Bohužel spousta lidí nechápe, že fyzická osoba a podnikající fyzická osoba jsou dva různé subjekty. Podnikající fyzická osoba klidně může být větší firma, může mít zaměstnance – asi byste nechtěl, aby účetní v té firmě nebo ředitel, kteří mají přístup do datové schránky PFO, zároveň viděli vaše pokuty za parkování nebo vašim jménem mohli poslat žádost o rozvod.
Já nemám živnost. V osobních údajích mam své jméno, příjmení, datum narození, tvralé bydliště. Také tam mám záznam, že jsme z totožněn v registru obyvatel. Schránka se jmenuje taky jako já.
A výsledek ověření totožnosti pro mojeid?
Identifikace žádosti:
FAIS / ISDS - Re: Žádost o poskytnutí / odvolání poskytnutí údajů jiné osobě
Výsledek:
CHYBA
Popis:
Službu nelze žádat ze schránky právnické osoby.
Já nejsem právnická osoba, dokonce to v té datovce je výslovně napsáno, že jsem fyzická osoba. Takže já jsem já.
To je velmi zajímavé. Máme jednu firemní datovku, mám svou datovku, která jsem myslel, že je osobní - chodí mi tam zprávy jako pro fyzickou osobu. A teď mám mít teda třetí? Sorryjako, ale buď to lidem trošku zjednoduší, nebo prostě na to lidi budou kašlat jako doposud. Jsou to nesmysly, ve kterých zatím výhodu nevidím, takže si to propojení se státní správou asi zatím nezřídím...
Ne, nemáte teď mít žádnou třetí datovou schránku. Účet v NIA (pro přihlašování k orgánům veřejné moci) s datovou schránkou nijak nesouvisí, v žádném případě se kvůli němu nezřizuje nová datová schránka. Datová schránka fyzické osoby je jenom jeden ze způsobů, jak NIA účet ověřit.
Od vzniku datových schránek platí, že každý subjekt má jednu datovou schránku – neexistuje žádná datová schránka, kterou by sdílelo více subjektů. Takže když budete stoprocentní vlastník 4 s. r. o., bude mít každá tato s. r. o. svoji samostatnou schránku. Když máte živnost jako fyzická osoba, můžete si pro tuto živnost také zřídit datovou schránku. A můžete si zřídit datovou schránku i pro sebe jako pro fyzickou osobu, občana, člověka. Že do každé takové datové schránky potřebujete extra přihlašovací údaje, to je špatně. Ale že jsou ty datové schránky oddělené, to je správně.
Důvody jsem popisoval výše. Pokud si vše jako živnostník děláte sám, tak tu výhodu neoceníte, ale ten systém musí být připraven na všechny situace. Na to, že si na řízení živnosti někoho najmete, ale nebudete chtít, aby vám ten samý člověk vrtal v soukromém životě. Musí být připraven i na to, že zemřete – pak zanikne subjekt fyzická osoba, ale subjekt podnikající fyzická osoba může dál existovat.
Žádný problém v tom nevidím, pokud si někdo umí zřídit datovou schránku PFO, určitě zvládne i zřízení datové schránky FO. Jediná nepohodlná věc je ta nutnost používání různých přístupových údajů. A pak samozřejmě jsou nesmyslné celé datové schránky, ale to je jiná písnička – nebezpečné, proprietární, výrazně zdržely digitalizaci veřejné správy.
jestli je to oddělení za všech okolností správné je otázka názoru. Když bude nějaký Franta Vomáčka živnostník, tak bude mít jedinou poštovní schránku, kam mu bude chodit živnostenská i soukromá pošta, bude mít jediný email, ze kterého bude řešit soukromou i živnostenskou korespondenci a jediný telefon, ze kterého bude řešit živnostenské i soukromé hovory. A všechno tohle bude v pohodě fungovat. Jenom datové schránky bude mít dvě a bude řešit, co z čeho posílat. A to jsou komplikace, které Franta Vomáčka nechce řešit a nic mu nepřináší.
Stejně tak ale bude potřebovat jiný bankovní účet (banky obvykle neumožňují používat osobní účet pro podnikání), pokud bude mít doma provozovnu, bude ji muset označit živností (vedle jména, které má na zvonku) atd. V tuto chvíli mu to nic nepřináší, ale pokud by se jeho živnost rozrostla, má možnost zaměstnat další lidi, kterým dá přístup jenom do podnikatelské datové schránky. Holt státní správa musí pokrýt všechny možnosti. Třeba v autoškole také děláte test i na malou motorku a na jízdu s přívěsem, i když plánujete jezdit jenom autem a bez přívěsu. No a rozlišit, jestli něco posílám jako soukromá osoba nebo jako podnikatel, to snad není takový problém.
