Mám PC a chci do nich OS. Vyrovnám na stůl všechny dostupné OS a jejich verze. Vyberu co mi vyhovuje. To, že neznám všechny Linuxové distribuce neznamená, že Windows verze a edice jsou přehledné a známé.
Co nám tady přinese Linux?
Když zvolím špatně, nepřijdu o peníze, nebudu stíhán pro porušení licence. Změnit desktop můžu, aniž bych musel přeinstalovat programy. Dokonce jich mohu nainstalovat víc a nechat výběr na uživateli. Představa dvou různých Windows na jednom PC je pak už vůbec úsměvná(Gentoo pro mě a Lubuntu pro sestru není problém).
Dovedete si představit, že by někdo forknul Win XP nebo Vistu? A jistě se najdou tací, kterým se líbí. Nebo přijít za panem Microsoftem, že chci Win 8.1 pro a do nich funkce z MS server?
Vyhledavac ovsem funguje velmi dobre ... naopak, seznam zda se (podle poctu) neni ani zdaleka kompletni.
A pokud chce nekdo zjistit, kolik verzi tech widli je, tak ma smulu, protoze to nevedi ani v M$. Opakovane se setkavam s tim, ze cumi jak puci na to, ze neco nekde ... kuprikladu to neni zas tak dlouho, kdy pro ne bylo velkym prekvapenim, ze se widle daji koupit jako "download only" edice ...
Jinak widle maji problem predevsim v tom, ze kazda jazykova verze = jiny widle. A pozor, trebas win 7 ultimate s jazykovym prostredim cs ... != win 7 cs. A takhle je to se vsim.
1. Každá verze Windows má jen pár edic. Pokud najdete na webu víc produktů, tak jsou to stejná média, ale kupujete je s odlišnými licenčními podmínkami.
2. Windows mají (minimálně 8 let) jednu verzi binárek, na kterou se v lokalizované verzi hodí Multilingual User Interface. Rozdíly mezi anglickou verzí s MUI a lokalizovanou verzí existují, ale jsou kosmetické - lokalizovaná verze má například lokalizované i názvy adresářů, MUI verze nikoliv.
„To, že neznám všechny Linuxové distribuce neznamená, že Windows verze a edice jsou přehledné a známé.“
A opak tvrdí kdo?
„Co nám tady přinese Linux? Když zvolím špatně, nepřijdu o peníze,“
O nepřímých nákladech asi škoda mluvit, že?
„Představa dvou různých Windows na jednom PC je pak už vůbec úsměvná“
A proč? Roky jsem provozoval dual-boot Windows XP a Windows Vista, později Windows XP a Windows 7.
„Nebo přijít za panem Microsoftem, že chci Win 8.1 pro a do nich funkce z MS server?“
Windows Server 2012 R2 ;-)
„Co nám tady přinese Linux? Když zvolím špatně, nepřijdu o peníze,“
„O nepřímých nákladech asi škoda mluvit, že?“
Jistě. Nepřímé náklady mě čekají i při špatné volbě verze a edice Windows. Navíc správa licencí, větší hlídání nelegálního softu, firemní OS a programy na Webu, v domácnostech zaměstnanců a u jejich známých.
1) na serverovych widlich velmi casto nebudou fungovat desktopovy aplikace. Jednoduse se odmitnou nainstalovat/spustit.
2) dualboot widli = vzdy nejake to omezeni co do funcnosti. Predevsim pak prave kolem ovladacu to funguje tak, ze starsi HW bude fungovat v tesch starsich a ne v tech novejsich a naopak.
1.) uplna hlupost. Windows Server ma funkcionalitu navyse, nie menej, inak je to v podstate ten isty system. Konkretne na W2008 R2 Serveri ficime uplne vsetky aplikacie co aj na desktopoch, akurat cez xenapp. Ak by mali servery problem s aplikaciami, naco by bol preboha dobry RDS ?
2. ) Dualboot je v dnesnej dobe zbytocny, zastaraly a nepohodlny, omnoho schodnejsia je virtualizacia. V nej nema ziaden podporovany system problem s ovladacmi, ci uz je to Win, Linux, FreeBSD alebo cokolvek si vyberes.
Uplny hovadiny tu pises leda ty mistre ... serverovy widle maji trebas jinou spravu prav, a nekterym desktopovym aplikacim se proste nelibi, ze nemuzou to, co muzou na desktopu. Mam tu takovy dve, kvuli kterym musim provozovat extraburt XP, protoze na serveru ... jednoduse nefugujou. Muzu ti je klidne jmenovat, ale to ti stejne rekne leda howno ... protoze vis kulovy. Kuprikladu tu mam apku na objednavky a vytezovani kamionovy dopravy.
Mno a protoze mam i strelenyho kolegacka, kterej rad experimentuje, tak ti muzu sdelit i to, ze tak 20% games na serverovejch wiclich ani nespustis, a ty ktery spustis, tak z 50% maji nejakej problem. A vis ty proc? No protoze jaksi NIKDO, ani nvidia ani amd/ati netestuje ovladace na serverovych widlich, stejne jako to nedelaji jejich vyvojari ... zkus jim nareportovat ze ti nejede gameska ... ti reknou ze ses magor a stema nechtej nic mit.
Virtualizace je uplna picovina, protoze provozujes druhej deravej system a navic to znamena, ze cast aplikaci virtualne fungovat nebude vubec - opet, budme konkretni, mam tu interni benzinku, ktera ma aplikaci odecitajici natankovany litry ... a ta aplikace jaksi vyzaduje ... jake prekvapko pro mamlasa co nic netusi ... pristup k seriovymu portu. A to zcela jasne a jednozcnacne primo k HW. Jo, jiste, muzu si za par desitek mega poridit novou cerpacku, ta bude zcela jiste fungovat uz po siti.
Diskuze fakt o ničem - očekával bych, že i Lael bude souhlasti s tím, že sou určité věci, které prostě na Windows Serverech nepojedou. Když už ste vzpomněli ty 2012, tak mě napadá velmi jednoduchá věc - 2012 sou čistě 64bit, 7/8/8.1 existují i ve 32bit mutaci. Už víte, kam tím mířím? Nebo co takové multimediální a herní funkce? Některé hry požadují specifické zásahy do systému a díky pár chybějícím knihovnám některé ani nejdou spustit. (rozdíl mezi 2008-R2 a 7 byl ještě propastnější, Vista vs 2008, nemluvě o XP vs 2003).
Ano, jestli chcete, tak si použivejte servery jako desktop, ale netvrďte, že to co jede na desktopu, pojede * i na serveru (* záměrně sem vynechal slůvko stejně).
Tak na prvním místě si vyberte, jestli chcete workstation nebo server :). Na druhém místě serverové edice Windows podporují stejné API jako klientské edice, včetně DirectX. Win2012 jsou sice jen ve 64-bitové edici, ale umí běžet 32-bitové aplikace (stejně jako klientské Windows). A specifické zásahy pro rozchození her? Nic takového jsem neviděl.
Na 32 bitových Windows pustíš 32 bitové a 16 bitové aplikace.
Na 64 bitových Windows pustíš 64 bitové a 32 bitové aplikace.
16 bitové aplikace na 64 bitových Windows nepustíš, jediná cesta je plná virtualizace.
Když jsi u těch her, vezmi si nějakou 16 bitovou klasiku (Pampuch, Pipe Dream, ... apod.) a vyzkoušej si to. Na 32 bitech v pohodě, na 64 bitech skončíš s hláškou o nepodporované platformě.
Zda-li se jedná o desktop nebo server je zcela irelevantní.
Tak co Leali ... ? Jestli jsi chlap, tak uznáš porážku :-).
A na 64bit Linuxu ty 16bit aplikace snad pustíš? Ony tam ale nejspíš žádné nikdy nebyly :-). Mám ale dojem, že to je i omezení CPU, zpětná kompatibilita pro 16bit funguje v 32bit módu, ale ne v 64bit, něco k tomu je popsané třeba na http://blog.xylos.com/2012/04/legacy-16-bit-applications-on-64-bit-operating-systems/.
Jinak spouštět staré hry přímo pod Windows mi přijde jako blbost, lepší je to pustit pod DosBoxem.
Ale tohle vlákno, jestli si to dobře uvědomuji vzniklo jako odpověď na to - Windows 8 plus serverové funkce = Windows 2012 (nebo tak nějak), a to prostě pravda není. Už jen z toho důvodu, že 8 sou i ve 32bit edici. Plus sem dodal, že některé knihovny (asi z důvodu stability) taky v serverch chybí, protože pány z MS nenapadlo, že by na nich někdo provozoval desktop.
„Co nám tady přinese Linux? Když zvolím špatně, nepřijdu o peníze,“
O nepřímých nákladech asi škoda mluvit, že?
Pokud jako nepřímý náklad vemu nákup CD/DVD na vypálení různých dister linuxu pro vyzkoušení, tak jsem na částce do 200 KČ.
Mám na notebooku Bodhi linux (na stolním PClinuxOS) a nemám si nač stěžovat.
a ty si myslíš, že uživatelé maj čas a chuť stahovat různá distra a zkoušet, které jim vyhovuje? Pro ně neni leštění linuxu cíl jako pro tebe, ale jen prostředek u kterého nehodlaj trávit víc času než je nezbytně nutné.
Nemusí, netuší a fungují. A u většiny problémů který můžou nastat stačí vědět postup pro XP, W7, W8, u linuxu je těch hlavních variant mnohem víc.
Bežný uživatel nic neřeší ani neinstaluje, od toho má kontakt na člověka, který mu jeho problemy řeší ať už se jedná o win nebo linux.
A znalejší uživatel (co s oblibou ze sebě dělá odborníka jen proto že si win nainstaloval sám), tak pro něj nebude problém si vyzkoušet systém z LiveCD
Vcera sem instaloval widle na ntb lenovo T420 (tedy zadnej historickej model). Hroutily se do modry smrti (zcela pravidelne a opakovane) uz pri kopirovani dat na disk. Nevidel bych tudiz tak slunickove, ze si BFU nainstaluje a rozchodi widle. (apropos, jak se win7+ predlozi disketa s ovladacem radice ... bonusove na stroji bez fdd???)
Dneska sem jiny widle patchoval, patch se zhroutil s hlasenim na tema "Doslo k nezname chybe #JS#13547$" ... prdel, na webu M$ najdes, ze mu (asi) chybi misto na C: ... ja ti nevim, ale i hodne dmntni vyvojar umi zjistit, ze neni misto na disku a ... NAPSAT TO. (jop, 3GB .NETu nestacily ...)
Vždycky když čtu podobné žvásty si říkám kde bere ten vůl který neumí nainstalovat ani něco tak blbuvzdorného jako jsou Windowsy drzost dělat něco s linuxem. A napadlo mě že takovým idiotům ten linux někdo nainstaloval. A nebo, což je pravděpodobnější, používají nenainstalované LIVE DISTRO!
No, pokud si uživatel přeje a své přání dokáže zřetelně specifikovat, nasadím mu takový systém s takovými aplikacemi a utilitami, aby to odpovídalo jeho přání. Z blby odmítám spolupracovat a ostatní si dají většinou říci, aniž bych je tlačil. Ergo, ten blažený pocit, že "to funguje" je u Windows první krok k potížím se vším, bezpečností počínaje. Microsoft si založil pro sebe neskutečně výnosný byznys tím, že laikům prodal systém, který je nenutil jej poznat a vyvarovat se tak jeho vrozených chyb a nedostatků. To věděli dobře placení servisáci, jejichž majstrštykem profesionality bylo přeinstalování systému.
Úkolem IT firem je přinášet technologie laikům takovým způsobem, aby jim byly užitečné. A to skrývání složitosti je potřebné na všech úrovních. Týká se autorů OS (ti se například jen minimálně zabývají strojovým kódem), autorů aplikací (koukněte na dnešní frameworky a srovnejte je v programováním pomocí drátových propojek), adminů (kteří se zabývají poměrně jednoduchou administrací technicky nesmírně složitých programů), a samozřejmě i uživatelů.
Proto si myslím, že snaha o přístup "prostě to funguje" je zcela správná. Nakonec Unixy svého času vznikly na podobném principu, a u dister Linuxu můžete vidět snahu o pokračování tohoto trendu. MS je akorát na téhle cestě došel dál.
Jenomže, to "vyberu si takové distro které mi vyhovuje" neznamená že si tam chvilku zkoušíš jestli tě to baví. To znamená-u uživatele kterej to chce používá pro práci, otestovat a doinstalovat všechno co skutečně potřebuje. Ovladače pro všechen HW (modemy, tiskárny, skenery, složitější přístroje,atd...), všechny aplikace co potřebuje (čili, pokud to je pod Win, odzkoušet pod WIne), pokud to má komunikovat s WIN sítí tak zprovoznit Sambu,atd atd....
jo, i autor článku uvádí, že to instaluje "zákazníkům" a taky, že dělá pečlivé rešerše, který hardware pracuje s kterým distrem, takže zadarmo to asi nebude :-)
před lety jsem byl ještě evangelizátor a přesvědčoval kámoše, aby si nainstalovali linux. většinou to skončilo tak, že geekové se z nich nestali a stejně, když jim něco nefungovalo, museli otravovat kamarády, nebo si na toho někoho platit. což né že by na windows nebylo. ale postupy, které vyžaudjí otevření terminálu a zadávání jakýchsi čárymáry tajemných klikiháků děsí BFU z obou systémů. u některých to skončilo instalací windows, houževnatější linux nějak zvládli a od té doby je mám na krku resp. na telefonu.
Podívejte se, to máte těžký. Tak buď bude výběr hardware a OS pro firmu priorita a pak se holt musí strávit nějaký čas s výběrem a zkoušením, a nebo to priorita nebude, veme se to, co všichni, nakoupí se k tomu tiskárny za 25k, čímž se efektivně spadne do vendorlocku, no a pak se holt musí firma smířit s tím, že bude (muset) mít i ta proklínaná Win 8.
Linux v tomhle ohledu nabízí minimálně licensi zdarma. Plus samozřejmě drtivá většina hardware, co pojede na Linuxu, pojede dobře i na Win. Takže případný přechod není problém. Opačně to samozřejmě nejde. O to se MS postaral.
Takže abych to shrnul - každý svého štěstí strůjcem. Hodně štěstí u Win 8. Ty skutečně zajistí, že počítač bude pro uživatele "nástroj k práci". Zkuste se ve firmě u podřízených pak optat.
Blb jako ty samozrejme nemuze pochopit, ze OS je spoustec aplikaci, a OS kterej haze lidem klacky pod nohy ... je proste OS nahowno. Stejne tak nedokazes pochopit, ze ne kazdej je zvedavej na to, pokazdy prolejzat 50 stranek a zkoumat kazdej obrazek, jestli je to to co zrovna potrebuje ...
BTW: Ve win 8 jsou (kuprikladu) zcela nefunkcni asociace, takze si naprosto vzdy otevrou soubory v tech svych zcela nepouzitelnych metroidnich aplikacich.
'BTW: Ve win 8 jsou (kuprikladu) zcela nefunkcni asociace, takze si naprosto vzdy otevrou soubory v tech svych zcela nepouzitelnych metroidnich aplikacich.'
Fungují úplně normálně, kliknu na soubor pravým tlačítkem, dám Open with, nastavím čím to chci otevírat a napříště už mi stačí na soubor podobného typu dvojkliknout a VŽDYCKY se mi to otevře v tom v čem jsem nastavil.
Kecy... Mně to funguje tak jak jsem to popsal a v žádných registrech jsem se hrabat nikdy nemusel a všechno se mi otevírá v tom v čem chci já. I u dávno nastavených asociací si to můžu libovolně změnit, tak jak jsem popsal, právě jsem si to vyzkoušel na několika souborech, bez zádrhelu.
Laele, cítím ve vašem příspěvku jistou ironii. Prodejní čísla Win 8 (a jejich podíl na trhu) však hovoří jasně. A to má MS ještě sakra štěstí, že korporace berou tu výraznou ztrátu produktivity na lehkou váhu (protože u pádla většinou sedí idiot, co nevidí, jak jeho podřízení, co se skutečně snaží dělat nějakou fundovanou práci v Office 2010/13 "made in India", cedí krev, aby se to, co chodilo v Office 2003 "made in US" bez problémů, tvářilo alespoň na oko, že šlape stejně). Kdyby někdo vyčíslil ty vícenáklady pro pány "board directory", co chodí s těma vašima na golf, tak by je na tom golfu umlátili holema. ;)
Win8 jsou zjevně optimalizované pro doteková zařízení, a dvojkolejnost Metro-desktop jim moc nesvědčí. Přesto se prodávají celkem dobře. Win8.1 Update teď přinese další optimalizaci pro nedoteková zařízení, takže to snad zkousnou i konzervativnější uživatelé. BTW pokud ta údajná ztráta produktivity plyne jen z toho, že mají uživatelé ikony na Start Screen místo ve Start Menu, tak mi to připadá poněkud úsměvné.
Ribbon v Office je velmi dobré ovládání. Je lépe organizovaný a přehlednější než menu. Samozřejmě pokud používáte deset let menu, tak to chce trochu zvyk; ale pak to produktivitu naopak zvýší.
Je mi jasné, že nějak takhle se k tomu přistupuje v MS. Start tlačítko jsme vám vrátili, Ribbon je přehlednější, tak o co jde?
Jenže na úrovni "fundované práce" v Office se řeší např. zmršené GUI Accessu (např. návrh query - srovnejte s 2003), nelogické rušení VBA funkcí (které pravděpodobně nikdo z těch "Ribbon je lepší" v životě neviděl a nepoužil), příp. jejich "vylepšování", nebo nekonzistetní chování a to bohužel i v rámci jedné (nové) verze. Zkrátka jasný otisk indických kodérů, kteří se podívají na místo A, kde něco změní, jenže narozdíl od Johna Treemana (kterej mezitím dostal výpověď) neví, že ta změna se promítne ještě do míst B a C, kde naseká totální paseku. Bohužel ta paseka není na první pohled vidět narozdíl od barviček v Ribbonu, takže výsledek výstupní "quality control" (prováděné těmi samými "experty") je tristní.
Ale jo, stejně jak jsem psal výše - kdo si postaví něco kritického na produktu MS (nedej bože dokonce nad Office), tak ten si nic jiného nezaslouží.
Pro úplnost dodám, že se serverovými produkty MS nemám zásadní zkušenost, ale jestli prochází stejným trendem jako balík Office, tak bůh s námi.
GUI Accessu jsem posledních pár let neviděl. Které konkrétní funkce VBA byly zrušeny? BTW to jsou všechny výhrady? Přijde mi to jako dost krátký seznam na to, abyste mohl tvrdit, že vývojáři nadělali totální paseku. Ta podle mě vypadá úplně jinak - třeba takhle:
http://www.root.cz/zpravicky/unity-proslo-testy-pouzitelnosti/
No… Windows 8 u firem netrhá rekordy zejména proto, že většina teprve nedávno přecházela na Windows 7 a důvod přechodu na 8 fakt není nijak velký (naopak, u nás panoval strach i z přechodu Windows XP -> Windows 7 a oddalovalo se to jak to jen šlo, uživatelé jsou nepřizpůsobiví.)
Oproti tomu Office od 2007 jsou opravdu super. Zkoušel jsem v tom dělat . Jen je potřeba navyknout na novou filozofii ovládání (ribbon). Doufám že to Libreoffice v brzké době funkcemi dožene (ovládáním ne, to bych raději podobné jako v calligra suite.)
80% prodanych licenci win 8 konci jako dowgrade na win 7. Ve firemnim sektoru to cislo atakuje 100% (8my sem videl v ruznych firmach ... na par testovacich strojich). Stejne jako v dobe xp->vista se vsechny pracovni stroje (ntb i desktopy) prodavaly primo s predinstalovanyma XP (a lepikem vist) tak dneska se prodavaji s predinstalovanyma w7 (a lepikem w8). Kdyby o to takto nebyl zajem, tak to takhle nebudou vyrobci primo dodavat.
To je neco co M$ velmi dobre vi, ale tema cislama se radsi nechlubi, protoze by to vypadalo jeste mnohem hur.
