Názory k článku
Jak přejít ve firmě na Linux i s účetnictvím

Dovolim si nesuhlasit, v SR je navyse na vyber plnohodnotny online uctovny software https://elektronickyuctovnik.sk/

ja na slovensku pouzivam SuperFaktura.sk, som jednoduchy zivnostnik a robim "danovu evidenciu" {co je zjednodusena forma jednoducheho uctvovnictva}.

ja pouzivam http://www.minifaktura.sk/ a som spokojny. su trosku lacnejsi ako superfaktura a na moje ucely stacia

Ah, Marketvoice, to je taková poloskrytá reklama ;-). Flexibee je nenažraný stejně jako SAP, holt 2x Java + Postgre a ještě k tomu ten Postgre musí být vyhrazený, neb uživatel DBA řádí jako Černá Ruka.
Nicméně je pravda, že nic jiného není a tak nezbývá, než se s nenažraností smířit nebo si koupit Wokna a třeba Pohodu, která je cca 10x rychlejší a zdaleka ne tak nenažraná.
Setkal jsem se s řadou aplikaci, psaných v Javě, které nefungovaly na Linuxu jen z toho důvodu, že v nich byly natvrdo napsané cesty typu "c:\mojeaplika­ce\config.ini". Stačilo vytvořit symlink s názvem "c:\mojeaplika­ce\config.ini" a tím byla nekompatibilita s čímkoli jiným než Win vyřešena. Ve Flexibee je té péče o Linux ovšem více.
Nicméně dost stěžování si, Flexibee používám nekolik měsíců, účtuji v tom SVJ a bytové družstvo a jsem s tím značně spokojen. Jestli bude čas, napíšu článek.
Děkuji, pane Ferschmanne, za tento produkt i za licenční politiku, která obě naše "firmy" nic nestojí.

kupovat modul pro daňové přiznání by mě nenapadlo. Daňová přiznání se každý rok mění a jistě je třeba modul kupovat každý rok. Nad daňovým přiznáním se tak jako tak musí přemýšlet, protože jsou věci, které je snazší udělat ručně než se snažit o algoritmizování. Chtěl jsem hlavně poukázat na tu nenažranost FB. Přeci jen rozvaha spočítaná za cca 200ms (Pohoda) a minuty (FB) rozdíl je.
Ono se to dá těžko srovnávat, nenažranost je daň za Javu a třívrstvou architekturu, ale bez Javy by to pro Linux zase nikdo nenapsal, takže jsem rád, že tak.

přestaňte se laskavě navážet do Javy, sprasit se to dá v jakémkoliv jazyce ;)

Jistě, ale v Javě to jde nejsnadněji :-D

Každý větší systém je modulovatelný a za jednotlivé části se platí. Dělá to sap, dělá to helios, dělá to pohoda, do jisté míry to dělá s3 a =rostě všichni větší hráči.

"Partnerské sdělení" a "reklama" jsou různá slova s různým významem. Slovu "reklama" všichni rozumíme, "partnerské sdělení" už je mlžení, aby se nemuselo použít slovo "reklama". Proto poloskrytá.

A článek není označen jako "partnerské sdělení", ale obrázkem "marketvoice".

Ale jinak jsem s tím v pohodě a netřeba to dále rozebírat.

4.komerční text je ... (doplňte, kdo víte, já se v zmrdspíku nevyznám...)

Jak se prosím v LINUXU dělá symlink "c:\mojeaplika­ce\config.ini". Jde mi o to C:\ ???

symlink ma zkratka nazev "C:\mojeapliak­ce\config.ini" Funguje to naproste bezproblemove. Narazil jsem na to, kdyz jsem prenasel databazi sybase z win na linux. Sybase si vytvari mirror log - prikonfiguraci mu zadate cestu, kam se ma ukladat. Pokud pak preneste db na linux a nahodite ji, vytvori se soubor s nazvem "C:\nejakaces­ta\soubor.log". Stejne funguje symlink.

cirou nahodou som na eso/es pracoval (ako vyvojar)
90% instalacii bezi na linuxovom serveri (centOS, suse enterprise, tusim aj nejaka fedora). Zopar zakaznikov bezalo server na windows 2000.

