Co na to říkáte teď propagátoři Xindlů? Neříkali jste, že s Xindlem není nutné používat Amazoní cloud, že je možné být offline a nepodlehnout technofeudálovi?
Tak tohle pořád platí, ne? Knížky si do Kindlu pořád můžete posílat přes email nebo přes kabel. Mám Kindle už třináctým rokem a nákupům eknih na Amazonu jsem se vyhýbal kvůli DRM. Když už jsem tam ale nějakou koupil, okamžitě jsem aplikoval deDRM a uložil v normálním formátu, protože jsem tušil, že k něčemu takovému dojde.
Bohužel trh s anglickými knížkami je prakticky kompletně v zajetí DRM. Dokonce i Bookshop.org, což je jinak fér obchod, má všechny eknihy s DRM, protože vydavatelé to vyžadují. Jen na našem trhu došlo k té pozitivní anomálii, kdy se DRM nechytlo a jede se jen společenské DRM. Zaplaťpánbůh za to.
14. 2. 2025, 15:15 editováno autorem komentáře
Ano, ale to je v kontextu nákupu knihy na Amazonu. Když si teď člověk koupí eknihu na Amazonu, má možnost si ji rovnou poslat do čtečky, nebo stáhnout jako soubor a nahrát přes USB. Všude, kde jsem o tom četl, se mluvilo o odstranění té možnosti soubor koupené knihy stáhnout, ne, že zablokují nahrávání knížek na samotném zařízení.
Oni to dělají proto, aby zamezili crackování DRM, které šlo nejlépe s těmi staženými soubory. Kdyby zamezili jakémukoliv přímému nahrávání souborů na Kindle, tak se akorát tak vystavují riziku antimonopolní žaloby.
A i kdyby je to napadlo, tak pořád tu je jailbreak. Kindle neobhajuju, dnes bych si už koupil jinou čtečku právě kvůli tomu chování Amazonu, ale ta, co mám, pořád jako zobrazovadlo knih nakoupených jinde funguje dobře a toto mě zatím moc neznervózňuje.
Jestli to na novych zarizenich zarizli uz loni, jak tvrdi zpravicka, tak jsem si prave myslel, ze musi jit o nejake blokovani na strane zarizeni. Jinak by mi prece i s novym Kindlem nic nebranilo koupit knihu ke stazeni a nahrat ji pres USB do ctecky. Nebo Amazon ty knihy ke stazeni prodava pro konkretni ctecku?
Podle mě ten stahovaný soubor je vygenerovaný pro konkrétní čtečku, protože deDRM vyžadovalo sériové číslo Kindlu, aby knihu dokázalo otevřít a DRM zbavit. Je to starší formát, od kterého Amazon upustil, protože to DRM je snadno prolomitelné. Že to na nových zařízeních nefunguje, prostě znamená, že ta nová zařízení ten formát už nepodporují.
To ale neznamená, že do Kindlu nepůjde nahrát kniha bez DRM koupená někde jinde.
Asi záleží na tom, o co se zajímáte. Jasně, obrázkové encyklopedie nebo kuchařky k dostání nejsou, ale to nejsou ani na Amazonu, protože se to do toho formátu pro eknihy prostě špatně převádí. Ale z těch klasických knih, minimálně u těch, o které jsem se poslední roky zajímal já, má elektronickou verzi tak 70-80 %. Nijak zásadně se omezený necítím.
Že se eknihy po vypršení licence stahují z prodeje, je pravda, ale to samé platí pro papírové knihy. Na konci roku jsem si kupoval několik knih se 70% slevou, protože nakladatelství mělo podle smlouvy po 31.12. všechny neprodané výtisky zlikvidovat. U těch fyzických knih to člověk může pořád aspoň koupit legálně z druhé ruky, to je pravda.
Na stare knihy je jedine reseni piratska scena, a tam je toho hodne. Velky rozvoj teto sceny byl vyrazne hnan prave podporou hure vidicich az slepych lidi. Takze za mne sehnat piratsky naskenovanou starsi knihu proto aby matka mohla cist velkymi pismeny je naprosto v poradku.
No a detaily jak na to se najdou zde:
ebookforum.sk
Já jsem si do Kindle v životě nic přes USB nenahrával. Vlastně jsem si právě přečetl, že to lze. Všechno jsem tam vždycky posílal malem. Ano, asi se nelze "vyhnout cloudu". Ale není mi jasné proč bych to v tomto případě měl vlastně dělat. Tu čtečku máme deset let. Poslední aktualizaci třeba firmwaru dostala loni. I po deseti letech.