Nepřímými náklady Windows myslíte zápolení s bezpečností systému, s úniky dat v důsledku nezabezpečení, s náklady na licence aplikací, atd.? Vaše zkušenosti z neprodukčního nasazení mají nevelkou vypovídací hodnotu... A WS R2 byste nasadil z jakého důvodu? Máte rád vícenáklady? Kdo si neumí spočítat ve variantách TCO by se to měl nejprve naučit, apk teprve komentovat.
Nutnost udržovat systém bezpečný je přece společná všem platformám. A náklady na licence? Pokud chcete šetřit, máte na Windows k dispozici obrovskou spoustu open source a freeware. Vystačíte s OpenOffice? Jasně, nekupujte si MS Office. Vystačíte s nějakým CADem zdarma? Pak nemá smysl kupovat AutoCAD a knihovny součástek. Stačí vám IMAP4/SMTP a mailový klient? Pak si nemusíte kupovat Exchange/Outlook. Na Linuxu je ovšem situace jiná, protože tam spoustu věcí prostě nedostanete, ani pokud si licenci zaplatíte.
Opravdu povedený článek, ale pan redaktor pozapomněl na jednu maličkost, dnešní mladé windows-lidi zajímá také herní software, bez kterého nedají ránu a nebudou přece něco zkoušet, když vědí, že na ukradených widlích to přece běží a nebudou si s tím přece dělat nějaké starosti. Přeji krásný a ničím nerušený den :-)
živnostníci jsou také firmy. i já byl léta živnostníkem. a když se takovej člověk naučí používat linux a třeba se ho naučí mít i rád (!), nebude pak problém chtít něco na dodavatelích, třeba se v budoucnu rozroste a budou to mít i zaměstnanci (moji se všici naučili a není to problém). není na tom nic špatného, sám ale velmi pochybuji o nasazení u automechaniků. velmi - třeba máte diagnostiku potřebující windle, navíc mnoho dodavatelů na webu moc neprodává a radši vám dá software - a zase potřebuju win. a nejlépe XP. a tohle se ještě dlouho nezmění...
O CP samo neni reci, v CR k tvemu prekvapku existuji i jine firmy. A jak bylo receno, pani na prepazce jaksi nevede ucetnicvi, neresi komunikaci se zakazniky mailem/... a spoustu dalsich standardne kancelarskych akci. Pani na prepazce je defakto cvicena opicka, ktera jen vepisuje pismenka a cislicka do predpripravenych policek, ktera zcela klidne mohou byt resena formou html formulare. Ona totiz nic vic delat ani nesmi.
Ta fragmentace není tak velká jak se Linuxu neznalí uživatelé včetně pana redaktora snaží prezentovat. Většina distribucí se liší jen správcem oken, který běží nad operačním systémem. To je jako bych tvrdil, že když si do Windows 7 nainstaluji nějaký správce souborů, tak půjde o jinou „distribuci“ než jsou sedmičky bez správce souborů jen s Explorerem. A kdybych si místo Total Commandera nainstaloval Free Commander, tak budu mít další distro.
Nebo že Windows bez Photoshopu jsou jiná verze než Windows s Photoshopem.
Problem je ale jinde nez ho hledas ... problem je v tom, ze distro A ma rekneme glibc verze 1, distro B pak verze 1.2 a distro C verze 1.3 ...
A ty chces pouzivat aplikaci ... ktera vyzaduje verzi ... 1.4. Ja vim, umim to vyresit, ale BFU to resit nebude, ten proste konstatuje "nefunguje to". A kdyz si do toho zapocitas vsemozny navazny zavislosti, tak prave tohle je nevetsi problem tuxe. Vyvojar aplikace vetsinou totiz vyviji na nejaky konkretni distro, pokud je appka rozsirenejsi, tak mozna bude mit balicky pro nekolik distribuci ... a bude prekompilovana vuci jejich verzim knihoven.
Tady by to chtelo totiz nejakej jednotnej system, kterej by libovolnymu distru rek, co appka vyzaduje a distro by ji prani splnilo.
většina distribucí se neliší jen správcem oken. A někdy se liší i jednotlivé verze jedné distribuce tak, že návod pro starší verzi není pro běžného uživatele s novější verzí použitelný. A někdy to zajde tak daleko, že je třeba v php nějaká funkce nedostupná, protože třeba gd v debianu neobsahuje funkce co jiné distribuce.
Problem s vytvorenim ovladacu a SW nema zadnou souvislost s fragmentaci!
Co se tyce ovladacu, tak kdyby ze strany vyrobcu HW byl zajem, tak naopak bylo by to pro ne mene prace a lepsi vysledek. Napr by stacilo, kdyby vyrobci dali k dispozici dokumentaci a ovladace jim udela komunita zadarmo a dany kus HW na rozdil od win bude fungovat i na novych verzi Linuxu.
Distra si patchují kernel a dodávají dodatečné ovladače. Ve výsledku je podpora toho samého HW na různých distrech různá.
Ohledně ovladačů:
1. Vývojáři kernelu tvrdí, že drivery musí být pod licencí GPL, na což výrobci často nechtějí přistoupit.
2. Kernel nemá stabilní ABI, takže vám zkompilovaný ovladač pojede na konkrétním sestavení kernelu, ale už nemusí jet na jiném.
3. Výrobci mají ve svém HW velikou spoustu know how, a nechtějí se o něj dělit tak, že dají k dispozici dokumentaci.
4. Kde dokumentaci dali k dispozici (například AMD), tam svobodné drivery dále stojí za starou bačkoru.
5. Když autoři Linuxu všemi možnými způsoby hází výrobcům HW klacky pod nohy, tak se nemůžou divit, že je podpora HW i po více než dvaceti letech tragická.
1. Nechapu proc pouzivas vyraz "tvrdi". To je proste fakt. Mozna spis "poukazuji".
2. Kdyz je ovladac open-source jaderny modul, tak v tom nevidim zadny problem.
3. To neni prekvapive.
4. http://www.phoronix.com/scan.php?page=article&item=amd_radeon_trusty
5. Jediny klacek co jsi jmenoval je ten z bodu 1. Jenze kdyz uz ten ovladac existuje, tak se to stava vyhodou. V dnesnim linuxu mi chodi TV karta, ktera se na Windows>XP neda pouzit. A tim "chodi" myslim plug&play - zastrcim a hned muzu spustit aplikaci. Zadne "Windows hleda ovladac, ovladac nenalezen, restartujte pocitac, restartujte jeste jednou"
1. Na to existuje víc právních názorů.
2. I tam je problém v tom, že musíte mít modul buď zkompilovaný pro konkrétní verzi konkrétního distra, nebo si ho kompilovat sám.
3. Souhlas, nepřekvapí to.
4. Wow, v některých případech open driver funguje i na 80% výkonu toho binárního - to je dost síla :). Plus bych čekal problémy s power managementem, kompatibilitou s různými prostředími atd., jak už to tak na Linuxu bývá.
5. Většina ovladačů pro Windows nevyžaduje při instalaci restart (výjimkou je například driver SATA řadiče, na kterém vám právě běží FS). Většina požadavků na restart je způsobená buď tím že je HW momentálně používán, nebo tím, že autor setupu instaluje vyjma driveru ještě nějaké shell utility, které se zavádějí při startu prostředí - a vyžádat si reboot je tak snadné...
AMD nikdy kompletni dokumentaci neuvolnila. K dizpozici je castecna dokumentace nekterych vybranych casti chipu, a prave tahle funcionalita funguje zcela bez problemu. Dalsich nekolik casti ovladacu (pokud vim) prislo na svet tak, ze "nekdo" od AMD/ATI "nekomu" nahlid pres rameno a rek mu neco na tema "hmm ... zkus tady trebas tohle" a od ty doby to funguje. Samo, oficielne "nikdo nic" ...
Az v posledni dobe zaclo AMD primo prispivat, ale opet, tyka se jen nekterych chipu, netyka se hernich grafik.
M$ dosud nevymyslel ani to, jak nepustit derave widle do site, takze si je nejdriv pekne derave spusti, pocka, az to nejaky script najde a nabori, a teprve pak pres 120 restartu postupne nainstaluje zaplaty ...
M$ nevymyslel ani takovou trivialitu, ze kdyz uz se nekomu ty widle povedlo nainstalovat, bylo by dobry si nekam odlozit tu bezici konfiguraci, takze pokud se nekomu (celkem bezne) povede do widli naisntalove nefunkcni ovladac, tak widle neumi nastartovat v tom poinstalacnim stavu.
Hlavne ze ty holy widle potrebujou uz pomalu 100GB na disku ... lol.
Když instalujete z děravého média, a chcete z nainstalového děravého systému stahovat aktualizace z netu, tak s tím těžko něco dělat - bez ohledu na OS. Ve Windows je by default zapnutý firewall, který by měl instalovaný stroj ochránit. Samozřejmě je dobré také použít médium s integrovaném Service Packem - snížíte tím počet dotahovaných aktualizací.
Tomu odložení běžící konfigurace se říká Last Known Good Configuration, a najdete ho ve Windows (NT) minimálně 19 let.
Windows 8 potřebují minimálně 20GB pro x64 verzi, nebo 10GB pro x86 verzi.
Jak na to koukám, tak toho o Windows moc nevíte.
lol takovy lhani a takhle verejne ....
Mr M$ zjevne netusi, ze normalni OS si postahuje (a overi platnost podpisu) aktualizace jeste pred tim, nez se spusti - pro widle technologie vzdalene budoucnosti. Stejne tak netusi, ze jaksi widle otevrou vesele (v ramci bezpecnosti) spoustu portu do sveta by default.
Ta posledni funkcni konfigurace samozrejme nenastartuje a nikny za tech 20let nenastartovala, jak jiste potvrdi kazdy, kdo se s problemem typu blbej ovladac setkal. Stejne jako ty widle samozrejme nenastartujou v nouzaku ...
Jop, kdyz ma clovek kliku, tak muze nabootovat nejaky live distro tuxe, a promaznout dllka. Trebas trefi to spravny ...
Win 8 se na 10 nebo 20GB ani nenainstalujou, takze neplkej hovadiny. Jenom adresar windows (coz neni zdaleka vse) ma zcela smesnych 25GB (a to je cerstva instalace, ono to casem porad roste jak bumbrdlicek) a k tomu dalsich nekolik GB swapu, bez ktereho widle jaksi fungovat neumi ... a vypnout jej nelze + dalsi bordel v programfiles/user/.... na jinem stroji ma cca rok stary adresar windows smesnych 30GB ... a boptna a boptna ... (a kde sou aplikace ... ze)
Aha, a jak si podle vás takový neběžící OS stáhne aktualizace? Bez kernelu, driverů, prostě neběžící? Asi nijak, že. Windows umí stáhnout aktualizace během instalace - během které samozřejmě musí běžet kernel, drivery síťové karty a setup.
http://www.buildeasypc.com/pics/windows_8/windows_8_step12.jpg
Last Known Good Configuration samozřejmě funguje. Pokud je problém takového druhu, že návrat k poslední známé dobré konfiguraci nepomůže, je možné použít automatický repair. Pokud ani to nepomůže, můžete zabootovat na konzoli. Pokud ani to nepomůže, dá se udělat in-place upgrade. Jestli situaci řešíte tak, že náhodně promazáváte knihovny, tak je to neskutečné diletantství.
Předinstalované Windows 8 mají typicky v adresáři Windows i instalační média. Swap se samozřejmě vypnout dá. Mimochodem to slovo se píše "bobtná", nikoliv "boptná".
W8 se na 10GB se nainstalujou, zůstane 3,3GB volnýho místa
http://www.sdilej.net/?di=15139658594914
„M$ dosud nevymyslel ani to, jak nepustit derave widle do site, takze si je nejdriv pekne derave spusti, pocka, az to nejaky script najde a nabori, a teprve pak pres 120 restartu postupne nainstaluje zaplaty ...“
To je na administrátorovi. Lokální síť zakážu, připojím se přímo jen k Windows Update a je vymalováno. Případně instaluji záplaty z předem připraveného média, kam si jen inkrementálně doplňuji čas od času nové. To lze přece i offline.
Zatímco u běžných linuxových distribucí stáhnu mrňavé netinstall iso, dám ho na usb flashku a instalátor si vše stáhne ze sítě.
Instalátor samozřejmně nespouští žádné síťové démony (pokud to admin nechce), takže tento postup je bezpečný (i kdyby ten netinstall obsahoval nějakou bezpečnostní chybu), daný os nelze během instalace napadnout.
A po takovéto instalaci je systém nainstalován ve své poslední verzi s posledními záplatami.
Nemusím řešit žádné zabezpečení sítě a dokonce ani offline stahování "záplat" na druhé medium.
Když Windows rozpoznají LAN, lze vše stáhnout z Internetu. Buď přímo od výrobce, nebo přes Windows Update.
Pokud ne, tak ovladač pro LAN je na CD/DVD pro základní desku i s dalšími ovladači.
Mimochodem: Ve Windows Vista to ještě nebylo co k čemu, ale od Windows 7 funguje relativně velmi spolehlivě hledání ovladačů přes Windows Update i pro hardware, který oficiálně již novější systémy nepodporuje.
Testuji mraky periférii a doplňků a obvykle mě instalační médium vůbec nezajímá. Ostatně k řadě hardwaru se už ani nedodává.
Ale jo, vetsinou to i celkem funguje, problem je, ze kdyz neco nefunguje, tak neni cesty jak to poresit. Trebas prave lenovacky notesy ze standardni placky nainstalovat tak z 80% nelze. Coz je moc fajn, kdyz na to clovek potrebuje dostat trebas 7my, ale predinstalovany sou 8my ...
Jiste, z usb ktere isntalator nevidi, protoze nezna jeho driver ... mimochodem, v kterem budoucim stoleti se widle nauci pracovat s USBckem jako se skutecnym diskem? Mozna by widle v roce 2100 mohly videt aspon druhou, kdyz ne treti partisnu. A taky by se monza mohly naucit pouzvat jiny fs nez FAT.
Windows standardně obsahují USB drivery, takže klíčenku uvidí. Pokud není k dispozici driver pro konkrétní USB chipset (což by se mohlo stát třeba u budoucího USB 4.0 chipsetu a dnešních instalaček Windows 8), tak buď použijete média s integrovaným Service Packem (který ten driver obsahuje), nebo si driver dodáte přímo na médium.
BTW jak to řešíte na Linuxu, když chcete nainstalovat OS třeba na RAID, jehož driver není na instalačních médiích?
Windows umí více partitions na USB discích. Pokud jde o klíčenky, tak ty jsou zamyšlené jako náhrada diskety, takže se mountuje jen první partition.
Nevím jak vám, ale mě Windows nabízejí formátování klíčenky na FAT, FAT32, exFAT a NTFS.
Problem souvisi s autorskym a patentovym pravem. Ver tomu, ze at uz vyrobis zcela sam a vlastnorucne cokoli, na 100% existuje nekdo, kdo ma alespon cast patentovanou, byt by to byla sebevetsi hovadina ktera napadne kazdyho vola.
A potiz je v tom, ze verejna dokumentace = nekdo si muze velmi snadno zjistit, jak ty veci funguji, a pak te zalovat a chti po tobe licencni poplatky. Mozna ten spor vyhrajes, a mozna patent zneplatnis, ale bude te to stat hromadu penez, ktery dost pravdepodobne uz nikdy neuvidis (firma se necha krachnout a ...). Ostatne, velke firmy vyuziva presne totez, aby ty mensi donutily k prodejum technologii, o ktere maji zajem. Soudni spory jsou pro ty male firmy zcela likvidacni. A i kdyz mozna za 10 let vysoudi vitezne vse ... firma mezi tim davno krachne.
Takze je proste levnejsi a bezpecnejsi zadnou dokumentaci nedavat a pokytnout ti driver v podobe blackboxu.
Já bych poukázal ještě na jednu věc: absence driverů pro Linux často ukazuje na budoucí problémy i s windows. Už jsem vyhazoval spoustu fungujících a jen pár let starých tiskáren, scannerů a občas i jiných zařízení, které fungovaly v kanceláři o pěti lidech dobře, dokud měli všichni XP, ale přestaly vyhovovat, když se koupil vedoucímu nový počítač s novými Windows a drivery nejsou.
Tohle je věc, kterou jsem na podpoře uživatelů nenáviděl: "Jsi tady placený od toho, aby to fungovalo, tak se starej a když to neumíš rozchodit ty, tak někomu zavolej."
Takže moje doporučení: Dívejte se po podpoře Linuxu i u zařízení, která k Linuxu připojená nebudou. Zvyšuje to pravděpodobnost, že se zařízení vyhodí, až když se rozpadne. Za poškrábané sklo na scanneru nebo strhané plastové kolečka v tiskárně se po vás nikdo vozit nebude. Odnesou to imaginární "oni": "Jak mohou chtít za opravu plastového kolečka za pětikačku víc, než za novou tiskárnu?!"
A proc M$ neni schopen zaridit, aby ten ovladac fungoval dal? Proc nekterej HW na widlich nefunguje "z principu"? Konkretne? Trebas na win vista+ nerozchodis gameport. Reknes, ze to je historie, ze dneska je kazdej joy/volant/... do USB? Nj, pravda, ale MIDI port == gameport. Tudiz pokud mas (i trebas nakladnejsi) vybavu na muzicirovani v podobe nejakych klaves/bicich/... tak si musis zase porizovat extra krabici s prevodnikama, a to presto, ze to tvuj HW vlastne umi.
Apropos ... " pokud je ovladac v jadre, tak tam bude tak dlouho, dokud to bude nekdo pouzivat." ... lol.
Ani nahodou, bude tam jen tak dlouho, dokud se nekomu neznelibi. Klidne se vyrazujou zcela funkcni moduly s tim, ze "je nikdo neudrzuje" - proc by mel, kdyz to proste funguje. Ostatne, vali se mi doma v supleti karta, kterou uz hodne dlouho nepouzivam a asi ani nikdy nebudu, ale i v dobe, kdy sem ji jeste pouzival, sem kvuli ni musel mit kernel 2.4, protoze v 2.6 uz prislusna funcionalita nebyla. Bylo to totiz prohlaseno za "hnusny hack" - uplne stejne jako podpora fakeraid 5 (od 2.6.18+). Co na tom ze to nekdo pouziva ...
Drivery ve Windows jsou obecně použitelné i na novějších verzích systému, protože základní interface se nemění. Ale:
- Na 64-bitových systémech nelze použít 32-bitové drivery.
- Občas se mění driver model. Například Windows 2000 proti NT zavedly driver sběrnice USB, a driver konkrétního zařízení se musel navázat na něj, což driver psaný pro NT4 pochopitelně neuměl. Podobně se měnilo třeba rozhraní pro implementaci firewallu, rozhraní pro power management zařízení atd. Proto někdy starší drivery fungují, ale jindy je o prostě technicky nelze použít. Nicméně životní cyklus Windows je tak dlouhý, že by to nemělo představovat problém.
Blbe googlis ... hledej raid45 module (ten jaksi neni, a s raid456 kterej jaksi je ... se to samo nebavi, pro par vyssich kernelu se jeste da splasit patch, ale pro ty soucasny bys ho uz musel celej prekopat)
Karta byla wifina na preskocich. Vic takhle zhlavy nedam, musel bych ji vyhrabat.
Zrovna ty drivery tiskáren nejsou takový problém, protože jde zpravidla o knihovny parametrů k univerzálnímu PCL driveru od Microsoftu. U scannerů je to pravda horší - k jednomu z těch mých jsem našel na webu výrobce jen oficiálně nepodporovaný driver (naštěstí funguje, a nemá tunu bloatwaru).
Otázka: jak zjistíte podporu HW na Linuxu? Pokud jsem si všiml, tak různá distra (a v různých verzích) podporují různý HW. Existují sice různé DB zkušeností uživatelů, ale ty nejsou výsledkem žádného metodického testování. Prostě Franta doma zjistil, že mu řekněme WiFi karta funguje. Ovšem už neví, že při připojování k AP počítač vždy na chvíli vytuhne, že občas díky driveru zmrzne celý poč, a že nefunguje WPA2. Plus že distra X a Y nemají funkční GUI pro nastavení toho WiFi, takže se člověk musí hrabat v konfiguráku.
