Jestli šestkové adresy stojí poskytovatele 1800 euro ročně tak se nedivím, že to malí ISP nedělají... Veřejných čtyčkových adres mají pro exoty, kteří je chtějí (já ji chtěl), stále dost a ostatním (běžný Franta zákazník) jsou ip adresy španělská vesnice. Šestku takhle neprosadíme :-)
Tos ale nepochopil.Těch 1800€ musí platit tak jako tak.
ISP potřebuje IP adresy. K tomu musí být LIR a zaplatit ty poplatky. No a LIR dostane balík /32 pro zákazníky automaticky zdarma (a může jít až na /29). Ostatně, za ten poplatek má i svůj stávající balík veřejných IPv4.
Pokud nějaký ISP zároveň není LIR, nedisponuje oficiálně žádnou IP adresou pro zákazníky a nesmí je přeprodávat. Ale děje se to, ISP si použitím IP adres jeho dodavatele (s NATem 200:1 za třema IPv4 a bez IPv6) snižuje náklady proti konkurenci a může si dovolit nižší ceny.
Tam by naopak pomohlo, kdyby oficiální ISPíci rozmlsali zákazníky IPv6 a službama na nich (VoIP,...), takoví experti bez adres by pěkně odpadli a hádej, kdo by shrábl přípojky po nich?
Ten váš fachidiotismus je fakt neskutečný. V několika threadech vám vysvětlím, že BFU je IPv6 celkem k ničemu a vy stále žijete v přesvědčení, že každý uživatel je buď síťový technik, nebo alespoň má síťového technika za potomka. A ani zjevný rozpor s realitou (IPv6 už minimálně někteří poskytovatelé mají, přesto se žádný úprk nekoná) vás nepřesvědčí, že by na vašem pohledu mohlo být něco špatně.
Zkuste se na to podívat také z jiného úhlu pohledu než od BFU. Problém nedostatku IPv4 adres trápí především poskytovatele služeb. Už dnes nedostanete víc než 1024 adres, za tři roky pravděpodobně nedostanete žádnou. Když si budete chtít pustit VPS, budete mít čím dál větší problém. Adresy jsou čím dál více nedostatkové zboží, založit třeba nového poskytovatele virtuálů je dnes vlastně už nemožné.
IPv6 potřebuje především „druhá strana“ – tedy provozovatelé služeb. Ti už to mají dávno vyřešené a nasazené, ale vlastně to nepomohlo, protože pořád musí udržovat IPv4 kvůli sítím s uživateli, které na to zatím dlabou. Tady vzniká nerovnost, na kterou zatím není žádné rozumné řešení. Problém mají služby, vyřešit ho ale můžou jen klienti.
Celý tenhle problém je hlavně absurdní a umělý, nedochází nic skutečného, nic fyzikálně daného. Docházejí prostě číslíčka. Když tohle řeknete BFU, tak si bude klepat na čelo. Je to jako říct, že nemůže vzniknout nové město, protože došla PSČ. Tomuhle se každý vysměje, protože přece stačí zavést delší číslování a je to. Stejně tak se několikrát měnil formát rodného čísla. Dávalo by smysl kvůli tomu omezovat porodnost dětí. Praštěný nápad, že? Tady ale tahle jednoduchá logika nefunguje a většina se tomu pořád brání, protože to přece není problém.
Petře, ten příklad s PSČ je výborný!
Jinak osobně si myslím, že se k IPv6 dobereme v rozumném horizontu jen touto kombinací kroků:
1) zákonodárci vyhlásí předpis, který jasně řekne, že "připojení k internetu" vyžaduje buďto veřejnou IPv4 nebo veřejné IPv6/56 a to BEZ PŘÍPLATKU. Bez veřejnýchg adres se nedá daná služba nazývat připojením k internetu. Část ISP logicky začne dávat IPv6/56, protože jsou zadarmo. Druhá část přejmenuje svou službu na "Facebook+Seznam". V tu chvíli bude na těch lepších ISP, aby v reklamě přesvědčili zákazníky, že připojení k internetu je lepší než k Seznamu a FB.
Nejspíš to ještě nebude stačit, ale je to IMHO důležitý krok. Na něj pak rychle naváže další krok:
2) některý z velkých poskytovatelů obsahu zvýhodní IPv6 tak zásadním způsobem, že ho zákazníci začnou potřebovat. Samozřejmě ho to finančně poškodí, alespoň ze začátku, takže nevím, jestli na to někdy někdo bude mít koule. Ale zdá se to býti nezbytné jako porno, co prosadilo VHS.
@Petr Krčmář
Dovolím si nesouhlasit. Většině lidí je to jedno, protože o tom ani neví, nerozumí tomu a tak hezky jako s PSČ jim to nikdo ani nezkusil říct. Takže těžko od nich čekat, že budou sami tlačit na změnu, když ani neví co ipv4 znamená - a nemusí, stejně jako Vy nebo já neznáme běžné normy na číslování zkumavek ... A kde je CZ.NIC s nějakou iniciatinou, osvětou nebo přímo nápadem?
