Pamatuju velmi dobře východní klon PDP-11. Tuším, že se jmenoval SM4/20 a nikoliv SM50/50 jak někdo uvádí v diskusi, což byl klon Vaxu. Ale nechci se hádat, je to opravdu dávno…
Vždy jsem ale sedáva u SMek, kde běžel OS RSX-11 a provozovaly se překladače Fortranu a později i Pascalu. Unix jsem na nich (SM) nikdy neviděl. To u nás opravdu tenkrát Unix na těchto strojích nikde neběžel? Nenajde se nějaký pamětník?
Ono těch PDP-11 bylo více modelů a každému modelu odpovídala nějaká ta kopie. SM50/50 byla, myslím, pokusem o kopii PDP-11/03, SM3 a SM4 odpovídaly vyšším řadám PDP-11/20, SM52/11 měla být něco jako PDP-11/73, pamatuji si na pověsti, jak se matematické koprocesory pro tyhle stroje pašovaly v diplomatických zavazadlech a tak. VAXovi tenkrát měla odpovídat SM52/12. Na klony unixu by si možná vzpomněl nějaký bývalý zaměstnanec tehdejších Kancelářských strojů. Osobně jsem zažil sovětskou SM3/10 se střední dobou bezporuchového provozu 11 (slovy jedenáct) hodin, pak slovenskou SM4/20 s úžasnou bulharskou diskovou jednotkou CM5400 o závratné kapacitě 5MB a právě SM50/50. Na samotná PDP-11 vzpomínám s láskou a se slzou v oku. Drželi jsme je až do roku 2003, u nás na nich běžel krásný a jednoduchý RT-11.
Napadá mě, že informace o tom, zda se tady v 80. letech někde na SM provozoval UNIX by mohl mít pan Mařík. Já jej poznal už jako pracovníka pobočky DIGITAL v Praze, ale z paměti lovím, že snad pracoval kdysi pro KS a ještě si vzpomenu, že mu snad i v 80. letech vycházely články o Unixu v časopise Elektronika. Kde je vlastně tomu člověku konec? Jó, to byly časy…
Mám pocit, že něco takového zkoušel bývalý spolužák Luděk Skočovský s Janem Brodským na VUT Brno v letech 1983–85 (viz. http://www.skocovsky.cz/currvitae.htm). A jestli to bylo opravdu na SM to už s určitostí nevím.