Seriál Kompilujeme ze zdrojového kódu

V dnešním dílu o kompilaci se dozvíme o chybách, které se projevují až za běhu, a ukážeme si řešení nejčastějších z nich. — Sdílení chyb a jejich řešení patří mezi nejdůležitější prvky svobodného softwaru. Náš seriál tedy uzavřeme několika radami, jak ohlašovat chyby a jejich opravy.

Ne vždy jsou programy napsané správně a přenositelně. Pokud se domníváte, že k opravě budete potřebovat dokonalou znalost programování, jste na omylu. Nejčastějšími zdroji problémů totiž bývají nekompatibility mezi jednotlivými systémy.

Občas se stane, že configure při své činnosti nedělá to, co by měl – nevidí nainstalované knihovny či nenajde hlavičkové soubory. Dnes zjistíme, jak to řešit. Přemluvit configure, aby pracoval, jak má, však není vždy jednoduché. Proto si dnes prozradíme i několik nečistých triků, kterými lze problémy obejít.

Prvním krokem před vlastní konfigurací bývá výběr vhodné optimalizace. Dnes se na něj podíváme blíž. Poté spustíme skript configure a naučíme se číst jeho výpisy. Dozvíme se, co užitečného a důležitého nám program sděluje a na co dávat pozor.

Často čteme o „magické trojici ./configure ; make ; make install“. Dnes se dozvíme více o možnostech tohoto skriptu a jeho volbách. Povíme si také o standardech GNU Coding Standards a FHS, tedy doporučeních, kam instalovat programy.

Knihovny jsou univerzální programátorskou strukturou a dnes se bez nich neobejde prakticky žádný projekt. A protože náš seriál je o kompilaci, budeme mluvit o dynamických a statických knihovnách, jejich vlastnostech a správě v systému.

Každý pokročilejší uživatel GNU-Linuxu se jednoho dne dostane do situace, kdy chce vyzkoušet poslední verzi nějakého programu, ale binární balíčky pro jeho distribuci ještě nejsou k dispozici. Tehdy většinou sáhne po vlastní kompilaci. Dnes se dozvíme, jak pracují základní kompilační schemata.