Vlákno názorů ke zprávičce Open source AM/FM rádio s ESP32 od Mmmartan - "a také AM střední a krátké vlny 144...
-
FíkZlatý podporovatelStejně preferujeme hlášení, i když je jich víc, tak to nekazí diskusi k věci.
A nemáte pravdu.
AM: dlouhé vlny 30 - 300 kHz, střední vlny 300 kHz - 3 MHz, krátké vlny 3 - 30 MHz.
FM: velmi krátké vlny 30 - 300 MHz, z toho OIRT 65,8–74MHz, CCIRT 87,5–108 MHz
https://cs.wikipedia.org/wiki/Dlouh%C3%A9_vlny
https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C5%99edn%C3%AD_vlny
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kr%C3%A1tk%C3%A9_vlny
https://cs.wikipedia.org/wiki/Velmi_kr%C3%A1tk%C3%A9_vlny -
To co píšete se týká běžného komerčního rádia, co šlo dál byly televizní pásma, kde to bylo složitější - video jestli si pamatuju oslabená nosnice s jedním postranním pásmem (takže fakticky AM), audio 6.5 / 5.5 MHz vedle klasicky FM. Do toho pak ještě barva PAL byl myslím QAM, Secam dvě FM-ka (ale píšu z hlavy, pravděpodobnost že jsem něco pomotal je vysoká)
Tak co se týče amatérských pásem, tak tam toho bylo víc než jen běžná AM s nosnicí, co si pamatuju jelo se ve velkém SSB/USB (né flashka, Upper SideBand, prostě se odfiltrovala nosnice a jedno pásmo), na 27MHz se jelo i úzkopásmové FM (tedy ne těch 200kHz jak u rádia), dokonce si pamatuju v amatérském pásmu (možná CB) na první pokusy o přenos obrazu.
Každopádně velké díky za článek, který je obsahově blízký "starému dobrému Rootu". cI <---- nepovedeny pokus o smajlík palec nahoru ;-)
-
Ja bych to jako zaminku pouzil. Vazne nevazne. Spis mne to pobavilo :-) Na vesnicich i radioamateri maji slepice :-) Bylo by vhodne nemotat do toho zivocisnou vyrobu. Mohlo by dojit k politovanihodnemu nedorozumeni.
Onehda jak jsem zapomenul pristrihnout kridla nosnici a tak mi silna nosnice z moji anteny te nosnici usmazila mozek.
Napriste budu muste nosnicim dat tracker a chytat nosnice z tech trackeru abych hlidal nosnice.9. 9. 2024, 17:31 editováno autorem komentáře
-
Asi jinej oddil. Zatim jsem slysel pouze slovo "nosna". "Mam nosnou" je trochu neco jineho nez "mam nosnici".
Paradoxne tihle lide co patvari vyrazy ktere se shoduji s jinymi delaji cestine medvedi sluzbu.
Nedavno mne tu pobavil dalsi takovy vystouchany patvar "zarohak" pro oznaceni zahnuteho konektoru. A tak zili vedle sebe. Zahoraci a zarohaci :-) -
FíkZlatý podporovatel
Je to tak, analogové televizní kanály VHF se částečně kryly s FM rádiem. A jak byl v televizi obraz AM a zvuk FM, šlo na televizi naladit i zvuk rádia.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kan%C3%A1l_(televize)#Kan%C3%A1ly_v_p%C3%A1smu_VHF
6. 9. 2024, 20:52 editováno autorem komentáře
-
Jste si s tím jistej? Já moc ne, ale už je to opravdu dávno.
Narážím na to, že jestli si to pamatuji dobře, FM přijímač byl superhet s mezifrekvencí 10.7MHz s oscilátorem obvykle nad přijímaným pásmem.
Zatímco v televizi se dělala mezifrekvence na oněch 6.5MHz (popř. 5.5MHz západ) prostě smíčením s nosnou obrazu, která ale u rádia samozřejmě chyběla. Přes něco jako https://www.tme.eu/en/details/sfe-6.5mhz/tht-ceramic-filters-and-resonators/yic/ (a východní TV jsme upravovali aby braly i 5,5MHz zvuk)
Edit: Ale je docela možné, že ta televize si něco ze vzduchu chytla, aby se to do toho pásma filtru a následného demodulátoru trefilo
6. 9. 2024, 22:34 editováno autorem komentáře
-
Jan HrachStříbrný podporovatel> Zatímco v televizi se dělala mezifrekvence na oněch 6.5MHz (popř. 5.5MHz západ) prostě smíčením s nosnou obrazu, která ale u rádia samozřejmě chyběla.
