Vlákno názorů k článku Z praxe: šest překážek Linuxu na cestě do malých firem (2/2) od vana-hb - Článek je velmi dobře napsaný a vystihuje situaci. K...
-
vana-hb (neregistrovaný)
Článek je velmi dobře napsaný a vystihuje situaci.
K druhému dílu bych dodal, problematická kompatibilita hw je zásadní hřebíček do rakve. POkud se zákazník rozhodne pro nějaké prostřeí tak čeká že ho bude používat minimálně několik let. Jen že pak se vydá nová verze a najednou přestane fungovat půl notebooku.
Třeba pro příklad jsem si nainstaloval Linux Mint 16 s Mate. Doma na nějakém i5 ok. Na desktopu v práci s intel G840 a vším integrovaným ok. Na netbooku Samsung N210 super. Pak jsem instaloval na 3 roky starý High-end notebook Dell (nepamatuji si typ) a výsledek - systém jako takový funkční, ALE nefungují speciální klávesy pro ovládání hardware (jako jas hlasitost, wifi, ... ) a notebook mi píše že mám Wifinu vypnutou hardwarovým tlačítkem na notebooku ... žádné takové neni.
No a teď se dostáváme k tomu kdo to zaplatí. Zákazník požaduje fungující řešení které jsem mu nabídl, ale notebook nefunguje a já budud trávit dva dny na fórech a řešit jeho atipický problém se kterým se už nikdy senetkám protože tři roky starý notebook je archaický. POkud mu dám zapatit dej me tomu tři až čtyři hodiny tak je téměř na ceně licence Windows a bude si říkat, stálo to za to????
-
Laslo33 (neregistrovaný)
Otázka je, či koncept Linuxu môže za skutočnosť, že pred troma rokmi výrobca nepodporoval ovládače na konkrétny kus hardvéru. Na tri roky starom železe najskôr išiel windows 7, so všetkými nastaveniami a stále realizovanou podporou. Skôr by som sa zameral na prenositeľnosť dátových formátov - dokumentov, obrázkov, práce s webom, ktorá by mala byť bezproblémová na všetkých platformách.
Otázka je, prečo vznikla takáto situácia. Je úplne nepochybné, že niekoľko významným spoločnostiam vyhovovalo udržiavanie ich monopolného postavenia aj za cenu kartelových dohôd. Námatkou seriál http://ulozto.sk/hledej?q=+Download%3A+P%C5%99%C3%ADb%C4%9Bh+internetu a taktiež príbehy z normalizácie open dokument format: http://www.ddworld.cz/software/windows/standardizace-microsoft-ooxml-nefalsovana-fraska-2.html
Verjný záujem nemusí byť úplne zhodný so záujmom spoločností zriadených za účelom generovania výnosu z akcií.
S ohľadom na Linux je podstatné, že v súčasnosti stále viacej významných spoločností sa prihlasuje k jeho podpore, čo znamená poztívne vyhliadky do budúcnosti. -
Laslo33 (neregistrovaný)
Pán vyššie spomenul notebook s vychytávkami. Pokiaľ by bol inštalovaný Windows bez ovládačov priamo od výrobcu, tiež by sa v najmenšom nechytal. Je pravda, že na Linux by ich istotne ani nevytváral, pre marginálny podiel tohto OS, ktorý je však daný stratégiou budovania monopolného postavenia istej nemenovanej spoločnosti, ktorú permanentne adorujete. Vy sám najlepšie viete, do akej miery zavádzate a šírite demagógiu ohľadom masívne pretláčaného OS, niektoré zdroje som uviedol vyššie. No údajne celá verejná správa Indie prejde na vlastnú linuxovú distribúciu, a to bude porcia,ktorá dosť zvýši podiel Linuxu vo svete.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Jo, třeba ovládání hlasitosti separátními tlačítky, to je u notebooku fakt neobvyklá vychytávka :D. Ve Windows to prostě funguje, po čisté instalaci.
