linuxu a úroveň různých fór, kde se schází uživatelé Windows - to jsou tedy rady... Zase existují výjimky, např. www.viry.cz, tam když někdo něco napíše, tak to většinou opravdu sedí, ale opravdu bych řekl, že jsou to spíše výjimky.

A ještě ad projíždění textu (předpokládám, že man stránky): pokud víte, co chcete hledat a umíte trochu anglicky, kdykoliv v man stránce stiskněte znak '/' , pak napište hledaný výraz a dejte Enter. Pokud je tam výskytů více, stačí mačkat 'n' (jako next), případně vrátit se k předchozímu výskytu lze stiskem 'N' (jako next, ale v opačném směru). Na začátek manové stránky se dostanete kombinací '1G' (ne dohromady, postupně), zatímco na konec (kde bývá rozcestník na další manové stránky) se rychle dostanete stiskem 'G'. Pět příkazů, které výrazně zrychlí hledání v manových stránkách (a když už jsme u toho, tak i ve vi(m), protože tam je tento typ posunu v textu implementován taky).

No rozhodně taktéž nemůžu říct, že by váš příspěvek byl nezajímavý.

1) Algoritmus řešení problému.
No, popravdě řečeno, na "howto" jsem pozapomněl - když si vzpomenu, tak hledám i ty :3. Pokud jde o ty procenta; asi chci moc složité věci (jako je vytváření NTFS symlinků v Linuxu).

Nepřátelství Linuxu k uživatelům - no, musím zahanbeně říct, že máte naprostou pravdu a že už dávno jsem toto vypustil z hlavy. Byly časy, kdy jsem říkal, že "Linux je vhodný buď pro lidi, co chtějí základ (tj. internet, skype, OO) (a pak se nehrabou v systému - takový jsem nainstaloval doma na jeden starý notebook, který by dnešní Windows nerozdýchal) a pak až pro ty, co se rádi hrabou ve věcech a/nebo chtějí znát věci do hloubky a/nebo jsou ochotni nad tím strávit spousty času" a aniž bych si to všiml, změnil jsem to na "Linux je nepřátelský k uživatelům".

Takže vlastně na tomhle bychom se shodli - Linux umožňuje spousty nastavení do hloubky, problém je prostě v tom, když nemám čas se v tom vrtat. Bohužel, je to často, takže bych se měl opravit, že není moc vhodný pro mě; ve Windows jsem si zvykl, že spousty věcí prostě fungují a mohu je případně lehce nastavit ke svým potřebám.

Na druhou stranu je potřeba přidat: pokud to jde. S tímto taky s vámi souhlasím, též mě občas rozčiluje, že ve Windows si toho tolik člověk nenastaví a nejsou tu takové možnosti. Přesto ale ve výsledku se mi ve Windows pracuje poněkud rychleji...

Příklad s tou tiskárnou: no toto nastavení je to, co mě vyhovuje; mám tam seznam protokolů, co neznám vygooglím, zaškrtnu co chci, kliknu na ok a mám to nastavené. V Linuxu bych nad tím strávil více času hledáním konfiguračního souboru/souborů, nastavením, restart služby apod. Opět se ale s vámi shoduji, že to umožňuje hrabat se v nastavení lidem, kteří udělají přesně to, co jste popsal. A pak to (např. doma) musím(e) řešit. (Mj. z těchto důvodů jsem si velmi oblíbil sudo - můžu uživatelům nastavit, co mohou a co ne dost detailním způsobem a přizpůsobit to jejich znalostem a potřebám.)

Popravdě řečeno podle mého názoru by bylo nejlepší, kdyby se to spojilo. Konfigurace by byla Linux-like, ale existoval by k tomu i GUI nástroj, dalo by se říct editor tohoto konfiguráku plus případně nějaké ty Wizardy. (O ne příliš velké reálnosti jsem srozuměn.)

Odbornost a úroveň fór - to je taky pravda.

Ad projíždění textu - ok, díky za info :). (Lepší než "'a' jako 'insert'" když mě učil jeden spolužák vim :3.)

