Ne, vevnitř je pochopitelně plno. Venku fronta a v ní 50 lidí. A někteří to čekání vzdají. Je jich podezřele mnoho a kupodivu to vzdají ve chvíli, kdy by už už měli být na řadě. Někomu by to možná přišlo divné, ale jiní naopak budou rádi, že se do té skvělé restaurace dostanou dřív.
Prostě je to využití behaviorální psychologie. Zneužívají povahový rys (který nejspíš máme) a naučené chování (které my nemáme). Proto to nepochopíme.
U nás se zase zneužívají jiné naše naučené pochody. Například vyrobíte kostku másla, co má jen 200g. Na nás to zafunguje, na Američana ne, toho vždy zajímá cena za Kg a na té to pozná. Další co na nás úspěšně funguje je prodávat balení 200g za 15Kč a balení 300g za 30Kč. Čech typicky sáhne po tom větším, protože z nějakého (pro Američana nesmyslného) důvodu předpokládá, že větší balení vyjde výhodněji.
Mimochodem, zjistil jsem, že je mezi námi netriviální množství lidí, co si koupí dvě půllitrové lahve s pitím místo jedné litrové. Těch pár, co jsem se jich měl odvahu zeptat, proč platí 2 x 22Kč místo 1 x 25Kč mi odpovědělo, že proto, že ta litrová je těžší a nechtějí se s ní tahat. Aha. Možná by se tenhle myšlenkový pochod dal také nějak zneužít, co myslíte?
No Cesi by na frontu reagovali asi tak tim, ze by se zajimali, co tam davaji zadarmo.
Jinak mi to pripomina historku z knizky Ctyri jedou za obzory, kde jeden clovek se vzdycky musel postavit do fronty, kykoliv nejakou videl. A v Rusku se tak postavil do fronty v kostele a na konci zjistil, ze se jedna o frontu na libani neboztika.
Ad je mezi námi netriviální množství lidí, co si koupí dvě půllitrové lahve s pitím místo jedné litrové - to dělám také, akorát s 0.33 láhvemi místo 2l. Zkuste si koupit 2l láhev koly, a nalévat si z ní po skleničkách během 2-3 dnů. Ke konci budete pít barevnou vodu bez bublinek, s divnou zvětralou pachutí. Juice vydrží v lednici otevřený také jen cca 3 dny.
Japonci k sushi naprosto běžně pijí kolu, pivo, sake, a samozřejmě zelený čaj. Záleží také jestli i zrovna dáváte rychlý oběd v supermarketu, nebo jste v dobré restauraci na večeři. Kombinace sushi + kola je naprosto v pohodě, i když já při příjemném posezení v lepší restauraci osobně radši zelený čaj. Jako "fajnšmekr z Horní Dolní" se projeví třeba ten, kdo si osladí zelený čaj, což je cca jako kdybyste si v české hospodě přidal do piva sojovou omáčku :)
Bohužiaľ v mnohých krajinách ludia hodnotia reštaurácie podľa toho aký je o ne záujem a sú ochotní stáť v rade aj hodiny. Pravdepodobne to bude mať základ v evolučnej psychológii, keďže bolo bezpečnejšie voliť jedlo/čokoľvek podľa toho čo volí dav (crowd). Napr. keď viem že hentí jedli tamtie bobule a neotrávili sa tak si ich môžem dať aj ja. Riskovať a vystúpiť z davu sa proste často nevypláca.
Aj z vlastných skúseností mám pocit, že naleštená reštaurácia v ktorej nikto nesedí je nanajvýš podozrivá.
Každopádne ak toto začnú reštaurácie plošne zneužívať, takéto rozhodovanie stratí zmysel.
Ja jsem sel jednou k holicovi, co pred nim nebyla fronta. (v Rumunsku). To jsem si da. Byl to nejakej holicskej ucednik, strihal me hodinu, pulku vlasu ustrihl, druhou pulku utrhl. Kdyz jsem se pak po par mesicich ukazal u meho holice, jenom sprasknul rukama se slovama "Kdo te tak zridil"?
Pouceni z krizoveho vyvoje - nechodit k holicovi, kde neni fronta.
Ale k tem frontam u restauraci - parkrat se mi stalo, ze jsem musel 5 minut stat a cekat nez se uvolni stul, ale v jinych pripadech, kdy mi rekli, ze by to trvalo dlouho, jsem radsi sel hledat jinou restauraci.
Ovsem jiny zazitek mam ze Skotska. Tam ani nebyla fronta, restaurace poloprazdna, ale nez pripravili stul nas usadili do kresel, nabidli nam neco k piti a kdyz po 10 minutach byl stul pripraveny, pozvali nas, at si k nemu sedneme. Taky zajimavy pristup. Jinde jsem to nezazil.
Anebo vyrobit další aplikaci jménem "surkus-aggregator", která vám (za drobný poplatek) dohodí člověka, co vám oproti peněžité záloze na pár hodin pohlídá mobil, když bude čekat ve frontě před restaurací. Když si vezme aktovku, vejde se mu tam minimálně 100 mobilů, do batohu i víc.