Chápu to správně, že kód napsaný v Lua počítá vždy jenom s jedním číselným typem (buďto plovoucí čárka, NEBO celá čísla)? Pokud ano, nedovedu si v takovém jazyce představit rozumné programování větších aplikací. Chápu, že u některých nasazení to nemusí vadit (J2ME koneckonců Sun taky vydal s podporou pouze celých čísel), ale obecně to vnímám jako zásadní handicap.
Pokud si stáhneš zdrojáky Lua a přeložíš je bez změny hlavičkových souborů, jsou všechna čísla uložena ve formátu double (IEEE, double precision, tj. 64 bitů). Jednoduše se to dá změnit například na 16 či 32 bitové integery, což se dost často využívá v případěch, že Lua (resp. skripty přeložené do bajtkódu) mají běžet na mikrořadičích - což je trošku podobný cíl jako v případě zmíněného J2ME).
Díky za obsáhlou odpověď. Určitě by se mi líbil nějaký příklad v nějakém dalším díle (jak je to s konverzemi, operátory atd.), ale asi na to stejně mrknu sám. Ne tedy, že bych se v nejbližší pětiletce chystal používat tento jazyk (v současné době mě to táhne spíš směrem na Haskell, Erlang, různé varianty ML apod.), ale programovací jazyky mě obecně zajímají.