Nástroje a utility

Komunikácia prostredníctvom krátkych textových SMS správ z mobilných telefónov sa stala veľmi obľúbenou a populárnou. Na internete vzniklo množstvo SMS brán, spoľahlivejších i menej spoľahlivých. Dnes sa pozrieme na to, ako si takúto SMS bránu vytvoriť na svojom serveri.

V minulých častiach seriálu sme si prilížili instaláciu a konfigurovanie daemona tacacs, údržbu konfiguračného súboru, nastavovanie authorizačných parametrov, tvorbu užívateľských skriptov pre ovplyvnenie priebehu authorizácie, dnes sa budeme venovať authentikácii užívateľov a nastavenie routerov Cisco pre authentikáciu dialup užívateľov.

V dnesnej časti si povieme niečo o konfigurovaní routerov Cisco pre spoluprácu s daemonom tac_plus. Ak na routeroch nie je explicitne nakonfigurovaná authorizácia, predpokladá sa, že vsetko je povolené pretože implicitná politika je PERMIT. Čo sa týka daemonu tac_plus, treba si uvedomiť, že tu je implicitná politika opačná teda DENY a treba na to brať zreteľ.

V minulej časti sme si priblížili základnú konfiguráciu daemona tacacs, dnes sa budeme venovať problematike podrobnejšie. Pri definovaní skupín sme spomínali že úspešnosť autorizácie je možné pred a po overení hesla ovplyvniť vlastným skriptom.

Tacacs sa popri radiusu teší obľube jako jednoduchý, kompaktný a pomerne ľahko konfigurovateľný authentikačný a autorizačný daemon s možnosťami účtovania či už při používaní s routermi Cisco alebo v spolupráci s PAM. Tak sa mu teda v skratke pozrieme na zúbky.

Říká se, že neexistují bezchybné programy, pouze některé mají chyb méně a jiné více. Bezkonkurenčně nejrozšířenější DNS server BIND bohužel patří spíše k těm druhým. Nechci tu polemizovat nad tím, zda je jenom více na očích nebo jestli je skutečně tak mizerně napsaný. Chtěl bych pouze nabídnou jednu z alternativ - djbdns.

"Prožeň zlobivý program skrz strace, ať víš, v čem je problém", zní nezřídka odpověď z linuxové konference na dotaz, proč to či ono nefunguje. "Co je to ten strace a jak se to používá?" ptají se leckdy nejen začátečníci. Odpověď snad najdete v dnešním článku.

Před časem vyšel na Rootu článek ukazující možnosti zjednodušení práce s počítačem pomocí skriptování a setkal se s takovým ohlasem, že by byl hřích neudělat pokračování. Tak tedy, pohodlně se usaďte a nechte si napovědět i podruhé...

Také potřebujete každou chvíli na neznámé anglické slůvko a nemůžete vystát zběsilé listování osmisetstránkovým slovníkem? Jenže pod Linuxem žádný slušný elektronický výkladový slovník není a Windows jenom kvůli němu používat odmítáte? Nezoufejte - řešení existuje a jmenuje se DICT.

Důležitým předpokladem správného fungování serverů i desktopů je pohodová funkce jejich hardware. U elektronických součástek je to především dobré odvádění ztrátového tepla, aby teplota v jejich okolí byla co možná nejmenší. Proto instalujeme do skříní počítačů pasivní i aktivní chladiče a skříně pak do klimatizovaných místností.

V poslední době získávají stále větší a větší popularitu různé náhrady tradičního maku, které poskytují větší komfort a snazší správu makefilů. Dnes se podíváme na jeden z nich, který má důležitou vlastnost: je zpětně kompatibilní s GNU Make a používá stejnou syntaxi.

Určitě se vám stalo, že se vám hodiny na serveru více či méně předběhly a vy jste měli problémy. Linux sice již umí přenastavit hodiny při přechodu mezi zimním a letním časem, takže obvykle nejde posuny o celou hodinu, avšak tyto odchylky ztěžují život nejen administrátorům (špatný čas v syslogu, chodím pozdě na oběd :) ale také aplikacím (některé klient/server aplikace nemusejí fungovat nebo mohou fungovat špatně!) Naštěstí tu máme utilitky na synchronizaci času.

V článku "PAM - správa autentizačních mechanismů" jsme se seznámili se základy používání autentizačních modulů. V tomto článku si systém přiblížíme na několika konkrétních, méně běžných příkladech.

Už je to asi opravdu dlouho co jste naposledy stiskli PrintScreen, pamatujete ještě? Vedle ScrollLocku a Pause se krčí ona klávesa, a často nese i druhou popisku, a to SysRq, což znamená Systém Request, neboli 'Požadavek systému' - prostě chcete dát svému milovanému OS najevo, že od něj chcete něco víc krom půlhodinového chrochtání disku. Avšak SysRq má v Linuxu mnoho netušených možnosti, o kterých se obyčejné ve většině manuálu nedozvíte...