(Mimochodem, pokud budete považovat za vhodné napsat ještě nějakou odpověď, chtěl bych upozornit, že brzy jedu pryč, takže nejspíš už odpovím až za víc, jak týden a půl.)

Já myslím, že k Vašemu příspěvku není moc co dodat...

Snad bych jen řekl, že tím, že využívám Linux každodenně v práci (a to i na pracovní stanici), tak jsem vycvičený v řešení problému natolik, že na to spotřebuju už asi mnohem méně času :-) O to víc času potřebuju pro řešení problému ve Windows, takže je jasné, co je pak moje první volba.

A ještě pár poznámek k tomu vim-u:
'a' znamená 'add' a vkládá písmenko ZA písmenko, na kterém stál kurzor.
'i' znamená 'insert' a vkládá písmenko na místo kurzoru

Osobně se mi asi nejvíc líbí 'x' jako výmaz písmenka na místě kurzoru (škrtnu písmenko jak na psacím stroji) :-)))

Kouzlo vim-u začíná u zkratek 'cw', 'c$', 'dw', 'd$', 'dd', '5dd', 'p' (překlad: 'ChangeWord', 'Changeto$(end-of-line)', 'DeleteWord', 'Deletetoend-of-line', 'DeleteDelete' (na to jsem nenašel vhodný výraz, ale je to výmaz celé řádky), dále smazání 5-ti řádek (opakuj 5x dd), vlož předchozí smazaný text na nový řádek za pozici kurzoru). No a když k tomu následně přidám regulární výrazy se schopností nahrazovat víceřádkový text víceřádkovým textem (tzn. mám v subjektu hledání znak newline), tak je to dělo, kterému se vyrovná opravdu máloco.

Otázka: fakt chcete jít ke kořenu věci? A jak moc ke kořenu? Pro většinu lidí je počítač prostě pracovní nástroj, případně stroj na zábavu. A ke kořenu věci rozhodně jít nechtějí. Podobně nechtějí být automechaniky aby mohli řídit auto, elektroniky aby mohli používat BluRay player, nebo elektrotechniky aby mohli používat žehličku. A kupodivu ani profesionální řidič není automechanik, nejvýš "power user".

Chci jít ke kořenu věci, protože já jsem automechanik. Já opravuju druhým auta a sám samozřejmě taky auto používám. A na autech s Windows mě štve, že se mi opravujou opravdu hodně špatně, viz moje předchozí nářky o kryptičnosti chybových hlášek (případně jejich totální absenci) a možnosti opravy aut, které jsou po nějaké větší "bouračce" (napadení agresivním virem, selhání nějakého ovladače nebo podobně).

Řidiči si sice do aut nemontují hranaté volanty, ale přesto někteří chtějí do auta namontovat např. volant od firmy momo, nebo něco pohodlnějšího obšitého kůží - protože např. jezdí víc, než uživatel, pro kterého automobilka auto vymyslela, nebo to auto chtějí mít hezčí, rychlejší, výkonnější - to už samozřejmě nemluvím o volantu. Je mi jasné, že existuje tunning a tuzzing, ale to už je asi nad rámec diskuse.

Pokud mě navedete na způsob, jak ve Windows jednoduše řešit problémy, budu Vám vděčný. Taky by mě zajímalo, jak dokážu jednoduchým způsobem rozluštit ty hlášky typu "Tohle by BFU jako jsi ty nemělo vůbec zajímat, zašli to výrobci a zapomeň na to".

Linux je možná pro hračičky, ale každopádně řešení problému většinou spočívá v důkladném přečtení chybové hlášky a krátkém zamyšlení. Protože v chybové hlášce je povětšinou obsaženo, od jakého je programu nebo případně ovladače a co se nepodařilo při jaké operaci. Když už nevím kudy kam, mám možnost pustit strace a vidím, kde program hledá které knihovny, zda je našel, které konfiguráky a kde otvíral, jestli se mu to povedlo... Ale vidím velmi podrobně, co se při běhu programu děje a kde se co pokazilo. Tenhle vhled do systému Windows prostě nemám a je otázka, zda je vůbec možný.

