Názory k článku
Apple získalo patent na inkrementální zálohování
-
nojo (neregistrovaný)
Ide stale o to iste. Vydieranie. Zisk z nicoho, resp. z prace inych najlepsie.
Ak si niekto patentuje nieco co PRINCIPIALNE existije uz davno /diskutovany rdiff a rsync/, akurat sa to konfiguruje skriptami, tak oni vezmu a nacrtnu ROZHRANIE a patentuju. Potom sa pokusia nicit zivot ludom a firmam co zrobia nieco nad rsyncom alebo rdiffom.
Podla mna, to je ako ked niekto vymysli lietadlo, co si principialne zasluzi patent, lebo doteraz nik nelietak, a ti chudaci z jablkarne nabehnu na patentovy urad a patentuju si budovu s napisom Letisko....
Je mi ich bez Steva uprimne luto a vlastnikov ich akcii tiez, uz pekne nabrali spravny kurz.....medzi hovna. -
Toz v Evrope zatim asi tezko. Bylo by potreba, aby se nekomu nakonec podarilo protlacit softwarove patenty. EC jiste jiz pracuje na nejakem vagnim, vseobjimajici textu, ktery by byl predlozen ministrum pro agronomii a rybolov ke schvaleni bez diskuse. No a pokud bys byl prilis vyznamnym hracem na trhu, tak bys koukal, jak se na tebe roji pravnici.
-
Olaf (neregistrovaný)
Dík za inspiraci, i když ze zmíněných SW bych k Time Machine přirovnal asi jen Back in Time (alespoň podle náhledů, nikdy jsem s ním nepracoval).
JENOMŽE ... Back in Time je mj. inspirován sw. FlyBack, který je mj. inspirován Time Machine.Inkrementální zálohování umí opravdu kde co, ale Time Machine je unikátní. Ne tím inkrementálním zálohováním, ale tím, že minimálně obtěžuje uživatele a svou "filozofií" (za tu filozofii se omlouvám, ale vhodnější výraz mě momentálně nenapadá).
Ten "klikacím grafickým frontend", o kterém píše Blaazen von Nikde, má ve skutečnosti 5 voleb (ve 2 oknech, okno na FIG. 7 v Mac OS X nikde neuvidíte):
- Time Machime ON/OFF
- The backup location
- Exclusion list (files or folders or volumes)
- Back up while on battery power
- Warn when old backups are deleted
Jistě by to zvládl i konfigurační soubor, ale to by Apple nemohl svým uživatelům udělat :)Chvilku mi trvalo, než jsem Time Machine přišel na chuť, ale na zálohování notebooku, desktopu a externích disků je pro většinu běžných uživatelů ideální. Rsync i cron samozřejmě najdete i v Mac OS X, ale pokud nepotřebujete něco speciálního, moc si jich neužijete :).
PS: Rozhodně se nezastávám SW a jiných patentů ve stávající podobě, jako jsou např. v USA, ale určitá právní ochrana unikátních myšlenek (na omezenou dobu a v komerční sféře) je asi na místě.
-
Klikaci frontend k rdiff-backupu, ktery by z nej ucinil nahradu za Time Machine, kde by se naklikala konfigurace a nakonfiguroval userovi cron 1x za hodinu, by dnes umeli udelat i skauti z pomocne skoly.
BTW, aby se nahodou nezjistilo, ze Time Machine pouziva rsync nebo dokonce nejake kompletnejsi reseni, jako zmineny rdiff-backup a ze to opravdu neni nic vic, nez graficky frontend.
-
Olaf (neregistrovaný)
Věřte mi, že jsem se Time Machine bavil poměrně důkladně a můžu Vás ubezpečit, že rsync rozhodně nevyužívá a cron už vůbec ne (netvrdím, že se vývojáři neinspirovali, nebyl jsem u toho :) ).