"jak zjistíte podporu HW na Linuxu?"
Pro ty wifi karty treba tady:
http://en.wikipedia.org/wiki/Comparison_of_open_source_wireless_drivers
Ty popisovane problemy se predpokladam tykaly uzavrenych ovladacu.
Popisované problémy se týkaly driveru MadWifi. Ale to není podstatné. Podstatné je to, že se na Linuxu používají převážně generické drivery psané podle dokumentace (případně pomocí reverse engineeringu), často používají různé nedokumentované postupy a špinavé hacky, a většinou nebyly testované na cílovém HW. Výsledky pak mohou být velmi zajímavé:
http://www.root.cz/zpravicky/nektere-nove-notebooky-od-samsungu-nepreziji-instalaci-linuxu/
1) HW, který lze zničit softwarovou chybou, si nic jiného nezaslouží.
2) Ve zprávičce je napsáno:
"Kód původně pochází od Samsungu"
a dále
"Samsung ani v době, kdy už byl opravný patch k dispozici, nezahrnul opravu v aktualizacích některých jeho zařízení"
Takže ten HW neničí linux, ale sám jeho výrobce.
SW chybou se dá zničit spusta věcí. Kód driveru údajně pocházel od Samsungu, ale vztahoval se k úplně jiné verzi HW, používal nedokumentovnaý interface, a pracoval s pamětí BIOSu, nikoliv s UEFI. Jinými slovy driver byl určený pro jiný HW, jiný firmware, a nebyl vůbec testovaný na cílovém HW. Samozřejmě jinak je v tom Tux naprosto nevinně :D
1) Flash firmware může být přerušen i u zcela normálního procesu jeho update. Některý HW s tímto počítá a proto má jednak zálohu firmware a také má další failsafe mód v případě zničení obou kopií.
Tedy, pokud výrobce počítá s tím, že flash firmware nemusí projít, tak se sw chybou nedá zničit.
2) Přenastavit časování paměti a dalších parametrů má jít pouze na validní hodnoty. Pokud ne, opět to vypovídá o kvalitách výrobce SW.
"Většinou se HW nezničí, ale pro laického uživatele zůstane nepoužitelný."
Aha, takže vlákno začalo tím, jak tux ničí hw, nakonec to nebyl tux ale sám výrobce a nakonec ten hw vlastně není zničen. Zajímavý myšlenkový postup.
1. Aha. A proto při každém flashi zařízení vidím varování, že flash nemám přerušovat, protože jinak může dojít k poškození zařízení. Na desktopu mám náhodou desku se záložním BIOSem, ale to je velká výjimka.
2. Zkuste si otevřít pokročilá nastavení BIOSu, a tam například změnit napájecí napětí pamětí na příliš nízké nebo vysoké. Klidně to můžete udělat. V prvním případě vám stroj asi nenajede, v druhém případě bych čekal, že ty paměti navíc můžete po nějaké době usmažit.
Tomu "zničení HW" se říká "to brick (something)". Bohužel neznám žádný dobrý český překlad. Jinak oba výše popsané příklady nejsou o tom, že HW může poškodit výrobce, ale o tom, že ho obecně může poškodit špatně napsaný SW.
1) Takových varování jsou všude tuny a ano, je zajisté lepší, pokud potenciálně nebezpečená operace proběhne za ideálních podmínek, než aby došlo na poslední záchranou síť.
2) V prvním případě vám stroj asi nenajede, v druhém případě bych čekal, že ty paměti navíc můžete po nějaké době usmažit.
Není pravda. Pokud nastavení neumožní běh cpu, tak ho bios vrátí do defaultu.
"Jinak oba výše popsané příklady nejsou o tom, že HW může poškodit výrobce, ale o tom, že ho obecně může poškodit špatně napsaný SW."
Opakuji, HW, který lze poškodit softwarovou chybou si nic lepšího nezaslouží. Nevím, jestli o tom víte, ale dnešní CPU mohou běžet i bez chladiče. Ne, že by se to doporučovalo nebo dělalo, ale i chladič může selhat a moderní procesory při vysoké teplotě umí toho udělat hodně, od podtaktování, snížení napětí, vypnutí části cpu až po nějaké ty suspend stavy. Ten procesor se prostě zničit nenechá.
Ad usmažené paměti a zcela off topic:
Víte jaký je (mimo jiné) rozdíl v deskách pro desktop a pro servery? Desky pro desktop mají paměti umístěné tak, aby bránily proudění vzduchu (jednak kolem pamětí ale i kolem cpu). Zatímco serverové desky je mají tak, že vzduch kolem nich proudí, chladí ram i cpu. I takové klacíky hází výrobci HW pod nohy. A to nemluvím o (ne)povolených technologiích v CPU jistého výrobce.
Flash firware muze zpusobit, ze bude HW nefunkcni, ale nemuze zpusobit zniceni HW. Neni pak nic snazsiho nez pripojit programator a flash opakovat.
Zmena casovani pameti nemuze pamet znicit, maximalne bude pamet nestabilni a bude vykazovat provozni chyby.
Pokud je moznost neco flashovat soucasti uzivatelskeho rozhrani (=vsechny PC MB trebas), tak je i nepovedeny flash a nestartujici deska ciste vina vyrobce, kterej to zmrvil.
LOL. Jak budete připojovat programátor například k základní desce, síťové kartě nebo kabelovému modemu? V některých případech můžete vyloupnout čip a vrazit ho do externího programátoru (a pak shánět naprogramovaný chip z jiného kusu stejného HW). Ve většině případů ten chip ale najdete připájený na desce, samozřejmě technologií SMT, takže ho nedostanete ven bez poškození spousty věcí kolem.
Fakta jsou taková, že HW lze těžce ublížit pomocí SW. Může se vám to nelíbit, ale to je tak všechno, co s tím můžete dělat. Podstata diskuse ale byla v něčem jiném. Pokud SW neúmyslně ten HW zničí, protože s ním provádí něco co nemá provádět, tak je zjevně *SW* vadný.
Ještě zjednodušené přirovnání. Pokud lze flashnout firmware telefonu náhodnou binárkou a tím ho odstavit, můžete klidně tvrdit, že je to chyba telefonu. Pokud vám ale takhle díky nějakému bugu odpraví telefon instalace Tetrisu nebo launcheru na telefonu s Androidem, těžko budete tvrdit, že je ten Tetris nebo launcher v pořádku.
V dnešní době se používá technologie ISP (In System Programming) - vetšina čipů ho podporuje.
Je to řešeno tak, že na desce jsou vyvedeny headery (piny, kontaktní plošky), ke kterým se připojí programátor (JTAG nebo novější SWD, používá se i UART aj.).
Programovaní čipů přímo v zařízení je levnější pro výrobce, nemusí čipy nejdřív programovat a pak osazovat, ale rovnou se na lince vyrobí celé zařízení, které se pak jednoduše naprogramuje a otestuje. Eliminací zbytečných kroků se výroba zlevní a chybovost při výrobě se sníží. Navíc výrobce dál může vyvíjet a upravovat firmware pro zařízení i při/po jeho výrobě bez nutnosti mít prototyp. Čili další eliminace zbytečné redundance.
Proto programovací kontakty najdeme dnes skoro ve všem.
Doba kdy bylo potřeba čip vyndat a strčit ho do programátoru skončila někdy koncem minulého století.
Jinak samozřejmě souhlasím s tím, že hardware který se nechá odpálit uživatelským softwarem si nic jiného nezaslouží.
Původně byla řeč o noteboocích Samsung, které bylo možné odstavit zabootováním Linuxu. Na vině byl kernelový modul, který nebyl testovaný s cílovým HW, používá nedokumentovaný interface BIOSu (který kdysi fungoval někomu na nějakém předpotopním Samsungu), a díky bordelu v kernelu byl aktivovaný i při UEFI bootu. Ten kód nenapsal Samsung.
Podobně v případě odstavení CD-ROM mechanik nepsal kód ATA driveru výrobce LG. Autoři kernelu si usmysleli, že budou rozeznávat CD-ROM a CD-R mechaniky tak, že pošlou požadavek na zápis, a pokud to nevyhodí chybu, tak je to CD-R mechanika. Je to prasárna, protože detekce měla být prováděna standardně přes capability bits.
Podobně ničení síťových karet Intel e1000e nebylo způsobené kódem výrobce. Příčinou byl ftrace, který nebezpečně implementoval modifikaci živého kódu, a špatně koukal, kam zapisuje.
Jde o tři případy poškození HW různými bugy Linuxu. Otázkou je, kolik podobných špinavých hacků, nesprávných předpokladů, netestování driverů s cílovým HW a nesprávných zápisů do paměti zařízení v kódu Linuxu vyhnívá, a jenom šťastnou náhodou nezpůsobily zrovna k poškození HW.
ATA nedefinuje chování CD-ROM mechaniky v odpovědi na příkaz k zápisu. Driver CD-ROM mechanice takový příkaz vůbec nemá poslat, natož aby ho používal jako způsob detekce typu zařízení. Jenže jde o Linux, takže autoři driveru použili špinavý hack - a dopadlo to špatně.
Volba příkazu pro flash firmware byla možná nešťastná. ATA samozřejmě nepopisuje příkaz pro flash firmwaru, a výrobce ho nějak implementovat musí. Otázkou je, jestli daný příkaz vybrali před standardizací příkazů pro práci s CD-R, nebo až po ní. Každopádně to ake nic nemění na tom, že ten driver byl zprasený, a díky tomu došlo k odstavení HW.
A opět tu máme názor experta :). Pokud hovoříme o té samé věci, tak poškození karet s driverem e1000e způsobovala zmršená implementace ftrace. Byla použitá nebezpečná technika modifikace živého kódu, a navíc díky budu docházelo k modifikaci paměti na nesprávném místě. Otázkou je, kolik podobných problémů v kernelu Linuxu vyhnívá, a jen shodou okolností nepoškodily žádný HW.
http://lwn.net/Articles/304105/
Jinak děkuji za technologický update. Problém je v tom, že když uživateli SW například omylem přepíše firmware, tak je pro něj zařízení nepoužitelné, a musí do servisu. Jestli servis vymění board, vyjme čip a přeprogramuje ho, nebo zařízení rozebere a připojí externí programátor, to je už v podstatě detail.
Navíc HW lze zničit i řadou dalších postupů. Například řadu CTR monitorů bylo možné odpálit nastavením nesprávných obnovovacích frekvencí. U HDD zcela jistě snížíte životnost non-stop seekováním, a s "vhodným" firmwarem jistě nebude problém opakovaně zaparkovat hlavy na médiu a tím ho poškodit. Robot na pásky nebo optická média jistě vhodným SW opotřebujete, v řadě případů i rychle mechanicky poškodíte - například umlátíte rameno o zarážku. Podobně u skenerů. Dále můžete různé komponenty uvařit manipulací s chlazením, případně v kombinaci s vytížením nějaké části čipu, zvýšením napětí apod.
jj, nekompatibilita win driverů, to jsem přesně dnes řešil, když jsem se snažil ve škole rozchodit jeden mikroskop. Spustil jsem instalaci na win (sp3) a jen mi to vyhodilo chybu s tím, že před instalací driverů je nutné systém zaktualizovat na sp2. Tiskárny jsou docela v pohodě, ale u vědeckého vybavení za pár mega je to jiný kafe.
Mám opačnou zkušenost. Měl jsem print server od nejmenované východní firmy, psali na tom, že podporuje CUPS a že jde použít v tučňákem. Tak jsem to hodil ke svojí SX110 od Epsona. Výsledek? Konfigurace proprietálním softem jenm z widlí a pro podporu CUPS zašedlý check box, takže nešla zapnoout. A tučňák to neviděl. Při hlubším bádání to furt lhalo, že tiskárna nepodporuje tamto či ono... A největší sranda, po píchnutí tiskárny do NTB s Fedorou všechno jelo - tisk i skenování. A ani to nehledalo ovladače. Tak holt chodím "pro papíry" o chvíli dřív a s noťasem a OvisLink jsem si zařadil po bok ZyXelu - nesmí mě do baráku.
ve své firmě jsem dal Ubuntu na všechny počítače a větší problém to není. všichni si rychle zvykli. bohužel s podporou je problém, tak například "povedená" aplikace od GLS má docela problém i s WIN7, nicméně ve virtualboxu rozběhnete všechno. zaměstnanci mají hezky ikonku a ani nemusí vědět, že na pozadí běží virtualizované WIN
Takze misto abys resil bezpecnost jednoho systemu, resis na kazdym stroji dva ... potes koste. To je totiz stejna volovina jako tzv XP mode ... to sou taky defakto virtualizovany widle. A 1/2 aplikaci stim ani nefunguje.
Jop, az mi zacnes vykladat, jak ty widle nepustis na sit, tak si laskave uvedom, ze 99,999% firemnich aplikaci jaksi potrebuje fungovat s nejakym tim serverem, ke kterymu se jinak nez po siti nedostanou.
Nojo, ale co naděláš? S Windowsama samotnýma se nám pracovat nechce a přitom je potřebujeme. Tak nám nezbývá než je virtualizovat, protože Wine skutečně nenabízí potřebnou kompatibilitu. A samozřejmě musim win pustit na síť, mostim to a uvnitř win používam free Aviru pro zajištění bezpečnosti. A co je na tom? kdyby to někdo chtěl napadnout, musel by se dostat přes 3 firewally, navíc na těch windowsech běží jen pár aplikací, ze kterých by útočník nic moc nevydoloval...
Bezpecnost je jeden aspekt ... druhej sou finance a treti (snim souvisejici) je administrace.
Administrovat 2x vic systemu nez je nutny = mit 2x takovy naklady. Navic tu licenci na ty widle tak jako tak mit musis => chte nechce driv nebo pozdejs musis koupit licence na novejsi widle, protoze ty aplikaci ti v XP prestanou fungovat (trebas kvuli podelanymu .NET).
Co smysl ma = tux na tesktopech (tim trebas poresis nahradu XP) + terminal server na widlich. Samo, pokud ho uz nemas, tak to znamena nakup serverovy licence + cal. Appky muzes z ts poustet lidem na tuxovi do okna => oni ani nevedi, ze to bezi na serveru, ale adminujes jen jeden widli stroj.
Jinak aktualne u klienta ... mam tuxe pripojenyho do domeny (takze vidi widli disky ...), ale nenasel sem rdp klienta, kterej by si umel prevzit credentials, takze to musi mit password jako parametr, coz je hloupy.
Virtualizovaný mam nejzákladnější win7 s licencí a tu administraci bych nepřeháněl - ty WIN tam běží tak potichu a tak málo, že žádnou administraci nepotřebujou. A Ubuntu se umí do značný míry administrovat sám. Všichni to na počítačích mají a není s tím problém - kdyby tam byly jen WIN, problémy by pravděpodobně přicházely. Všechno se samo aktualizuje a vše minimálně zatím v poho. Jediné nad čím s nima trávim je čas je zaučování ve firemním SW a v SW od dodavatelů.
Mozem sa spytat ako to je z licenciami virtualizovanych win7 . Viem ze win2008 dovolovala 2 virtualizovane masiny, ale neviem ako to ma Win7. Predpokladam ze to musia byt krabicove verzie, mam taky dojem ze to mohol byt len profesional a vyzsie? A je licencne jedno ci to virtualizujem vo virtualboxe alebo vmware?
Virtualizovat muzes klidne OEM widle, v tom problem neni, ale co se tyce vice virtualu ... to plati pouze pokud jsou na jednom zeleze => nemuzes (legalne) koupit jednu licenci a virtualizovat ji na 4ech strojich (srv verze win pro umoznuje 4 virtualy).
Co ti bezi pod tim je licencne nezajimavy.
Priklad - mam tu win 2k12 v datacenter edici = mas neomezeny pocet virtualu, ale pouze na jednom zeleze. Pokud tedy provozujes trebas 2 stroje (2x fyzicky zelezo), a chces to mit licencne pokryty, potrebujes ty licence dve. Samo, muzes "administrativne" pridelit tu jednu licenci tomu jednomu stroji, a na tom druhym pouzivat trebas jen linux ;D. Ale tim jaksi ztracis moznost ty virtualy podle potreby migrovat. Samo, omezeni je to jen papirovy, technicky ti v tom nic nebrani.
Jinak sranda je trebas to, ze ty serverovy widle si sosnes od M$, a mas sice pravo na downgrade na libovolnou nizssi verzi (jak v rade 2k12 tak starsi), ale k tem instalacky nedostanes, stejne jako k nim nedostanes ani SN, takze se ti je nepovede bez pirateni/crackovani/... aktivovat ... fajn support, co?
Otvorený softvér sa musí presadiť hlavne na politickej úrovni. Výberom distribúcie, príspevkov na financovaní vývoja, garantovaním formátov dokumentov. Európska komisia predkladá ultimáta výrobcom mobilov ohľadom zástrčiek, ale veľmi málo slov vyjadruje k dokumentom, s ktorými bude pracovať roky, desaťročia. Rovnako striehne na kartelové dohody konzorcií, ale prehliada najväčšiu viazanosť OS Microsoft na 95 % dodávaného hardvéru. Výkonnejší notebook bez loga "Win8" na trhu nie je. Tých 70 - 100 € pri 1500+€ notebooku je naozaj marginálna položka, prečo ale brať niečo, čo nechcem.
Proti zavedeniu otvoreného systému pracuje previazaná mašinéria roky vytváraných kartelových dohôd, ktoré nepochybne majú zabrániť voľnomyšlienkárstvu s otvoreným softvérom. Námatkou o úsilí Microsoftu voči open document format: http://www.ddworld.cz/software/windows/standardizace-microsoft-ooxml-nefalsovana-fraska-2.html , ktoré je len jednou z oblastí záujmu.
Komerčný softvér môže predsa pracovať na báze slobodného OS. Prečo by nemali byť zavedené špičkové CAD, Pohotoshop na Linuxe? Len zato, že chýba zopár ovládačov? Trh je predsa vysoko konkurenčný. Kto sa naň neetabluje, prichádza o príležitosti, takže naopak, linux je priestor pre ďalšie podnikanie. Len ho je treba nakopnúť. Všetkými dostupnými politickými prostriedkami.
- oddeliť distribúciu hardvéru (notebookov) a OS, mať možnosť zvlášť uhrádzať za hardvér a zvlášť za OS softvér,
- striktne vymedziť otvorené formáty ako primárnu alternatívu dokumentov,
- distribúcia hardvéru s ovládačmi pre linux
- nahrádzať a postupne úplne presunúť poplatky za licencie spoločnosti Microsoft do nadácií pre vývoj otvoreného softvéru,
- štátna správa, školenia, How To portály na otvorený softvér
- vytvoriť a udržiavať distribúciu Linuxu napr. pre EU obecne (napríklad Mníchov má Limux)
Politika je správa vecí verejných. Umenie možného. A hlavne rozdeľovania verejných financií, ergo. našich daní. Nikto snáď neuprie, že o tom, ako sa dane vynakladajú, má právo hovoriť každý. Verme, že atribút informačnej spoločnosti - softvér - by mal byť najefektívnejšou položkou rozpočtu - kým sa opäť nezvrhne v korupčnom šafárení zákonne zvolených zástupcov. V Česku skúste u pána Babiša, zatiaľ sa celkom chytá.
Pořizovací cena SW je ve srovnání s platem úředníka naprosto malicherná položka. Licence MS Office vyjde státní správu na cca 1300 Kč na stanici a rok, licence Windows na cca 1000 Kč na stanici a rok. Průměrný plat úředníka je okolo 25k Kč, ale měsíčně. Za rok se dostanete na 300k na platu, plus přidejte odvody, dovolenou, nemocenskou, místnost kde sedí, cenu HW atd., a jste na 600k Kč za rok. Vy chcete ušetřit na těch cca 2.3k Kč za rok, což jsou desetiny procenta nákladů na toho úředníka. Mě zajímá, proč potřebujeme tolik úředníků placených 600k Kč za rok.