Stejně tak ale bude potřebovat jiný bankovní účet
Nebude. Některé banky (hlavně ty velké) se sice snaží klienty přesvědčit, že jako OSVČ nutně potřebují "podnikatelský účet", protože je to produkt, který bývá u těchto bank extrémně předražený (zejména pokud je používán jen málo), ale zákon nic takového nenařizuje. Zákon neříká nic o "podnikatelském účtu", takže si lze zaregistrovat jakýkoli běžný účet. Neříká nic ani o tom, že by OSVČ (obecně) musela vůbec nějaký účet mít registrovaný, takže je klidně možné používat stejný účet pro soukromé účely i živnost (jestli je to praktické, to je jiná otázka) nebo fungovat na čistě hotovostní bázi (jsou-li s tím partneři srozuměni a nepotřebuje-li přijímat nebo odesílat platby nad zákonný limit).
Třeba v autoškole také děláte test i na malou motorku a na jízdu s přívěsem, i když plánujete jezdit jenom autem a bez přívěsu.
Nevím jak vy, ale já jsem zcela určitě v autoškole žádný test na jízdu s přívěsem ani na malou motorku nedělal. Tedy aspoň ne praktický - otázky v teoretickém testu jsou něco jiného, ale to tam byly třeba i otázky na maximální délku vozidla nebo jízdní soupravy, přestože jsem dělal obyčejné "béčko" a ne C, D nebo E, kterých se to skutečně týká.
No a rozlišit, jestli něco posílám jako soukromá osoba nebo jako podnikatel, to snad není takový problém.
Určitě? Tak co třeba daňové přiznání u OSVČ, která je zároveň zaměstnancem a má (a) 100% příjmů ze zaměstnání, (b) 70% příjmů ze zaměstnání, (c) 50% příjmů ze zaměstnání, (d) 70% příjmů z podnikání, (e) 90% příjmů z podnikání?
Námět k zamyšlení: pokud je tak striktně oddělena FO a PFO, jak tvrdíte, proč nesmí ta PFO zaměstnat příslušnou FO, přičemž právní zdůvodnění je, žese jedná o stejnou osobu a jakákoli smlouva se musí uzavírat mezi různými subjekty?
Lépe bych to nenapsal. Mám OSVČ jako vedlejší činnost a přesně tak jak píšete funguji a fungovat budu. Stát mě vidí jako jeden subjekt. Při řidičáku mě nikdo na skútr nedával, s vozíkem jsem se musel naučit sám. Prostě kdyby to fungovalo jako v soukromé firmě, máme hezké UI, jednotné přihlášení a přehled. Takto je to slátanina a skoro nikdo tomu nerozumí.
Michal Kubeček: Zkuste se ještě jednou pořádně soustředit na spojení „banky obvykle neumožňují“. Jsem přesvědčen, že na druhý pokus odhalíte, že tam není řečeno nic o zákonu. Teoretický test je pro získání řidičáku stejně nutnou součástí, jako praktická zkouška. Myslím, že otázky na délku jízdní soupravy a další, které se netýkají skupiny B, už v dnešních testech nejsou – proto jsem raději tento příklad neuváděl.
Daňové přiznání je speciální případ, kdy to jedním dokumentem podáváte za víc subjektů.
V námětu k zamyšlení píšete o osobě a pak najednou o subjektu – docela by mne zajímalo, jak to zdůvodnění zní doopravdy.
V tuto chvíli pro nás jediná legální cesta jak ověřit totožnost přes datovou schránku se řídí procesem popsaném v § 58a zákona č. 111/2009 Sb. O základních registrech a ten zákon je v základních registrech implementován tak, že není možné podat žádost o zaslání výpisu z ROB datovou schránkou PFO. Abychom toho mohli docílit, museli bychom získat přímý přístup do základních registrů a implementovat trochu jiný způsob ověření totožnosti. Tento přístup bohužel např. na rozdíl od bank zatím nemáme, takže v tuto chvíli musíme toto omezení dané státem akceptovat.
Dneska jsem si prošel poměrně zajímavým kolotočem, když jsem zkoumal datovku, mojeid, eIdentitu, NIA ID a Mobilni klíč eGovernmentu.
Výsledkem je, že se mi podařilo založit online datovku pro FO , a to prosím pěkně přes přihlášení eIdentitou, do které jsem se přihlásil přes NIA ID, které jsem si kdysi založit přes datovku PFO. Pěknej bordel :D Ale jsme v ČR no...