Kvízová otázka - kdy proběhl poslední backup Time Machine na tomto systému?:
sudo find / \( -xdev -and -type f -and \( -name rsync -or -name cron -or -name backupd ) ) -exec ls -laTFhu {} \; -exec ls -laTFh {} \;; echo
čt 15. listopadu 2012 20:57:23 CET
-rw-r--r-- 1 root admin 549B 27 kvě 14:26:31 2012 /sw/lib/fink/mirror/rsync
-rw-r--r-- 1 root admin 549B 26 črv 22:50:45 2008 /sw/lib/fink/mirror/rsync
-rwxr-xr-x 1 root wheel 687K 15 lis 20:54:58 2012 /System/Library/CoreServices/backupd*
-rwxr-xr-x 1 root wheel 687K 16 čvc 02:12:19 2009 /System/Library/CoreServices/backupd*
-rwxr-xr-x 1 root wheel 576K 10 srp 01:11:36 2011 /usr/bin/rsync*
-rwxr-xr-x 1 root wheel 576K 18 čvc 08:39:51 2008 /usr/bin/rsync*
-r-xr-xr-x 1 root wheel 89K 7 dub 20:02:24 2011 /usr/sbin/cron*
-r-xr-xr-x 1 root wheel 89K 24 zář 04:30:43 2007 /usr/sbin/cron*rdiff-backup je určitě zajímavý, ale na Time Machine je kouzelné to, že normálně o něm prakticky nevíte; dále pak jeho provázanost s appl. Finder, Mail, iPhoto, ...
Pokud "klikaci frontend k rdiff-backupu, ktery by z nej ucinil nahradu za Time Machine" (dodávám PLNOHODNOTNOU náhradu) zvládnou i "skauti z pomocne skoly", můžete se předvést (připomínám jen, že se u Time Machine rozhodně nejedná jen o "zálohy každou hodinu" a nastavení těch 5 předvoleb). Spousta uživatelů Linuxu (včetně mojí maličkosti) Vám pak bude opravdu vděčná.
A pokud by Vás chtěl Apple za Váš výtvor popotahovat, rozhodně se Vás zastanu :).
PS: Pracoval jste někdy s Time Machine nebo jen diskutujete o něčem, co neznáte? (to není impertinence, fakt mě to zajímá).
-
Ne, s Time Machine jsem nedelal. Sice se mi tu uz par tydnu vali jeden MacBook Pro, ale napred musim zjistit, jestli se mi podari dokopat Apple k tomu, aby zadara opravili vyrobni vadu (aususovy nVidia chip).
Kdyz Time Machine tak dobre znate, mohl byste mi napsat, cim je tak uzasne, aby se to nedalo nahradit pomoci skriptem s rdiff-backupem a asi par dalsich veci v cronu?
-
Olaf (neregistrovaný)
Že by se nedalo nahradit (napodobit), to bych se zase neodvážil tvrdit. Trochu práce by Vám to ale dalo. To hlavní, že někdo vymyslel, jak se to má chovat, už ale udělal někdo jiný :)
Silnou stránkou a zároveň slabinou (pro tzv. zkušené uživatele) je jednoduchost uživatelského rozhraní - na Time Machine toho moc nenastavíte. Díky tomu se na tom taky nedá moc zkazit, ale někomu to nemusí vyhovovat. Ale pro spoustu (troufnu si tvrdit, že většinu) uživatelů je to vyhovující. Zálohují alespoň nějak, což je lepší než nijak :)
Pokusím se Time Machine trochu popsat:
- Nezálohuje se v předem naplánovaný čas, většinou se první záloha provede hodinu po spuštění OS (není to pravidlo, existují výjimky).
- Další zálohy se pak provádí v hodinových intervalech, záloha se dá aktivovat kdykoliv ručně nebo naopak přerušit (na 2 kliky z hlavní lišty).
- Zálohy starší 24 hodin se automaticky mažou, po 24 hodinách zůstane na každý den pouze 1 záloha (ta v pořadí první). Po 4 týdnech se mažou i denní zálohy, zústávají týdenní (ne kalendářní týdny, ale sedmidenní interval) a to až do zaplnění disku. K dispozici tedy máte zálohy: 24 hodin po hodině, 4 týdny po dnu a zbytek po týdnu.
- Pokud není na disku (resp. svazku) místo, mažou se automaticky nejstarší zálohy.
- Standardně se zálohuje celý hard disk (všechny svazky). Různé cache etc. se nezálohují. Pokud něco zálohovat nechcete, přidáte položku do Exclusion listu (drag and drop).
- Externí disky se naopak do Exclusion listu přidají automaticky. Pokud je chcete zálohovat, ze seznamu je vyhodíte.
- Obnovit pak kromě souborů a adresářů můžete např. i mail přímo v rozhraní appl. Mail apod. (i při listování v backupech máte k dispozici náhledy většiny typů dokumentů - fakt užitečná věc, i když za to vlasní Time Machine nemůže :) ).
