USB Implementers Forum (USB-IF) spustilo program autentizace USB-C zařízení, kabelů a nabíječek. Hned při připojení dojde k ověření, což by mělo zabránit použití například nevyhovujících nabíječek nebo speciálního škodlivého USB hardware. USB-IF vybralo firmu DigiCert pro PKI (Public Key Infrastructure) s délkou 128 bit.
(zdroj: slashdot)
Tohle už dávno dělali velcí výrobci notebooků. V mnoha nabíječkách sedí malý mcu, který se přes I2C domluví (autentizuje) s notebookem jestli je OK nabíjet a jakým proudem. Typicky Dell a HP. Ano, je pravda, že to nebylo nic šifrovaného, ale princip je podobný.
Bože, já si chci nabít mobil nabíječkou jiného mobilu, nabíječkou power banky, jakýmkoliv kablem z usb zdířky na noťasu, na prodlužce, v autě, z budíku... A pokud mi dementní mobil bude řvát, že mám neautorizovaný kabel tak takový mobil asi zahodim...
Proč doprčic vymejšleli vubec ten usbc bazmek? Že sou lidi blbý a neumej kabel zastrčit správně?
Kam ten svět spěje...
to je ale piiiiiip.
jak se vlastne autentizuje kabel? bude na nem QR kod ktery musim ukazat do webkamery pocitace? nebo kabel uz neni pouhy kabel?
to o kabelu je napsane i ve zdroji, dohledal jsem:
https://www.usb.org/sites/default/files/2019-01/USB-IF_USB%20Type-C%20Authentication%20Program%20Press%20Release_FINAL_20181227.pdf
Kolegové, zamyslete se ale nad tím, že jsme se do takového stavu dostali sami. Máme přeochranářskou legislativu. Zákazník může až nesmyslně mnoho a dodavatel nemůže skoro nic. Zboží si zákazník chodí prohlídnout do kamenného krámu, ale objedná z nejlevnějšího e-shopu. Zboží rozbalí, vrátí a dodavatel se ještě musí dohadovat, jestli smí naúčtovat stokorunu za přebalení zboží a přípravu k dalšímu prodeji. Záruku máme danou zákonem na dva roky i u zboží, u kterého je jasné, že tak dlouho nemůže vydržet. Není možné smluvit si jiné podmínky.
Je také zcela jasné, že výrobce nebude chtít řešit záruční vady při použití cizího příslušenství. To by musel do záruční opravy přijímat nejen svůj výrobek, ale i to cizí příslušenství, aby mohl posoudit, kde vznikla vada. Mít svoje reklamační oddělení, techniky, vyškolené na své výrobky stojí určité peníze. Mít techniky, kteří dokáží analyzovat i cizí výrobky už stojí víc peněz (které díky regulacím výrobce nemá).
Na tyto situace ale zákon pamatuje. Je na zákazníkovi, aby prokázal, že vada je ve výrobku. To se ale lidem nelíbí, protože prokazování je složité, mnohdy by vyžadovalo drahý znalecký posudek, a mnohdy ani posudek nedá jasnou odpověď (znalec nemůže vyjadřovat co si myslí, ale jen to, co viděl a je průkazné).
Za takové situace plně chápu výrobce, že hledají jakýkoliv nový-zatím-legální způsob, jak chránit své zájmy.
Osobně bych byl víc pro uvolnění regulace (řekněme, přibližně, ve smyslu USA), zavedení větší smluvní volnosti (zákazník si sám vybere, jestli chce zboží levné s tříměsíční zárukou, nebo si za záruku či další služby připlatí).
Ale jsme v EU, takže výsledkem bude další stupeň regulace, další nařízení, co výrobci "nesmí" dělat, namísto toho, aby se podmínky víc uvolnily a právo bylo víc přirozené.
Vidite, resite uplne jine problemy nez ja. Ja napriklad hledim na ochranu zivotniho prostredi, a kazdy krok, ktery donuti vyrobce vyrabet min "jednorazovych" smejdu, vitam. Takze ja bych se 2lete zaruky nevzdaval ani za nic.
Naopak by se mi libilo neco ve smyslu danovych ulev, pokud firma dava dobrovolne delsi zaruku nez je v danem oboru zvykem.
Vidite, resite uplne jine problemy nez ja. Ja napriklad hledim na ochranu zivotniho prostredi, a kazdy krok, ktery donuti vyrobce vyrabet min "jednorazovych" smejdu, vitam. Takze ja bych se 2lete zaruky nevzdaval ani za nic.
Jenže to se nemá řešit přes záruky, ale přes daně a poplatky - aby spotřebitel dobře vybíral a zakoupené zboží si chránil. Mám děti na základní škole. Každý tam má chytrý mobilní telefon, který jim v lepším případě vydrž dva roky. Většinou tak rok. Záruční doba to nevyřeší.