Pokud bych ji od začátku chtěl používat jako mass storage, koupím si zcela bepochyby čtečku jinou.
No, já to posílání přes mail používám, protože mám pro celou rodinu rozjeté Calibre-Web. Každý člen rodiny má svůj účet, v tom účtu mám nastavenou emailovou adresu své čtečky a stačí si vybrat knížku a kliknout na tlačítko poslat do čtečky. Je to mnohem jednodušší než jim vysvětlovat, že si to mají stáhnout do počítače, tam importovat do Calibre, připojit čtečku přes kabel a dát to do ní nahrát.
Ne, mně to nezní jinak. Prostě ten, kdo má právo o dílu rozhodovat. Klidně ho nazývejte disponentem. Jinak to pravda je, autor zcela jistě vybral vydavatele dobrovolně a zadarmo mu ho nepřenechal. Důležité je, že Vám to dílo nepatří, a někdo Vám ho nabízí. Berte tak, jak je nabízeno, nebo nechte ležet.
Ja neberiem vydavatelom pravo rozhodovat, ako budu dielo publiikovat, ani zakaznikom rozhodnut sa, ci je to pre nich akceptovatelne alebo nie.
Ja poukazujem na to, ze argumentovat v tomto pripade ze autori pozaduju nejake drm je nepravdive a jeho ucel je vyvolat emocialnu reakciu (chudacikovia, nemajme im to za zle, je to na ochranu maleho cloveka), pricom skutocnost je od toho velmi daleko.
Aha, tak tak jsem to skutečně nemyslel. Pro mě není autor ničím emocionálně zabarveným. Mám respekt prostě k tomu, kdo danou věc drží.
Autor DRM nepřímo vyžaduje. Chce mít zaplaceno za své dílo, obvykle na dřevo i kdyby se titulu nedařilo. Nakladatelství je pak od toho, aby zajistilo zpeněžení. Kdyby autor nakladateli zaplatil ze své strany, mohlo by se dílo dávat klidně i zadarmo.
Jako manžel autorky, o tom něco málo vím.
A, ano, bavíme se o jednom ze čtyř největších nakladatelství v americe.
Autorka si najde agenta. To je nutné. Načež agentka hledá nakladatele, a následně s ním licituje cenu. Nakladatel tlačí cenu dolu, agentka nahoru - to věřím nemusím vysvětlovat ani tady. Ideální je, když se agentce podaří domluvit royalty/provize. Což je důležitý detail k tématu, které zde rozebíráme.
Paní s velikým zájmem sleduje, jak se knihy prodávají. Velice se rozčiluje, když nakladatelství fláká marketing. Protože z každého prodaného kusu ona má provizi. Představa, že by si nakladatelství dovolilo nabízet dílo tak, aby to negenerovalo maximální zisk -- jé, ti by si to od autorů slízli. (Teda hlavně od agentů.)
Vidím, že do toho vidíte. Tak se rychle zeptám, zda tedy držitelem práv je ono nakladatelství nebo autor? Narážím na zprávy, kdy se na dálku upravují "rasistické" texty (jak třeba HP nebo jiná starší díla), zda je to vůbec možné z právního hlediska. To že jako koncový user už nejsem vůbec majitelem licence jsem pochopil (a proto preferuji papír), jen mě to zajímá pak z kontextu autora, kdy by se mu takto měnilo vyznění díla v závislosti na náladách politické scény cílové země vydavatele...
Odpovím já na to, co vím já. Za prvé, autor nikdy nepřestane být autorem. Autorský zákoník umožní převod výkonu práv, ale ne samotného autorského práva.
Autor v praxi převádí v podstatě všechna práva k určité činnosti - například vydávání knih, elektronické verze knihy. Pokud ale bude chtít podle knihy někdo natočit film, a nakladatelství si to dopředu ve smlouvě nevymínilo, je potřeba znovu jednat s autorem.
Nakladatelství má práva redakčních úprav. Dělo se to v podstatě od doby, co se začaly tisknout první knihy. Velmi často se knihy (odnepaměti) upravují pro různé trhy, často se vydávají pod jiným jménem. Například Deset malých černoušků od Agathy Christie měly jiné vydání v USA ("Ten Little Niggers" vs "And Then There Were None"). Našly by se ale i mnohem starší příklady. Není tedy pravdou, že se jedná o nějakou cenzuru nebo novinku dnešní doby. Podobně producent přepracoval původní francouzský muzikál Les Miserables pro Británii a posléze už se hraje producentem přepracovaná verze.