Klienti drviva vacsina windpows (xp/7), ale skusali sme aj linux (fedora) aj osx...
Soft je cista java/jee postavena na kombe websphere/DB2, takze multiplatformnost je vprinciptome bezproblemova. Ako developer som fical na fedora od 16 do 19 bez kehokolvek problemu

Autore autore, kdybys premejslel o minutu dyl, tak bys prisel na reseni vetsiny problemu ...

Dela se to pomerne jednoduse, az na vyjimky totiz useri nepotrebujou zadnej zasadni power (vyjimka je treba web, ale ten pobezi i v linuxu slusne). Tudiz se zprovozni M$ terminal server a vsechny widlofoni appky se spusti userum v seamless okne, takze ani netusi, ze si je nespoustej lokalne.

Dalo by se sice ric, ze je to takova "vyhoda-nevyhoda", protoze licence se zaplatit pochopitelne musi. Ale usetri to neuveritelny mnoztvi prace (a tudiz penez) na administraci stanic.

A prave treba ERPcko nebo jiny ucto se takhle da provozovat naprosto vpohode.

Mnohem lepší je zaplatit 2 kKč za licenci k Windows, než ztrácet čas a nervy s pokusy rozchodit účetnictví v Linuxu nebo Wine. Mnohokrát vyzkoušeno a potvrzeno, ale stále se čas od času najdou zoufalci kteří se do tohoto předem marného činu pustí.

Kastnerovo Stereo jede pod wine bez problémů.

a ihned po instalaci, bez jakýchkoliv úprav

Tohle je naprostý nesmysl, Flexibee jsem nainstaloval na první pokus (i v režimu klient - server), a funguje bez problémů. Ale vždycky se najdou zoufalci, kteří raději zaplatí 2 kKč, než aby zkusili něco nového, i když by to mohli zkusit zdarma.

Rozhodne je lepsi zaplatit 2 tisice, nez pred ucetni predhodit pro ne naprosto neznamy program s tim, ze maji 3 dny na to se v tom naucit :-)

Hloupost, ikdyž přijde nová účetní, tak je zvyklá na jeden z N programů a pokud mám zrovna jiný, tak je jedno, zda je to Flexibee na Linuxu či windows nebo zda mám Stormware Pohodu. Tak jako tak je nutné ji proškolit (že jim často nevadí změna UI při výměně starého dumbphone za smartfoun - v případě firemního telefonu), jinak jsou to kecy a výmluvy...

Skryté náklady číhají tím spíše v okamžiku, kdy se musí správce IT starat o ten crapware, který mnohdy tvůrci vydají. Z mého pohledu je Flexibee poměrně rozumně navrženo a vyřešit zálohování není takový o*eb jako třeba v případě Pohody (dost často se rozbijou mdb a účetní přijdou v lepším případě o den práce) nebo Gordicu (rozbité semafory, nesystémové ukládání cfg do HKLM a ne HKCU a někam do C:\gordick ... a k tomu).

Účetní program se samozřejmě nezavádí stylem "za tři dny se to naučte", ale musí se začít alespoň půl roku předem. A potom nevím, proč bych platil 2 tisíce za Windows. Flexibee je pro účetní celkem bez větších překvapení.

Zalezi od poctu PC (velkosti firmy). Pokial sa ma nejaky program pouzivat na 100 ks PC, tak usetrenie 200 kKč uz ma vyznam. Navyse ako bolo spomenute, s niektorymi programami pod wine nie su problemy

2k za stanici je pouze cena za "OS", dále je nutné přičíst něco za antivir, kancl. SW, a veškerý SW (ve větší organizaci i nějaký SW na distribuci aktualizací a centralizovanou správu apod..), který používají - když už srovnáváme Linux (OSS) vs. Windows (komerční SW.). V dnešní době při nákupu lehčího kancl PC vyjde HW levněji než OS + Office (HW cca 5.5k, licence cca 8k pokud si pamatuju správně).

Takže rozdíl v nákladech OSS+Flexi vs. Win+Flexi bude ještě větší.

Když už jsme u toho učetnictví, dá se v linuxu nějak plnohodnotně emulovat dos? Jde o jednoduché učetnictví účto. Dodnes staví aplikaci na dosu, skoušel jsem to rozject v dosboxu, ale nějak to blblo a navíc z toho nešlo tisknout, takže na prd...