Celkově bych to shrnul asi takto: Linux má stejně jako další UNIX-like sytémy UNIX-ovou filozofii, je stavěn "odspodu nahoru", takže jsou zde jasné vrstvy (jako jádro, knihovny a programy) a je stavěn tak, aby šel dobře opravit. Pokud jej však chce někdo opravit, tlačí jej k tomu, aby dost důkladně porozuměl podstatě věci, ale pak si může být jistý, že jednou něco nastaví a ono to tak bude fungovat dále a to naprosto spolehlivě a když to fungovat z nějakého důvodu přestane, dostanu vcelku podrobný rozbor, proč. Navíc si můžu vybrat, zda potřebuju grafické rozhraní, nebo se spokojím s CLI (to dneska už, kupodivu, pochopil i MS).
Windowsy jsou však navrženy tak, aby byly rychlé za cenu menší bezpečnosti (spojení jádra a knihoven, teď už se to začíná pomalu oddělovat, tedy domnívám se), o uživateli se předpokládá, že nic extra neumí a moc tomu nerozumí, takže ho nikam moc nepustíme... Ale co my, opraváři, správci? Jaká školení musím absolvovat, abych se ve Windows vyznal stejně jako v Linuxu?

Díky za podrobný návod.

Musím absolvovat školení o administraci Windows, jestliže je už (pokud tedy nepřijdou nějaké problémy) běžně administruju?

Ad ResourceKit: Zkusím se na to podívat. Doufám, že to nebude mít stejnou úroveň jako když jsem druhdy četl nějakou knihu od MS o počítačových sítích. Bylo to sice v češtině, ale tím to snad bylo horší, protože tam jsem poprvé viděl 'termity' jako 'TCP/IP stoh' apod. Opravdové perly. Jako humoristická příručka dobrý, jako příručka pro správce mi to přišlo dost prostoduchý. Asi mají MS jinou představu o úrovni správců...

Ad zotavení z low memory condition a OOM killer: Zažil jsem několik pokusů o zotavení se z low memory: jeden vedl k asi půlhodinovému zátuhu PC, kdy disk jel na plné otáčky a s PC se prakticky nedalo nic dělat. Nicméně je pravda, že k zotavení došlo - kupodivu se ale daná aplikace (teď už nevím, jestli to byl Word nebo Excel nebo něco podobného) stejně ukončila a při dalším spuštění se začala pokoušet obnovovat editovaný soubor. Podruhé to obsluha PC nevydržela a počítač natvrdo vypnula, takže nevím, zda by se zotavení podařilo. V obou případech to ve své podstatě dopadlo stejně jako s OOM killerem, ve druhém případě to ale bylo horší, protože se trošku pokazil filesystém. Tak nevím, jestli to byla nějaká výhra.

Mimochodem: kdysi jste si stěžoval, že na Linuxu je overcommit memory a ten že vede posléze k OOM killeru: mám pro Vás výbornou zprávu: overcommit paměti lze vypnout, dokonce za běhu pomocí sysctl. OOM killer šel v některých jádrech vypnout taky, zkoumal jsem tuto možnost u jádra 3.2 (aktuálně jedu na 3.2.0), tak tam to zrovna nejde... Zkuste pohledat na google (třeba) termíny jako 'vm.overcommit_me­mory' nebo 'vm.overcommit_ra­tio'. Dá se třeba taky (za běhu) v podstatě zakázat swapování ('vm.swappiness'). Co všechno lze za běhu ovlivňovat můžete získat pomocí 'sysctl -a', k jednotlivým klíčům pak pomocí Google najdete dokumentaci (obvykle z dokumentace jádra).

Ad auditování vs strace: Vy jste si strace zkoušel? Já mám takový dojem, že když srovnávám strace s auditováním, tak mi přijde to strace lepší... Je pochopitelné, že mi vznikne textový soubor s výpisem všech volání, takže se tím můžu prohrabovat ex post, nebo to můžu taky sledovat on-line...