Při zálohování se používají mimo hard links i tzv. Extended Attributes. Z toho mj. plyne, že při zálohování není rozhodující jméno svazku (tj. ani cesta k namontovanému svazku), určující je UUID svazku.
Malý příklad:
Zálohuji hard disk noteboku a externí disk. Díky hard links je externí disky ve všech zálohách, přestože jsem ho měl připojen naposled před měsícem. Kvůli nedostatku místa jsou odstaněny všechny starší zálohy až na tu poslední. Externí disk v záloze zůstává, přestože byl zálohován před měsícem a já mám k dispozici pouze dnešní zálohu.PS: Tady mě zajímá, jak by se zachoval rdiff-backup. Jak jsem již uvedl, nepracuji s ním (Vy asi ano?), pouze jsem o něm četl (taky nechci rozpoutat diskuzi, co je lepší).
Pokud by Vás zajímalo, jak to vypadá vizuálně, něco je třeba tady - http://support.apple.com/kb/VI29 . Vizuálně je cestování časem docela efektní :)
A to je asi tak všechno :)
-
Tady mate maly uvod: http://www.root.cz/clanky/zaloha-dat-pomoci-rdiff-backup/
V podstate vsechno, co popisujete, by se melo nejak dat vyresit pomoci rdiff-backupu. Problem by byl asi akorat v tom, jak vymazat stare zalohy tak, aby pro dany den zustala prave jedna. Rdiff-backup neumi mazat konkretni zalohu, ale pouze zalohy starsi urciteho data. Pro presne okopirovani Time Machine by museli autori rozsirit moznosti mazani zaloh o mazani konkretniho snapshotu.
Ad PS: rdiff-backup by se nezachoval nijak prekvapive. Asi by logicky vykrikl do /dev/null nebo do logu, ze zalohovany externi disk neni pripojen a tim by skoncil:
jarda@esus:~$ rdiff-backup /home/jarda/bzzzzzzt/ /tmp/test
Fatal Error: Source directory /home/jarda/bzzzzzzt does not existZaloha nepripojeneho externiho disku by pak zustala, kde je. Ostatne nikdo by se asi nepokousel zalohovat nepripojeny disk. To by byla zalezitost nejakeho skriptu, ktery by se mrkl, co ze zalohovacich pozadavku muze byt uskutecneno a podle situace by spustil patricne akce. A BTW, ten externi disk by asi stejne byl zalohovan do extra adresare, aby nevznikal neprehledny bordel.
BTW, nejsem si jist, jak dalece dobre je zalohovat soubory, ktere mohou byt v dobe zalohy otevrene. Osobne se radsi odhlasim, zaloguji se jako root, namontuji externi disk a z mc si odpalim zalohovaci skript. Pochopitelne to nedelam kazdou hodinu, ale mam jistotu, ze kazdy soubor je nalezite zazalohovan.
-
Olaf (neregistrovaný)
Díky za odkaz. Já "znam" rdiff-backup víceméně z odkazovaného článku.
Ani Time Machine se nepokouší zálohovat nepřipojený disk; šlo mi o to, jak se zachová rdiff-backup při odstraňování starých záloh.
Time Machine si vytváří vlastní adresářovou strukturu:
Backups.backupdb/nazev_pocitace/2012-11-15-235926/nazev_svazku1
Backups.backupdb/nazev_pocitace/2012-11-15-235926/nazev_svazku2
atd. Svazků i počítačů může být víc.Backup otevřených souborů se běžně provádí, ale určitě zde jsou jistá úskalí. Time Machine to taky nějak řeší, ale přesný mechanizmus neznám. Řešit to konec konců musí, protože Time Machine provádí backup pouze tehdy, je-li uživatel přihlášen! (to je dost podstatná věc, kterou jsem předtím neuvedl, platí pro 10.5 resp. 10.6, u lvů si nejsem jistý :) ).
-
sc (neregistrovaný)
Jeste me v tomhle napadlo, z popisu co jsem cetl v predchozich komentarich k Apple,
podle me nez rdiff-backup je alternativnim resenim k Time Machine zalohovaci software amanda: dela inkrementalni zalohy, resi pocet zaloh a spoustu veci co vetsina lidi nikdy nepouzije :-)
http://amanda.zmanda.com/
Problemem amandy je slozitost konfiguracniho souboru (server, klient architektura), coz by vyresil jeden rozumny defaultni, ci klikatko, co by uzivatelovi dovolilo nastavit jen minimum voleb co amanda ma (ktere se shoduji s moznostmi TimeMachine od apple -
ned (neregistrovaný)
:-) Zvláštní je, že tuhle velmi populární technologii nikdo v Linuxu ještě neimplementoval s podobným faktorem spokojenosti uživatelů. A to se netýká jen TM.