Marginální podíl Linuxu na desktopu není výsledkem žádného spiknutí MS, židů a zednářů. Je to prostý důsledek toho, že je Linux nepřátelský, nedodělaný, a nevyhovuje uživatelům ani vývojářům. To že ho nepodporují výrobci je jednak důsledek jeho malého rozšíření, a potom také klacků, které jeho autoři hází pod nohy výrobcům HW: údajná nutnost uvolňovat drivery (a ostatní kernelové moduly) pod licencí GPL, absence kernelového ABI, mizerná dokumentace, roztříštěnost na spoustu dister.
Indii samozřejmě přeji mnoho úspěchů s přechodem na Linux.
-
Seti (neregistrovaný)
"Jo, třeba ovládání hlasitosti separátními tlačítky, to je u notebooku fakt neobvyklá vychytávka :D. Ve Windows to prostě funguje, po čisté instalaci."
Opět krásná ukázka demagogie. Ovládání hlasitosti separátními tlačítky není žádná speciální vychytávka a pokud není výrobce prase a použije standardní povely, fungují tyto tlačítka po čisté instalaci i v linuxu. Mně ihned po instalaci funguje dokonce i nastavení hlasitosti otočným ovladačem na klávesnici.
Marginální podíl linuxu je dán zejména tím, že lidé neznají nic jiného, než windows, a začíná to již na školách. Vyžadování odevzdání úkolu ve specifickém formátu MS Office je jen taková třešnička na dortu. S těmi ovladači jste mě rozesmál :-) Nefungujících nebo zkriplených driverů na widnows jsem potkal hromady. To je pak úplně jedno, jestli driver existuje a nefunguje, nebo neexistuje vůbec. V mnoha případech se mi stalo, že na linuxu HW fungoval lépe bez oficiálních driverů, než na windows s těmi oficiálními.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ve threadu jsem se dozvěděl:
"nefungují speciální klávesy pro ovládání hardware (jako jas hlasitost, wifi, ... ) a notebook mi píše že mám Wifinu vypnutou hardwarovým tlačítkem na notebooku ... žádné takové není" - "Pán vyššie spomenul notebook s vychytávkami"Lidé samozřejmě o Linuxu vědí. Už v devadesátých letech padala CD (a později DVD) s distry Linuxu z každého IT časopisu, podle průzkumů desítky procent Němců měly zájem Linux vyzkoušet, společnost IBM nelegálně sprejovala v San Franciscu své "Love, Peace, Linux", o Linuxu se psalo snad i v časopisech pro ženy, a každý rok jsme dostávali masáž, že příští rok bude rokem Linuxu na desktopu.
Úkolem škol je připravovat studenty na praxi. A v praxi se používají Windows a MS Office. Pokud zadání zní "vypracujte to v MS Office", tak to prostě máte vypracovat v MS Office. Škola by samozřejmě měla zajistit licence nebo přístup do labu. Když po vás budou později chtít něco vypracovat v AutoCADu, také to nemůžete odevzdat ve formátu MicroStation.
Windows mají program certifikace HW, a drivery certifikovaných zařízení bývají kvalitní. Pokud použijete necertifkovaný driver od výrobce, je to mezi vámi a výrobcem.
-
Seti (neregistrovaný)
Však jsem psal, že pokud výrobce neprasí a použije std. příkazy, funguje zvuk i na linuxu. Oproti tomu klávesa pro ovládání wifi nebude fungovat bez driveru výrobce ani na windows. Tou demagogií jsem chtěl naznačit, že si vyberete zrovna ty klávesy, které používají známé povely a na kterých demonstrujete, jak to na windows úasně funguje a úplně pominete ty opravdu speciální, které na windows nefungují bez speciálních driverů.
Lide o linuxu neví, oni neví ani to, že je potřeba nějaký OS. Většina BFU si vůbec neumí nic jiného představit a ani o tom nějak nepřemýšlí. Těch pár promile počítačově zdatnějších to nezachrání.
Ad školy: jste legrační :-) Kdyby to bylo, jak říkáte, učí se na školách především principy, nikoliv přesné umístění tlačítek v MS Office. Praxe pak vypadá tak, že takového pro praxi připraveného člověka posadím k jiné verzi téhož SW a on není schopen udělat vůbec nic.
Jak je vidět, ani program certifikace nezaručuje správnou funkčnost. A na tom, co jsem psal, to nic nemění.