Jediný, co by se mi líbilo, by byla auditace změn na filesystému. Ale mám takové nejasné tušení, že kdybych pohledal, tak taky něco najdu, protože jsem slyšel o inotify apod. Akorát jsem to ještě nepotřeboval řešit.

Dva příklady na závěr: Na jednom PC s procesorem AMD a Windows XP Home jsem nebyl schopen spustit Adobe Photoshop 6.0 (je možné, že se jednalo verzi +- jinou, třeba 6.5 nebo tak něco). Po pokusu o spuštění se neobjevila žádná chybová hláška, v process monitoru se mi objevil jakýsi proces od Adobe, ale Photoshop se mi nespustil. Ani když jsem se pokusil jej spustit z příkazové řádky, tak se nic nestalo. Co bych s tím měl příště dělat?

Nebo vím o PC, které po určité době přestane spouštět jakékoliv programy. Viry v tom nejsou (i když možná byly). Programy už spuštěné normálně běží, ale další programy už spustit nelze. Nelze je spustit ani ze Správce procesů, nelze nic, jen PC restartovat. Pak to zase jde všechno normálně. Co s tím? Jak toto debugovat? V system logu nic (podle mě) zásadního není, žádná červená kolečka s 'x', ani žádné žluté trojúhelníčky s vykřičníčkem.

Mít strace, jsem v obou případech na 90% za vodou, resp. bych věděl vcelku dost jasně, kam sáhnout, anebo alespoň kam udělat další krok. Takhle nevím nic.

Ad "spojení jádra a knihoven"

mám na mysli to, že když se objevila BSOD, občas jsem tam vídal jméno DLL-ka, které s sebou přinesl nějaký konkrétní program.

Můj myšlenkový postup je tedy takový:

Chyba v DLL položila systém. Znamená to, že měla opravdu vysoká práva (v UNIX-u se mi to ještě nestalo). Jestliže to UNIX-u funguje tak, že jádro jede v chráněném režimu v ringu 0 a aplikace spolu s nalinkovanými knihovnami jedou v ringu 1, kde mají nižší práva a k systémovým věcem se nedostanou a když hrábnou vedle do paměti, tak dostanou kill 11, pak ve Windows musí být DLL přilinkovaná k jádru, kde má stejná opravnění, takže dokáže to jádro složit.

Proto tvrdím, že zatímco v Linuxu se knihovny linkují k aplikacím (mají stejná práva jako aplikace), tak u Windows se linkují k jádru (mají stejná práva jako jádro).

DLL obecně běží ve stejném kontextu jako aplikace, která je volá (s možností se za jistých okolností vydávat za jiného uživatele - impersonation

V tom případě nechápu, že může dojít k pádu kernelu. V Linuxu je pád kernelu zapříčiněn buďto chybným hardwarem, nebo chybou v kernelu samotném.

Na prvním místě je problém v tom, že na Linuxu musíte prakticky neustále řešit problémy. Windows zdaleka nejsou dokonalé, ale problémů je daleko méně. Věci prostě fungují. Když něco nefunguje, jsou na tom oba systémy dost podobně - laik si neporadí (případně přeinstaluje, přejde na jiné distro apod).