Kdysi platila povinnost výrobců držet X let náhradní díly na výrobky. Upustilo se od toho, protože to prodražovalo výrobky a brzdilo vývoj. Zodpovědný výrobce měl drahé výrobky a uměl provádět servis. Nezodpovědný si založil s. r. o., dovezl paletu zboží z Číny, a kdyby náhodou servis nevyšel, no tak holt společnost skončila v úpadku.
To mi prostě nevymluvíte, že regulace ve skutečnosti fungují bídně. Regulace problém posunují trochu jinam (třeba na druhou smluvní stranu, nebo i do jiné země), ale ve skutečnosti je ten problém větší, než byl původně.
Když už jsme u ekologie, mě neskutečně sere naše evropské (i americké) pokrytectví. Průmysl máme prakticky zničený, protože se už nedá za rozumnou cenu nic vyrobit. Proto kupujeme zboží ze vzdálených zemí, kde se na ekologii nehledí. Myslíme si, že Zemi chráníme, ale prdlajs. Ty samé zplodiny jsou vypuštěny někde v Číně (takže to nevidíme) a ještě navíc to zboží putuje přes půl zeměkoule na lodi, která spálí tuny mazutu (opět, mimo zrak lidí).
Jedna věc je globální pohled, tam máš pravdu. Je jedno zda smrdíme tady nebo v Číně.
Druhý, neméně důležitý, je pohled lokální. Tady chceme mít čisté řeky, vzduch, lesy. Čína je daleko, tam se po práci nebo o víkendu projít nepůjdu, ani tam nebudu lovit ryby nebo pěstovat zeleninu.
Druhý, neméně důležitý, je pohled lokální. Tady chceme mít čisté řeky, vzduch, lesy. Čína je daleko, tam se po práci nebo o víkendu projít nepůjdu, ani tam nebudu lovit ryby nebo pěstovat zeleninu.
Pak ale nejsem ekologicky smýšlející, ale pouhý pokrytec. Váš pohled by snad platil ve chvíli, kdybychom z té, ku příkladu, Číny, nedováželi zboží. Kdyby to byl jejich vnitřní koloběh, ekonomika a jejich rozhodnutí. Pak můžeme říct, že Evropa se chová zodpovědně, Čína nezodpovědně. Jenže my toužíme po levném zboží z takových zemí - v tu chvíli jsme spolupachatelé.
Mně vadí i to, že bych své děti do práce neposlal, ale obouvám si a oblékám si a užívám denně věci, které skoro s jistotou méně šťastné dítě "smělo vyrobit", aby jejich rodina neumřela hlady. Od dalšího stupně řetězce (od majitele manufaktury, továrny, ..), přes distributory a řetězce už nikdo takovou nouzí netrpí, je přenesená prostě na toho nejslabšího.
Není na tom pokryteckého vůbec nic. Jsou to prostě dvě odlišné věci - globální stav prostředí a stav prostředí v mém okolí. Neexistuje důvod odmítat zlepšení prostředí v mém okolí jen proto, že z globálního hlediska to význam nemá. Na můj život má lokální situace mnohonásobně větší vliv.
A pokud bych něco přál Číňanům, tak je to revoluce. A k tomu jim drobná zlepšení nepomohou, spíš naopak.
Cina neni afrika. Cinani uz jsou drazsi nez cesi protoze jsme takovi hlupaci ze se nechame dostat do blazince za par drobnych.
Ano. V cine delaji montaz delaji montaze/siti treba 15ti lete deti.Ale za pomerne slusne penize na jejich pomery aby na vesnici neumirali hlady tak se stehuji do velkych aglomeraci. Nehlede na to ze maji vskutku funkcni vlakovou dopravu. U nas ma 15ti lete decko ktere se ocitne na vlastnich nohou moznost delat tak akorat burgery nebo na tridicce odpadu a to jen ve velkych mestech. Takze dela na cerno a na ruku a od mafianu ani nic treba nedostane. Ty lidi jsou vychovavani k tomu ze kdyz nebudou makat tak nic nedostanou (ani mao se o ne nepostara). Treba pucovat boty na ulici to je jedno.
To za jakych podminek uz je veci toho ktereho vyrobce. A nedelejte si iluze o cesku. Segra z prace na lince kde se vyrabely pasy mela zcela rozezrane ruce. Jen kvuli ignoranci zamestnavatele a strachu zamestnancu aby je nevyhodili z prace to nikdo neudal hygiene. To same se deje u nas treba v tiskarnach, tovarnach, zamestnanci nedostavaji ochranne pomucky a cuchaji karcinogenni smrady. A to jsme v cesku. V cine se to akorat mnohem lepe schova a je tam nizka cena lidskeho zivota. Pri soucasne konkurenci na cinskem trhu prace v prumyslovych zonach si i nevzdelany delnik muze vybirat.