Kdybys davat na ZS pozor, mozna by ses i naucil scitat.
Takze to mame:
1) licence win
2) licence office
3) licence win srv
4) cal
5) ts cal
6) sql srv
7) sql cal
... a spoustu veci ktery me ted nenapadaj + samozrejme kazdy 3-4 roky nakup novyho HW, nebot widle potrebujou nekolikanasobek mista na disku (tux se s 30GB diskem spokoji, widle uz davno ne) a nekolikanasobek RAM a vykonu CPU.
+ tu mame na kazdych rekneme 20 widlich useru jednoho admina, v pripade tuxe by stejny clovek obslouzit vpohode 100 a vic lidi, takze pri rekneme 500 000 uredniku stati spravy (ono jich bude vic) to mame nejakych 20 000 adminu navic X nejakych 50kKc mesicne = 12G rocne jen na zbytecny administraci widli + vlastni naklady na ten SW a HW => pocitam ze nejakych 20G rocne hodi. Jo ja vim, pro nekoho to sou drobny ...
Licence Windows a Office jsem počítal. Windows Server pravda stojí vládu asi 18000 Kč, a CAL asi 830 Kč, ale pořád je to na uživatele jen cca 500 Kč na rok, což je v porovnání s platem úředníka pakatel. SQL Server na řadu aplikací vystačí v Express edici zdarma; pro větší nasazení je dobrý nápad použít jeden stroj na všechny DB, a na ten dát per-CPU licenci. Opět to vychází na uživatele celkem levně.
Windows poměrně nízké HW nároky. Disku BTW chtějí jen 20GB (Vista chtěla 80GB), paměti jen 2GB, a výkon CPU u PC kancelářských vůbec není limitující faktor. Navíc je nový SW výrazně úspornější - například instalace MS Exchange serveru se už pár let slučují na menší počet strojů.
Pokud potřebujete jednoho admina na 20 strojů, děláte něco velmi špatně. Asi byste měli pořídit nějaké opravdové adminy :). BTW na Linuxu nemáte věci jako group policy, takže na tom s administrací budete daleko hůř.
Ve Windows samozřejmě také můžete administrovat počítače pomocí vzdáleného provádění příkazů. Jenže oproti Group Policy to má řadu nevýhod. Například ty stroje musíte mít k dispozici právě ve chvíli, kdy se k nim připojujete, a hlídat, jestli vám skript správně proběhnul (nehledě na to, že musíte zprovoznit nějakou alternativu Active Directory, abyste měl centrální účty). Group Policy si klient stáhne a provede sám, když se připojí k doméně. Navíc když máte ve firmě různé konfigurace (nedej bože různá distra), je to se skripty obtížná a poněkud riskantní práce - tak trochu jako na cirkulárce :)
Vypravej o GPO ... ktery si klient zcela bezne nenacte, nebo ho zcela ci castecne ingoruje ... uplne bezne mam v siti stroje, ktery nemaj dostupny RDP, a to presto, ze GPO jim zcela jednozcnacne rika, ze pristupny byt ma. A takhle muzem pokracovat dokola a dokolecka ... 90% aplikaci tak jako tak nema msi, a ani jej nelze nijak rozumne ziskat/vyrobit ... takze se stejne nedaj nainstalovat pomoci M$ nastroju ... ktere jsou tudiz zcela khownu.
Nakonec stejne musi admin widli pouzivat vsemozne scripty a narovnavaky na vohejbaky, aby byl vubec aspon nejak neco centralne administrovat.
Musíte počítat ještě s antiviry a dalším zabezpečovacím SW. Musíte počítat i s tím, že vám ten SW vezme cca 90 procent výkonu, takže musíte mít podstatně výkonnější systém, abyste se dostal na stejný výkon jako s linuxem. Např. na pentiu 2 (300 kHz, 250 MB RAM) nešla s win XP přehrávat DVD, po smazání a nasazení Tuxe a LXDE to jelo bez větších problémů. (Uvádím jako příklad, přehrávání videa je poměrně dobrý test výkonu HW a SW.)
300 kHz :-) Tak to potom chápu, že ti antivirák sežere 90% výkonu :-)
No v dnešní době se situace docela otočila, přehrát si obyčejné video bez tearingu v dnešním Linuxu, je pro mně, jakožto majitele grafické karty Nvidia, prakticky nemožné. Zkoušel jsem všechny současné 'mainstreamové' distribuce. Ve Windows bez sebemenšího problému....
Ony ty antiviráky sežerou těch 90 procent výkonu na jakémkoli počítači. Dost vejvar pro výrobce HW, protože udají výkony, které by byly (při použití plnohodnotného OS) pro 90 a víc procent uživatelů naprosto nesmyslné (pro ty, co nedělají střih videa a podobné výpočetně náročné věci).
Tearing jsem na linuxu (dokonce ani na zmíněné plečce) nikdy neviděl, ale používám mplayer. Programy s grafickým rozhraním obecně dost žerou výkon (a problém win je i v tom, že se tam jiné ani nedají sehnat).
nVidia má, pokud je mi známo, v zásadě funkční ovladače i pro linux.
'Ony ty antiviráky sežerou těch 90 procent výkonu na jakémkoli počítači.'
Kecy, na to jsi přišel jak? Běží mi tu antivirák, paměti zabírá 32MB z 8GB a využití CPU osciluje někde mezi 0-0.1%, to opravdu 90% není. Když ho pustím aby skenoval celý počítač, tak využití CPU lítá mezi 0 - 7 % a pamět občas až na 400MB. Vzhledem k tomu, že tuto akci pouštím jenom, když nedělám nic jiného, tak je mi to fakt putna, ale ani tak to nedává těch tvých 90% (pouštěno na obyčejném čtyřjádře i5)
Já používám na přehrávání videa Smplayer, což není nic jiného než grafická nástavba mplayeru. Zkoušel jsem ale i ten mplayer i ostatní (vlc, totem...) a všude to stejný. Zkoušel jsem i různá prostředí a různé ovladače (nvidiácké i ty komunitní), nepomohlo nic.
S tearingem videa na Linuxu se setkávám od roku 2008 nahoru, nejdříve noťas s Intel grafikou a teď desktop s Nvidií. Na té Intel grafice se mi to kdysi podařilo více méně eliminovat - kompilací vlastního jádra a spoustou další černé magie. Na té Nvidii na to kašlu, stejně už Linux na desktopu používat nehodlám :)
(Btw těmi 300kHz jsi určitě myslel 300MHz viď :) )
1. Už vidím běžného uživatele (což nemíním jako pejorativum) jak pracuje se softwarem bez grafického prostředí.
2. Já mám pocit, že nVidia nemá funkční ovladače ani pro Windows. Vždy, když vydá nějakou aktualizaci, mám fůru práce, protože vždy zákonitě části zákazníků začne trápit nestabilita. Hry v Linuxu tak moc neřeším, ale jestli je to tam jinak, tak upřímně gratuluji.
lol ... widle se na 20GB disk ani nepokusej instalovat ... 50GB je naprosty minimum, pokud dotycny stroj nema zadny aplikace. Na tuxovi se do 20GB vejdu vpohode sakumprask se vsim vsudy co kancl prace vyzaduje. Navic toho tuxe narozdil od widli muzu potencielne nabootovat i ze site.
20GB sice stačí na systém, ale přijde mi to málo i na domácí notebook. Na MS Office potřebujete další 3GB. A stačí když vyjedete na víkend s foťákem, a budete mít jednotky až desítky GB fotek, které na ten notebook nenacpete.
BTW nejlevnější SSD na alza.cz má 32GB, a 64GB kousek je jen o 328 Kč dražší.
>> + tu mame na kazdych rekneme 20 widlich useru jednoho admina,
My tady mame 5 adminu na 600+ win uzivatelu v celkem 18 zemich Evropy, tretina z toho jsou ntb a krome toho se ti kluci staraji o desitky PC na vyrobnich linkach v 6 fabrikach, kompletni serverovou a LAN/WAN infrastrukturu s vmware datacentry virtualizujicimi desitky serveru, delaji kompletni spravu komunikacni infrastruktury a pevnych i mobilnich telefonu a pritom ti kluci jeste spolupracuji na ruznych rozvojovych projektech nebo je dokonce sami vedou.
Komentarem o jednom adminu na 20 win useru jste se pasoval do role naprosteho amatera nebo neumetela. Mozna byste mel premyslet o zmene zamestnani,..
Miluju tyhle pindy ... mozna tvych 600 useru vola na nadrazi se svejma problemama typu "v cem mam otevrit to exe co mi nekdo poslal", a sefum/majitelum firmy to neva, potom ti tech 600 lidi budu adminovat zcela klidne sam. Pocitej ovsem s tim, ze krome zcela presne definovanych ukonu jim na tech strojich nepujde vubec nic - zadny flashky, zadny CDcka/DVDcka ... a kdyz budou volat s tim, ze si s necim nevedi rady, tak je tak maximalne poslu dopr...
V takovém případě by si vaši admini podchytit, kolik času na čem tráví, a příslušné procedury automatizovat. A chtělo by to v týmu alespoň jednoho opravdu schopného admina, který by s tou automatizací tasků dokázal pohnout.
Příklad: nad nastavením automatické instalace strojů sice může zkušený admin strávit den i více, ale pokud reinstalace stroje trvá dva dny, tak se vynaložené úsilí bohatě vrátí.
Příklad: pokud je počítače potřeba reinstalovat, asi s nimi uživatelé dělají, co dělat nemají. Zřejmě je potřeba jim odebrat oprávnění která nepotřebují k práci. Chce to tedy zjistit, proč se ten SW rozbíjí, a co uříznout, aby se to nestávalo. Nabízejí se ruce některých uživatelů, ale to vám asi neprojde :)
Oni ti admini (pro nekoho velke prekvapeni) jsou zamestnani predevsim proto, aby poskytovali podporu uzivatelum. To samozrejme nekdo nedokaze pochopit. Takze on takovej admin trebas musi resit, proc ucetni nejde zauctovat faktura, proc se na dodaku tisknou nuly ... kdyz si dotycny mysli, ze by tam byt nemely ... proc nefunguje zivnostensky rejstrik, proc nefunguje bankovnictvi, proc nekomu nedorazil 100MB mail ....
Ovsem jiste mezi nami jsou firmy, kde maji pouze genialni uzivatele, kteri si toto vse vyresi sami. A specielne na uradech a ve statni sprave se jini ani nevyskytuji.
5lidi na 200kompu je na hranici ...
On - kupodivu - zamestnavatel chce, aby ucetni uctovala, prodejce prodaval, skladnik skladoval ... a kdyz ty ucetni uctovat nepujde, tak ona zcela v klidu bude cekat 14 dnu nez dorazi nejaky support ... co na tom, ze ma nejaky termin do kdy musi odevzdat to ci ono lejstro ...
Jop, existujou firmy - jako trebas CEZ - kde support outsorcujou ... a vypada to tak, ze vymena vadne klavesnice trva 14 dnu. Je to zkratka low prio uloha ... takze dotycny pracovnik si 14 dnu vali koule z duvodu prekazky na strane zamestnavatele. To se jiste vyplati. Stejne jako nechat ty skladniky sedet ve sklade naprdeli ... trebas proto, ze jim aktualne nefunguje wifi .... a protoze IT obsluhuje prece jen ten jeden clovek na tisicovku lidi ... tak ma dulezitejsi veci na praci nez nejakou wifi ve skladech. Zrovna totiz resi modrou smrt widli pana reditele ... pripadne to, ze nejvyssimu managorovi nefunguje utlouk, variantne, proc nejde personalnimu otevrit to ci ono v opicich ....
tak to máme 2300Kč ročně za Win destop + MSO /1PC (opomněl jsi roční licence za klienta na MSexchance, anrivir atd., serverové licence)
takže např. naše firma má na okresní pobočce odhadem střeleným hodně nízko
cca 180-200 PC tj. x 2300 je cca až 460.000 Kč za roční licence pracovních stanic.
A tobě nevadí, že vyhodíme ročně půl mega ze státního rozpočtu jen na jednom okrese a jedné složce státní správy za licence pro MS?
Jak jsem psal, Windows Server vás vyjde na pár set Kč na uživatele. Exchange můžete a nemusíte používat (ale upřímně - nic lepšího nenajdete).
Pokud u vás dáte ročně 460k Kč za SW, je to pořád méně, než náklady na *jednoho* uživatele. BTW kdybyste používali třeba Red Hat Enterprise Linux, tak dáte stejné peníze ročně za nejlevnější desktopovou edici.
"BTW kdybyste používali třeba Red Hat Enterprise Linux..."
A kdyby používali CentOS, tak by měli totéž zdarma, jen bez podpory, kterou stejně málokdo reálně využije. U OEM Windows podpora není a ještě se za to platí. Jak je to u licence MS pro státní správu s podporou nevím (a za ty prachy, co český stát MS platí očekávám, že pro každého zaměstnance bude speciální pracovník k disposici 24/7).
U toho Red Hatu se jedná o cenu se self-support, tedy za přístup do Knowledge Base (samozřejmě si můžete otevřít placený incident).
No jistě. Když zaplatíte 2300 Kč ročně za licenci, tak jistě budete mít 24/7 k dispozici vlastního dedikovaného specialistu s platem 1.2M Kč ročně :D
On je trochu problem v tom, ze jakmile se o necem rozhoduje centralne, tak se prevazne vybere to nejblbejsi reseni ze vsech moznych. Microusb toho je zarnym prikladem. Hur konstruovanej konektor snad ani neexistuje.
Pak ta "reseni" vypadaji tak, ze ti v mailu misto docu s jednim radkem textu pride sice odt ... ale problem - tedy zbytecny 1/2MB mail (od ceho je telo mailu) to jaksi neresi. (podotykam, ze to je zcela osobni zkusenost - odpoved na dotaz z uradu dorazila presne takto).
1. To že je OS od Microsoftu na velké spoustě dodávaného HW je nepodstatné. Jednak jde o preferenci zákazníků, a pak je na trhu obrovská spousta výrobců HW, kteří nemají žádnou povinnost instalovat právě OS od Microsoftu.
2. Komerční SW nemůže fungovat jako open source, protože open source je nekompatibilní s businessem. Pokud jde o běh komerčního SW nad Linuxem, tam jdou dva problémy:
2.1 Nedostatek uživatelů vede k nenávratnosti investice. Portování, testování a podpora něco stojí, a když je cílovou skupinou to 1% uživatelů Linuxu, prostě se to nevyplatí.
2.2 Omezení na straně Linuxu. To 1% uživatelů totiž má stovky dister, které se liší ve všem možném. Musíte si z nich nějaké vybrat k podpoře, a dělat balíčky pro všechny verze těch dister. Pak jsou tu drivery, omezené API, mizerná dokumentace...
3. Politické řešení je nesmysl. Stát tu není proto, aby plnil 1% uživatelů Linuxu vlhké sny :)
Hele Lael, vis ze sis celkem slusne nasral do vlastniho hnizda? TY nevis, ze M$ dodava opensource? Trebas takova vecicka jako "Microsoft Dynamics AX" je k ziskani vcetne zdrojaku .... aspon mi to tak vsichni nabizeli ... chmm
Mno a takovej orakl ... ten mi dokonce poslal link na (verejne dostupnej) web, kde sem si moh sosnout ... plnou verzi jejich softu, taktez vcetne zdrojaku ... na vyzkouseni ... ale cece ... mas pravdu, to je ti takova pidifirma, ktera vlastne nic neproda ... oni se jen zivej takovejma blbostma jako implementace na zakazku ...a ten soft ti dodaj vlastne celkem gratis ... a mas pravdu, sou na tom strasne spatne, protoze kazdej si ten soft sosne, stravi 2-3 roky tim, ze se ho uci pouzivat ... a pak si ho naimplementuje sam zadara. Takhle bezne firmy fungujou ...
Microsoft Dynamics AX nedělám, ale dost pochybuji, že by byly k dispozici plné zdrojáky. U SAPu také dostanete zdrojáky, ale jen ABAPu, a ne toho co je pod ním.
Hm, Oracle dává zdrojáky svého RDBMS zdarma? Kde? Já si všiml možnosti stáhnout Oracle RDBMS zdarma na vyzkoušení, plus je tam nějaká edice zdarma. Jinak platíte za licenci, a to ne málo.
Ad 1) Výrobcovia HW sa prispôsobujú trhu. Vrátane ovládačov práve pre OS od Microsoftu. Aj vyššie bolo napísané, že prechodom na vyšší OS zákazníci vo väčšine prípadov prídu o podporu staršieho ešte funkčného hardvéru - stratégia win - win - loss . získava Microsoft, výrobca hardvéru, stráca zákazník. Kde je ochrana spotrebiteľa?
Ad 2) Opensource je vo veľkej miere podporovaný businnes spoločnosťami. 10 najlepších organizácií ktoré sponzorujú vývoj linuxového jadra sú Red Hat, Intel, Novell, IBM, Texas Instruments, Broadcom, Nokia, Samsung, Oracle a Google.
Do vývoja linuxového jadra prispieva viac ako 7800 vývojárov z takmer 800 rôznych spoločností prispeli k linuxového, z nich sedemdesiat päť sú platení za svoju prácu. Koľko vývojárov jadra má Microsoft? 1200 ?
Ad 2.1) Tieto spoločnosti si najskôr veľmi dobre zrátali, že je pre nich výhodnejšia nezávislá softvérová platforma.
Ad 2.2) Obmedzenie 1 % na strane Linuxu - je len na desktopoch. Microsoft presadil svoj monopol v školách, vo verejnej správe, keďže jeho softvér bol na trhu skôr. Deti a mládež nemajú žiadny problém so zvládnutím Linuxu, obmedzuje ich skôr rigidita zle zaplatených učiteľov. Drivery: výrobcovia HW stále intenzívnejšie podporujú drivery pre Linux. No a ako dopadnú staručké počítače v školách po zmene OS? Pôjdu s novým Win?
3. Politické riešenie: a čo softvérové patenty, kasírovanie Androidu zo strany Microsoftu pod hrozbou zneužitia amerického právneho systému, dohoda ACTA realizovaná bez zapojenia občianskej spoločnosti... Tím právnikov v Microsofte je silnejší, ako všetci vývojári dohromady.
1. Zákazníci nepřijdou o podporu HW většinou - přijdou o ni někdy. Osobně jsem za dlouhá léta přišel o jediný laciný skener, pro který výrobce nevydal 64-bitový driver.
2. Do vývoja linuxového jadra prispieva spousta vývojářů, ovšem většina z nich přispívá málo. MS má okolo 100k zaměstnanců - počet lidí v kernelovém týmu neznám. Faktem je, že kernel Windows je proti Linuxu generačně napřed.
BTW ta spousta lidí mimo jiné píše drivery - ty ve Windows nejsou součástí kernelu.
3. Patenty jsou v podstatě v každém průmyslu. Platíte za ně v ceně hloupého telefonu, mikrovlnky, zapalovací svíčky do auta. Výrobci telefonů s Androidem nejsou žádná výjimka.
1. Tiež som už prišiel o niekoľko zariadení, ktoré nejdú implementovať na novších windows. A stále viacej nových zariadení nepôjdu na Windows XP, ktoré zatiaľ užívateľom vyhovujú, keď samotné počítače sú pre nich postačujúce na ich potreby aj bez prihlasovania sa na internet.
2. Niekde som sa dozvedel, že na vývoji kódu kernelu Windows pracuje okolo 1100 vývojárov. Kernel Windows je niečo ako pán Boh - nikto ho nevidel a všetci o ňom hovoria. O jeho úspešnosti a účinnosti najlepšie svedčí neustále vytláčanie Linuxom - či na úrovni TOP 500 najvýkonnejších počítačov alebo miestach kritických aplikácií, akými sú burzy.
3. Patenty sú všade. Tie softvérové sú zvlášť obludné, kedy pokrývajú príliš všeobecné špecifikácie. Práve Microsoft ich dokáže zvrátene zneužívať na udržiavanie monopolu a výpalné, veď preto si kráľovsky platí tím svojich právnikov.