Ano, já prakticky pořád řeším nějaké problémy s Linuxem. Proč ne, jsem za to placen svým zaměstnavatelem, neb se starám o jeho Linuxové servery. Ale řeším je ze své Linuxové stanice a na této stanici prakticky problémy neřeším - proč taky, je nainstalovaná, udržuju si ji aktualizovanou a tu a tam přejdu na novou verzi distribuce (používám Ubuntu), což spočívá v tom, že spustím v jedné konzole příkaz 'do-release-update' a dále pracuju. Vše se mi provede samo a přijde to až k restartu. Ten můžu provést hned nebo nemusím, podle své volby. Až jej provedu, systém mi nabootuje do nové verze distribuce, někdy je třeba cca půl hodiny práce (a to je stále častěji spíše výjimka) s tím něco poladit, ale jakmile je vše hotovo, mám znovu funkční systém se stejným nastavením jako předtím, tj. včetně nainstalovaných OpenOffice a dalších programů, které používám ke své práci, samozřejmě vše v nové verzi. Děláte přechod mezi WinXP a (řekněme) WinVista nebo Win7 taky tak? Jak dlouho Vám to trvá, resp. jak dlouho řešíte jen přeinstalaci PC a nemůžete se věnovat práci? Já takhle upgraduju i servery se živýma službama s tím, že si dovolím ohlásit pouze cca 30-60min. výpadek. Na stejném (stejně už dneska povětšinou virtuálním) železe. Bez zbytečného přetahování dat. Bez zbytečného nového nastavování služeb...
A problém nového PC řeším tak, že vezmu disk, dám ho do nové mašiny a nabootuju. Pokud potřebuju přenést systém na nový disk, pak základ pomocí dd a /home po formátu pomocí cp -a. Poté běžně nabootuju jak jsem zvyklý a nový PC funguje, se stejným nastavením a stejnými programy a stejnými službami, daty, maily... Já prostě na svém Linuxovém PC pracuju a neřeším jeho problémy, mám zato, že to nebude o moc jiné, než Vy s Windows. Jen ty přechody na jinou verzi distribuce (čti novější Windows-y) jsou mnohem rychlejší a pohodlnější, nepočítaje v to přechod na nový HW. A taky neřeším problémy s licencí. A viry. A malware. A antivirus, který by mi zpomalil PC...

Ad aktualizace Windows: to jsem ještě nezkoušel, až bude třeba, zkusím :-) Díky za tip.

Ad upgrade distribuce z roku 2002 na dnešní distribuci: divil byste se, ale podobné upgrady jsem na Debianu dělal už někdy v roce 1998, akorát nebyly tak pohodlné a té ruční práce tam bylo více. Taky se to nedělalo pomocí 'do-release-update', ale tím, že jsem upravil soubor /etc/apt/sources­.list a pak se dalo 'apt-get update' a 'apt-get dist-upgrade'. Šlo to. V Ubuntu jsem pomocí 'do-release-update' upgradoval od verze dapper, což je verze 6.04, tedy z roku 2006. Do té doby to šlo 'Debianovským' způsobem. Ostatně tuším, že Ubuntu jsem začal používat právě od verze dapper. K tomu upgrade viz zde nápovědu:

https://help.ubuntu.com/community/HardyUpgrades

Upgrade za běhu je normální, Debian už v roce 1998 nebo 1999 bylo možno výše popsaným způsobem správně převést i ve chvíli, kdy se měnila major verze (g)libc knihovny z 1.něco na 2.0.cosi. Není v tom žádný problém - prostě si instalátor zjistil služby, které bylo třeba restartnout a v průběhu upgrade po instalaci nové verze (g)libc ten restart (služeb!!!) provedl. Jádro (g)libc nepoužívá, tak jej není třeba restartovat. V tu chvíli se spustily už služby s novou verzí (g)libc a vše bylo v pořádku. To, že to Fedora řeší tak, jak to řeší, nic nemění na tom, že to možné a odzkoušené je a funguje to správně. Jediné problémy bych očekával v případě upgrade z XWindow, ale tam pak stačilo provést restart jen XWindow systému (po odhlášení uživatele) a zase vše fungovalo správně.

Větší problémy nastaly v době, kdy se ze statického /dev migrovalo na udevd (resp. předtím tam byl ještě jiný mechanismus). Předpokládám ale, že to byl poměrně vyjímečný zásah a mechanismus udevd je teď natolik dobrý, aby vydržel poměrně dlouhou dobu.

No, hádám, že mi vážně chybí spousty a spousty znalostí :3. Mě se podaří povýšit distribuci Ubuntu tak, aby fungovalo v cca 2/3 případů, zbytek mě nakonec dokope ke kompletnímu přeinstalování. Proto občas používám LTS. (Na druhou stranu i to je daleko jednodušší, než ve Windows, díky tomu, že není problém mít home složku na samostatném oddílu. Ve Windows jsem tohle zkoušel taky, ale OS to moc dobře nerozdýchal. I když i tady si už pomáhám skripty (bat) a utilitou junction (tvořící normálně funkční symlinky v NTFS).)