Není přece potřeba stavět nový internet, ten už dávno IPv6 umí. Teď je potřeba, aby si lidi uvědomili, že je potřeba tu změnu udělat, i když ji sami přímo nevyžadují. Ovšem už dnes ten problém vnímáme a přímo na nás finančně dopadá: IPv4 adresy jsou za peníze v koncových sítích i na serverech. Já mám některé servery jen na IPv6, protože tam čtyřka není nutná a adresy jsou vzácné a drahé. Samozřejmě by se mi líbilo mít na serveru třeba 256 adres. S IPv4 nemyslitelné, s IPv6 není problém.
PSC asi souvisi s postou. Taky se me to tyka, nasem meste zrusili kvuli optimalizaci jednu postu, takze ted mam jine PSC (a na postu to mam trosku dal). Ale PSC nelze zamenovat s IP adresou, to neni dobra analogie. PSC je jako prefix site, cislo subnetu... PSC je taky dobra analogie k tomu, ze pri danem formatu PSC je zdroju omezene a maximalni pocet post ma limit, navic je tady omezeni, PSC soucasne popisuje lokaci, takze PSC zacinajici 1 (Praha) nemuze byt pouzito pro lokaci v Brne.
Pro zajimavost, treba v Irsku PSC nepotrebuji, v Britanii zase maji velmi specificky format, ktery nema fixni pocet znaku...;-)
Je to tak. Řešíme tu umělý problém, který měl být dávno vyřešen. A vzhledem k tomu, že ten přechod dřív nebo později nastane (protože jiná jednoduchá varianta není), udržování současného, přechodného stavu je vyhozeními penězi. Ale vzhledem k tomu, že poskytovatelé obsahu se už zařídili, ale poskytovatelé připojení nechtějí, musel by se najít mechanismus, jak mohou poskytovatelé obsahu tlačit na koncové uživatele. U uživatelů obecně na chápání nelze vsadit, takže je třeba využít jejich podstaty - pudy (koneckonců Mohamed to dělal taky a jak je oblíbený!). Dodnes se chechtám, když si vzpomenu, jak nějaký diskutér napsal: „Dejte každému, kdo se do World of Warcraft připojí přes IPv6, bonusový meč, a do týdne budou na 6 všichni.“ Nebo třeba pornokanál zdarma po 6. To by byl cvrkot. Jinou možností je zájem státu, ale ten tu zatím není. Další možností je tlak na ISP - zdarma nebo levně tunel 4 v 6 pro ně, ale to už jsem psal.
IPv6 zrejme uz nic nezastavi. Ale je tady jedna analogie z minulosti nedavne. 64-bit CPU Intel. Pribeh architektury Itanium (IA-64) a AMD 64 (x86-64). 64-bitova architektura Itanium byla vymyslena tak, aby s sebou netahla historii x86, aby byla efektivni. Servery s Itaniem byly drahe a vykonne, velke firmy je milovaly, ale tyto servery nebylo kompatibilni se SW pro x86.. O skutecnem prechodu z 32bit na 64bit zacalo dochazet teprve, kdyz AMD vydalo 64-bitovy procesor kompatibilni s i386. A tak se stalo, ze dnes mate v notebooku 64-bitovy procesor s instrukcemi navrzeny AMD a ne procesor s instrukcemi Itanium. To je sila zpetne kompatibility. Tento prispevek je vsak psan z notebooku, ktery 64-bit instrukce jeste neumi... ;-)
@PK: Poněkud se vlamujete do otevřených dveří. Já tohle všechno vím. Z pohledu BFU mluvím, protože spousta lidí ho vůbec nebere v potaz a přitom BFU tvoří drtivou většinu zákazníků. A ten pohled vysvětluje častý údiv techies "Jak to, že tu ještě máme nějaké IPv4, když je IPv6 o tolik lepší?!".
> Celý tenhle problém je hlavně absurdní a umělý,
Náklady ISP jsou umělé? Tohle je přesně ten přístup, který se táhne IPv6 od začátku. Když to trochu zjednoduším, tak IPv6 vymysleli akademici (kteří si do něj promítli svoje teoretické krásnopředstavy) a výrobci síťového HW (kteří si zařídili, aby se dobře implementovalo v jejich výrobcích). Jen nějak nepřizvali žádného zástupce (koncových) ISP s tím, že implementace v sítích "se nějak udělá". Jenže ona "se neudělá", on ji musí někdo udělat a stojí ho to čas a peníze a přitom výsledkem je pouze to že síť funguje jen o malý kousíček lépe, než předtím.
> IPv6 potřebuje především „druhá strana“ – tedy provozovatelé služeb.
A co tedy dělají provozovatelé služeb pro to, aby se IPv6 rozšířilo? Zvýhodňují třeba zákazníky po IPv6? Prakticky ne. Takže ho asi také tolik nepotřebují...
