S příchodem tabletů a dotykových mobilních telefonů prožívají adventury takovou menší renezanci. Pryč jsou ale doby, kdy se tvořily příběhy s úžasným propracovaným světem a dialogy, za které by se nemusel stydět kdejaký slušný spisovatel. Teď jsou adventury spíše o pocitech a prožitku. Minule jsem na Rootu recenzoval Botaniculu, která mě naprosto uchvátila. S podobným konceptem vyšla v akci Humble Bundle ještě jedna nenápadná adventura s názvem Windosill. Ač jsem to nečekal, možná by v duelu s Botaniculou v mém případě vyhrála.
Windosill se inspiruje známými surrealistickými obrazy
Surrealistické obrazy jsou zvláštně snové a někdy působí až nepříjemně sterilně. Pokud jste s tímto uměleckým směrem blíže obeznámeni, budete z Windosill přímo nadšeni. Autor Patrick Smith se nebojí odkazovat na osobnosti surrealismu, jako byl Magritte či Ernst. Některé motivy použité ve hře jsou s jejich díly dokonce téměř identické, jako pověstná Magritova dýmka, na niž několikrát narazíte a sehraje v jistých pasážích důležitou roli.
Začínáte v úplné tmě. Můžete se svět kolem pokusit zprvu prozkoumávat po tmě nebo rozsvítit. Jak se místnost rozjasní, zjistíte, že mnoho objektů jste identifikovali mylně. Většina věcí reaguje na kliknutí myší, poté se spustí animace nebo zvuk. Jediná plně ovladatelná věc je dětský vláček. Ten musíte vždy dostat dveřmi do jiné místnosti. Dveře jsou ale zapečetěny a otevře je jen jedna malá krychlička. Tu musíte vložit jako kousek skládanky do díry ve zdi.
Na svět se musíte podívat očima dítěte
Prvních úrovně jsou velmi jednoduché. Řešení vás skoro vždy samo praští do očí. Hledaná malá krychlička se skrývá například v květině nebo se jedná o tečku nad i ve jméně hry. Postupně ale začíná přituhovat. Budete se muset oprostit od logiky a pohlédnout na Windosill očima dítěte. Doporučuji proto všechno ohmatat, rozhýbat nebo rozebrat. Ne vždy se ale klíč skrývá pod kloboukem podivného individua. Občas ho musíte vytvořit kooperací několika předmětů.
Je až neuvěřitelné, jakou mírou fantazie je Patrick Smith obdařen. Snad někdy jsem nehrál nic tak úžasně snového. Každá místnost je přímo gejzírem originality a těžko odhadnete, co se skrývá dál za zavřenými dveřmi. Otevřeně se pracuje se symboly, místy je velmi vidět inspirace nejznámějšími výtvarnými surrealistickými díly.
Fenomenální grafickou stránku vyzdvihuje ticho
Grafika pracuje se střídmou barevností. Nesoustředí se na detaily a objekty jsou z valné většiny tvořeny ze základních geometrických útvarů. Scéna je velmi živá, sem tam něco vykoukne zpoza rohu nebo na nebi zabliká hvězda. Stačí se jen pořádně dívat. Oči všemožných kreatur sledují neustále vaši šipku myši vyboulenýma očima. Někdy je to až děsivé, přesto pocit z toho, že i nepatrný pohyb kurzoru má dopad na celou scénu, je úžasný.
Windosill má naprosto minimalistickou zvukovou stránku. Hudba v pozadí neexistuje. Tohle je ale jeden z těch případů, kdy to moc nevadí, spíše naopak. Ticho vyzdvihuje pocit samoty ve světě, který nedává smysl. Podobný je pocit při sledování některých surrealistických obrazů. Většina doprovodných zvuků byla použita z FreeSound archívu. Jedná se o databázi všemožných zvuků. Je celkem zajímavé, že to ve hře není téměř poznat. Patrick Smith zvuky do hry velmi dobře začlenil a nepůsobí tak jako rušivý element.
Sen, z něhož se nechcete probudit
Největší slabinou Windosill je krátká herní doba. Na první pokus vám dojít na konec zabere zhruba dvě hodiny. Po opětovném hraní se herní čas velmi zkrátí, převážně díky tomu, že už víte, jak jednotlivé hádanky řešit. Jste tak schopni dokončit hru ani ne za půl hodiny. Je to obrovská škoda. Nápis the end se objevil zrovna ve chvíli, kdy mě hra nejvíc bavila.
Závěr a konečné hodnocení
Windosill je něco naprosto úžasného. Není to ani tak hra, jako výtečné interaktivní umělecké dílo. Kdyby byla herní doba minimálně dvojnásobná, jednalo by se o můj nejintenzivnější herní zážitek letošního roku. Po dohrání mám však pocit, jako by mi někdo dal čichnout k úžasné jednohubce a pak mi ji těsně před ochutnáním odtrhl od úst. Velká škoda. Rád bych si totiž vychutnal víc.
P. S.: Windosill si můžete zkusit zahrát přímo ve webovém prohlížeči.
Výhody
-
Grafická stránka
-
Stylizace celé hry
-
Úžasný svět
-
Odkazy na známá výtvarná díla
Nevýhody
-
Krátká herní doba
-
Pro někoho možná absence hudby
-
Někdy moc jednoduché