Ne, že byste to řekl, ale působí to jako byste (spolu s JardouP) tvrdil: "to je triviální - kdybych chtěl, tak to udělám taky, ale nechci"
-
ned (neregistrovaný)
Jistě. To mě nepřekvapuje, že na to takto odpovídáte. Ale pak, když se to konečně zkopíruje i do linuxu, tak se nejvíc používá Ubuntu|Fedora a spol, OpenOffice a spol., vypaluje se GUI aplikací, místo lynxu se používa FF|Chrome atd. prostě se přebírají všechny ty přístupy z Win a OSX.
Bohužel málokdo má koule na to přiznat si skutečný stav věci a (nejen) proto jdou ty adaptace tak pomalu.
-
Myslim, ze jsem vam dal dobry duvod pro to, aby me Time Machine na Linuxu moc nezajimala.
Lynx se dnes na web uz moc pouzit neda. Dnes je to samy Javascript a kdo vi co a s Lynxem se dnes musete vetsinou jit akorat klouzat.
A nejedna se ani tak moc o prebirani veci z Win. Mac mel graficke rozhrani jeste, kdyz Widle zadne nebyly na trhu a leta pred tim, nez Widle zacaly byt jakz takz pouzitelne (NT 4.0). A Xerox ho mel mozna nekdy, kdy Bill Gates kradl strojovy cas a vyvijel ten svuj strasny Basic. A kdyz Engelbart prisel s NLS, tak Gates pomalu jeste tahal kacera.
Takze si odpustte kydy o tom, jak v Linuxu je vse okopirovane. Kopiruji vsichni od vsech. Rika se tomu inspirace, vysledkem je zlepsovani a pokrok. Ostatne ve Widlich muzete videt radu veci oprasknutych z Linuxu.
Kdyz MS nemel nic lepsiho, nez primitivni GUI Widli XP, ktere je v podstate premalovanym GUI W 98 minus nekolik bugu, byl Linux jiz znacne stabilni a bezelo na nem treba dobre pouzitelne a docela pekne KDE 3.X. Microsoftu trvalo nejakych 5 let, nez prisel s novym GUI a nejsem si jisty, jestli se jednalo o krok spravnym smerem. A nedlouho predtim zacal Apple s OS X, protoze s jejich padavym systemem, ktery byl jen cimsi na zpusob lepsich Widli, se nedalo asi nic jineho delat.
Ovsem lide, jako vy, vzdy reknou akorat, ze v Linuxu je vse okopirovane, pricemz se nenamahaji overit si fakta. Coz se tyka i zmineneho Firefoxu. Zjistete si treba, kdy umel FF (Mozilla) treba taby a kdy je umel IE. A kdy je umela Opera. A kdy se to poprve vubec objevilo (ano, v roce 1988 v Gosling Emacsu). Nebo kdy IE zacal byt jakz takz pouzitelnym (ne, verze 6 to nebyla).
-
ned (neregistrovaný)
Ale my se nebavíme o vás, ale o prostředí. Já taky netvrdím, jestli TM používám nebo ne.
Drtivá většina mainstreamových technologií v Linux je zkopírovaná. To neschováte za taby ve FF (divím se, že jste se zastavi v r. 88 a nešel dál do historie). Ano dělají to všichni, ale rozdíl je v tom, jak moc dobře se to povede. Nikoli co do identity, ale co do použitelnosti. Nechápu, proč se za to stydíte, když na tom Linux staví od samého začátku. Pravdou je, že těch, co vypadají a fungují lépe než originál, moc není.
Když se vrátím zpět k tomu zálohování, tak bych řekl, že uživatelů, kteří zálohují svůj Mac, je (i v %) několikanásobně víc než než uživatelů Linuxu.
-
Ano, my se nebavime o mne. Ale problem se zalohovanim otevrenych souboru se vztahuje na kazdeho.