Já jsem analogovou televizi nikdy nedělal, ale myslel jsem, že jsou to zcela nezávislé dva kanály: AM (s potlačeným spodním pásmem a nosnicí (lol)) pro obraz a FM pro zvuk. A proto taky slyšíte FM šum když televizi nastavíte na špatnou normu (PAL BG/DK). Sigidwiki si to taky cca. myslí.
-
Ano i ne. Jsou to oddělené 2 kanály, ale.
1.TV signal (1-5 pasmo == vyssi destitkyMHZ az 900MHz) se smichaj s oscilatorem na prvni mezifrekvenci (uz to nedam z hlavy, nebylo to neco kolem 38MHz?).
2. Tam se oddeli obraz a sup s nim do demodulatoru (+barvy + ....)3.1 Vezmu zvukovou cast mezifrekvenci, smicham ji dolu s dalsim oscilatorem -> bude v tom FM nestabilita toho ~1GHz oscilatoru, ladeni vseho -> bordel ve zvuku, a pak pri ladeni dost tezke se trefit do 200kHz pasma
3.2 Vezmu ten kus pasma kde je zvuk (pres nejakej ten "uzkopasmovy" LC filtr, jestli si pamatuju, staci s sirkou <1MHz aby tam neprosel signal obrazu), a poslu ji do smesovace s obrazovou nosnou mezifrekvenci, ktera je _presne_ o tech 6.5MHz vedle -> muzu to pustit jak do uzkopasmoveho keramickeho filtru druhe (zvukove) mezifrekvence, tak pak i demodulator muze byt mnohem strmnejsi, a ladit se to bude dobre.
-
Ale možná si vzpomínám, že kecám, určitě jsem tehdy bastlil mezifrekvenci a FM demodulátor na něco kolem 32.5MHz (jsem si zatím dohledal, že opravdu mezifrekvence se používala 38MHz) s dost zvukevě nevalným výsledkam k jakési ruské televizi ;-) Nevalným asi z důvodů výše, což mě tehdy jako děcku školou povinnému nedocvaklo.
-
FíkZlatý podporovatel
Ano, určitě to "naladit" šlo, ale kvalita byla velmi nízká, šlo však poznat, že to je rádio. Přitom obraz byl sice náhodný, ale trochu tmavší než normální zrnění, asi to bralo něco přes AM.
-
Nejen to. Existuje radioamatérské pásmo 50 - 52 MHz (6 metrů), které leží uvnitř 1. televizního kanálu OIRT (resp. 2. dle CCIR), používaly je např. vysílače Cukrák, Ostrava, rakouský Jauerling, Madrid nebo RAI z Itálie. Radioamatéři v Evropě měli tím pádem smůlu, ono pásmo používat nemohli, ale v zámoří ano. Tomu pásmu se říká magic band, a když nastane období jedenáctiletého maxima sluneční činnsti (což je právě nyní), vlny si najdou cestičku i kolem zeměkoule. Na vlastní uši jsem zaslechl japonské stanice na obyčejnou televizi :-). Vysílaly samozřejmě telegraficky a poslouchal jsem je jako změny charakteru šumu; v televizi žádný záznějový oscilátor není.
Jo - nosnice - za více než 50 let působení v oboru jsem jej nikdy neslyšel jinak, než ve spojení se slepicemi. -
DannyStříbrný podporovatelTahle zkratka s VKV = FM fakt neplati, treba letecke frekvence pouzivaji AM, i kdyz se bavime o velmi kratkych vlnach.
-
FíkZlatý podporovatel
Ano, chyby jsou trapné. Ale doufám, že většina čtenářů si zprávičky čte kvůli obsahu a až tak je nezajímá, jestli jejich oblíbený autor zase udělal nějakou trapnou chybu. Výjimky se samozřejmě najdou :)
Takže znovu: v případě, že najdete chybu, která už nikoho jiného nebude zajímat, prosím, místo diskuse použijte k tomu určený odkaz "Našli jste v článku chybu?"
-
Ja to samozrejme v pripade, ze na chybu narazim, napisi do diskuse, minimalne odpadnou trapna nedorozumeni mezi diskutery, kteri cetli puvodni chybnou verzi a temi, kteri cetli opravenou. Neni samozrejme nezbytne podobne veci delat, kdyz se mohu spolehnout, ze autor opravu prizna, ale na to se spolehat neda, bohuzel existuji autori, kterym neni trapne zpravicku nebo clanek opravit ci aktualizovat aniz by zminili, ze k tomu doslo a co je jinak.
