Linux

V předposledním dílu srovnávacího seriálu se podíváme, jak zkoumané systémy implementují rozhraní mezi procesy a jádrem.

Dnešní díl naváže na minulý - bude se zabývat knihovnami. Nikoli však takovými věcmi, jako je rozdíl mezi dynamickými a statickými knihovnami, ale skočím rovnou na praktičtější otázky. Naučíte se vytvářet a spojovat knihovny se spustitelnými kódy pomocí nástroje libtool.

V dnešním dílu seriálu se podíváme na implementaci síťového stacku, dostaneme se i k různým rozšířením TCP/IP a povíme si, která z nich naše zkoumané systémy podporují.

V dnešním dílu proberu, jak jsem minule slíbil, použití nestandardních adresářů pro uložení dynamických knihoven (pomocí proměnné LD_LIBRARY_PATH a přeložení programu s volbou -Wl, -rpath) a zavádění dynamických knihoven za běhu programu.

V dnešním dílu probereme knihovny. Zabývat se budeme vytvářením a použitím knihoven dynamických a statických. Jelikož toto téma je poněkud rozlehlejší, dokončení se dočkáte až v dílu následujícím. Pokud nevíte, co to knihovny jsou a jak se používají, hurá na to...

Naši kolegové ze spřáteleného serveru abclinuxu.cz vytvořili svou vlastní distribuci. My jsme ji pořídili a vyzkoušeli. Jak to dopadlo, se dočtete právě zde.

Závěrečná část rozsáhlé kapitoly o virtuální paměti pojednává o chybách, které se v jejích implementacích vyskytují, a protože většinu z nich nelze uspokojivě vyřešit, povíme si alespoň, jak se vyhnout jejich následkům.

V sobotu 10. ledna 2004 ve 13 hodin 37 minut a 04 sekund UTC měli přívrženci unixových operačních systémů důvod k oslavě. Unixové hodiny odbíjely přesně 1 073 741 824 sekund. Že nevíte, co je zvláštního na 1073741824? Tvůrce Simpleinit-MSB to také nevěděl. Už to ale ví a bude si to dobře pamatovat, protože systémy používající Simpleinit-MSB, nejenom Source Mage GNU/Linux, přestaly s úderem 1073741824. sekundy fungovat.

Johanka má spoustu kamarádů, co dělají do kernelu, a po letech se konečně odvážila vám jednoho z nich představit. Jako obvykle čtení na vlastní nebezpečí!

V dnešním dílu si konečně povíme o vytváření dočasných souborů, bude se jednat o funkce využívající k zápisu a čtení dat deskriptor souboru i proměnnou typu *FILE.

V dalším pokračování kapitoly o virtuální paměti se podíváme na jednotlivé algoritmy výměny stránek - jak teoretické, tak prakticky realizované v jádře FreeBSD a v různých jádrech Linuxu.

Vítám vás u nového dílu našeho programovacího seriálu. Jak už jsem v minulém dílu předeslal, dnes se budeme zabývat funkcí getopt_long, naučíme se používat systémové proměnné a vytvářet dočasné soubory. Tak tedy s chutí do toho!

Dnešním dílem pokračuje kapitola o virtuální paměti, konečně si pořádně popíšeme její strukturu na FreeBSD i na Linuxu.

Na ROOTu se nachází mnoho článků zabývajících se programováním, ale většina se zabývá jen určitým problémem a nevšiml jsem si článku, který by byl pro lidi, kteří přešli na Linux včera a chtějí se naučit nějaké "fígle". Rozhodl jsem se tedy napsat sérii takovýchto článků sám. Měla by vás naučit psát programy, které budou funkční a budou opravdu "něco dělat". Předpokládám, že máte nějaké zkušenosti s C. Tak se pusťme do prvního dílu.

Tímto dílem začínáme další kapitolu, tentokrát o virtualní paměti. Dnes si povíme, jaké požadavky by měla implementace virtuální paměti splňovat, a také něco o historii.

Toto volné pokračování série článků o gdb vás zasvětí do tajů debugování jádra a jaderných modulů. Povíme si o různých nástrojích a metodikách, které jsou při této činnosti využívány.