Autor má obecně právo se bránit, pokud by nakladatel (nebo jiný producent) změnami poškodil dílo samotné, nebo autora. Muselo by se jednat o objektivní poškození, nikoliv druhu "mně se takové změny nelíbí". Každopádně ale nakladatel s Vámi nepodepíše smlouvu, pokud mu právo dílčích změn neudělíte.
Děkuji, mám tedy více jasno. Nicméně, pokud (nyní k těm černouškům) se průběžně mění význam slova niggers nikoliv při prvním tisku v USA ale dejme tomu v průběhu let (opětovná publikace), stále se nemohu zbavit dojmu "politické korektnosti". Což mi nevadí v tom, že u tištěných děl se vydá nové vydání, ale u těch elektronických se nesmazatelně díla redigují "na dálku". Což mně cenzurou zavání. Neznám situaci, že by při novém vydání byl občan povinnen staré vydání dát do stoupy. Čímž stále upřednostňuji ono tištěné, případně off-line :-)
Ti černoušci takto vyšli už v prvním vydání v USA, v roce 1940, tedy roky před koncem rasové segregace.
Můžete si stále koupit knihu, a ne jen digitální text. Ale i u toho digitálního textu máte mj. právo na kopii pro vlastní potřebu. Nikde ale nestojí psáno, že kopii musí umožnit přímo technika. Kopií se v tomto případě rozumí třeba i fotka displeje. Podobně jako si můžete na kopírce okopírovat knihu, ale už to taky nebude kniha.
Jediné, co se změnilo je, že už dnes je možné literární dílo publikovat jinak, než formou svázanou s hmotným vyjádřením.
Pokud si zakoupíte e-knihu, tak by Vám měla zůstat nezměněná tak, jak jste ji zakoupil. Změnit se může dalším kupujícím. Připouštím však, že je v tomto ohledu právní vakuum. Například, jak jste správně podotkl, knihu si z podstaty věci založíte do knihovny, a nijak se Vás nedotkne, když zkrachuje nakladatelství či distributor.
Otázkou za milion je, jestli e-knihy budou i nadále srovnávány s běžnými knihami, nebo jestli generace po nás prostě už na výhody (i nevýhody) tisku zapomenou. Když přišel knihtisk, také se tím část problémů odstranila a část naopak vznikla. Každá doba a každá forma distribuce má svá pro a proti, a myslím, že prostě nejde trumfnout jedno druhým.
Pokud lidem nebude vadit ztráta knih, tak je klidně možné, že dřív nebo později zmizí knihy úplně. Ale zatím se to spíš nezdá, protože marketing literárních děl je založený především na retailovém prodeji.
"autorských práv vzdát nemůže"
Ehm ... ne. Autorskych prav se nemuze vzdat ani americky autor.
Majetkova prava ale prevest autor muze a velice bezne to dela. Typicky treba nasere rodinu tim, ze majetkova prava prevede na nejakou nadaci. Specielni pripad je pak zamestnanec, A uberspecielni je OSA ktera krade ve jemnu autoru kterym nic nedava.
Já to chápu tak, že Amazon nezakáže nahrát si do vlastní čtečky obsah přes USB. Ale zakáže stahování knih ze svého obchodu na disk v počítači. Protože to umožňovalo uživatelům sundat ze souboru DRM a pak s ním libovolně zacházet. Jediná cesta z obchodu Amazon tedy bude přes jejich službu a přes Wi-Fi.
To ale zároveň neznamená, že nebude možné čtečku připojit kabelem a nahrát tam libovolný vlastní soubor, který jsem si třeba vytvořil z nějakého článku na webu.
Jak si ovšem v tom případě vyložit informaci, že "čtečky Kindle vyrobené od loňského roku již tuto možnost ani neměly"? Kindle nemám, ale čekala bych, že obchod není vázán na konkrétní kus hardware. Nebo ano?
Mimochodem, jak to teď bude s aplikací Kindle pro mobily? Ta, pokud se nepletu, taky zvládala DRM, nebo ne?
Jsou to spíš řečnické otázky, zdá se, že nikdo nic neví jistě...
Projela jsem si patřičné fórum na Redditu a zdá se, že pokud si někdo v poslední době zaregistroval k účtu nově vyrobený Kindle, znepřístupnila se mu možnost stahovat knihy do počítače (a pak přes USB do čtečky) a šlo je jen poslat do zařízení. Takže to nově asi prostě nepůjde všem, na funkci samotného USB to mít vliv nebude.
