Názory k článku
AJAX patent v aukci

Samozřejmě otázkou zůstává, jestli je to opravdu patent na AJAX. Záleží to na tom, jak je definovaný ten postranní kanál - v AJAXU se vše děje přes HTTP requesty, akorát že odpověď není celá stránka ale jen její kousek. Zkrátka tu bude muset vyložit nejvyšší soud :-)

PS: patent jsem samozřejmě nečetl a je evidentní, že patentovat takovou zřejmost je hovadina

'Ajax' vynalezl Microsoft kolem roku 1997 pro webovou verzi Outlooku. Tenhle patent pochazi z roku 1999, takze prd.

O nazev nejde. A ano, i pred XMLHTTP se tohle resilo tak, ze clovek mel skryte framy nebo iframy, pres ktere tahal data. Potom prisel Microsoft s XMLHTTP. Pak tomu nekdo dal nazev AJAX. Ostatne pochybuju, ze se v tom patentu vubec slovo "AJAX" vyskytuje.

Jestli se v patentu vyskytuje slovo AJAX, to je zcela nepodstatné.

Postranni komunikacni kanal spolecne s hlavnim pouziva uz leta FTP.

postrannym kanalom sa da chapat aj dalsi http request na stiahnutie html elementu (naprikald obrazku). Tiez sa vytvara az na zaklade html, akurat nie je definovany javascriptom, ale <img src> tagom, pricom sa pouziva rovnaky transportny layer - http. Ten "patent" sa da velice lahko napadnut prave preto ze je tak absurdne vseobecny.

Je dost mozne, ze patent by prisudili nejakym indianom v dzungli, ktori sa dorozumievali krikom (hlavny komunikacny kanal) a bubnovanim o kmen stromu (vedlajsi komunikacny kanal) v pripade, keby server (lovec co ulovil korist) chcel oznamit a privolat klientov (dalsich lovcov) aby mu s koristou pomohli... cize rovnaka hlupsot ako samotny patent, resp. softwareove patenty vobec

Nemyslím, že by patent (případně SW patent) byla hloupost. Když investujete mnoho člověko-let do vývoje například ztrátové komprese, potřebujete ochránit investici, a mít vůbec nějakou možnost dosáhnout návratnosti investice. Protože věci je daleko těžší vymýšlet, než implementovat (v kontextu opisovat), bez patentů byste prodělal kalhoty. Nebýt patentů, nemáme dnes MP3, MPEG2, hromadu technologií používaných při výrobě polovodičů, atd.

Patentované jsou věci typu žárovka, transistor, zip, suchý zip, a řada dalších věcí. V ceně mobilu, PDA, auta, a v podstatě čehokoliv jiného, platíte řadu patentů. Proti patentům se nejvíce bouří "kopírovači" - ti, kdo nic nevymysleli, ale chtěli by vydělat na tom, co vymysleli ostatní.

Některé zajímavé patenty:
US patent 1745175 "Method and apparatus for controlling electric current" - patent na MESFET transistor; vy byste možná řekl, že řídíte elektrický proud již řadu let vypínačem, takže je patent o ničem :)
US patent 1900018 "Device for controlling electric current" - patent na MOSFET transistor
US patent 2524035 "Three-electrode circuit element utilizing semiconductive materials"
US patent 2569347 "Circuit element utilizing semiconductive material"
US patent 0382279 "Electro Magnetic Motor"
US patent 0406968 "Dynamo Electric Machine"
US patent 1219881 "Separable fastener" - patent na zip
US patent 3009235 "Separable fastening device" - patent na suchý zip

Samozřejmě výše uvedené patentované technologie by se nevyplatilo vyvíjet, kdyby neexistovala patentem zaručená exkluzivita, která umožňuje dosáhnout návratnosti investice.

Ještě pochybujete o smyslu patentů?

Je zajímavé, že ani jeden z uvedených patentů není softwarový. :-) Bojíte se nějaký "hodnotný" uvést, aby Vás čtenáři nerozcupovali, nebo se Vám žádný nepodařilo najít? ;-)

Všechny jmenované věci mají společných několik věcí: Někdo musel investovat do (nejspíše nijak levného) zařízení, pak zjistit, jak nějakou věc (kterou do té doby lidé již dělali, jako třeba spínání proudu) dělat lépe, a ještě navíc zjistit a vyvinout způsob, jak to dělat levně ve velkém. To samozřejmě stojí hromadu peněz a je možné, že tady patenty opravdu pomáhají.