Ale přece síťový technik je potřeba na IPv4. Už jsem několikrát psal, že
- v IPv6 je pro BFU nastavená tak luxusní autokonfigurace, že jenom zapojí dráty
- i BFU dokáže komunikovat se zařízením v domácí síti bez studia nastavení firewallu a maškarádování
- nemusí řešit konflikty, protože ISPík mu dá na přijímač místo bridge NAT1:1 na 192.168.1.1 a jeho domácí router má jako výchozí adresu v LAN 192.168.1.1 a DHCP dává 192.168.1.20-192.168.1.45
- nemusí se rozčilovat, že se nepřipojí VPNkou do práce, protože doma i v práci je za NATem a jede na 192.168.1/24
- spustí torrent klienta a ono to funguje
Ano, místo, co byste se nad mými argumenty zamyslel, tak stále opakujete svoje argumenty, které jsou ale mimo.
Na IPv4 je potřeba technik jen na rozchození. S IPv6 kdykoli chci nějakou z možností co dává začít využívat, tak pokaždé stejně potřebuji zásah někoho znalého, aby to povolil na firewallu.
> - v IPv6 je pro BFU nastavená tak luxusní autokonfigurace, že jenom zapojí dráty
Ano, ale ta autokonfigurace nefunguje sama od sebe, ale ISP musí věnovat práci a čas na nastavení té autokonfigurace ve své síti. A hlavně dnes těžko může jet BFU v6 only, takže stejně se mu musí rozchodit i v4 a tedy že se IP v6 autokonfiguruje vlastně nic neušetří.
> - i BFU dokáže komunikovat se zařízením v domácí síti bez studia nastavení firewallu a maškarádování
A jak překoná ten firewall? To má šestkový firewall nějakou křišťálovou kouli, že pozná, které spojení pustit, aniž by to někdo znalý (tedy ne BFU) předtím nakonfiguroval?
> (konflikty)
To jsou okrajové případy, které nehrají v celku roli.
> spustí torrent klienta a ono to funguje
To mi funguje i na (natované) IPv4.
Naopak.
"Na IPv4 je potřeba technik jen na rozchození. S IPv6 kdykoli chci nějakou z možností co dává začít využívat, tak pokaždé stejně potřebuji zásah někoho znalého, aby to povolil na firewallu."
Koupíš si meteostanici s web stránkou.
- Na IPv6 přidáš suffix IP adresy do DHCPv6 a pokud máš povolená port 80 zvenku, funguje to.
- Naveřejné IPv4 přidáš lokální IP adresu do DHCP a ještě musíš přemapovat nějaký port z WAN na nový zařízení, pokud máš veřejnou IPv4.
- Na neveřejné IPv4 si holt musíš zaplatit a nakonfigurovat VPSku, tozchodit VPN tunely a proxinu, přes kterou ten teploměr uvidíš a to je úplně jinde.
"Ano, ale ta autokonfigurace nefunguje sama od sebe, ale ISP musí věnovat práci a čas na nastavení té autokonfigurace ve své síti."
ISP je odborník a je placený za to, že zákazníkovi kouká ze zdi drát, po kterým se dostane na internet. V čem je problém?
" A hlavně dnes těžko může jet BFU v6 only, takže stejně se mu musí rozchodit i v4 a tedy že se IP v6 autokonfiguruje vlastně nic neušetří."
Ušetří, může jet na šestkové síti a místo IPv4 s NATem mít 464XLAT. IPv4 je jenom v zařízení.
"A jak překoná ten firewall? To má šestkový firewall nějakou křišťálovou kouli, že pozná, které spojení pustit, aniž by to někdo znalý (tedy ne BFU) předtím nakonfiguroval?"
A jak překoná NAT, u kterýho je ten firewall taky a je mnohem větší překážka? Někdy se konfiguraci nevyhneš, ale proč si to dělat složitější?
"(konflikty) To jsou okrajové případy, které nehrají v celku roli."
Vysvětli to někomu, komu hoří termín a omarodilo děcko, takže si musel vzít pracovní noťas dom a nejde mu připojit po VPN do kanclu.
"To mi funguje i na (natované) IPv4."
Ok, dej si do adresáře na komplu za NATem a CGNATem fotky z dovolené a řekni příbuzným, ať si je stáhnou. Uvidíš, co ti na to řeknou. Já jednak nemám ve zvyku mluvit sprostě, druhak bych ti to řekl jenom jednou a tam to budeš mít potvrzeno od víc lidí.
Jenom upřesním, že ta částka je už od roku 2016 na hodnotě 1400€ ročně, přičemž vzhledem k tomu, že RIPE NCC hospodaří s přebytkem, dochází k přerozdělování přebytku v řádu stovek eur formou slevy na poplatku.
Ten poplatek by skutečně měl platit každý ISP, protože každý konzumuje služby RIPE NCC. Pokud se někdo placení vyhýbá, například tím, že používá IPv4 PI rozsahy pro CGN a je tedy z pohledu RIPE NCC jen koncovým zákazníkem, pak jde o formu přinejmenším neetického přilepšení si na úkor ostatních.
Ještě doplním detaily k přerozdělování přebytku. Za rok 2015 se běžnému LIRovi platícímu 1600 € vrátilo 399 €, za rok 2016 se z 1400 € vrátilo 279,10 €, za rok 2017 bylo vráceno 359.23 €. Reálné náklady na LIR jsou tedy něco kolem 1100 € ročně.