Umělá inteligence už v české ekonomice překročila fázi testovacích projektů. Oficiální data ČSÚ ukazují, že AI aktivně využívá 11 % podniků s 10 a více zaměstnanci, u velkých korporací nad 250 zaměstnanců je to 41 %. Od loňska je to sice výrazný nárůst, ale za Evropou zaostáváme. Například ve Finsku využívá AI 70 % velkých podniků.
V souvislosti s tím ale firmy čelí digitálnímu dilematu. Zatímco lídři průmyslu a e-commerce nasazují prediktivní údržbu a dynamickou cenotvorbu, většina trhu tápe.
„Alarmující je nárůst tzv. Shadow AI. Jde o neřízené používání generativní AI zaměstnanci pro firemní účely, často na soukromých účtech. Tento trend sice okamžitě zvyšuje produktivitu, ale zároveň představuje vážné bezpečnostní riziko úniku citlivých firemních dat do veřejných modelů,“ varuje Karel Diviš, obchodní ředitel společnosti MasterDC. Pokud firmy nechtějí datům uzavřít cestu do veřejného cloudu, musejí je udržet v zabezpečeném, lokálním a plně kontrolovaném prostředí.„Tím se ale zásadně mění nároky na infrastrukturu,“ dodává Diviš.
Díky vlivu AI vzniká nová generace datových center
Skutečné strategické nasazení AI, které řeší bezpečnost a zajišťuje digitální suverenitu, vyžaduje masivní změnu v přístupu k infrastruktuře. V době AI už datová centra nefungují jako pouhé sklady serverů. Umělá inteligence je pro jejich vývoj nejvýznamnější katalyzátor, který přináší zcela nové nároky.
„AI modely, zejména ty generativní, vyžadují extrémní výpočetní výkon, specifické napájení, účinnější chlazení a datovou propustnost, která překonává dosavadní standardy,“ vyjmenovává Diviš. Ruku v ruce se mění i požadavky firem. Nechtějí jen prostor a konektivitu. „Očekávají komplexní infrastrukturu jako službu, která je maximálně flexibilní, bezpečná a škálovatelná,“ popisuje stav obchodní ředitel MasterDC.
Trendem je proto integrace cloudu, edge řešení a AI výpočetních kapacit do jednoho funkčního ekosystému.
V reakci vzniká trend koncipovat datová centra od základu pro AI – nejen pro výpočetní výkon, ale i pro lokální digitální suverenitu a maximální bezpečnost. Příkladem je nově vznikající datacentrum MasterDC u Brna, které je navrženo s ohledem na specifické požadavky AI infrastruktury.
Bezpečnost, legislativa a znalostní propast
Technické nároky jdou ruku v ruce s legislativním tlakem. Dle loňského průzkumu Dors & Venabili o stavu AI ve firmách více než polovina z nich stále neřeší nástup evropského nařízení AI Act, přestože riskují zařazení do kategorie „High Risk“ (např. HR systémy, skóring) a nutnost plnit přísnější povinnosti. Každý provozovatel IT infrastruktury, který pracuje s citlivými daty, by si proto měl ověřit úroveň jejího zabezpečení, ideálně v Katalogu cloud computingu Digitální a informační agentury. „Cloudová řešení MasterDC jsou zde zařazena do bezpečnostní úrovně 3 – vysoká, což potvrzuje splnění nejpřísnějších požadavků státní správy,“ vysvětluje Diviš.
Lidská chyba jako poslední článek bezpečnostního řetězu
Technologická ochrana je dnes samozřejmost, ale stává se bezcennou bez správně nastavených procesů a důkladného proškolení personálu.
Bezpečnost datových center není možné omezit jen na zajištění hardware a certifikace. Technologické zabezpečení je dnes samozřejmost, ale stává se bezcennou bez správně nastavených procesů a důkladného proškolení personálu.
„Dnes je největším rizikem kombinace sofistikovaných kybernetických útoků a lidské chyby. Proto je důležité klást důraz na automatizaci, monitoring a víceúrovňovou autentizaci, stejně jako na pravidelné penetrační testy a obnovu plánů kontinuity provozu,“ říká Diviš.
V neposlední řadě je rizikem i rostoucí komplexita a provázanost systémů, kdy se hrozby mohou šířit i přes dodavatelské řetězce. Proto je nezbytné důsledně řídit a nezapomínat ani na přístupová práva, pravidelně auditovat prostředí a vybírat partnery, kteří mají stejné bezpečnostní standardy.