U softwaru to ale není tak úplně jednoznačné. V jednu chvíli jsem potřeboval indexovat vícerozměrná data. Pár dní jsem o tom přemýšlel ve volném čase, a nakonec jsem se podíval do literatury. A hádejte, co jsem nezjistil? Některé techniky, které mě napadly, se hodně blížily tomu, co již vymysleli jiní - technikám, které se údajně již komerčně používaly. Huh, to se dá vymyslet za pár hodin volného času a bez drahých přístrojů a testů? A na to se může dát patent?

Zajímavé, takže tady je obor lidské činnosti, ve kterém člověk velmi snadno "vleze jinému do zelí" bez velkých nákladů. Můj dojem naopak je, že překvapivě může být dražší implementace, tedy čas, který strávíte nad detaily, psaním kódu, testováním a laděním. Třeba taková myšlenka binárního stromu je velice jednoduchá, ale za deset minut knihovnu pro něj nenapíšete. Je ale snadné za minutu pochopit, proč funguje a jak. MP3 sice je trošku složitější, ale člověk si pořád mnohem víc vyhraje s hledáním optimálních koeficientů, psaním kódu, optimalizací a testováním na kvalitu reprodukce. Pokud, jak tvrdíte, je implementace "daleko jednodušší", jakto, že "jediný pravý MP3 kodek" (nejspíše od Frauenhoferů?) ještě nezvítězil? Pokud implementace je tak "jednoduchá", jakto, že nový LAME umí při totožném datovém toku komprimovat lépe, než starý kodek od Frauenhoferů? Jenže implementaci již chrání copyright, ta se patentovat nedá a ani nemusí. A skoro se mi zdá, že to, co se patentuje u fyzických vynálezů, se spíš blíží softwarovým implementacím než softwarovým myšlenkám.

Navíc je tu takový zajímavý aspekt patentů...matematika je nepatentovatelná. A ztrátové kompresní algoritmy se příliš neliší od například splinové interpolace. Snad mi nechcete tvrdit, že dokud se nezavedl patentový systém, neměli matematici žádné interpolační metody?

Samozřejmě bych mohl uvést patenty, které se týkají MP3 a MPEG2/4.

Investice do zařízení není jedinou investicí. Lidské zdroje jsou typicky také velmi drahé.

To, že se nějaké techniky komerčně používaly, neznamená, že jsou patentované (nrbo patentovatelné). Navíc já dnes také za pár víkendů dokážu přijít na to, jak vyrobit žárovku (jednu; výrobní proces by byl jiný oříšek). Přijít na to jako první, tedy před rokem 1879, bylo by to jistě terno. Dnes dokáže žárovku vyrobit každý, kdo má průměrné technické vzdělání, laboratoř, a pár lidí. Podobně pokud dnes vymyslíte, jak indexovat vícerozměrná data, není to big deal.

"Jediný pravý" MP3 kodek od Frauenhoferů je v každé instalaci Windows, takže dávno vyhrál. LAME může a nemusí mít lepší kvalitu zvuku (nevím o žádném skutečně prokazatelném testování), každopádně MP3 je ohledně dalšího rozvoje již mrtvá technologie. Patenty použité u MP3 ne; ty budou sypat peníze ještě nějakou dobu.

Matematika sama o sobě patentovatelná není, protože se výsledek považuje za objev, nikoliv vynález.


United States Patent and Trademark Office tvrdí: "a claim drawn to subject matter otherwise statutory does not become nonstatutory simply because it uses a mathematical formula, computer program, or digital computer" and a claim is patentable if is contains "a mathematical formula [and] implements or applies the formula in a structure or process which, when considered as a whole, is performing a function which the patent laws were designed to protect". Evropské právo se na to dívá podobně. Programy pro počítače samy o sobě patentovat nelze, ale: any invention which makes a non-obvious "technical contribution" or solves a "technical problem" in a non-obvious way is patentable even if that technical problem is solved by running a computer program.

Ono je to logické, protože jinak bychom došli do fáze, kdy je možné patentovat řídící jednotku motoru, ale pouze pokud by neobsahovala počítačový program :)

Je to len dalsi priklad "americkeho" patentu.

Pokud vim tak i u nas se da patentovat cokoliv (i algoritmus), pokud to resi "technicky problem". Nebo ne? (Doufam, ze ne... ale asi to tak nebude.)

Tak to potom nechci videt ten evropsky.

ledacos.

Tohle je bohuzel jen patent application, ale stejne pobavilo :)

Konecne bude jasne, kdo to vlastne vynalezl.