Mozna, ze je v Linuxu kde co zkopirovane. Ale v dobe, kdy se objevil Linux, se jaksi jiz nealo zacit delat na zelene louce. To bylo mozne v sedesatych letech. Dnes by to bylo podobne, jako byste se rozhodl, ze vymyslite auto a udelate to jinak, nez ostatni. Tedy aby nemelo 4 kola, volant, motor, prevodovku...
Jak jinak byste asi chtel GUI delat, nez tak nejak, jako to delaji jini???
Co se tyce tabu, tak starsi vyskyt, nez v r. 88 mi neni znam. Pokud znate, muzete se pochlubit a dodelejte to na Wikipedii.
Co se tyce % useru, kteri zalohuji, tak na rozdil od vas si nejsem jisty. Linux totiz casto pouzivaji lide, kteri o pocitacich neco vedi a je jim dobre znamo, co vse se muze podelat. Je jim tedy naprosto jasne, ze zalohovani neni spatny napad. Oproti tomu vetsina uzivatelu Widli a Macu jsou BFU a BFU k zalohovani hned tak neco nedonuti. Myslim, ze muzeme rici pouze to, ze je pravdepodobne, ze useri Macu, kteri zalohuji, maji casto k dispozici aktualnejsi zalohu nez jakou maji useri Widli a Linuxu, kteri zalohuji. Pokud jim tedy nevznikne problem tim, ze byl zalohovan otevreny soubor a vysledkem je kdo vi, co.
-
ned (neregistrovaný)
Jak jinak byste asi chtel GUI delat, nez tak nejak, jako to delaji jini???
Tak právě GUI k TM je dost unikátní.
Neznám ani jednoho uživatele Linuxu včetně různých vývojářů, commiterů apod., kteří by svůj počátač denně zálohovali. Na druhou stranu znám řadu uživatelů OS X (vy byste je nazval BFU), kteří zálohují každou hodinu. Právě díky jednoduchosti a funkčnosti TM. A to je ten výsledek pod čarou.
-
Sten (neregistrovaný)
To bude tím, že linuxoví uživatelé nejsou zvyklí být spokojení s nějakou vlastností hlavně proto, že PR oddělení jejich distribuce prohlásilo, že by měli být spokojení. I když, najdou se i tací :-)
Jinak jediný faktický rozdíl mezi TM a LVM snapshoty je to, že TM má hezké GUI pro tvorbu těch záloh. Všechno ostatní (včetně hledání v mejlech) funguje třeba v KDE prakticky totožně.
-
ned (neregistrovaný)
Jsem si celkem jistej, že v diskusích padlo na dotaz nejlepší distribuce Linuxu daleko víc do prsou se bijících příspěvků než všech reklamních spotů, co kdy Apple odvysílal včetně product placementu. Dokonce si to místy nezadá ani s politickou totalitní propagandou :-)
Faktický rozdíl je ve workflow a tedy efektivitě a tedy produktivitě. Nic takového v Linuxu bohužel není, ale možná jednou bude.
-
Podle popisu na wiki je to kombinace cronu a rsyncu s klikacím grafickým frontendem, takže s něčím takovým pracovala ve světě Linuxu/Unixu spousta lidí.
Zrovna nedávno jsem si kvůli zrychlení kompilace přesunul projekt do ramdisku. A právě kombinací cronu a rsyncu si to každých 15 minut skriptem sychruju na disk. Oni to mají s klikátkem a po hodině. Heuréka ! -
Clock (neregistrovaný)
Vnimam toto jako urednickou zvuli. Dle meho nazoru na toto s vysokou pravdepodobnosti existuje prior art. Vnimam to jako neopravneny zasah do prav mensich uzivatelu a vyvojaru, kteri nemaji na to, platit si armadu pravniku, kteri se za ne budou kydat tunami tech nejednoznacnych a z hlediska citelnosti nanejvys neprijemnych sracek (dle meho nazoru) kterym se rika zakony.
Dle meho nazoru, napsat v dnesni dobe kdokoliv jiny nez pravnik dokumenty zpusobem jake jsou psane zakony, tak leti.
Dle meho nazoru tento moloch uredni zvule by potreboval kopnout radne okovanou botou do riti, trochu provetrat a napasovat na fakt, ze pocitadlo stoleti se uz zase o jednotku posunulo.
-
pantaril (neregistrovaný)
Bohuzel "circular transportation facilitation device" uz si nekdo patentoval: http://www.newscientist.com/article/dn965-wheel-patented-in-australia.html