VirtualBox, je ale potřeba spouštět DOSové aplikace ve virtuálním WinXP nebo 2000. Virtuální DOS lze sice rozchodit, ale protože virtuální počítač se chová jako samostatné PC v síti, nelze ve virtuálním DOSu sdílet disky a tiskárny.

DOSové aplikace pod virtuálním WinXP v hostitelském Win7-64bit a Xubuntu-64bit používám běžně a naprosto bez problémů.

Takhle to řešíme teď, jen jsem přemýšlel, jak se těch widlí zbavit...

Ano, tomu rozumím, prošel jsem stejným hledáním a určitě by to nějak šlo dobastlit. Nicméně jsem nakonec preferoval jednoduchost a spolehlivost.

samba klient v dos snad neni problem :)
http://www.jacco2.dds.nl/samba/dos.html

nebo s freedos
https://wiki.samba.org/index.php/Setup_FreeDOS_to_access_a_Samba_share

Existuje stále ještě dosemu:
http://www.dosemu.org/

DosBox je na hry... Klasické programy jsem vždy obvykle rozcházel bez větších problémů v Dosemu. ;)

Účto používám pod Linuxem už asi patnáct let, pod emulátorem DOSEMU. Spouším jej na Linux serveru (RAID, stabilita, spolehlivost) z Linux stanic, jak v X11 okně tak v terminal modu. Tisk je v pohodě, na PCL tiskárnu to jde poslat přímo, na jinou Linuxem podporovanou se dá použít PCL

(sem zmáčkl něco špatného ;)
PCL -> PS filtr

Nic proti flexibee, ale jediné nativní účto na linuxu to určitě není. Ve firmě 8 let používáme Obis4sql od pardubického Eposu, dřív i na windows, nyní pár let již výhradně na linuxu. Vybral jsem si je přesně z toho důvodu, že jsem v té době nenašel žádné jiné kompletní multiplatformní řešení za rozumný peníz. Zatím jsem nelitoval, jsem spokojen s jejich klientským přístupem. Nemám důvod je tímto nepochválit :-)

Podle toho, co registruji kolem sebe se mi zdá, že LibreOffice je používaný docela dost. Nedávno jsem dokonce dostal nabídku, která byla pouze ve formátu ODF (což beru jako docela velkou odvahu :-) . Ani bych si toho nevšimnul nebýt toho, že jsem ji přeposlal šéfové, která má starý MS Office (já osobně používám LibreOffice v práci k plné spokojenosti). Samozřejmě, že stále je ještě lepší řešení posílat nabídky jako .pdf, nebo alespoň .pdf + .odt .

Bohužel, tahle oblast je územím Woken.

1, Wine ani jiné emulátory bych neuvažoval vůbec. Například Money dlouho jely přes Wine, potom Cígleři změnili technologii a už nejede. A co potom s tím? Nová technologie zpravidla přichází s novou verzí pro nový rok, tedy koncem/počátkem roku, kdy je ve světě účetnictví docela nápor. A řešit u toho převod účtárny z Lin na Win, nebo dokonce jiného dodavatele účetnictví...

2, Nejde jenom o účetnictví, ještě je potřeba řešit třeba mzdovou agendu. Mnoho účetních programů, včetně FlexiBee, má modul pro mzdy. Ale mzdová problematika může být velmi velmi komplexní a tohle základní řešení vůbec nemusí stačit.

3, Dále je potřeba vyřešit komunikaci se státem. Datové schránky fungují přes web i v Linuxu, ale třeba EPO (elektronická podání daňových přiznání) už prudí s Javou, formuláře na sociálce vyžadují Adobe Acrobat.

4, Pro některé oblasti světa účetnictví (a souvisejících kravin) v Linuxu alternativa prostě neexistuje. Konkrétně pro TaxEdit - poměrně komplexní software na výpočty různých daní a zpracování a správu daňových přiznání.

