Smalltalk

Před téměř 40 lety byl světu představen Smalltalk-80, produkt deseti let vývoje ve firmě Xerox. V článku představíme jednu z jeho zajímavých vlastností – možnost vytvářet vlastní řídicí struktury.

Nyní nadešel čas k tomu, aby nám Seaside konečně více poodhalila svoji sílu. Po předchozích úvodních dílech se dostáváme k práci s formuláři, jejich validací a k volání komponent.

Při dnešní procházce po mořském pobřeží se budeme podrobně věnovat problematice používání kaskádových stylů. Několik řádků věnujeme i využití Javascriptu.

Dnes se budeme věnovat generování HTML kódu pro jednotlivé komponenty, což je oblast, ve které se Seaside hodně liší od nejnasazovanějších webových frameworků, protože k vytváření stránek nepoužívá žádné šablony, ale pouze čistý Smalltalk.

V dalším pokračování seriálu o webovém aplikačním frameworku Seaside si řekneme pár slov o tom, jak ji nainstalovat a spustit. Popíšeme si, jakým způsobem spolu s ní zpřístupňovat statický obsah a jak spravovat server běžící na pozadí. Rovněž se zmíníme o některých bezpečnostních aspektech.

Seaside je vysokoúrovňový framework pro tvorbu objektově orientovaných webových aplikací podporující snadnou kontrolu toku řízení, komponentní model, dekorátory, transakční zpracování, backtracking, modifikaci aplikací za běhu přímo z webového rozhraní, XMLHttpRequesty, snadné zpracování výjimek, přizpůsobivé konfigurační prostředí a řadu dalších vlastností, dozajista si tedy zaslouží nemalou pozornost.

V závěrečném dílu tohoto úvodního seriálu o Squeak Smalltalku se naučíme programově vytvářet třídy a metody, překládat kód a využívat v našich programech jiné jazyky. Řekneme si pár slov o budoucnosti Squeaku a pokusíme se odpovědět na otázku, proč a kdy používat Smalltalk.

Síťové technologie jsou jednou z oblastí, ve kterých Squeak nachází snadno praktické uplatnění. Dnes se na ně zaměříme. Ukážeme si základy práce se sokety, postavíme si nad nimi primitivní webový server, naučíme se stahovat soubory, stranou nezůstanou ani protokoly POP3, SMTP a FTP. Na závěr si krátce představíme další internetové a databázové technologie postavené na Squeak Smalltalku.

Dnes se podíváme na pokročilé prvky jazyka Smalltalk. Zbyla nám řada velmi zajímavých témat - weak kolekce, finalizace objektů, jmenné prostory, sdílené slovníky a environments. Dostaneme se doslova až do střev kompilovaných metod, takže tento díl je jen pro silnější povahy.

Proudové třídy jsou pro praxi velmi důležité. Dnes se na ně zaměříme. Ukážeme si použití jejich nejdůležitějších metod a popíšeme si základy práce se soubory.

Za celou řadu svých unikátních schopností vděčí Smalltalk tomu, že sám v sobě řeší správu procesů. V tomto dílu si přiblížíme důsledky tohoto kroku, představíme si principy squeakovského plánovače a naučíme se vytvářet a synchronizovat vlákna.

Dnes se podíváme na to, jak Smalltalk pracuje s výjimkami. Rozhodně se nemá za co stydět. Přesto nebo právě proto, že výjimky nejsou součástí jeho syntaxe, jsou velmi silným a rychlým nástrojem pro tvorbu kvalitnějších programů.

Dnes máme na mušce pouze jedno téma, ovšem o to důležitější - kolekce. Prostředek, který dodává Smalltalku eleganci funkcionálních jazyků při zachování jeho imperativního objektového charakteru.

Dnes se vrátíme opět k výkladu jazyka Smalltalk. Pro zopakování si vytvoříme malý prográmek. Bude se jednat o jednoduchý simulátor Petriho sítí. Pokud vás zajímá, jak vypadá smalltalkovský program a v čem se tento jazyk liší od vašeho oblíbeného, pak jste na správné adrese.

Dnes si mimo jiné řekneme, jak vyhledávat metody podle toho, co po nich skutečně chceme, prohlédneme si podrobnou analýzu běhu našich programů, budeme měnit za běhu definici tříd živým objektům a zkusíme jim třídu dokonce úplně zrušit. Prošťouráme se trochu v objektové paměti a naučíme se používat ladící nástroje. Aby nám to lépe utíkalo, necháme si při tom od Squeaku zazpívat.

Můžete mít sebelépe navržený programovací jazyk, ale o jeho použitelnosti stejně nakonec rozhoduje kvalita vývojových nástrojů. Než dokončíme výklad jazyka Smalltalk, představíme si v následujících dílech základní principy a prostředky, které dělají ze smalltalkovských systémů jedny z nejproduktivnějších vývojových prostředí současnosti.

V tomto dílu se seznámíme s nejkontroverznějším prvkem prostředí Squeaku. S jeho grafickým uživatelským rozhraním, které má sice možnosti, o nichž se drtivé většině jiných GUI ani nezdá, nicméně je hlavním důvodem, proč jen málokdo vydrží Squeak zkoušet déle než čtvrt hodiny.

Pro dnešek opustíme výklad jazyka Smalltalk a podíváme se blíže na Squeak. Popíšeme si jeho strukturu, řekneme si něco o zdrojových kódech a přiblížíme si proces vytváření a přenosu vlastních aplikací.