Pre niekoho je počítač zábavou, pre niekoho každodenný chlebíček. Či už patríte do prvej alebo druhej skupiny, určite sedíte za počítačom denne (no len si to priznajte, nemusíte sa za to hambiť) a tlačíte doňho príkaz za príkazom. A mnohé z nich sa často opakujú. Klávesnica má práve na tieto účely tzv. funkčné klávesy F1-F12, ktorým možno priradiť text, príkaz, ... čokoľvek.

Určitě jste se již dostali do situace, kdy vám váš harddisk začal být těsný a přemýšleli jste, jak nějaký ten MB prostoru ušetřit. Dnes přinášíme jeden užitečný tip, který vám může pomoci.

Systém PAM (Pluggable Authentication Modules) dává administrátorům počítačových systémů do ruky nástroj, který jim citelně usnadní řešení jejich problémů s přidělováním přístupových práv uživatelům. V tomto článku prozkoumáme základní principy PAM z hlediska správců.

Kde bolo tam bolo, bola raz jedna krajina, kde žili mocní UN*X čarodejníci. Vybral sa raz jeden mladý hacker do tej krajiny na skusy, že sa reku voľačo podučí. Nikde ho však nechceli zobrať do služby, nieto ešte do učenia. Naveľa, naveľa ujal sa ho jeden starý mrzutý čarodejník, pod jednou podmienkou, že ho učen nebude príliš otravovať. Fígeľ starého čarodeja spočíval v tom, že dával mladému hackerovi čítať man stránky. Tam je vraj ukrytá všetka múdrosť počítačového sveta. Len jedno mu nakázal, nedívať sa do zakázaného trinásteho adresára.

Že konfigurace Linuxu není žádná procházka růžovou zahradou, ví dnes asi každé malé dítě. Začínající uživatel obvykle tápe v adresáři /etc a hledá, kterýpak by to asi mohl být soubor. V lepším případě si přečte dokumentaci, avšak i tak jsou konfigurace některých služeb systému poměrně pracné a v některých případech poněkud zamotané (sendmail...). Proto vznikl projekt WEBMIN, který umožňuje pohodlně konfigurovat (nejen) Linux za pomocí webového prohlížeče. Nevěříte?

Situace na trhu archivačních nástrojů ve světě Windows je celkem jasná: čtyři z pěti výrobců zipů doporučují WinZip. Ale co Linux, potažmo ostatní unixové systémy? Máme také nějaký svůj xxxZip?

Jistě znáte onu situaci, kdy se pokoušíte něco rychle stáhnout z internetu a ono to nejde a nejde. Kdopak nám to tu síť asi blokuje? A nebo: jak je možné, že mi ta služba nefunguje tak jak má, vždyť dotazy snad posílám dobře, nebo ne? A nebo také: jak to vypadá se sítí na našem routeru, jakpak jedou jednotlivé segmenty? A nebo jste prostě jen zvědaví, co ten či onen zrovna na síti dělá. A pokud jste zhýčkaní grafickým prostředím, asi se vám výstup programu tcpdump nebude moc líbit ...

Tento článek je určen pro lidi, kteří potřebují pracovat s Unixem (Linuxem) přes síť z MS Windows. Obsahuje letmý popis principů SSH protokolu, ale především srovnání dvou programů podporujících češtinu a barevný terminál - tj. programů PuTTY a TeraTerm Pro.

Dnes pokračujeme v seznamování se se správcem balíčků RPM. Na pořadu dne jsou kompilace ze zdrojových kódů a "tahání" informací z databáze balíčků.

Každá slušná distribuce nabízí mimo jiné také takzvaný "package management", neboli správu balíčků. Ta umožňuje relativně bezbolestně přidávat a odebírat programy, postará se o závislosti mezi balíčky a také může usnadnit kompilaci programů ze zdrojových kódů. Dnes se podíváme, jak používat RPM - základní kámen distribuce Red Hat, Mandrake, SuSE, Open Linux a dalších.

Podívali jsme se na několik grafických rozhraní k šifrovacímu nástroji GPG, potažmo PGP.

Je to již pár měsíců, co zde vycházel seriál o un*xových alternativách k programům pro Windows. Jelikož ohlasy byly veskrze kladné, vracíme se dnes k tomuto tématu, ovšem tentokrát se zaměřením na serverové aplikace.

Ačkoliv vypalování CD není už dávno v Linuxu pouze otázkou příkazové řádky, zůstává tento způsob u mnoha lidí stále ve veliké oblibě, zejména proto, že uživatel získá lepší kontrolu nad celým procesem a vyšší pružnost. Dnes se tedy na vypalování s klasickými nástroji podíváme detailněji.