1. Samozřejmě výrobci pro nová zařízení nepíší drivery pro staré OS. Většina nového HW například nemá drivery pro Windows 95. Mimochodem kolik nového HW má drivery pro distra Linuxu z roku 2002?
2. Já také netvrdil, že na kernelu Windows pracuje právě 1100 vývojářů. Jen jsem zpochybňoval, že 1100 vývojářů pracuje na plný úvazek na kernelu Linuxu.
Zkuste se někdy ponořit do internals operačních systémů. U Windows NT uvidíte rozdělení na HAL a vlastní kernel, preemptivní a reentrantní kernel, stabilní ABI, prioritizaci přerušení, rezervaci šíře přenosového pásma pro I/O operace, kernelový transaction manager, dobrou SMP škálovatelnost, oddělení subsystémů (Win32, POSIX, v minulosti OS/2) atd.
TOP 500 o ničem nevypovídá. Superpočítače dnes fungují většinou jako gridy sestavené ze spousty hloupých nodů, a důvodem úspěchu Linuxu je jen nulová cena licence na node.
Burzy jedou na Unixech i Windows, s tím že Unixy tam mají daleko delší tradici.
3. Pokud máte udělený platný patent, je podle vás jeho zneužitím, když za něj chcete zaplatit? Když patent nebudete vymáhat, přijdete o něj. BTW ty nesmysly o "výpalném" jsou zjevně nějaká linuxová mantra.
Proč by si měli uživatelé zvykat na tlačítka pro minimalizaci či zavření okna nalevo? Protože když maximalizujete okno, tak napravo být nemůžou, tam je datum, stav baterie, ovládání hlasitosti atd. Nalevo není nic.
Navíc, jde o věc, na kterou si člověk zvykne za 2 dny používání.
ne, nezvykne si na ně za 2 dny. bude ho to rušit dlouho. a bude pravděpodobně i nadávat. spíš mi připadá, že se některá distra snaží napodobovat MAC, jenže ono to většinou bývá tak, že z Windowsů chcete někam přecházet, z MACu se už většinou nepřechází... já zaměstnancům k Ubuntu dávám ještě Docky - vypadá to moderně, funguje to a navíc mají spouštění aplikací dole, jako to mají i doma na Windows. a to je to co canonical zásadnim způsobem nedomyslel - spouštění aplikací z leva :-/
Poku vím, tak ty tlačítka jdou posunout doprava buď změnou theme (některá mají pravostranné a levostranné varianty) a nebo jedním příkazem v shellu.
Navíc, když se podívám na nejrozšířenější operační systémy, tak jeden má tlačítka vpravo, jeden vlevo a Linux je má různě podle distribucí a použitých themes.
Linux, či spíše Ubuntu si vybralo z obou konkurentů Os X, který je pro uživatele víc sexy a má i téměř stejný základ.
No tak je to Unix-based systém, ale to je tak všechno. Veškerá další podobnost je čistě náhodná.
A ano, sice se dá snadno změnit orientace vypínacích tlačítek (mimochodem mě více vyhovují nalevo), tím se ale jaksi ztratí důvod používat Unity - při téhle změně je potřeba na tyto vypínací tlačítka další panel pod hodinama, což opět ukousává místo... a vůbec to není hezké, ba ani ergonomické. Skutečně mít je nalevo je dobrá volba pro nás, ale pro přecházejícího BFU z XP to bude prostě problém.
Já na liště okna žádné hodiny nebo baterku nemám, to mám na panelu desktopu. Takže opravdu nevidím jediný rozumný důvod ke stěhování tlačítka s křížkem na opačnou stranu lišty okna.
Unity je naprosto nesmyslné, zmatené a ergonomicky idiotsky řešené, a tudíž bezcenné, prostředí, které se nehodí pro rozumnou práci. To a podobné excesy (typu KDE4) jsou přesně těmi důvody, proč uživatelé nepřecházejí na linux.
Tady ale není řeč o liště okna :-) Hlavním důvodem přesunu tlačítek na levou stranu je integrace záhlaví maximalizovaného okna do horního panelu - po pravé straně už jsou právě věci jako indikátory. No a prvky u minimalizovaného okna vpravo a u maximalizovaného vlevo by působily nekonzistentně. Jestli je dobrý nápad vůbec samotná integrace záhlaví do panelu už ponechám na každém, mně osobně to vyhovuje a i kdyby ne, tak se to všechno dá jednoduše přenastavit.
On je hlavne uplne blbej napad cely unity.
Schvalne, posad BFU pred KDE, rekni mu nazev aplikace a at ji spusti. Pak udelej totez v unity. V KDE vetsine lidi dojde velmi rychle, ze ta ikona vlevo dole "je vlastne start", a pak zjistej, ze tam maj vyhledavaci policko nebo muzou prolejzat klasicky menu. V unity projdou ty 3 ikony ktery videj ... a nevedi jak dal. Takze pokud jim chces efektivne zamezit pouzivat cokoli jinyho, je to fajn, ale pro jakejkoli jinej ucel zcela nepouzitelny.
Tady ale byla řeč o důvodu přemístění tlačítek na levou stranu. Jestli Unity dokáže použít každý negramot, to nevím(moje desetiletá neteř to zvládá) a je mi to upřímně úplně jedno, já osobně jsem s tím prostředím spokojený. Ostatní ať používají co vyhovuje zase jim, nemám v úmyslu jim do toho kecat.
Umístění tlačítek na levou stranu je celkem legrace. Končí však u skutečné práce:
během 50 sekund otevřeš a zavřeš 3 okna, myší ujedeš o 12 cm vlevo více, než kdyby byla vpravo. Celkem se během pracovní doby jedná o, cca 1600 kliků, pro které si musíš na pracovním stole vyhradit větší prostor (prostor A2-A4 potřebuješ pro aktivní práci s dokumenty), prakticky celý prostor A5 vyhrazený pro hrneček s kávou.
Myší tedy ujedeš, každý den, o 190 - 200 m více, než u umístění tlačítek vpravo.
Skoro 4 km měsíčně. Taktéž tratíš cestou myši cca 800 sekund, to je více než 13 minut. Měsíčně, pakatel, 4,5 hodiny neefektivní práce. násob 150 zaměstnanci. Z pracovní doby jsem odečetl čas na oběd a další pomocné práce. Tato maličkost mi zaplatí Widle pro firmu za cca 2,3 měsíce.
Tlačítko vlevo je prkotina, ale nepěkně(čti kurevsky) se prodraží. Nepočítaje nekomfort zaměstnanců, kteří mají na práci něco naprosto jiného.
Pro rejpaly: změnit umístění tlačítka lze. To vím. Moji zaměstnanci nejsou placeni za ladění oken v Ubuntu. Sám používám různé verze Linuxu pro ženu, děti i pro své poznání.
U jazyků psaných zprava doleva mají aplikace zrcadlově převrácený layout. Pokud je do RTL jazyka přepnutý i vlastní OS, přesouvají se i ovládací prvky oken. Tohle jsou Office 2007, v hebrejštině na OS přepnutém do hebrejštiny, s nainstalovaným Classic Menu. BTW pracovat s tím je peklo, protože nemůžete hledat ovládací prvky po paměti :/
http://office.grifir.com/images/screenshots/w2.png
"Končí však u skutečné práce"
Nevím, zda o tom víte, ale ta věc na stole mezi monitorem a vámi se 104 tlačítky tam neleží jen tak náhodně.
Nepamatuji si, kdy jsem naposledy zavřel okno, tab v prohlížeči apod myší. Někdy jistě, ale stisk kl. zkratky je mnohem rychlejší, ta ruka už na klávesnici stejně je.
Takže výpočet sice hezký, ale jestliže je pro zaměstnance takový problém zavřít okno, tak pro něj pravděpodobně bude jakákoliv náročnější práce na počítači nepřekonatelnou překážkou.
A proč by to nešlo integrovat s tlačítky vpravo? https://www.abclinuxu.cz/images/screenshots/8/1/189618-kde-netbook-6404361202665812948.png používám už druhým rokem a no problem.
Zaviraci tlaciko v pravym rohu mely uz systemy, ze kterych M$ oprask prvni komercne prodavany widle ... v tuxu to bylo pro "jednoduchost" dost casto opacne, nebo bylo aspon prehazeno (by default samo) poradi tech tlacitek. Coz je jeden z duvodu proc jsou z toho BFUcka tak nadseny ...
Meles ptakoviny, hodiny, stav baterky, ... sou pravo dole ... a to odjkaziva. Pokud je nejaky kkt da jinam, tak te uzivatel posle s takovym systemem doprdele.
Uzivatel si na nic zvykat nehodla. Mimochodem, vis co? Puc si aut s rizenim vpravo. Sem moc zvedav, jak si za 2 dny zvyknes ... jeste po mesicich denniho jesteni budes hledat kde co je.
Ty platis zamestnance za zvykani ... mnozi jini za to, ze udelaji svoji praci. Jop, taky bych moh lidem radit trebas podle azbuky ... nemuzou stim mit prece zadnej problem.
Resil sem u zakaznika zmenu mailovyho softu (exchange). Byl nabidnut jak backend, tak frontend. Ac bych rek, ze ten klient je daleko lepsi nez utlouk (minimalne narozdil od nej hleda, a to kurevsky rychle) a funguje "stejne jako kazdej mailovej klient" ... nejvetsi problem byl v tom, ze to proste jinak vypada (sice zcela konfigurovatelne, ale jinak). A na co narazili uplne nejdriv? Mno ze utlouk ma hledaci okynko vpravo nahore ... a navrzeny klient asi tak 3x vetsi zhruba uprosted ... neskutecny problem.
Jako hlavní prostředí Gnome 3:
1. Idiotsky dvě téměř prázdné lišty (na jedné uprostřed čas a datum, napravo ovládání hlasitosti, bluetooth, stav baterky a tlačítko na vypnutím nalevo spouštění aplikací), na spodní v podstatě jen přepínání ploch
2. Na lišty, na rozdíl od Gnome 2 a dalších desktopů nejde nic přidat (žádná taková možnost není v nabídce, ani se nezobrazí poklepnutím myší, jako na výše jmenovaných desktopech).
Asi řešitelné přepsáním zdrojáků a rekompilací půlky systému, do čehož se běžný uživatel pouštět nebude. Čili zde existují dvě prakticky bezcenné lišty, navíc zabírající cennější okraje plochy. Bohatě by se daly spojit do jedné a dát na levo nebo pravo, čímž by neukusovaly z výšky desktopu
3. Roztažení oken je možné jen na horním okraji, na spodním se sice ukáže stejná změna kurzoru myši, ale okno kolabuje do mezery mezi horní a dolní lištou; v nastavení oken (desktopu) není možno toto změnit (nebo je to umě skryto pod nějakým nic neříkajícím názvem)
4. Na plochu nejdou dát žádné objekty (co je v adresáři Plocha či Desktop, to se v jiných prostředích taky na ploše zobrazí, ale ne v Gnome 3)
Suma sumárum: Bezcenný šmejd
Třešnička na dortu: Na odlehčeném prostředí LXDE, které na jiných desktopech používám místo tohoto šmejdu, je natvrdo stažený zvuk na nulu, to se nastaví při startu/restartu, takže nepomůže zvuk nastavit v Gnome a přepnout do jiného desktopu (jako na Debianu 5) a není zde přístup k nastavení zvuku (jako v Debianu 6, kde je na liště ikonka s reproduktorem, stejná, jako na liště Gnome 3), což by problém vyřešilo.
Takže při každém spuštění proklínám jak tvůrce Gnome 3 za tento šmejd, tak i tvůrce Debianu 7, kteří mi vyřazením ovládání zvuku znemožňují přejít na alternativní desktop a tento hnus mi vnucují.
Rodičia dostali na starý notebook Debian Wheezy s LXDE a nejaký problém so zvukom som si nevšimol. A keďže je to kvôli otcovi na maxime, tak kebyže si to nevšimnem ja, tak on určite.
Nastavenie zvuku na lište by default nie je. Musel som ho pridať z nastavenia lišty (len si teraz fakt nepamätám, či tam ten "applet" bol alebo som ho musel doinštalovať).
Ne nedělám.
Naposled jsem měl problémy se zvukem implicitně po instalaci nastaveným na nulu na Mandrake 8, a to už je opravdu hodně let. Od té doby jel všude na tom, co jsem měl, zvuk v implicitním nastavení po instalaci, až do D7.
On je ten zvuk v systému od příslušného programu až po ovladač karty nastavován na několika místech, a je-li kdekoli nastavena nula, tak prostě nic není slyšet.
Na D7 je jednak složité ovládání zvuku s řadou voleb, dostupné z menu ("Aplikace"), jednak jednoduché táhlo dostupné z ikonky na liště, kde se nastavuje celková hlasitost a nic jiného, a ta není z LXDE dostupná. Bude to znamenat prohrabat se ve střevech Gnome, abych zjistil, jak se vlastně daný program jmenuje (přímo z Gnome se to zjistit nedá - prostě shit) a zpřístupnil ho z LXDE, a pak by to mělo fungovat. Tohle zvládnu (snad) já se skoro dvacetiletou zkušeností s linuxem, ale BFU rozhodně ne.
Tahlo na zvuk v lxde dostupne je, applet se jmenuje alsamixer, da se nastavit do default confu v xdg pro vsechny uzivatele. Hlasitost muzes nastavit v console pres alsamixer. A pokud ti to nebude fungovat po restartu, staci najit reseni zde: http://www.debianhelp.co.uk/sound.htm. Porad mam zato, ze tvuj prispevek je humor.
Alsamixer znám, je to složité udělátko s více kartami a mnoha ovládacími prvky, dostupné z nabídky programů. Tam se dá nastavit mnohé.
Nicméně ještě potřebuji udělátko, kde je akorát jeden posuvník hlasitosti a nic víc k tomu, které, když je zde hlasitost stažená na nulu, tak manipulace s Alsamixerem nemá žádnou odezvu v reproduktorech. (A pozice tohoto táhla se zase nijak nepromítne do nastavení v Alsamixéru.) A tohle nevím, jak se jmenuje, a je to dostupné jen na liště Gnome (v D6 je to implicitně i na liště LXDE). Po restartu do LXDE a následně zpět do Gnome je i tam nastaveno na nulu a musí se ručně přenastavit.
Čili se jedná o nějakou jinou úroveň v systému, přes kterou se dá komplet vypnout zvuk nezávisle na nastavení v Alsamixéru nebo ovládání zvuku v jednotlivých programech (přehrávačích zvuku a videa).
Ještě je na ntb dostupné nějaké ovládání přímo klávesou se symbolem reproduktorku, a to se chová v LXDE i Gnome (pokud je zvuk na výše zmíněném táhle nastaven na nule) zvlášť zajímavě: Zvuk se dá po startu LXDE nastavit na maximum, ale po zmáčknutí té klávesy (bez ohledu na to, je-li držena nebo puštěna) se během cca 2 sekund sám stáhne na nulu a podruhé už na zmáčknutí téhle klávesy nereaguje. Takže ani tímhle se problém se zvukem řešit nedá.
Vím, že RPM distribuce měly (pozdní RedHat, Mandrake) extra udělátko, které umělo projít v systému všechna místa, kde je ovlivněna hlasitost, a nastavit ji na nenulovou hodnotu (právě proto, že na některých byla implicitně po instalaci nula); byla to konzolová aplikace, název už nevím.
Jinak sám D7 při startu hlásí, že je nastavený soundsystém na jednoho uživatele a jednu session a má to jako warning, takže se mu to asi nelíbí.
Díky za radu, vyzkouším.
Pulseaudio se dá vypnout v tom alsamixéru, ale potom nejedou zvuky z některých programů, takže bych se to odinstalovat bál.
Nicméně smysl původního příspěvku byl o tom, že tvůrci distribucí vytvářejí dost pochybné bastly, kde mnohdy nejede to, co bezproblémově jelo v předchozí verzi. Já s cca 20 letou praxí s linuxem +- chápu podstatu problému a vím, že hledám něco určitého. BFU raději linux smaže a nainstalí upirátěná XP.
Mimochodem, na tom Mintu, který mi tu kdosi doporučoval, jsem zase zažil to, že najel do úvodní obrazovky, která byla velmi světle zelená a na ní byla bílá (nebo taky hodně světle zelená, to se nedalo poznat) písmena. Dalo opravdu dost práce najít vůbec to, kde se tam kliká na přihlašování uživatele. Opět naprosto nesmyslný bastl, jehož tvůrce není s to pochopit, že uživatel potřebuje ten počítač používat, a ne se kochat samoúčelnými "estetickými kvalitami" a vizuálními efekty vstupní obrazovky. Ale tohle je problém rovněž KDE 4, Gnome 3 i Unity.
Normalka ... zvuk je tuxu tragedie dlouhodobe ...
Pr> mam gentoo, rucabo nastaveny IDcka karet, aby byly porad ve stejnym poradi, mam 3 karty - integrovanou, SB, a USB headset. V radku to "nejak" funguje (proste musim mplayer poustet s parametrem), ale v gui (KDE) je to naprosta tragedie. Po kazdym startu to pinda jestli muze odstranit nedostupny zvukovky, kazdou tu kartu to vidi snad 10x, pokazdy je ta kterou chci pouzivat primarne samozrejme na konci seznamu ... 1/2 aplikaci nastaveni systemu ignoruje uplne ... a maji nastaveni svoje (vlc kuprikladu nebo wine) ... naprosto chapu ze pokud se to takhle chova BFUcku, tak to prohlasi za zcela nepouzitelny.
1. Gnome 3 a spodná lišta s prepínaním plôch? Asi máme iné Gnome 3, ale dole som si žiadnu lištu nevšimol (ak nemáš na mysli schovávateľný message tray, kde žiadne prepínanie plôch nie je.
2. Niektoré rozšírenia na lištu pridávajú rôzne veci (pozri http://extensions.gnome.org).
3. Nerozumiem popisu problému. Zmeniť veľkosť okna ťahaním za dolný okraj nie je problém.
4. V gnome-tweak-tool je zaškrtávatko Icons on desktop.
1. Je o nějaká verze Gnome 3
2. Nechci žádné rozšíření, chci, aby se daly dát na lištu ikonky spouštějící programy, tak, jak je to na předchozích verzích i jiných grafických desktopech. Nevidím důvod, proč bych měl na něco podobného instalovat speciální SW (jak na windows). Nehledě k tomu, že jakmile se mi podaří vyřešit problém se zlomyslně vypnutým zvukem, tak už ten bezcenný shit programovaný bezcennými blby spouštět nebudu.
3. Pokud najedu myší na okraj okna, tak se šipka změní na T, pokud do rohu, tak na L, obojí příslušně natočené. Problém je, že kdekoli jinde než na horní liště a přilehlých rozích se po zmáčknutí levého tlačítka myši okno změní na velikost "maximální mezi horní a dolní lištou" a jen na horní liště se dá okno regulérně zvětšovat a zmenšovat (tak jako na jiných desktopech tahem za kterýkoli okraj nebo roh. Opravdu nevím, který blb toto takto naprogramoval a proč.
4. "gnome-tweak-tool" v nabídce aplikace nemám a nehodlám složitě zjišťovat, jaký český název tomu byl přidělen. Jinak platí to, co bylo řečeno v předchozím bodě: budu se snažit tento méněcenný a nefunkční šmejd co nejrychleji opustit.
Zkuste přejít na LMDE (Linux Mint Debian Edition) je to hodně stabilní, Cinnamon vypadá dobře a dobře se používá (je fakt podobný starému Gnome 2, ale mnohem elegantnější) a Debian je "testing", takže se pořád aktualizuje a přesto je, troufám si říct, odladěnější/ rychlejší než třeba Ubuntu v LTS verzi.
Právě ho budu nasazovat rodičům na počítač a když budou řešit problém - ssh a nabouchám to tam přes terminál/ X-forward taky.
G3 mám ve Fedoře. Horní lišta, no, ideál to není, ale při maximalizaci se do toho schová horní lišta okna a ikona s názvem aplikace je vlevo na ní, takže opticky - vidím čas, nastavení a chová se to, jako kdyby hodiny a ikony skočily do pruhu okna. Takže s tímhle no problém.