Upřímně řečeno, mám Kindle Paperwhite 2021 a potřebuju do rodiny další čtečku. Prošel jsem si procesem výběru alternativy a koupil jsem Pocketbook Verse Pro Color (https://pocketbook.cz/cs-cz/catalog/color-screen-cz/pocketbook-verse-pro-color-cz), a to i přes to, že je to jenom 6''. Chtěl jsem zkusit barevnou a zejména jsem se chtěl zbavit "z ideologických" důvodů Kindle. Bohužel jsem s Pocketbookem nespokojený - mnoho pomalých reakcí na kdeco, baterie nevydržela ani týden a ten display je prostě horší (asi kvůli té barvě). Líbil se mi Pocketbook Cloud - webinterface pro správu knih (https://cloud.pocketbook.digital). Nicméně po měsící šla z domu a teď řeším co dál.
Co tedy dál? Jiný Pocketbook? Proč vlastně? I když odhlédnu od neduhů, se kterými jsem se setkal, tak to v podstatě funguje z pohledů nahrávání knih zcela stejně. Zatím uvažuju o Rakuten kobo klara bw (https://eu.kobobooks.com/cs/products/kobo-clara-bw). Je sice o něco menší, ale papírově srovnatelný s Kindle Paperwhite 2024. Co si tím ale pomůžu? Prostě jen nebudu používat "Kindle od Amazonu"?
Díky za nějaký názor resp. radu proč a jak odejít od Amazonu.
No né, nestojí, já tu barvu nepotřebuju. "Ideologickými důvody" myslím snahu používat svobodné systémy a podporovat společnosti, které k nim mají blízko svou povahou, což Amazon není. Chci tedy hlasovat peněženkou a hledám alternativu - kam se svými několika tisíci. Mně ale přijde, že alternativy nejsou o nic lepší v přístupu a oproti Amazon Kindle ekosystému nenabízí nic svobodnějšího. A na to se ptám. Co si pomůžu tím, že koupím Pocketbook, nebo Rakuten?
Já bych šel dnes asi do Onyx Booxu, protože má Android a člověk má mnohem větší možnosti z pohledu toho, co ta čtečka umí a jak se chová. Už jen to, že si tam člověk může nainstalovat aplikaci od Palmknihy a mít s registrací ve veřejné knihovně za 200 Kč/rok přístup k prakticky jakékoliv eknize, která u nás vyšla, by pro mě byl dostatečný důvod. Nevím, jak dobrý to má displej. V tom je Kindle asi pořád král.
Právě ta možnost doinstalovat velké množství aplikací
mně osobně u čtečky
vadí.
Já chci mít ve čtečce knihy, audioknihy, možná nějakou muziku, ale rozhodně nikoliv velké množství aplikací
.
(Stejně, jako mám telefon na telefonování, takže tam kromě adresáře a kalendáře víc nechci, hodinky na ukazování přesného času, nikoliv předpovědi počasí či blížícího se infarktu, nebo televizi na sledování filmů, nikoliv brouzdání po síti, telefonování a hraní her.)
No, já to chci vlastně jen kvůli té aplikaci Palmknihy. Ročně přečtu 20-25 knih. Z toho minimálně polovina jsou koupené eknihy. Při průměrné ceně 300 Kč, je to ročně klidně 3500. S tím půjčováním přes Palmknihy bych za to dal 200.
Někdy se mi zase může na nějaký čas vyplatit předplatit Amazon Unlimited. Tak bych prostě doinstaloval aplikaci Kindle. Na tohle všechno je čtečka s aplikacemi pro Android připravená.
Každý podle své chuti. Mně se teď rozpadl PocketBook a do Onyxu (Page 7) jsem šla proto, že už jsem chtěla doma vypnout 2.4GHz pásmo a ani nové PocketBooky pětigigo neumí. Bonusem je, že knížky můžu synchronizovat přes SSH+Rsync, stačí si nainstalovat patřičnou aplikaci. A líbí se mi magnetický obal. Ale je dražší, navíc PocketBook má celkem hezky vychytaný start, kdy se během dvou-tří vteřin bootování objeví poslední čtená stránka, tohle Onyx neumí. Takže ho jen uspávám, což je vidět na výdrži.
Můžete u toho 2.4ghz snížit výkon, případně ještě vyměnit anténu, pokud nechcete rušit okolí.
Výhody 5ghz(popř 6ghz) vidím, ale bohužel dost s tím všude bojuju a už přes jednu stěnu je signál na polovině a přes dvě prakticky nepoužitelný, což ještě v kombinaci s tím, že ne vždy lze AP umístit do ideálních míst je dost bolehlav.
No vidíte. A já to vyřešila vypnutím dvougiga.