5, Samotné FlexiBee je milý počin, kterému fandím. Ve srovnání s Money nebo Pohodou bohužel ale v mnohém zaostává, především v komfortu uživatelského prostředí a možnostech nastavení. Obyčejná řadová účetní asi po chvilce nemá problém, ale když je třeba řešit něco složitějšího, tak uživatel musí být ajťák, aby si poradil.
Například takové hromadné přeúčtování dokladů jde v Money naklikat. Ve FlexiBee je nutno naimportovat xml, které obsahuje nový účetní předpis a filtr, na které záznamy se to má aplikovat. Přičemž onen filtr funguje jako "where" u databázového updatu a lze odladit pomocí webového prohlížeče, kterým se lze připojit k serveru a doklady vypsat. Slepička z ekonomky nemá šanci.
Oproti Money a Pohodě vidím jako výhodu to, že jede přes databázi, což Money umí až ve verzi S4 a Pohoda ve verzi SQL. Obojí samozřejmě vyžadují databázi od MS a tyhle verze stojí už výraznější částku, bez možnosti stáhnout demo na odzkoušení. Provoz přes databázi ve světě účetnictví znamená, že do jedné agendy může zároveň klovat více účetních, u obyč verze lze do jisté míry spolupracovat taky, ale bývají problémy se zamykáním nasdílených souborů, v dokladových řadách mohou vznikat mezery, zažil jsem i prouzlení dat a ztrátu několika hodin práce.
Každopádně u FlexiBee je vidět snaha držet krok s legislativou a to je v této oblasti to nejdůležitější.
Mrzí mě, že FlexiBee je na Win7 je o něco rychlejší, než na Wheezym. Uživatelské prostředí se taky jeví schopnější na Windows: v Linuxu je u některých formulářů problém v tom, že se nevejde text. Třeba velké Ď nemá háček - ve Win není problém. Na webu FlexiBee je popsáno řešení pro Gnome, ale řešení pro xfce jsem nenašel. Dále, a to mě fakt štve, v Linuxu nejde schovat postranní pruh s navigací, ve Win lze. Takže na menším monitoru mám pětinu plochy zabranou zbytečným páskem s menu, které už jednou mám nahoře vodorovně.

No, takže FlexiBee fandím a děkuji, ale, prosím, intenzivně makejte dál.

Pohoda aj Money funguju aj cez cloud online a teda nezavisle od OS. Je ale potrebne vlastnit licencie na dotycne aplikacie.

Na to je potřeba hlavně ten cloud. Na woknech. Ať už vlastní, nebo jako službu. S patřičným množstvím licencí na desktop. A spolehlivé připojení k němu, ať už fyzicky leží kdekoliv. Otázka je, jestli to konkrétní firmě vyhovuje.

Taky přidávám svůj názor na Flexibee. Ve firmě ho používáme dva roky téměř na vše snad kromě mezd. Přes různé větší či menší nedostatky (které byly více či méně opraveny - šéf z uživatelského a funkčho hlediska stále výhrady má :) fuguje dobře. Ročně se zpracovává několik stovek tisíc faktur, automatické generováni ze smluv, načítání dat z tarifikačního systému hovorů, posílání faktur, sklady, účetnictví atd... Klienti běží jak na linuxu tak na windows, případně přes webové rozhraní. Server běží na OpenSuSE. Pro mě je největším kladem otevřenost - takže oboustranou komunikaci s jinými systémy ve firmě si řešíme sami. Neobvyklé hromadné zásahy jsou také možné buď přes API nebo přes úpravu XML. Pro jeden export sahám i přímo do databáze postgresu, protože je několikanásobně svižnější než přes API.

A co crossover, to tam nenapisu do clanku. Ci hlavnym cielom bolo spropagovat uctovnictvo a cudzia firma si nezaplatila?

Office par rokov beham spokojne na crossoveri, netreba windows.

Základní problém je ve slovu "přechod."
Jestli začínám od nuly, není to takový problém. Ale když je ve stávajícím účetnictví uloženo mnoho let zpět, je přechod značný problém. Převádět seznamy firem, stavy skladů a další agendy, potom provádět kontroly, přeškolit účetní na nový program, toho se ve firmách bojí jako čert kříže.

Vsetko pekne ale dnes sa zacinaju presadzovat viac online uctovnicke software (u nas keepi,humanet,...). Tam vobec netreba riesit OS. Ide to proste vsade rovnako a dokonca aj na tabletoch. Takisto vsetky data su v privatnom cloude, takze firma spravujuca tuto sluzbu, je zodpovedna aj za zalohy a pripadne vypadky. Je to uplne idealna volba hlavne pre velke podniky, lebo odpada aj potreba narocnych instalacii a kupa vykonnych PC. Taktiez udrzba je prakticky nulova a spociva iba v zakupeni sluzby ci udrzbe browseru na PC.