Přepínání ploch je schovaný. Vyjížděcí lišta je vpravo a jsou v ní docela velký náhledy. Dost velký na to, abych rozpoznal, co je na té ploše otevřený.
Zbytek mě nezajímá. Okna zavírám Alt+F4, programy spouštím Win (vyhledávání) + prvních pár písmen z názvu a Enter, takže vlastně ani nevím, kde ty aplikace hledat a kde je zavírací tlačítko... Ale flame musí být, žejo.
No ja nevim, ja problemy s moduly nikdy nemel a zrovna profi tiskarny na linuxu funguji skvele, problem je spise s krapem do 2.000 ;-))
Kupodivu i HP multi centra funguji lepe v linuxu a HP dodava SW, ale zjistil jsem, ze lepsi je pouzit z cupsu a scan delat s knihovnou do Xsane ....
Zato ve windows to nefunguje skoro furt, uz jsem to jednou resil instalaci saned na linux, ktery komunikoval s HP a lide meli na windows Xsane pro win a skenovali vzdalene ... a to jeste meli XP, ne visty nebo 7 ci jeste hure 8.1 ;-))
No a zbytek HW bezproblemu.
Ale treba scannery, epson kancl. chtel FW z driveru, ale dal se i stahnout.
Zato paradoxne profi V700 a V750, coz je vlastne jedine scannery na svete, ktere jsou dobre a levne, pak uz jen za stovky tisic, ale funguje i bubnovy za 2M.
No a pak mame stary HW a ten uz funguje casto jenom v linuxu ;-))
Svatá pravda. HP i Canon dodávají k Linuxu celkem slušné ovladače i u levných tiskáren, ale CUPS a XSane se i u mně (Canon) jeví jako lepší řešení. Hlavně z důvodu toho, že je dostupný přímo v repozitářích.
Ale pořád lze použít i ovladače od HP nebo Canon, za což bych chtěl firmám poděkovat. Možná by bylo lepší, kdyby firmy rovnou poskytovaly kód komunitě tak, aby byl rovnou dostupný v XSane/CUPS a tím by se vyřešila i nepříjemnost se stahováním a souhlasením s nějakou super dlouhou licencí.
Problem je, ze spousta dodavatelu dodava "reseni" ... ale neexistujiciho problemu. Ve finale zjistis, ze pokud chces mit zcela funkcni system resici vsechny potreby firmy, nezbyva ti, nez si najmout programatory a nechat si ho napsat.
V opacnym pripade i v pripade homogeniho protredi neustale narazis na to, ze spolu neco nekomunikuje jak ma. A to i na urovni operacnich systemu ... jedineho dodavatele ... coz je vskutku potesujici (jedno pravidlo v GPO = ruzne chovani ruznych verzi widli ...)
Zkusme se trochu zamyslet, proč je to nalevo nahoře. Asi se tak nějak shodneme, že praváků je více. To vysvětluje ovládací prvky nahoře, pohyb ruky od těla je dle mého přece jen přirozenější, většinou (pokud nemáte invertouvanou osu y, například hry) rukou pohnete právě od těla, abyste ste dostali k hornímu okraji monitoru. Ale to není novinka. Tak proč to dali doleva? Napadá mě teze, ve které hraje hlavní roli myš :D Pokud sme praváci, tak myš asi máme napravo od klávesnice. Teď jak sedíme u stolu, tak náš pohyb rukou do stran je trochu omezený a subjektivně mi příjde lepší, když se rukama pohybuji směrem ke klávesnici, tudíž pravou rukou doleva a levou doprava. A o tom to je, jestliže se rukou (s myší) pohneme doleva, tak se kurzor pohne taky doleva. Mimochodem přesně opačná situace nastane na touchpadu, vzhledem k jeho umístění a jeho maličkosti (teda velmi malé velikosti) máme ruce až moc u sebe a tak se je snažíme dát od klávesnice... (snad je ten příměr pochopitelný).
Je to čistě subjektivní, ale navykl sem si mít lištu i s programy nahoře (ať už ve Windows, tak i v Linuxech) a programy zásadně zavírám poklepáním na levý horní roh (v současnosti teda spíše pomocí Alt+F4, protože mám moc velkou citlivost na myši kvůli hrám).
Ale jak sem psal, je to jen teze.
P.S.: Takhle hnusný příspěvěk sem už dlouho nenapsal (ani se nehodí k mému stylu psaní).
Tahle teorie předpokládá, že jakmile jsme tam, je dílo dokonáno. Jenže to není samozřejmě pravda. Tou myší se tam chceme dostat, protože je někde jinde. A dá se očekávat, že až se tam dostaneme, tak zase půjdeme s tou myší tam někam jinam. Takže pohyb uděláme na obě strany, tak jako tak.
Právě proto to dali doleva. Vlevo mají totiž vše (kromě posuvných táhel u programů). Je tam lišta na přepínání oken, spouštění programů, menu, prostě vše .Takže podle nich nemusí člověk jezdit myší tam a zpět, ale má vše pohromadě.
Dost naivně předpokládáte, že se autoři Ubuntu zajímají o ergonomii. Tohle myslím dobře ilustruje situaci:
http://www.root.cz/zpravicky/unity-proslo-testy-pouzitelnosti/
Unity som dal mame na nb a prezila na nom 4 roky a nestazovala sa (mozno to je tym ze zacinala v praci este na OS2 ;-) ) Problem jej bol vysvetlit preco niektore pesnicky na yotube nejdu prehrat alebo preco sa niekedy spusti a niekedy nespusti prehravanie DVD. Teraz som ju prestal tyrat a kupil som jej mac. Tam mala jediny problem preco ma v rohu 2 tyzdne nejake okienko. Tak som updatoval snezneho leoparda na novsiu selmu a je pokoj.
Posadim te ke klavesnici s rozlozenim dvorak. Je zcela prokazatelne daleko efektivnejsi a prirozenejsi k pouzivani. Sem zvedav co na to budes rikat ;D. Bavime se tu o nasazeni tuxe do firem, ktere se nezabyvaji IT. Takze presunout jim jakykoli ovladaci prvky kamkoli jinam = vytvorit zcela nepouzitelne UI. Variantne znasobit naklady na takovou zmenu.
Překvapilo mě, že v článcích nejsou diskutovány komerční distribuce jako třeba SUSE Linux Enterprise Desktop nebo Red Hat Enterprise Linux Desktop. Oproti free verzím (openSUSE, Fedora, ...), které jsou často koncipovány jako prostředí, kde se testuje použitelnost nových přístupů, jsou enterprise verze stabilnější, méně často se mění, existuje k nim spousta dokumentace a někteří výrobci HW pro ně své výrobky certifikují. Pro nasazení do firemního prostředí jsou jednoznačně vhodnější. Cena za podporu také není nijak vysoká. (Zvlášť když se vezmou v úvahu celkové náklady na zaměstnance.)
Ještě dodám, že informace o nasazování výše uvedených komerčních distribucí do firem se dají získat třeba na konferencích SUSEcon a Red Hat Summit :
Odkazy redakční systém ROOTu vyhodnotil jako SPAM. Použijte Google ...
Uvedené linky jsou pro rok 2013, příspěvky z předchozích let se dají snadno dohledat. Probírají se tam technologie, trendy a nasazení ve velkých a středních firmách. Některé zkušenosti se dají přenést i do malých firem.
"Reálně však voliči znají obvykle jen jednociferný počet stran natolik, aby alespoň orientačně měly přehled o jejich hlavních programových tématech."
Ti voliči -> měli.
Potom bych možná článek koncipoval méně vágně. Proč neuvedete konkrétní příklad multifunkce, která za 25k funguje pod Linuxem jako jiná za 2,5k?
Sám za sebe mohu říct, že třeba AverMedia Volar HX (A827-C) pod Linuxem byl podporován a už není, ale pod Windows je ovladač stále plně funkční. Bohužel je ale výrobce tak omezený, že nenechal ovladač pod svobodnou licencí, aby se mohl dle potřeby upravit i po ukončení oficiální podpory z jeho strany. Právě si tedy píšu ovladač sám.
Zrovna ale tiskárny jsou celkem slušně podporovány v CUPS, až jsem se divil, jak jednotné to oproti Windows je. V realitě tak moje levná multifunkce oproti vybarvičkovaným aplikacím pro Windows a nestabilitě při skenování je perfektně stabilní, přístupná přes SSH a má úplně přesně to samé rozhraní, jako novější i starší multifunkce od té samé firmy, které používám jinde. Na to slyší i moji rodiče.
Taky bych řekl, že desktopová prostředí nejsou nutná ve všech případech nasazení. Chápu, že je těžké lidi přesvědčit o výhodách snahy nevyužívat myš, ale na produktivitu to má docela výrazný, pozitivní dopad. Hlavně třeba takový starý systém někde v jídelně, kde původní systém běžel nad DOSem se dá nový systém koncipovat velmi podobně a může běžet rovnou z terminálu a i přesto vypadat celkem úhledně a zastat práci po dalších 20 let...
Nakonec bych osobně, být ředitelem firmy, na mnoho činností volil spíše něco jako XMonad - na displeji je mnohem více prostoru bez různých rámců jen pro 3 tlačítka nebo nepřehledný shluk ikon. Normální prohlížeč, jako Chromium není problém spustit a celkově je tento tiling manager stabilní a vůbec po všech stránkách minimální a dobře konfigurovatelný. (/.xmonad/xmonad.hs) se může potom přes síť propagovat do všech počítačů a nemusí se nic řešit.
3-4 klávesové zkratky (pro zavření aplikace, změnu módu zobrazení, výběr okna a vyvolání nabídky s programy/ spuštění terminálu) se taky dá naučit a nakonec by mi ještě zaměstnanci poděkovali, že nemusí dělat přesčas, protože práci stihnou v regulérní pracovní době, když tupě neklikají kolem.
OEM Win stoji jen 2000 bez DPH.
Prumerny desktop PC ma dnes moralni zivotnost minimalne 4 roky.
Cena OS je tak max 500 Kc / stanici a rok = 42 Kc mesicne
To je v celkovych nakladech na IT prepocitanych na jednoho uzivatele naprosto zanedbatelna castka.
Pokouset se je usetrit za ty pripadne komplikace proste nestoji, naopak hledani reseni nepostavenych na de-facto win standardu ve svem dusledku a dodatecnych konverznich nakladech byva zpravidla drazssi nez tech 42 kc / uzivatele / mesic usetrenych linuxovym OS.
A nikde neni receno, ze na tech Windows nemuzou uzivatele provozovat treba LibreOffice a podobne. Linux na desktopu proste neni nutny pro to, abych vyznamne srazil naklady na IT. To muzu za pomoci svobodneho software udelat i s win jako OS.
Na serverech je to samozrejme uz ale o necem jinem - tady ceny licenci zanedbatelne nejsou.
Do celkových nákladů je třeba započítat i instalaci a administraci aplikačního SW. Výhodou linuxu je, že po instalaci (která typicky trvá méně než hodinu), jsou nainstalovány desítky různých aplikací (LibreOffice, Gimp, Inkscape, ...). Stačí je jen spustit a používat. Na Windows se toho musí mnoho doinstalovávat. Takže s finančná výhodností Windows to tak jasné není.
Navíc popularita Chromebooků (v USA, do ČR ještě nedorazily) jednoznačně ukazuje, že Windowsový koncept tlustého klienta není univerzálním řešením. Spousta zákazníků chce jednoduché zařízení, které funguje "po vybalení", a když se rozbije, tak se jen vymění za jiné. Zatím to fungovalo tak, že skoro všechny malé firmy měly několik počítačů s Windows. V budoucnu bude pro řadu z nich výhodnější použít cloudové služby nebo klient - server řešení.
Souhlasím s vámi, že z ekonomického hlediska nemá u malých firem smysl předělávat fungující IT infrastrukturu z Windows na Linux. Speciálním případem je ukončení podpory Windows XP. Zde si myslím, že přístup pana Macícha smysl má. Dalším případem je rozsáhlejší obměna HW v budoucnu. V tomhle případě se určitě vyplatí zvážit cloudová nebo klient - server řešení.
Windows vetsinou nikdo neinstaluje, protoze je koupi OEM s hardwarem a pri dobre nastavenych policies na ne vetsinou nemusi po dobu zivota toho stroje (u nas cca 4 roky) vubec sahnout.
Potrebny software se v rozumne nastavenem prostredi instaluje centralne za pomoci Group Policy - otazka spusteni par skriptu. Takze tady Linux nemuze nabidnout nic moc navic.
A kdyz uz jsme u Group Policies - nevim jestli na Linuxu vubec existuje podobne mocny nastroj pro centralni spravu. Budu rad kdyz mne nekdo pouci (a to nemyslim ironicky).
Jinak s vami ale souhlasim - budoucnost je opravdu v cloudu (at uz verejnem nebo privatnim), respektive historie se opakuje. Velke centralni pocitace a thin-clients v podobe terminalu uz tady byly pred par desitkami let. Pak bude uplne jedno co za OS je na desktopu.
Jen ty notebooky nam asi jeste nejakou chvili zustanou s dominujicimi Windows. S chromebookem jsem mel tu cest a je to pekne zarizeni, ale pokud nekdo potrebuje vykonne reseni fungujici 100% i off-line, tak musi mit plnohodnotny desktopovy system.
Problem ovsem je prave v prechodu na nove technologie versus stavajici systemy.
Jo, ale OEM je plný shitware a když jsem takový stroj známým vybalil z krabice, tak dvě hodiny sežralo jenom vyházení demo opic, předinstalovanýho McKafáče a dalších výkalů, takže příště čistá instalace s vytvořením partition. OEM widle se hodí jenom na získání licenčního čísla a otestování, že stroj přežl dopravu z obchodu bez úhony. Navíc, pokud má firma multilicenci, stejně je OEM licence jenom vyhazování peněz za nic a stejně tam někdo pleskne jejich image.
OEM výrobci chtěli mít možnost předinstalovávat vlastní aplikace, prý aby mohli na stroje instalovat Javu, Firefox apod. Nakonec ji od MS dostali. Výsledkem je to, že dodávají stroje plné cripplewaru, za jehož předinstalaci dostávají zaplaceno od jeho výrobců. Berte to ovšem tak, že máte ty stroje o to levnější.
Pokud se vám to nelíbí, ptejte se, co je na PC předinstalované, a kupujte si modely bez cripplewaru. MS na to má speciální edici strojů Microsoft Signature.
http://www.microsoftstore.com/store/msusa/html/pbpage.MicrosoftSignature
Lze odebrat počítač bez systému a k němu OEM licenci. Takto jsem kupoval poslední notebook. DVDčko jsou čistá Windows jako při retailovém nákupu.
To, co popisujete, to je bordel výrobců počítačů. Nainstalují kdejakou krávovinu, za kterou dostanou pár dolarů či dokonce jen centů. Proto má Microsoft certifikační program na „čistá“ PC. Navíc nové OEM licence by měly výrazně omezit to, co výrobce smí nainstalovat / přenastavit.
Mimochodem: Office Starter jsou už naštěstí historií. Byla na ně tak hrozná odezva, že je Microsoft poslal k ledu.
Instalace widli je to nejmensi ... nez je das userovi, musis udelat hromady veci, ktere se casto ani jinak nez rucne udelat nedaj ... musis na to dostat hromadu aplikaci (ke kterym nemas a neni ja ziskat msi), musis ty widle oaktualizovat (protoze pokud to nebudes popohanet rucnima zasahama, tak se nedozijes) ....
Samo, pokud mas 100 zcela totoznych stroju, ktery pouziva 100 lidi s totoznejma SW potrebama, muzes si cas od casu udelat aktualni img, a ten tam jen nakopirovat, ale tohle neni situace drtivy vetsiny widlich stroju.
Navic temer nikde se nepouzivaj preinstalovany widle ktery na stroji dostanes - proste proto, ze obsahujou hromady balastu a potencielne (i fakticky) nebezpecnyho sw.
V tomhle ohledu je tux nekde zcela jinde - nemusis na nem resit jinej HW, a klido muzes nainstalovanej stroj proste skopirovat. Opatchuje se uz pri instalaci ... a defakto veskery SW na nej dostanes centralne, protoze ziskat/vyrobit balicek pro svoje distro je trivialni.
Pokud neumíte provádět předinstalace Windows (třeba WAIK), a nedej bože jste navíc admin, tak je to smutné. Ale proč všem navíc svou neschopnost ukazujete?
Jo, Tux je někde zcela jinde. Buď máte balíček pro konkrétní verzi konkrétního distra, nebo máte smůlu, a dojde na tarball, kompilaci apod. Děkuji, nechci.
Group Policies z Windows neznam, a tak nemuzu porovnavat. Centralizovanou spravu software v Linuxu nabizi Red Hat pres Red Hat Satellite, SUSE pres SUSE Manager. Oba nastroje vychazi z volne dostupneho Spacewalku http://spacewalk.redhat.com/. Novel nabizi nastroje (ZenWorks) pro centralizovanou spravu Windows, Linuxu i Mac OS. Tohle jsou ale reseni pro stredni a velke firmy.
Firemní aplikace samozřejmě s distrem by default předinstalované nemáte, stejně jako ve Windows. Ve Windows můžete použít Windows Automated Installation Kit, kterým provedete instalaci bez dotazu, včetně jakýchkoliv aplikací.
Popularita Chromebooků v USA je uměle nafouknutá, což jsem psal i pod příslušnou zprávičku. Cloudové služby jsou vysoce rizikové jak z hlediska uchování obchodního tajemství, tak z hlediska možnosti dělat business když odpadne poskytovatel připojení nebo vlastního cloudu. Plus jsou ty webové aplikace ve srovnání s lokálními nesmírně omezené.
Znova, ve win se zadny auto instalace nekonaji, protoze v 90% pripadu neexistuje prislusnej msi balicek, ale nejaky vlastni instalator. Stejne tak widle odjakziva trpi schizou, a nevedi co je aplikace, co jeji konfigurace a co data, takze to presne podle toho vypada. Navic hromadu aplikaci je treba aktualizovat, coz se prozmenu neda udelat, pokud user nema admina nebo nema prava do adresare s aplikaci, coz by ze zcela pochopitelnych duvodu mit nemel ... na widlich zcela neresitelna situace.
Ano, existuje uzasne pseudoreseni - provozovat potencielne deravou sluzbu bezici pod systemem ... jako trebas mozilla, chromajzl ... a dalsi, coz je uzasne systemove reseni.
Aplikace se v MSI balíčcích distribuují zcela běžně. Pokud nějaké MSI balíček nemá, můžete použít setup dodaný s ní (většinou umí bezobslužnou instalaci), případně si ten MSI balíček vyrobíte.
S těmi aktualizacemi jste měl pobavil. Uživatel nemá práva, takže je to katastrofa. Řeší se to tak, že aktualizaci dělá služba, která ta práva má, a to je katastrofa. Hmm. Nějaké lepší řešení? :)
Zapominas na par detailu ....
1) Podobny "reseni" vyzadujou trvalej pristup k dostatecne tluste lince ...
2) pokud se nespokojis s tim, ze veskera firemni data posles do sveta ... tak prislusne serverove resni byva nakladnejsi, nez nakup plnotucnych desktopu.
Vsemozny tyhle "cloudovy reseni" jsou pak jen marketingovym PR zvastem ... ostatne ... viz 100% garance dostupnosti ... a staci par kapek vody.
Mimochodem, mam tu uzasnou nabidku ... archivace dat v cloudu za nejakych 5kKc/rocne/TB ... chmm ... kdyz si vemu, ze potrebna kapacita pro takovou mensi firmu muze byt rekneme 20TB ... tak to mame 100k rocne .... za tech 100k si kazdej rok muzu koupit diskovy pole o kapacite min 2x vyssi ... (neb na archivaci mi bohate stacej pomaly sata disky). Jinak receno, na vlastnim HW jsou my naklady na archivaci cca 1/10 ... + jako bonus mam ty data zcela pod kontrolou (coz nutne nemusi znamenat vyssi bezpecnost, ale ...). V kazdym pripade se mi nestane, ze by mi dorazil mail typu "sorry, sluzbu rusime" ...