Popravdě řečeno, už jsem to dělal. Měl jsem speciální oddíl na profil a pak pomocí symlinků jsem si na něj nastavil cestu. Ten profil jsem měl z předchozí instalace Windows XP (SP3) a když jsem jej pak takto použil po nové instalaci, mělo to velmi zajímavý efekt - nastavení zůstalo zachováno prakticky pouze pro aplikace 3. stran, ale jinak to systém zpomalilo naprosto nehorázným způsobem. Vůbec jsem nepochopil, co jsem udělal špatně, ale od té doby vím, že prosté použití adresáře profilu (jak to jde v Linuxu) ve Windows prostě nelze. Později jsem to neřešil, nastavení Windows si těď dělám pokaždé ručně (naštěstí jsem se naučil udržovat si systém použitelný a rychlý po mnoho let) a nastavení ostatních programů si udržuji na jiném oddílu a velmi jednoduchým bat skriptem si nadělám symlinky po čisté instalaci.

Zajímavé, asi jsem něco podělal :3.

Nicméně to rozhodně není ten důvod, co popisujete, já se velmi striktně držím toho, co kde je, pod jakou adresou a jaký disk a jaká mechanika má to které písmeno jednotky. Mám na jednom oddílu programy, které není třeba přeinstalovávat a mám v nabídce start odkazy na ně, ale jsou vždy funkční. Vlastně mám data rozmístěné a udržované tak, že kdyby se zachoval seznam naposledy otevřených dokumentů, byly by všechny na očekávaných místech...

UNIX-ová filozofie jasně říká, že uživatel je na posledním místě snažení, a stroji se musí přizpůsobit. Svého času byly UNIXy velmi vyspělé systémy, a to i ohledně uživatelského rozhraní. Bohužel ty doby jsou dávno pryč. Dnes je UNIX synonymem pro příšerný uživatelký zážitek.

V tom s Vámi nesouhlasím. Používám Kubuntu a jsem velmi spokojen, a to jak z hlediska stability, tak funkce i pohodlí systému. Možná nemám tak velké nároky, ale prostě jsem spokojen.

Problém s UNIXovým přístupem je v tom, že počítače dnes primárně používají lidé, kteří nestrávili léta studiem principů operačních systémů, administrace, šprtáním příkazů atd. A uživatelé nechtějí nástroje na malé úkoly. Oni mají velké úkoly. Oni chtějí napsat knihu, zaúčtovat doklad, zapařit dobrou hru. Nechtějí obdobu svařování auta ve vlastí garáži. Chtějí hotovou věc, kterou mohou používat jako hloupý telefon nebo běžnou mikrovlnku. Všechny ty vnitřnosti jsou pro ně stejně nepodstatné, jako pro řidiče detaily funkce spalovacího motoru. UNIXy ale tradičně vychovávají uživatele velmi odlišně. Linux se tohle snaží zamaskovat, ale dost neúspěšně.

V tom si, myslím, nerozumíme. Mě primárně nejde o uživatele, ten málokdy něco v PC konfiguruje. Jde mi teď o správce. Protože to funguje (nebo má fungovat) tak, že PC pro uživatele připravuje správce. A uživatel nemá vědět nic o jádru a knihovnách a všech těch střevech, ale správce ano. Windowsy se tváří, jakože správce o tom taky nic vědět nemusí a že je to OK. A proto si taky tolik lidí myslí, že Windows dokážou spravovat... Aby to nakonec nedopadlo takto:

http://www.bugemos.com/?q=node/189

Ad velké úkoly: jednou mi volal jeden člověk z katedry matematiky, že píše skripta a má nějaký problém. Přišel jsem za ním a zjistil jsem, že mu kolabuje Word (tehdy 97), protože tam bylo moc vzorečků a dalších matematických věcí, a Word to na stránce 34 nestíhal. Navrhl jsem tomuto pánovi TeX, nainstaloval nějaké drobné uživatelské rozhraní, on vzal text, zkopíroval jej z wordu do nějakého obyčejného textového rozhraní, já jsem mu ještě vytiskl nějakou dokumentaci k tomu, jak psát vzorce a on mi po měsíci přinesl skripta sázená v TeX-u. Neměl problém. Tak to je tak o těch velkých úkolech. Samozřejmě s TeX-em by neměl problém ani na Linuxu... :-)