Tohle v mém okolí padá na neochotě svěřit takhle zásadní data někomu cizímu. Přece jenom vlastní zaměstnanec má podepsanou mlčenlivost. Externí účetní/daňový poradce má mlčenlivost dokonce ze zákona a musí být pojištěn proti škodám. Ale poskytovatel it služby? Leda tak smluvní, přičemž v dalším odstavci oné smlouvy se veškeré odpovědnosti zříká.

Nečteš a ještě napadáš... Kolega nade mnou psal o cloudu spravovaném externí firmou.

Pokud mají data ve správě zaměstnanci, je jim jasné, že po případném incidentu by se šlo po nich, protože nikdo jiný je neměl. Pokud máš data rozesetá po světě, tak prokázat něco někomu konkrétnímu je těžší. A příležitost dělá zloděje. Pokud mám firmu, která si ve svém oboru vede nadprůměrně, a na jejímž fungování závisí blahobyt mé rodiny, tak trocha paranoie je na místě.

Chtel bych videt toho externiho dodavatele, kterej se zavaze platit usly zisk. Vazne jo. Nemluve o tom, ze nekolikadenni vypadek muze spoustu firem zcela spolehlive polozit.

Premýšľal som nad keepi, keďže som vo svojej one man show firme chcel kompletne zrušiť server a používať len cloud na chromebooku.
Bojím sa ale, čo bude keď firma prevádzkujúca toto online účto, z voľajakého dôvodu skončí. Klick, niekto vytiahne kábel a ja som bez dát i aplikácie. Niekto môže namietať, že to isté hrozí aj pri google cloude, ale tam si viem dáta pravidelne sťahovať do môjho owncloud servera a okrem toho sa mi predstava krachu google spája s koncom sveta.
Takže som zatiaľ zostal u abry cez RDP. Štve ma ale, že len preto beží jeden virtuálny stroj.

Trišku se tu zapomíná na WebERP. Je to webové řešení, využívající PHP+MySQL, pro mne ideální. Já jako neznalý jakéhokoliv účetníctví jsem potřeboval skladový software a s tím jsem ale do toho zabřednul trošku hlouběji. Sice stále tápu, jak v tom co udělat a hlavně tápu v účetních účtech (což sice teď nepotřebuju, ale časem možná ano - vedu zatím evidenci), ale po doladění doufám, že to bude fungovat jak má.

Nevýhodou je, že to není česky a není to lokalizované do naší účetní osnovy, na obojím ale pracuju a pokud by někdo chtěl pomoci (hlavně co se týče účetní problematiky), tak by to určitě šlo doladit, aby to šlo používat. Dalším plus je, že je to open source, takže tam půjde kde co dodělat, je to stále vyvíjené a podporované.

Jestli se do toho chceš opravdu opřít, tak před sebou máš opravdu dlouhou cestu. Pokud ten produkt nebude umět perfektně uchopit českou legislativu, včetně průběžných aktualizací, tak je pro podnikatele vyloženě nebezpečný. Přičemž česká účetní a daňová legislativa není nic standardního a změny jsou časté, nesnadno dobastlitelné (třetí sazba DPH, různé přenesené povinnosti) a všeobecně idiotské, například v tom, že mnohdy ještě pár dní před Silvestrem nevíš, co bude od Nového roku platit. A pokud v tom, jak sám říkáš, ještě tápeš...

WebERP je značně konfigurovatelné, třeba sazeb DPH tam můžeš mít kolik chceš, rovněž účty tam jdou nastavit (už jsem je tam všechny naťukal), akorát pořád trošku tápu v těch AccountSections a AccountGroups, což jsem si přeložil jako Účetní oddíly (aktiva, pasiva, náklady, výnosy) a Účetní skupiny, ale nevím, zda je to tak zcela správně. A že my musíme mít vždy nějaký paskvil, je pravda, ten západní systém je tak přehledný a my máme fakt bordel. A nehledě na to, že bych to potřeboval konzultovat s nějakou účetní, protože třeba Podrozvahové účty vůbec nevím kam dát.

Já od toho požaduju hlavně sklad, na účetnictví to používat nehodlám, i když se to tím chci trošku naučit. Zatím si to jen překládám a možná časem dojde i na nějaké změny v kódu, ale to vidím tak za rok. Spíš bych potřeboval nějakého účetního na konzultaci těch účetních věcí.