Ktera jako napotvoru nebude dostupna, protoze poskytovateli sluzby nachcalo do baraku ... nemluve o tom, ze to vlastni pole si muzu dat kam libo - do svy pobocky na druhy strane republiky, stejne jako do nejakyho datacentra ... navic az ty data budu potrebovat ...tak je fyzicky drapnu, privezu, a lokalne obnovim. Nejsem tak zavislej na rychlostech lilnky a tom, jestli nekde nedo zrovna nejaky kabel nevykopal s tim, ze ho odnese to srotu.
Pokud vám v jednom čase vyhoří vlastní budova a provozovateli služby se vytopil barák (a nemá replikaci jako MS Azure), tak je to dost pech :)
Samozřejmě si můžete dát vlastní diskové pole na druhý konec republiky. Jenže pak zaplatíte za konektivitu tu spoustu peněz, o které jste psal, a k tomu ještě za to diskové pole, nejspíš hosting, nějakou VPN atd. Pochopitelně je výhodou možnost ta data z případě potřeby fyzicky odvézt jinam, ale nevidím to jako zásadní.
Pocitas spatne ...
Oem win (pokud pristoupime na hru M$) stoji minimalne neco kolem 10kKc. A ten 5let starej, plne dostacujici desktop, pritom muzes hodit do popelnice.
+ pricti minimalne takovy 4 clovekohodiny na pripravu kazdyho jednoho stroje, + opakovani aspon 1x rocne.
+ pricti naklady spojeny s prechodem na novou verzi = vymeny nekterych jiz nepodporovanych aplikaci, reinstalace vseho moznyho i nemoznyho, casto nutnost vyhodit trebas plne funkcni tiskarny ... naprosto nedefinovatelny cislo, pohybujici se klidne v milionech Kc
A toto vse bys dle predstav M$ mel absolvovat kazde 2-3 roky. Tedy v realu ... by ITci nedelali nic jinyho, nez ze by dokoncili prechod na novou verzi a mohli by obratem zacit znova.
Pokud se ti povede firmu premigrovat na rozumnou distribuci tuxe (idealne takovou, ktera nema zadny verze), tak probiha aktualizace kontinuelne klidne dlouhy roky, be zadnych narazovych zmen (typu vyjde novy blbuntu a ikony jsou na druhy strane obrazovky). Navic usetris za neustalej support rozjeblych widli.
Ver pak tomu, ze widle se rozjebnu i v pripade, ze na ne vubec nesahas - zcela osobni zkusenost, kombinace win 2k3 srv + mssql 2k5 ... se jednoho krasnyho dne rozhodla, ze uz dal proste fungovat nebude. System vytuh ... a uz nenabehlo SQL. Pritom presne z tohledle duvodu (aby se to nestalo) se na to neinstalovaly ani zadny patche (protoze jejich instalace jinde prozmenu rozjebala SQL tak, ze to sice fungovalo, ale vsechno blbe).
Cože, licence Windows fakt stojí 10kKč? Co je to za nesmysl?
4 hodiny na instalaci stroje? Člověče kde žijete? Vy snad neumíte používat WAIK? A reinstalace 1x ročně? To si asi děláte srandu.
Samozřejmě nutnost upgradu aplikací existuje, o tom žádná. Ale s vyhazováním tiskáren je to nesmysl. Windows obsahují drivery i pro zatraceně stará zařízení (třeba předpotopní HP LaserJet 6L). A v nejhorším jsou to generické PCL a PS drivery; s trochou zručnosti si je dokonce můžete sám přizpůsobit.
Proč byste měl upgradovat každé 2-3 roky? Řada firem dodnes používá 12 let staré Windows XP :D
No ne, měl jste problém se SQL Serverem. Nejste náhodou admin od toho, abyste takové věci řešil?
Hele, lael, tobe asi neco zari na mozek vid? Neni to tak dlouho, co ses tu bil v prsa, ze oem widle se nedaji koupit bez PC => cena oem widli je 10kKc (vcetne toho PC).
Jiste, muzu si alternativne za 5k koupit krabici ... to je jiste vyhodna investice zdesetinasobit cenu 5+let staryho HW.
To ovšem nic nemění na tom, že vaše příspěvky jasně ukazují, že většinou nemáte ponětí o věci, ke které se chcete vyjadřovat. ChKdyž už se chcete inspirovat komouši, tak si méně vyjídejte knedlíčky hnusu z vlasů po vzoru RMS, a více aplikujte Leninovo "učit se, učit se, učit se".
Sice nemam widle rad, ale par veci musim uvest na pravou miru. OEM nestoji deset. 4 hodiny v dnesni dobe je moc, widle s drivery tak hodinu a pokud jsem liny a nemam cd, tak maximalne dve. Plus hodina, kdyz kamaradovi instaluji i nejaky ten soft navic. Reinstalace neni nutna, pokud si uzivatel windows sam nerozbije. A ani ta vetsinou neni nutna, staci vedet, kam sahnout. Vyhazovat a migrovat taky nemusis, napr. w2k bezi spolehlive a jeste dlouho bude a xp taky budou fungovat jeste dlouhe roky porad stejne, spousta softu jde na obou porad spustit. Tiskarny jsou problem v pripade prechodu z 32 na 64 bit system, ale porad to muzes resit pres windows print masinu. A ze se podelal sql server? Mam pocit , ze softem to nebude.
jiste ... widle se opatchujou za 10 minut, M$ radostne poskytuje nastroje na integraci SP a dalsich patchu do instalacky (specielne pro win7+), a nejakych +- 30 aplikaci dostanu jako soucast ty placky.
Stejne tak je mnohem efektivnesi prohledavat nekolik dnu net a doufat ze mozna narazim na nekoho komu to taky hlasi "neznama chyba 496879" a prisel na to cim to je, nez ty widle proste reinstalnout.
Ano, majitel firmy bude jiste nadsen, az se firemni data budou potulovat volne ke staznei po netu, nebot jeho zamestnanci pouzivaji zcela fukcni, ale jak reseto derave XP. Stejne tak bude jiste nadsen, az mu budu vysvetlovat, ze firemni IS na XP sice uz nefunguje, protoze vyzaduje NET v.x.y.z ... ktery neexistuje pro XP, ale to prece nijak tem lidem nebrani, se (trebas telepaticky) k tem datum dostat.
A samozrejme, ono se zcela bezne stava, ze stroj skolabuje po HW strance, a pritom na nem nerusene neco jineho bezi dal ... chmm... a pritom to do logu hlasa cosi o neznamych chybach toho ci onoho ...
Vube nejlepsi jsou pak akce typu "tak mame ten support, tak jim to poslem ..." nacez je odpoved "ty chyby v logu" (a toje maly zazrak ze tam vubec nejake jsou) "ignorujte" ... wow.
MS poskytuje média rovnou s předinstalovaným Service Packem.
Většina chyb má hlášku. Pokud máte jen chybový kód, tak si ho snad umíte přeložit - nemluvím o googlení.
Zkuste zprovoznit nějakou dnešní aplikaci na distru Linuxu z roku 2002, a pak si o tom budeme povídat dál.
stroj skolabuje po HW strance, a pritom na nem nerusene neco jineho bezi dal - cože? Pokud je poškozený HW, nejspíš toho na něm moc nepoběží.
Ano, spoustu chyb lze ignorovat. Zkuste si někdy projít logy na svém Tuxovi, a budete se divit.
To se divim ... mych nekolik tuxu nema v logu ani jednu jedinou chybu. Mam tam spoustu hlasek typu info, sem tam nejakou typu warning, ale ani jednu typu error ... divne co ...
Zato kdyz otevru log libovolnejch widli ... du se podivat do oddilu system ... vidim tam hromady chyb ....
Služba Windows Defender byla ukončena s následující chybou:
Uvedený modul nebyl nalezen.
Služba Cerberus FTP Server neuspěla při spuštění v důsledku následující chyby:
Systém nemůže nalézt uvedený soubor.
Výchozí správce prostředků transakcí na svazku Z: zaznamenal neopakovatelnou chybu a nemohl být spuštěn. Data obsahují kód chyby.
Instalace se nezdařila: Instalování následující aktualizace se nezdařilo z důvodu chyby (0x80070643):
To sou hlasky co? A to kdyz chci zjistit, jestli cirou nahodou nejsou podstatny, tak je jeste musim reverzne prekladat do EN ...
Zato kdyz se neco vazne podela ... tak v logu zcela pravidelne neni vubec nic ...
Jo, to je divné. Já na Unixech pravidelně vídám z logu chyby, které lze ignorovat. Mimochodem si někdy spusťte GUI aplikaci z konzole - nejspíš bude na tu konzoli zvracet stránky chyb.
K těm třem hláškám:
1. Nejspíš jste si promazal špatná DLLka :)
2. Máte v systému službu Cerberus FTP Server, ale program, který má spouštět, nelze nalézt. Pokud tuhle hlášku nechápete, tak nemáte u administrace počítače co dělat.
3. Zřejmě se to týká DTC, asi ho máte špatně nakonfigurované. Otázkou je, proč byste ho měl na stanici vůbec pouštět.
4. Ten kód odpovídá chybě ERROR_INSTALL_FAILURE. Detaily najdete v datech, případně v logu té instalace.
BTW pokud jste si nevšiml, tak ty události mají čísla a zdroje. Když už z hlášky nepoznáte o co jde (což je minimálně u té druhé dost na pováženou), tak to googlete podle čísla zprávy a zdroje.
Problém není HW, ale SW. Pro Linux není pořádné účetnictví, pokulhává kompatibilita s MS Office (to je prostě nutnost!) a třeba Nokia PC Suite nejde nijak rozběhnout, i když se ve firemní sféře telefony Nokia stále hojně používají.
Tak že je to spíše o softu; tiskárny, scannery a další HW se dá (téměř) vždycky nějak rozchodit. Přesto mám doma i v kanceláři jen Mint. Ale je to boj ;-)
To je sekundarni problem ... primarni jsou chybejici hry (samo vcetne obsahle warez sceny). Jakmile budou pro tuxe dostupne a jednim klikem instalovatelne gamesky (a to i ty zadarno a "zadarmo") ... tak ho lidi zacnou pouzivat doma a to zcela logicky povede k tlaku na firmy => nutnost aby dodavatele dodavali sve vytvory fungujici i na tuxovi.
Tohle je totiz jedina a v soucasnosti doslovat drtiva prevaha widli.
Máte fakt super rozhled :). Hry jsou samozřejmě na Linuxu problém. Nicméně Steam je na Linuxu už rok, a uživatelé Linuxu na něm mají 1.12%. To k tlaku na výrobce her fakt nepovede.
Pro firemní zákazníky jsou hry naprosto nezajímavé. Potřebují podvojné účetnictví, sklady, workflow, CAD, SW pro project management, Photoshop, Illustrator, Avid DS, a pár tisíc dalších aplikací. Samozřejmě jde o aplikace, které jste v životě neviděl, a nejvýš si někde vygooglíte, že "tohle umíme na Linuxu taky". Jo, stejně místo Photoshopu máte Gimp - tedy fialový hnus.
Díky za osvícení bratře, teď už vím, že místo Photoshopu mám Gimp, fialový hnus, už to víckrát neudělám. Přimluv se za mě u otce Ballmera.
Zhřešil jsi synu. To bude desetkrát Zdráv buď Microsoft. Jako dobrý křesťan se samozřejmě u bratra Ballmera přimluvím, jakmile zaplatíš odpustek.
BTW v IBM sice neměli firemní modlitby, ale zato měli firemní písničky. Bohužel to není vtip.
https://www.youtube.com/watch?v=VyQEbLx6AEY
http://www-03.ibm.com/ibm/history/exhibits/music/music_intro.html
Ad) "Canonical si například usmyslel, že navzdory všem zvyklostem napříč platformami a uživatelské kritice přesune tlačítka pro minimalizaci, maximalizaci a zavření okna z pravé části jeho záhlaví do levé části. Proč? Prostě proto. Dosud jsem neslyšel dostatečně pádný důvod, proč by si uživatelé měli zvykat na změnu vůči roky zažité praxi."
Má léty zažitá praxe z OS X / Mac OS X je v tomto případě v pořádku a myslím, že i spousta firemních uživatelů především v USA :)
Ahoj,
fragmentace Linuxu je nesmysl.
1.
At je to co je to za distribuci, dektop je porad stejny (KDE, Gnome nebo par dalsich minoritnejsich jako treba XFce) takze z hlediska dektopove instalace je to fakt jedno kterou distribuci zvolis, desktop jeho vzhled si uzivatel pak stejne upravi jak potrebuje
2.
Z hlediska nasazeni ve firmach (tzn. nutny support) toho na vyber take tolik neni, takze fragmentace take nehrozi
RedHat Linux = Red Hat inc.
SuSe Linux = Novell = Microsoft
Ubuntu Linux = Canonical
Kde z vysezmineneho bych uvazoval asi pouze o RH, SuSe vlastni Microsoft, s Ubuntu nemam zkusenosti, ale volil bych vice konzervativni zalezitost -> RH.
Kde je ta fragmentace?
Jak jste prisel na to, ze "SUSE vlastni Microsoft"?
SUSE je v soucasne dobe vlastnena investorskou skupinou "The Attachmate Group, Inc". Mezi hlavnimi investory teto skupiny Microsoft neni, viz http://www.attachmategroup.com/investors/.
Predtim SUSE patrila Novellu, ale po zakoupeni Novellu zminenou The Attachmate Group doslo k vycleneni SUSE ze struktury Novellu. Dale figuruje jako samostatna firma. Samozrejme ma na Novell vazby, protoze treba OES Novellu je postaven na SLESU od SUSE.
Novell ma s Microsoftem dohody o spolupraci, ale tomu neni mozne se divit. Microsoft je natolik dominantni, ze dava mensim firmam, ktere mu v jistem segmentu trhu konkuruji, na vyber: "Bud s nami budete spolupracovat, nebo vas znicime". Pocitil to Corel, ktery chtel konkurovat Corel Linuxem. Microsoft zatlacil a ted je z neho firma spolupracujici s Microsoftem. Novel chtel Microsoftu konkurovat pres OES. I v tomto pripade Microsoft zatlacil a misto konkurence je zde spoluprace. Pro SUSE by to ale znamenalo postupne umirani, a tak The Attachmate Group oddelila SUSE jako samostatnou firmu.
Ta vase rovnitka "SuSe Linux = Novell = Microsoft" jsou nesmysl.
Co se tyce Novel <-> Microsoft - prectete si treba tento clanek:
http://blogs.computerworld.com/17416/who_really_bought_novell_microsoft
Je velmi snadne napsat 'nesmysl' kdyz clovek nezna vsechna fakta.
1. Aha, takže rozdílná „střeva“ jsou irelevantní. Hlavně, že je všude stejné prostředí. Myslíte to vážně?
2. To je výběr tak pro SMB a výše. Já v článku psal o SOHO, což jsem na úvod předesílal. Tam je hybnou silou cena (= zdarma, zdarma, zdarma), kde nastupují úplně jiné distribuce, kterých jsou mraky. Jen si spočítejte Ubuntu a jeho odvozeniny.
Pro soho jsou ale widle taky zdarma ... stejne jak libovolne aplikace do nich. A M$ to primo podporuje.
Ukrok stranou - dycinky se smeju, kdyz nekde vidim reklamu trebas na nejakyho telco operatora, prezentujiciho sledovani filmu, poslech muziky, hrani her ... pricemz defakto ... jedina realna cesta jak k tomu prijit je prave warez. Oni defakto ten warez propagujou, bez nej by totiz nikdo Mbity nepotreboval, warez primo podporuje ekonomiku a technologicky rozvoj, bez nej by rozsireni internetu bylo zcela mizivy.
A tady je problem tuxe - sice je tu spousta veci zadarmo, ale nepropaguje ten warez ... ;D.
1. Ano
uzivateli je opravdu jedno, jakou tam ma treba verzi kernelu (ve chvili kdy mu to supportuje jeho HW). Napr. KDE 4 vam funguji stejne na jakekoli distribuci.
2.
co se tyce ceny veskery Linux je zdarma. Co se plati, je podpora. Klidne si muzete na serverech rozjet RHEL a to zcela zdarma. Nebudete mit pouze automaticky bugfixing a security fixing mezi verzem treba verzi 6.1 a 6.2.
A do firemniho prostredi bych urcite nepouzil neznamou distribuci, ktera nema dostatecne velkou uzivatelskou zakladnu, to znamena ze jak pisete ze 'nastupuji jine distribuce' ktere jsou 'zdarma' tak s tim nesouhlasim. Veskery Linux je bezplatny.
Zjevně jsme si nerozuměli.
1. Uživateli je jedno spousta věcí jedno, dokud vše funguje dobře. Jenže když to dobře nefunguje, tak setsakramentsky záleží na čem to KDE 4 jede.
2. SOHO přecházející na Linux obvykle nechce platit nic. Licence, dílčí aktualizace, podporu. Dost na tom, že si někoho zaplatí za instalaci. „Podpora“ je obvykle self-made, takže proto volím distribuce, které se na desktopech běžně používají, což pro jinak můj oblíbený Red Hat Enterprise Linux rozhodně neplatí.
Toto vse je na delsi diskuzi - kazdopadne:
1.
z hlediska desktopu Linux fragmentovany prilis neni a za tim si stojim (tzn. neplati ze co distribuce = jiny desktop), napr. pokud budu sikovny administrator a rozhodnu se prejit na jinou distribuci, udelam to tak, ze uzivatel na desktopu nic nepozna (zachovam desktop stejny)
uzivatel, je 'uzivatel' a to znamena ze pokud mu neco nefunguje, musi mu to nekdo opravit a opravdu je mu jedno co to je za distribuci
a ano, administratorovi to jedno neni - ale od toho je to administrator
2.
z hlediska zodpovedneho administratora hledajiciho Linux pro firmu - reknete mi, kolik distribuci jste ochoten nasadit?
za sebe muzu rici:
RHEL (a jeho klony - CentOS a Scientific Linux)
Debian ( a mozna Ubuntu LTS)
Jak vidite, nejaka 'fragmentace' mi opravdu nehrozi.
Kolik vy?
3. pokud firma prechazi na Linux, chce usetrit, pri zachovani funkcnosti a rozumne stability a bezpecnosti - kolik mate distribuci ktere vam zaruci posledni dva body? (predevsim bezpecnost, s ohledem na fixovani 'der')
Zaverem -
Ano, souhlasim, Linuxovych distribuci je opravdu hodne, z tohoto hlediska (jako hole cislo) je Linuxova scena fragmentovana
A ne, nesouhlasim, protoze pokud se budu bavit o nasazeni na firme, tak pokud chci dodrzet vysezminene body (bezpecnost etc), vyber se mi opravdu, opravdu hodne zuzi.
A z tohoto pohledu jsem rikal ze fragmentace na Linux neni pravda.
Bezny ... mam tu centos, na nem bezi uzavrena appka na zalohovani (+ klientsky casti na serverech ktery se zalohujou). Definovana verze OS + jadra. To sice neznamena, ze to na jiny nepobezi, ale dodavatel da ruce pryc od jakyhokoli supportu.
Ale ve svete win to taky neni nijak vyjimecny, ...
To děláte špatně. OS i Oracle mají spoustu bezpečnostních zranitelností (a mimochodem i jiných chyb). Když nebudete instalovat aktualizace, za pár měsíců budete mít na serveru produkty, u kterých jsou dávno známé zranitelnosti (a další chyby). Samozřejmě v uzavřeném firemním prostředí je to menší problém, než pokud server vystavíte na internetu, ale přesto to zůstává závažným problémem.