-
vana-hb (neregistrovaný)
Chápu, že co vlastně nefungovalo na notebooku bez typu a v diskusi o nasazení LInux ve firmách je irelevantní. A doplním, že jsem si stěžoval na ty funkce co jsou modře napsané a přístupné po značknutí nf - tak že ne vysloveně speciální hardware. A dále doplním, že ta tlačítka byla polofunkční - třeba šlo ubírat jas, ale ne přidávat. I když hlavní problém byla WiFina kde os plsa že mám přepnout tlačítko které neexistuje.
Tak se přestaň rozčilovat ty "demagogu". Já jen napsal s čím se v praxi setkávám a chápu, že máme všichni stejné zkušenosti, jen někdo se bude rvát za to že ne.
A tak se dostáváme k tomu, kde linux ve firmách končí. Když na polofunkční hw řeknu majiteli že: "pokud není výrobce prase a použije standardní povely tak by to šlo" a doplním že "kdyby byl linux rozšířenější tak by byly ovladače" tak vyhodí linux a pak mě.
Ono nevím kolik lidí takdy spravuje IT pro nějaké větší firmy, ale funguje to asi trochu jinak než si mnoho lidí myslí. Firmy potřebují hotová řešení s podporou která dokáže problémy řešit v rozumném čase - viz úpěch OpensSource Redhat
-
Seti (neregistrovaný)
1. Já se nerozčiluju.
2. Přečti si pořádně, na co jsem reagoval, a pak mi řekni, jestli ty modré Fn funkce fungovaly na holé instalaci windows. Mi na notebooku fungují akorát tlačítka pro zvuk, jas ani wifi bez ovladačů na windows nefunguje.
3. Pokud to nejde v linuxu, tak se holt nedá nic dělat. Nikdy a nikomu jsem netvrdil, že jede vše bez problému, v podstatě s tebou souhlasím. -
pavel (neregistrovaný)
Ono ani vlastně nejde o to, jestli ty funkce fungují na čisté instalaci Windows protože existuje ovladač který lze pár kliky myší nainstalovat. Kdežto u linuxu je otázka jestli vůbec a jak složitě ... každá hodina stojí min 500kčs a bádání tohoto typu může zabrat den.
Proto pokládám srovnání s windows bez ovladačů za irelevantní.
-
Laslo33 (neregistrovaný)
Porovnanie s Windows bez ovládačov Ireleventné vôbec nie je. Predsa len je potrebné sa pozerať na záležitosť v nejakej perspektíve: súčasnú situáciu na desktopových počítačoch formoval Microsoft s OS Windows. Namiesto spoločných štandardov ovládania hardvéru si výrobca zadefinuje svoj uzavretý program pre konkrétny hardvér. Microsoftu takáto situácia samozrejme, len vyhovuje, veď ovládač je viazaný len na jeho soft, zákazník ho musí mať. Aj vyššie je uvedené, že konkrétny kus hardvéru musel byť dodaný len s OS Microsoft, je pri ňom dobré aj zostať. Aj tak 75 % minimálne inštalácií linuxu prechádza.
Z hľadiska podpory saturácie Linuxu na desktopoch je významná stále zvyšujúca sa podpora ovládačov zo strany výrobcov hardvéru. Je teda veľmi pravdepodobné, že čoskoro práve takúto diskusiu o dostupnosti pre Linux budeme považovať zanedlho za irelevantnú.
Miesto Linuxu je hlavne v otvorenej verejnej správe, hromadnom nasadzovaní na úradoch, školách, neziskových zariadeniach. Pri takýchto masových dodávkach už stojí za zváženie otestovanie vhodnosti toho ktorého železa, aby bolo bezproblémové.
Vo vyspelých štátoch trend otvoreného softvéru pre otvorenú spoločnosť je už mainstream. Nemecko napríklad presadzuje dodávky zákazkových softvérových aplikácií s otvoreným kódom a voľne dostupným pre akékoľvek ďalšie použitie. Práve v inštitucionalizácii takéhoto prístupu je hlavný zmysel otvoreného softvéru. Počkajme si, dokedy sa podobnými šialenosťami začne zaoberať Europarlament.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Poslyste, Kefalin, co si predstavite pod takym pojmom "spoločné štandardy ovládania hardvéru"? Něco jako "náš HW bude umět to samé co konkurence, bude to dělat stejně, a bude se to i stejně ovládat, abychom neměli žádnou konkurenční výhodu"?
