Technické plasty s přehledem zastanou práci kovu i dřeva. Excelují všude tam, kde by tradiční materiály selhaly kvůli korozi, vysoké hmotnosti nebo působení agresivních chemikálií. Svět technických plastů je velmi široký a jednotlivé materiály se významně liší svými vlastnostmi i oblastmi použití.
Než se pustíte do listování sortimentem dodavatele, vyplatí se začít u precizního zadání. Každý plast má své silné i slabé stránky a materiál, který funguje v jedné hale, může v jiné rychle selhat. Zásadní je odpovědět si na tyto otázky:
- Jakým teplotám bude díl vystaven?
- Jaké bude mechanické zatížení?
- S jakými látkami přijde do styku?
- Jedná se o potravinářský provoz?
K tomu je nutné připočítat vnější vlivy, jako je UV záření ze slunce, mráz nebo nadměrná vlhkost. Podle požadavků aplikace lze plastové desky vybírat následovně: plasty vhodné pro konstrukční použití, chemický průmysl, potravinářství, stavebnictví nebo reklamní účely.
V závislosti na typu materiálu jsou plastové desky dostupné v tloušťkách od jednotek desetin milimetru až po desítky milimetrů.
Tahouni většiny provozů: Polyetylen a polypropylen
Základem mnoha průmyslových aplikací je polyetylen (PE). PE-HD se dobře svařuje a vyznačuje se velmi dobrou odolností vůči vlhkosti i nízkým teplotám. Je vhodný pro kontakt s potravinami a pitnou vodou. Je to ideální materiál pro nádrže, jímky, sportovní mantinely nebo podkladové desky pro vysekávání. Speciální typy PE 500 a PE 1000 k tomu přidávají enormní rázovou houževnatost a odolnost proti oděru i v hlubokých mrazech. Skvěle se proto hodí na kluzná vedení, dorazy a unašeče.
Polyetylen má však svůj limit: nad +80 °C začíná měknout. V ten moment přebírá štafetu polypropylen (PP). Je tužší než polyetylen a dlouhodobě odolává teplotám přibližně do +100 °C, výborně se svařuje i tvaruje a je téměř nenasákavý. Nejčastěji se s ním setkáte u svařovaných kontejnerů, podzemních zásobníků a konstrukčních dílů v chemických provozech.
Kdy dávají smysl PVC desky, a kdy polyamid?
Desky z PVC jsou pevné, houževnaté a slouží jako výborný elektrický izolant. Dobře si poradí se sluncem i deštěm, a proto našly své pevné místo i ve vodárnách, čistírnách odpadních vod, u bazénů i v elektrotechnice. Mají ale také svá omezení: v mrazu (pod 0 °C) PVC křehne, nesnese extrémní mechanické namáhání. Pro styk s potravinami je vždy nutné ověřit konkrétní typ tohoto materiálu.
Hledáte-li materiál na díly, které dostávají mechanicky opravdu zabrat, sáhněte po polyamidu (PA6). Je velmi tuhý, výborně odolává mechanickému zatížení a snadno se obrábí. Je však citlivější na působení některých kyselin a zásad a vlivem absorpce vlhkosti může vykazovat nižší rozměrovou stálost.
Skutečné extrémy pak zvládne PTFE (teflon). Dokáže pracovat v rozdílných teplotách od –200 °C do +250 °C a disponuje vynikající nepřilnavostí. K dispozici jsou také další technické plasty, například polykarbonát (PC), POM, PVDF nebo vysoce výkonný PEEK.
Deska je jen polotovar. Zásadní je přesné obrábění
Samotná plastová deska je pro projekt většinou jen odrazovým můstkem. Klíčové je, co s ní umí dodavatel udělat. Pro výrobu složitějších dílů se využívají moderní CNC obráběcí centra, včetně pětiosého obrábění. Zvládá řezat kolmo stejně precizně jako pod úhlem, a to vše na jedno upnutí.
Řada firem dnes neobjednává samotný polotovar, ale přímo hotový díl podle výkresové dokumentace. Díky CNC obrábění lze z plastových desek vyrábět konstrukční součásti, vodicí prvky, kryty, dorazy nebo technologické komponenty připravené k montáži.
ČLÁNKY DO MAILU