1. Distra mají například odlišnou podporu HW, používají odlišné balíčky, mají odlišný init atd. Liší se spoustou věcí.
ne
vsechno to je stejny, pokud dostanes pod kuzi unixovou filozofii a pokud budes pracovat nekolik let na unixech jako administrator, coz ty zrejme nedelas, uvidis, ze rozdily se rozplyvaji
zacni s tim ze si odinstalujes Xka, ktery jako admin vubec nepotrabujes, delej par let bez nich a uvidis ...
jsem ochoten se bavit o rozdilech u Unixovych OS, ne u Linuxu
2. Pokud jsem si správně všimnul, tak RHEL je směskou open source a closed source SW.
ne
Navíc OS bez aktualizací je člověku v praxi k ničemu.
ano
Možná vám ty rozdíly splývají, ale faktem je, že existují. Distra většinou zahrnují řadu patchů, bohužel každé distro jiné patche. Podpora HW se také liší - Ubuntu zahrnuje jiné drivery než Mandriva. Některá distra používají Rpm, jiná Debian Package Manager. Některá používají systemd, jiná initng,BootScripts apod.
Pardon, RHEL je open source - bohužel jen ve formě zdrojáku. Pokud se nespokojíte se zdrojákem (který je poněkud problematické dát dohromady), chcete patche atd., má pro vás Red Hat celkem drsnou EULA, která mimo jiné brání distribuci médií.
http://www.redhat.com/licenses/rhel_rha_eula.html
Včera se mi aktualizoval Debian 7. Výsledek je děs a běs. Totálně překopané grafické prostředí se zcela odlišným ovládáním. Zoufale neergonomické (člověk musí klepnout myší do levého horního rohu, aby se vpravo ukázala nabídka ploch, která byla před aktualizací na liště a řada dalších 3,14ovin).
Patrně se tomu bude dát vnutit normální chování, ale bude to trvat a dá to práci. Pro BFU ovšem neřešitelné.
Pak se opravdu nelze divit, že to uživatelé odmítají.
Taky tohle je jeden z důvodů, prož uživatelé odmítají aktualizovat a upgradovat: Aktualizace a upgrade dělají blbové, kteří jimi totálně rozdrbou systém.
Pokud hovoříte o Debianu 7, tak nemůžu sloužit, protože jsem ho nezkoušel.
Pokud hovoříte o Windows 8 a Ribbonu, tak se mýlíte. Windows 8.x jsou na dotekovém HW skvělý systém. A Win8.1 po Update 1 se konečně na nedotekových strojích používá snadněji.
Ribbon v MS Office je daleko přehlednější než menu, jasně zvyšuje efektivitu práce.
BTW leží mi tu na stole MS Surface Pro 2 s Office 2013. Zkuste si nějaký podobný stroj, a pochopíte, jak je to s Win8 i Ribbonem zamýšleno. Osobně jsem velmi spokojený. V režimu tabletu se Start Screen používá velmi dobře, a dlaždice s náhledem obsahu jsou čisté a praktické. Pokud používáte desktopové aplikace, jde to stejně snadno, jako ve Windows 7.
Nevidím nejmenší důvod, aby se prohazovala poloha tlačítek ano a ne v potvrzovacím dialogu, nebo řádků v nabídce, co udělat s odkazem z navštívené webové stránky. Nebo se měnila (naprosto nesmyslně) přihlašovací obrazovka.
Muselo by dojít k něčemu naprosto zásadnímu, výrazně zjednodušujícímu ovládání programu (desktopu), co by to zdůvodnilo, a to tyhle případy prostě nejsou.
Komunita tvůrců distribucí si bude muset zvyknout na to, že jejich výtvory začínají směřovat k sektoru uživatelů PC, kteři tenhle stroj mají na práci, ne aby samoúčelně "ladili výkon" po každém stažení "nočních aktualizací". A neustálé překopávání obsluhy je přesně to, co může tuhle skupinu potenciálních uživatelů odradit.
Zkusil jsem v jedné firmě na pár PC přejít z Windows XP rovnou na Windows 8 a to jste měli vidět děs ve tvářích uživatelek. Po pár týdnech šednutí jejich vlasů mne přemluvily a downgradoval jsem na Windows 7 a ty nainstaloval na zbytek PC. Ukázalo se, že s Win 7 problém nemají. Nákup nových PC od té doby realizuji vždy s předinstalovanými Windows 8 Pro s možností downgradu nebo opačně.
Nedokážu si představit, co by mi udělali, kdybych jim WinXp vyměnil z Ubuntu:) Pamatuju si, co jsem zažíval za výčitky, když jsem řekl STOP pro MS Office a kompletně přešel na Open, posléze Libre Office.
Článek je velmi dobře napsaný a vystihuje situaci.
K druhému dílu bych dodal, problematická kompatibilita hw je zásadní hřebíček do rakve. POkud se zákazník rozhodne pro nějaké prostřeí tak čeká že ho bude používat minimálně několik let. Jen že pak se vydá nová verze a najednou přestane fungovat půl notebooku.
Třeba pro příklad jsem si nainstaloval Linux Mint 16 s Mate. Doma na nějakém i5 ok. Na desktopu v práci s intel G840 a vším integrovaným ok. Na netbooku Samsung N210 super. Pak jsem instaloval na 3 roky starý High-end notebook Dell (nepamatuji si typ) a výsledek - systém jako takový funkční, ALE nefungují speciální klávesy pro ovládání hardware (jako jas hlasitost, wifi, ... ) a notebook mi píše že mám Wifinu vypnutou hardwarovým tlačítkem na notebooku ... žádné takové neni.
No a teď se dostáváme k tomu kdo to zaplatí. Zákazník požaduje fungující řešení které jsem mu nabídl, ale notebook nefunguje a já budud trávit dva dny na fórech a řešit jeho atipický problém se kterým se už nikdy senetkám protože tři roky starý notebook je archaický. POkud mu dám zapatit dej me tomu tři až čtyři hodiny tak je téměř na ceně licence Windows a bude si říkat, stálo to za to????
Otázka je, či koncept Linuxu môže za skutočnosť, že pred troma rokmi výrobca nepodporoval ovládače na konkrétny kus hardvéru. Na tri roky starom železe najskôr išiel windows 7, so všetkými nastaveniami a stále realizovanou podporou. Skôr by som sa zameral na prenositeľnosť dátových formátov - dokumentov, obrázkov, práce s webom, ktorá by mala byť bezproblémová na všetkých platformách.
Otázka je, prečo vznikla takáto situácia. Je úplne nepochybné, že niekoľko významným spoločnostiam vyhovovalo udržiavanie ich monopolného postavenia aj za cenu kartelových dohôd. Námatkou seriál http://ulozto.sk/hledej?q=+Download%3A+P%C5%99%C3%ADb%C4%9Bh+internetu a taktiež príbehy z normalizácie open dokument format: http://www.ddworld.cz/software/windows/standardizace-microsoft-ooxml-nefalsovana-fraska-2.html
Verjný záujem nemusí byť úplne zhodný so záujmom spoločností zriadených za účelom generovania výnosu z akcií.
S ohľadom na Linux je podstatné, že v súčasnosti stále viacej významných spoločností sa prihlasuje k jeho podpore, čo znamená poztívne vyhliadky do budúcnosti.
Pán vyššie spomenul notebook s vychytávkami. Pokiaľ by bol inštalovaný Windows bez ovládačov priamo od výrobcu, tiež by sa v najmenšom nechytal. Je pravda, že na Linux by ich istotne ani nevytváral, pre marginálny podiel tohto OS, ktorý je však daný stratégiou budovania monopolného postavenia istej nemenovanej spoločnosti, ktorú permanentne adorujete. Vy sám najlepšie viete, do akej miery zavádzate a šírite demagógiu ohľadom masívne pretláčaného OS, niektoré zdroje som uviedol vyššie. No údajne celá verejná správa Indie prejde na vlastnú linuxovú distribúciu, a to bude porcia,ktorá dosť zvýši podiel Linuxu vo svete.
Jo, třeba ovládání hlasitosti separátními tlačítky, to je u notebooku fakt neobvyklá vychytávka :D. Ve Windows to prostě funguje, po čisté instalaci.
Marginální podíl Linuxu na desktopu není výsledkem žádného spiknutí MS, židů a zednářů. Je to prostý důsledek toho, že je Linux nepřátelský, nedodělaný, a nevyhovuje uživatelům ani vývojářům. To že ho nepodporují výrobci je jednak důsledek jeho malého rozšíření, a potom také klacků, které jeho autoři hází pod nohy výrobcům HW: údajná nutnost uvolňovat drivery (a ostatní kernelové moduly) pod licencí GPL, absence kernelového ABI, mizerná dokumentace, roztříštěnost na spoustu dister.
Indii samozřejmě přeji mnoho úspěchů s přechodem na Linux.
"Jo, třeba ovládání hlasitosti separátními tlačítky, to je u notebooku fakt neobvyklá vychytávka :D. Ve Windows to prostě funguje, po čisté instalaci."
Opět krásná ukázka demagogie. Ovládání hlasitosti separátními tlačítky není žádná speciální vychytávka a pokud není výrobce prase a použije standardní povely, fungují tyto tlačítka po čisté instalaci i v linuxu. Mně ihned po instalaci funguje dokonce i nastavení hlasitosti otočným ovladačem na klávesnici.
Marginální podíl linuxu je dán zejména tím, že lidé neznají nic jiného, než windows, a začíná to již na školách. Vyžadování odevzdání úkolu ve specifickém formátu MS Office je jen taková třešnička na dortu. S těmi ovladači jste mě rozesmál :-) Nefungujících nebo zkriplených driverů na widnows jsem potkal hromady. To je pak úplně jedno, jestli driver existuje a nefunguje, nebo neexistuje vůbec. V mnoha případech se mi stalo, že na linuxu HW fungoval lépe bez oficiálních driverů, než na windows s těmi oficiálními.
Ve threadu jsem se dozvěděl:
"nefungují speciální klávesy pro ovládání hardware (jako jas hlasitost, wifi, ... ) a notebook mi píše že mám Wifinu vypnutou hardwarovým tlačítkem na notebooku ... žádné takové není" - "Pán vyššie spomenul notebook s vychytávkami"
Lidé samozřejmě o Linuxu vědí. Už v devadesátých letech padala CD (a později DVD) s distry Linuxu z každého IT časopisu, podle průzkumů desítky procent Němců měly zájem Linux vyzkoušet, společnost IBM nelegálně sprejovala v San Franciscu své "Love, Peace, Linux", o Linuxu se psalo snad i v časopisech pro ženy, a každý rok jsme dostávali masáž, že příští rok bude rokem Linuxu na desktopu.
Úkolem škol je připravovat studenty na praxi. A v praxi se používají Windows a MS Office. Pokud zadání zní "vypracujte to v MS Office", tak to prostě máte vypracovat v MS Office. Škola by samozřejmě měla zajistit licence nebo přístup do labu. Když po vás budou později chtít něco vypracovat v AutoCADu, také to nemůžete odevzdat ve formátu MicroStation.
Windows mají program certifikace HW, a drivery certifikovaných zařízení bývají kvalitní. Pokud použijete necertifkovaný driver od výrobce, je to mezi vámi a výrobcem.
Však jsem psal, že pokud výrobce neprasí a použije std. příkazy, funguje zvuk i na linuxu. Oproti tomu klávesa pro ovládání wifi nebude fungovat bez driveru výrobce ani na windows. Tou demagogií jsem chtěl naznačit, že si vyberete zrovna ty klávesy, které používají známé povely a na kterých demonstrujete, jak to na windows úasně funguje a úplně pominete ty opravdu speciální, které na windows nefungují bez speciálních driverů.
Lide o linuxu neví, oni neví ani to, že je potřeba nějaký OS. Většina BFU si vůbec neumí nic jiného představit a ani o tom nějak nepřemýšlí. Těch pár promile počítačově zdatnějších to nezachrání.
Ad školy: jste legrační :-) Kdyby to bylo, jak říkáte, učí se na školách především principy, nikoliv přesné umístění tlačítek v MS Office. Praxe pak vypadá tak, že takového pro praxi připraveného člověka posadím k jiné verzi téhož SW a on není schopen udělat vůbec nic.
Jak je vidět, ani program certifikace nezaručuje správnou funkčnost. A na tom, co jsem psal, to nic nemění.
Chápu, že co vlastně nefungovalo na notebooku bez typu a v diskusi o nasazení LInux ve firmách je irelevantní. A doplním, že jsem si stěžoval na ty funkce co jsou modře napsané a přístupné po značknutí nf - tak že ne vysloveně speciální hardware. A dále doplním, že ta tlačítka byla polofunkční - třeba šlo ubírat jas, ale ne přidávat. I když hlavní problém byla WiFina kde os plsa že mám přepnout tlačítko které neexistuje.
Tak se přestaň rozčilovat ty "demagogu". Já jen napsal s čím se v praxi setkávám a chápu, že máme všichni stejné zkušenosti, jen někdo se bude rvát za to že ne.
A tak se dostáváme k tomu, kde linux ve firmách končí. Když na polofunkční hw řeknu majiteli že: "pokud není výrobce prase a použije standardní povely tak by to šlo" a doplním že "kdyby byl linux rozšířenější tak by byly ovladače" tak vyhodí linux a pak mě.
Ono nevím kolik lidí takdy spravuje IT pro nějaké větší firmy, ale funguje to asi trochu jinak než si mnoho lidí myslí. Firmy potřebují hotová řešení s podporou která dokáže problémy řešit v rozumném čase - viz úpěch OpensSource Redhat
1. Já se nerozčiluju.
2. Přečti si pořádně, na co jsem reagoval, a pak mi řekni, jestli ty modré Fn funkce fungovaly na holé instalaci windows. Mi na notebooku fungují akorát tlačítka pro zvuk, jas ani wifi bez ovladačů na windows nefunguje.
3. Pokud to nejde v linuxu, tak se holt nedá nic dělat. Nikdy a nikomu jsem netvrdil, že jede vše bez problému, v podstatě s tebou souhlasím.
Ono ani vlastně nejde o to, jestli ty funkce fungují na čisté instalaci Windows protože existuje ovladač který lze pár kliky myší nainstalovat. Kdežto u linuxu je otázka jestli vůbec a jak složitě ... každá hodina stojí min 500kčs a bádání tohoto typu může zabrat den.
Proto pokládám srovnání s windows bez ovladačů za irelevantní.
Porovnanie s Windows bez ovládačov Ireleventné vôbec nie je. Predsa len je potrebné sa pozerať na záležitosť v nejakej perspektíve: súčasnú situáciu na desktopových počítačoch formoval Microsoft s OS Windows. Namiesto spoločných štandardov ovládania hardvéru si výrobca zadefinuje svoj uzavretý program pre konkrétny hardvér. Microsoftu takáto situácia samozrejme, len vyhovuje, veď ovládač je viazaný len na jeho soft, zákazník ho musí mať. Aj vyššie je uvedené, že konkrétny kus hardvéru musel byť dodaný len s OS Microsoft, je pri ňom dobré aj zostať. Aj tak 75 % minimálne inštalácií linuxu prechádza.
Z hľadiska podpory saturácie Linuxu na desktopoch je významná stále zvyšujúca sa podpora ovládačov zo strany výrobcov hardvéru. Je teda veľmi pravdepodobné, že čoskoro práve takúto diskusiu o dostupnosti pre Linux budeme považovať zanedlho za irelevantnú.
Miesto Linuxu je hlavne v otvorenej verejnej správe, hromadnom nasadzovaní na úradoch, školách, neziskových zariadeniach. Pri takýchto masových dodávkach už stojí za zváženie otestovanie vhodnosti toho ktorého železa, aby bolo bezproblémové.
Vo vyspelých štátoch trend otvoreného softvéru pre otvorenú spoločnosť je už mainstream. Nemecko napríklad presadzuje dodávky zákazkových softvérových aplikácií s otvoreným kódom a voľne dostupným pre akékoľvek ďalšie použitie. Práve v inštitucionalizácii takéhoto prístupu je hlavný zmysel otvoreného softvéru. Počkajme si, dokedy sa podobnými šialenosťami začne zaoberať Europarlament.
Poslyste, Kefalin, co si predstavite pod takym pojmom "spoločné štandardy ovládania hardvéru"? Něco jako "náš HW bude umět to samé co konkurence, bude to dělat stejně, a bude se to i stejně ovládat, abychom neměli žádnou konkurenční výhodu"?
O zlepšující se podpoře HW na Linuxu se píše určitě přes 10 let, a výsledek zatím nic moc. Zřejmě to souvisí se známými problémy: absence ABI, údajná nutnost uvolňovat drivery pod GPL, špatná dokumentace, roztříštěnost na spoustu dister, překotné vydávání nových verzí jádra.
Ohledně dodávky SW s otevřeným zdrojákem si Německo dost možná naběhne. Najednou totiž od dodavatele nechce vyřešit agendu pro jeden úřad, ale navíc licenci k použití toho kódu kdykoliv a kdekoliv. Takovou aplikaci potom dodavatel pochopitelně už znovu neprodá. Dá se tedy čekat, že nasadí vysokou cenu.
Ohledně Europarlamentu jste mě fakt pobavil. Open source komunita na jedné straně volá po volnosti a svobodě, a na druhé straně nemá problém se spojit s vládními byrokraty a prosadit regulaci, jen pokud to podpoří open source SW. Přijde mi to trochu schizofrenní. "Svobodu, svobodu!" - "Když nechápu výhody našeho SW po dobrém, tak jim ho nacpeme zákonem!" :D
A pak do něj Google nalil peníze získané prodejem vašeho soukromí, a bylo všechno jinak :)
BTW většina lidí tu odepisuje například Windows Phone jako mrtvolu, protože má v Evropě po 3.5 letech "pouhých" 10% procent. A ti samí predikují, že prorazí Linux, který je tu už 23 let, a nějak se od toho 1% ne a ne odlepit.
Popisujete problém, který problémem je i není. Samozřejmě je pravda, že zprovoznění všech vlastností u notebooku může být problematické. Ale toho si je každý, kdo s instalací Linuxu má praktické zkušenosti, dobře vědom. Pokud se někdo rozhodne si instalací a podporou Linuxu přivydělávat v rámci podnikání (a o tom článek pana Macicha je), pak musí mít takový obchodní model, kde se s možným neúspěchem počítá.
S desktopy velký problém nebývá. Když zlobí nějaká karta, tak se tam dá jiná. Starých nepoužívaných karet jsou spousty. U notebooků tenhle přístup použít nejde. A nedá se očekávat, že by vývojáři Linuxu byli schopni dodat ovladače ke všemu HW, co chrlí čínské továrny. Snahou výrobců je, aby si zákazníci kupovali nové výrobky. Na oživování starých žádný zájem nemají. Takže je jasné, že situace s dostupností ovladačů se časem nezlepší. To není není chyba Linuxu, to je vlastnost současného trhu. A tomu se musí váš obchodní model přizpůsobit.
No jo ale to je ten začarovaný kruh. Jak toho zákazníka přesvětšit, že se vyplatí na pc za průměrně 10k ty 2k (tedy 20 procent) ušetřit i když je asi vydá při prvním řešení problému? Opravdu, myslim, že v článku tenhle pohled chybí.
Nehci vyvolávat flame, má rád linux. Mám ho na spoustě serverů a mám ho i na desktopu a notebooku.
„Jak toho zákazníka přesvětšit, že se vyplatí na pc za průměrně 10k ty 2k (tedy 20 procent) ušetřit i když je asi vydá při prvním řešení problému? Opravdu, myslim, že v článku tenhle pohled chybí.“
Na to jsem nepřímo narážel v pasáži o fragmentaci. Řešení problémů je prostě komplikovanější, stojí to víc času a námahy, zákazník víc zaplatí. Na druhou stranu s Windows umí být někdy tak paličatá, že se to skoro vyrovná. Potenciálních řešení se najdou mraky. Než člověk najde to funkční, tak také cena za podporu / servis naskakuje ...
že v Debianu 6 oproti 5 prohodili v internetových prohlížečích řádky "otevřít v novém okně" a "otevřít v nové kartě" a v potvrzujícím dialogu přehodili tlačítka pro souhlas a odmítnutí.
Systém se IMHO má chovat dlouhodobě konzistentně a nějaké změny ergonomie mají význam jedině tehdy, když představují opravdu velký přínos.
Unity jsem z mnoha důvodů zcela zavrhl, špatná ergonomie tohoto desktopu je jen jeden z mnoha.