Seriál Programování pro X Window System

Tímto článkem končí seriál o programování v X. V předchozích dílech jsme se seznámili se základy programování v GTK+, Qt a Xlib. Dnešní závěrečný díl obsahuje obecná pravidla, kterými je vhodné se při psaní grafických aplikací řídit. V článku jsou také porovnány výhody a nevýhody GUI a textového rozhraní.

Dvanáctým dílem končí stručný úvod do základů Xlib. Budeme se zabývat zpracováním událostí, komunikací mezi různými Xovými klienty a podporou pro manipulaci s databází konfiguračních informací pro aplikace. Na závěr se zmíníme o tom, jaké funkce Xlib používá window manager, aby mohl spravovat top-level okna ostatních klientů.

Tento článek je věnován kreslení pomocí prostředků Xlib. První část je věnována práci s barvami a barevnými paletami. Následuje popis grafických primitiv a parametrů, jimiž je možné ovlivnit vzhled grafiky. Tyto parametry jsou uloženy v grafickém kontextu. Závěr článku patří fontům a možnostem kreslení textů.

Po seznámení s toolkity GTK+ a Qt v předchozích článcích se nyní ponoříme do hlubších vrstev systému X Window. Podíváme se na knihovnu Xlib, jež zajišťuje komunikaci X klienta se serverem pomocí X protokolu a poskytuje základní funkce potřebné pro vytvoření grafického uživatelského rozhraní.

Dnešním článkem zakončíme seznámení s toolkitem Qt. Stručně vyjmenujeme základní widgety a kontejnerové třídy. Pak probereme časovače, vstupy a výstupy (práci se soubory a síťovými sokety), podporu pro čtení a zápis konfiguračních souborů a podporu pro komunikaci mezi programy prostřednictvím clipboardu a drag&drop. Skončíme návodem na lokalizaci textů zobrazovaných programem do různých jazyků.

V dalším článku věnovaném toolkitu Qt si ukážeme, jak jednoduše vytvořit nový typ widgetů. Podíváme se, jak navzájem spolupracují utility tvořící součást Qt. Dále probereme mechanismus přidělování pozice a velikosti widgetům a skončíme kreslením.

V předchozích článcích jsme probrali toolkit GTK+. Nyní se budeme věnovat druhému slíbenému toolkitu - Qt. Nebudeme se pouštět do takových podrobností jako u GTK+, protože Qt v mnoha ohledech funguje obdobně jako GTK+ a navíc je velmi dobře dokumentované.

V tomto článku uzavřeme téma GTK+. Podíváme se dovnitř toolkitu, jak fungují widgety. Na závěr si ukážeme, jak definovat novou třídu widgetů.

V pátém dílu seriálu se podíváme na funkce knihovny GLib. V další části článku se budeme zabývat podporou GTK+ pro periodicky volané funkce, vstupy/výstupy a konfiguraci grafických stylů widgetů. Nakonec probereme možnosti komunikace mezi programy pomocí výběrů a drag&drop.

Dnes se podíváme, jaké widgety jsou v GTK+ k dispozici. Nebudeme se příliš pouštět do podrobností, protože třídy widgetů mají často desítky metod a podrobný výklad by byl příliš dlouhý a asi také dost nudný. Proto se zaměříme jen na nejdůležitější vlastnosti widgetů. Detaily je možné nalézt v referenční dokumentaci GTK+.

V dnešním dílu si ukážeme hierarchické uspořádání widgetů. Dále probereme základní manipulaci s widgety - vytvoření, zobrazení, zrušení. S tím souvisí i správa paměti pomocí počítání referencí. Nakonec se podíváme na kontejnerové widgety, především na boxy a tabulky.

Po minulém úvodním článku se teď už opravdu pustíme do programování. První toolkit, na který se podíváme blíž, je GTK+. Zkratka pochází z názvu "The Gimp Toolkit". GTK+ totiž původně vzniklo jako toolkit pro program Gimp. Dnes je na tomto toolkitu postaveno mnoho aplikací a tvoří základ desktopového prostředí GNOME.

X Window System (zkráceně X) je standardní technologie používaná v unixových systémech pro tvorbu grafického uživatelského rozhraní (GUI - graphical user interface). Uživatelům Linuxu je dobře známá implementace XFree86. V tomto seriálu článků se budeme zabývat programováním aplikací pro X, proto předpokládám, že čtenář má uživatelské znalosti prostředí X a zná programovací jazyky C a C++.

... aneb jak na rychlé a paměťově nenáročné grafické aplikace. Ponořme se dnes do tajů skrytých za jedním velkým "X".