Mal som to šťastie robiť na RVH klone PDP-11 – SM50/50. Bežal na pod RT-11 (aka FOBOS). Nie všetky inštrukcie boli polohovo nezávislé, ale programátor si musel dávať pozor čo používa. Inštrukčná sada bola krásne prehľadná a po troške cviku čitateľná aj v binárnom zápise. Praktickejší a ešte čiateľnejší ale bol osmičkový zápis. Ja som na ňom zasa robil kros preklad pre PMD-85. Išlo to šialene pomaly, ale keď to porovnám so všetkými tými štrapáciami s magnetofónom aj tak to bola dobrá voľba. Multitaskig na 64 KB pamäti šlapal celkom slušne, na piatich termináloch sa dalo pracovať v multibasicu. Niekde mám odložený aj emulátor pre PC.
Ten mal na rozdiel od PMD farebnú grafiku a výbornú klávesnicu. Žiaľbohu ROM pamäte boli umiestnené nad zdrojom a pekne sa prehrievali, čo spôsobovalo veľkú poruchovosť. Párkrát som si na neho siahol, ale na škole sme mali skôr PMDčka, niekoľko ks ZX Spectrum no a potom spominanne SM50/50 a ADT neviemčo – to bola zasa kópia nejakého HP ešte s feritovými pamäťami a ako hlavné médium slúžila dierná páska. Na PMD zasa pekne hriali RAMky umiestnené pod klávesnicou :-)
ADT nebyla žádná kopie, byl to originální československý hybridní počítač, vyvinutý ve Výzkumném ústavu matematických strojů a v Aritmě. Vyrábělo se to u nás v ZPA. Ještě bych někde ve sklepě našel hromadu různých DPS, z nichž sestával. Skládal se z analogového počítače (ADT 3000) a digitálního počítače (ADT 4000, 4100, 4200, 4400, 4500), dohromady se systém označoval jako ADT 7000. Původně byl určen k řízení technologických procesů v průmyslu (poprvé byl vyroben pro řízení 200MW bloku elektrárny Tušimice II), ale nakonec byl využíván hlavně jako minipočítač – odběratelé si kupovali jen jeho digitální část. Přitom analogové počítače byly ve výpočetní technice jednou z mála oblastí, kde se tehdy Československo pohybovalo na světové špičce.
Jako OS se používal DOS 3 a DOS 4, střední bezporuchová doba byla více než 2000 hodin, stál kolem 2 milionů Kčs. Podle mě se jednalo o jeden z nejpovedenějších československých počítačů, před svými západními konkurenty se nemusel vůbec stydět.