Upozorňuju, že jsem jen odpovídala na Dannyho otázku. Nepředkládala jsem tady žádný problém k řešení, nežádala o rady. S výkonem pětigiga nebojuju, pro moje užití je vyhovující. A jediné zařízení, kvůli kterému jsem už několik let musela mít zapnutý druhý vysílač, byl ten původní PocketBook.
Ono záleží jak kde. Pokud máte dostatečně dobře prozářitelné stěny nebo nemáte velký byt a jste zároveň někde na sídlišti (nemyslím panelákovém, sídliště jsou i ty moderní cihlová), dává to smysl protože na tu nezarušenost bych se fakt nespoléhal při pohledu na channel scan na podobných místech. Tam se běžně pere o třináct kanálů třicet čtyřicet AP a to ještě polovina z nich na 160 MHz nebo alespoň osmdesáti.
Takže jestli u vás zarušení klesá, gratuluji k osvíceným sousedům ale že by to bylo pravidlo bych na základě letitých wardrivingových pozorování zatím bohužel fakt neřekl.
15. 2. 2025, 23:37 editováno autorem komentáře
To ja mel na strasnickem sidlisti podobne. Ale v odlehlejsich koutech bytu ten 2.4G band paradoxne fungoval lip nez 5G. Jak rikam, neni to jen o tom, kolik toho clovek nascanuje - ale jaky tam je realne provoz. Spousta zarizeni organicky 5G preferuje, kdyz ma na vyber. Soucasne jsou u 5G povolene vetsi vykony a nektera zarizeni s timto predpokladem jsou predkonfigurovana - jakoze zamerne konfigurovana do bandu, kde je povoleny 1W e.i.r.p. - 10x vic, nez co se smi v 2.4G. Na beznym scanu clovek vidi AP, ale uz nevidi ty vysilajici klienty, kteri jsou realnym zdrojem sumu k uzitecnemu signalu.
A jak pisu vyse, porad je to taky nejaky fallback. V 5G je u vetsiny kanalu krom jineho povinne DFS, ktere se ale umi obcas (prave vlivem okolniho ruseni) nepekne pokazit... to vam pak AP vsude vidi meteo-radar a proste to prestane vysilat :) Dnes uz je to co se implementaci tyce lepsi.... ale zpocatku to byvalo hodne zabugovane. Jasne, clovek to "muze" vypnout - ale to zas v extremnim pripade riskuje flastr z uradu :)
Me nic netrapi :-) Na delani problemu tu jsou jini experti... :D
Já mám aktuálně v provozu obě pásma (2.4 i 5 GHz), ale to použití je rozdělené logicky: na 5 GHz jsou mobily/tablety/notebooky, zatímco na 2.4 GHz je čtečka (ta nic lepšího neumí), pračka (jediný chytrý spotřebič v domácnosti), meteostanice, a různé maliny provozované pro zábavu a poučení.
Dokážu si představit, že bych to pásmo vypnul, ale - nemám tu potřebu.
Problem tech sdilenych pasem obecne neni casto ani tak to, co clovek pochyta v ramci beznyho scanu... jako spis to, co tam nevidi. A ono i v 5G muzou byt pekne pasti... treba "atypicke" 30MHz kanaly treba z Ubiquit... :-) Na beznym scanu z notebooku/mobilu bezne videt ani nejsou. Ale sum/ruseni to generovat bude. Na druhou stranu, ty levny Ubiquity v sobe mivaly i jednoduchy spektralni analyzator... a s tim uz se pracovat da trosku lip. I v 2G mame veci, co na wifi scany nevidime - od BT... treba az po ZigBee - kde zrovna se nejaka elementarni spektralni analyza skutecnyho provozu fakt hodi driv, nez clovek vylosuje kanal, kde to pusti.
Barevne epaper displeje holt stale jeste nejsou to prave orechove, vic to zere. Ale jako hlavni zdroj spotreby pri cteni knih byva zapnute wifi a android system. Ten android system uvadim v porovnani s jednorazovymi miniaturnimi linuxovymi systemy co driv meli na cteckach vsichni. Precejen v tom androidu bezi toho na pozadi hromadu a s nastupem androidu se vydrz ctecek zhorsila. Potazmo kdyz se tam prida nejaka casto aktivni synchronizacni aplikace.
Jinak za mne nekupovat kindle je spravne rozhodnuti. Podporovat firmu ktera maze knihy na dalku a aktivne omezuje uzivatele je jako by si uzivatele kopali jamu sami sobe. Bohuzel pro vetsinu lidi je tenhle problem mimo jejich prehled.
Cez víkend som polo-automatizovaným spôsobom stiahol ~1000 mojich kníh. Ak by niekto potreboval, zverejním skript (shell, xdotool).