Ad podrobné chybové hlášky: ano, nepodařila se operace taata v modulu xxx.dll na adrese 0x152369. Pěkné. A co s tím? Mám vzít nějaký nástroj a zkoumat, co na té adrese v modulu xxx.dll leží? A co se to snažilo zrovna dělat? Typicky podrobné hlášení je BSOD. Nebo mi něco uniklo?

Ad kvalita OSS driverů pro ATI: podle čeho asi tak mají programátoři ty drivery vyvíjet, když ne podle dokumentace? A je jejich chyba, když se výrobce HW nedrží (vlastní) dokumentace? Co to v HW světě znamená "specifické aspekty dané HW implementace"? Že výrobce HW sprasil základní BIOS a neinicializuje vše, jak by měl a nechává to na ovladači, protože pod Windows to funguje? Nebo jak bych tomu měl rozumět?

K RAID-u: nepochopil jsem přesně, jak jste to LVM použil, jestli k vykopírování dat z RAIDU nebo k něčemu jinému...

K fsck kontra mount: nemám důvod Vám nevěřit, ačkoliv mě se to ještě nikdy nestalo... Pak by neodpovídala verze mount-u a fsck pro daný filesystém, protože jestliže fsck prohlásí filesystém za opravený či v pořádku, tak si mount nemá na co stěžovat...

K nízké kvalitě OSS aplikací - nemůžu říci, že jsou zde aplikace 100% srovnatelné s aplikacemi komerčními, ale na druhou stranu já jsem zatím nenarazil na problém, že by aplikace postrádala nějakou funkčnost, kterou jsem nutně potřeboval. Ano, coby správce Linuxových serverů potřebuju hlavně ssh a tak mi toho k práci stačí málo, že... Ale občas píšu nějaké texty (v OOo) dělám nějaké drobné tabulky, tu a tam pracuju s databázemi (obvykle si ale vystačím s CLI, byť CLI pro Oracle, to je teda něco šíleného, ale zato je to asi otestované, to je pravda. CLI pro PostgreSQL je proti tomu Mercedes vůči (sotva) Trabantu), tu a tam něco programuju v Pythonu a používám Eric-a, což je vcelku pohodlné prostředí, jako verzovací nástroj jsem se rozhodl pro git a jsem spokojen, ve vim-u taky umím, co potřebuju, pro různé machinace s textovými soubory (nejen konfiguráky) používám awk, v bash-i tu a tam udělám nějaký skriptík... Mě Linux v práci rozhodně nebrzdí, spíše pomáhá. A KDE nepovažuju za něco zbastleného, naopak mi přišlo, že je to docela pěkné a funkční prostředí...

...smazat větev v registry...

... která je krásně zdokumentovaná a je tam napsáno: toto je konfigurační větev programu ABC(EF2015-25GECD35-2369AH453-352698CD). Nechápu, jak to může být jednodušší. Zatímco konfigurák se jménem ntp.conf je totálně kryptický, koho by napadlo, k čemu to patří....

Ano, vim ovládám slušně a nějaký čas jsem s tím strávil. Ale hlavně jsem si přečetl hezký Úvod do Vim od Pavla Satrapy (v češtině) a v tu chvíli jsem měl vcelku jasno, protože vim je velmi logický.

Kde se dozvím o struktuře Registry databáze? Bude mi na základ stačit cca 2 minuty (víc než 20 minut mi přečtení Satrapova manuálu k vim netrvalo) a budu umět tolik, abych si s tím převážně vystačil? To jako když už srovnáváte vi(m) s Registry.

A BTW: není jen vi, ale také další editory, např. joe umí v podstatě WordStarovskou konvenci (takové to Ctrl+W Ctrl+Q apod.). A samozřejmě jsou i grafické editory...