O zlepšující se podpoře HW na Linuxu se píše určitě přes 10 let, a výsledek zatím nic moc. Zřejmě to souvisí se známými problémy: absence ABI, údajná nutnost uvolňovat drivery pod GPL, špatná dokumentace, roztříštěnost na spoustu dister, překotné vydávání nových verzí jádra.
Ohledně dodávky SW s otevřeným zdrojákem si Německo dost možná naběhne. Najednou totiž od dodavatele nechce vyřešit agendu pro jeden úřad, ale navíc licenci k použití toho kódu kdykoliv a kdekoliv. Takovou aplikaci potom dodavatel pochopitelně už znovu neprodá. Dá se tedy čekat, že nasadí vysokou cenu.
Ohledně Europarlamentu jste mě fakt pobavil. Open source komunita na jedné straně volá po volnosti a svobodě, a na druhé straně nemá problém se spojit s vládními byrokraty a prosadit regulaci, jen pokud to podpoří open source SW. Přijde mi to trochu schizofrenní. "Svobodu, svobodu!" - "Když nechápu výhody našeho SW po dobrém, tak jim ho nacpeme zákonem!" :D
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
A pak do něj Google nalil peníze získané prodejem vašeho soukromí, a bylo všechno jinak :)
BTW většina lidí tu odepisuje například Windows Phone jako mrtvolu, protože má v Evropě po 3.5 letech "pouhých" 10% procent. A ti samí predikují, že prorazí Linux, který je tu už 23 let, a nějak se od toho 1% ne a ne odlepit.
-
qwerty (neregistrovaný)
Popisujete problém, který problémem je i není. Samozřejmě je pravda, že zprovoznění všech vlastností u notebooku může být problematické. Ale toho si je každý, kdo s instalací Linuxu má praktické zkušenosti, dobře vědom. Pokud se někdo rozhodne si instalací a podporou Linuxu přivydělávat v rámci podnikání (a o tom článek pana Macicha je), pak musí mít takový obchodní model, kde se s možným neúspěchem počítá.
S desktopy velký problém nebývá. Když zlobí nějaká karta, tak se tam dá jiná. Starých nepoužívaných karet jsou spousty. U notebooků tenhle přístup použít nejde. A nedá se očekávat, že by vývojáři Linuxu byli schopni dodat ovladače ke všemu HW, co chrlí čínské továrny. Snahou výrobců je, aby si zákazníci kupovali nové výrobky. Na oživování starých žádný zájem nemají. Takže je jasné, že situace s dostupností ovladačů se časem nezlepší. To není není chyba Linuxu, to je vlastnost současného trhu. A tomu se musí váš obchodní model přizpůsobit.
-
vana-hb (neregistrovaný)
No jo ale to je ten začarovaný kruh. Jak toho zákazníka přesvětšit, že se vyplatí na pc za průměrně 10k ty 2k (tedy 20 procent) ušetřit i když je asi vydá při prvním řešení problému? Opravdu, myslim, že v článku tenhle pohled chybí.
Nehci vyvolávat flame, má rád linux. Mám ho na spoustě serverů a mám ho i na desktopu a notebooku.
-
„Jak toho zákazníka přesvětšit, že se vyplatí na pc za průměrně 10k ty 2k (tedy 20 procent) ušetřit i když je asi vydá při prvním řešení problému? Opravdu, myslim, že v článku tenhle pohled chybí.“
Na to jsem nepřímo narážel v pasáži o fragmentaci. Řešení problémů je prostě komplikovanější, stojí to víc času a námahy, zákazník víc zaplatí. Na druhou stranu s Windows umí být někdy tak paličatá, že se to skoro vyrovná. Potenciálních řešení se najdou mraky. Než člověk najde to funkční, tak také cena za podporu / servis naskakuje ...