Zrovna u toho oblečení si už dnes můžete vybrat. Bohužel u elektroniky jsem to ještě neviděl, ale existuje pár značek, které se opravdu starají o to aby nemusely 15-lete děcka makat a pokud jo, tak za to dostaly pořádně zaplaceno (záleží na tom jak mají postavené podmínky), nebo vyrábějí jen lokálně, atd. Samozřejmě tohle se pak promítá i v ceně, která je mnohdy 10-1000x vyšší, než generické "made in China".
Přesně tak. Velká část sajrajtu, co se vypustí ve Vegas zůstane ve Vegas. Ostatně stačí mrknout na údaje o znečištění ovzduší na různých místech a zjistíš, že se setsakra liší.
Některé věci (CO2) pochopitelně působí i globálně.
Ono je to s tou dvouletou zarukou bohuzel slozitejsi. Videl jsem nemalo pripadu ruzne levne elektroniky, kterou bych bez mrknuti oka povazoval za odpad uz v okamziku, kdy to jelo po vyrobni lince. Porad se bohuzel asi casto vyplati takovy smejd dovazet a prodavat a pocitat s tim, ze cast marze se vyuzije na naklady spojene s ne zrovna malym poctem reklamaci. Zbytek zakazniku bude dane zbozi pouzivat jen sporadicky, takze to mozna i ty dva roky prezije, a nebo nad tim kvuli cene jen mavne rukou a vyhodi to.
Pritom nekdy by stacilo provest jen drobne upravy a to zbozi by se dalo aspon trochu rozumne pouzivat, casto jsou to jen drobnosti vznikle prehnanym setrenim nebo (zamerne?) spatnym navrhem a da se to treba celkem snadno opravit, ovsem cas kvalifikovanych lidi je na opravy takovych veci prilis drahy.
To je pravda, u hodně levných věcí většina lidí záruku neřeší. Ale kdyby ta dvouletá záruka nebyla, bude to ještě horší, hlavně u těch dražších věcí. Zrovna teď hledám účet od čelovky za tři stovky, i to rád půjdu reklamovat. Nějakou blbost za dvacku bych asi reklamovat nešel.
Nijak jsem nechtel zpochybnovat prinos 2lete zaruky, jestli to tak vyznelo, spis jsem jen chtel rict, ze bohuzel i presto se vyrabi obrovske spousty veci, ktere jsou neskutecne smejdy a v podstate vytvari neskutecne mnozstvi uplne zbytecneho odpadu, v porovnani s hypotetickou situaci, kdy by byly vyrobene aspon trochu kvalitne.
Které zboží nemůže vydržet dva roky a zároveň na něj platí dvouletá záruka? ... Elektronika by se dvěma lety neměla mít sebemenší problém. A pokud ano, bylo by lépe takový šmejd vůbec nevyrábět, generuje to moc odpadu.
Podívejte se kolem sebe, jak lidi vyžadují neustálý vývoj. Mobilní telefony jsou hezký příklad. I kdyby dva roky vydržel, tak velká část spotřebitelů během dvou let "začne >>potřebovat<<" lepší fotoaparát, rychlejší data, víc paměti (protože programy jsou rozežranější), ... Na starý telefon nesežene nové pouzdro, protože výrobce pouzder vyrobí jednu sérii na začátku, další série se mu už nevyplatí kvůli složité logistice a kvůli tomu, že na starý telefon už lidé nechtějí platit tolik za příslušenství, jako když ho kupovali nový...
Auta vypouštějí čím dál čistší vzduch z výfuku, ale za cenu neskutečně složitých agregátů. Ty se vyrábějí náročnými procesy a jakákoliv oprava je drahá. Ale nemáme na výběr, čím dál víc měst na Západě zakazuje vjezd autům, které v ČR ještě považujeme za zánovní. Takže auto vyhodíme a koupíme "čistší". Inu, ekologický postup.
U dvouleté záruky je z mého pohledu nešťastné to, že se dodavatelé začali z principu prát se zákazníkem. A zákazníci z principu berou reklamaci jako možnost pořídit si zadarmo něco nového.
Nedokážete u řešení záruk odlišit typ používání. Když si koupíte domácí mixér, nebo fén na vlasy, tak nikdy nemůže vydržet (ani k tomu není určen) provoz v restauraci či kadeřnictví. Takže do posuzování záruky nám vklouzává ještě termín "obvyklý účel, obvyklé užití". Kdo to odnese? Opět zákazník, protože na něm je důkazní břemeno.
Dvouletá záruka opravdu něco přinesla, ale také napáchala hodně škod.
Když se podívám do e-shopů, tak dnes umějí prodávat prodloužené záruky za rozumné poplatky - a to je podle mě správná cesta.
A zákazníci z principu berou reklamaci jako možnost pořídit si zadarmo něco nového.
On jim ten vadný výrobek dal někdo zadarmo? Aha, asi ne, co... Jinak nevím, o co se dodavatelé "z principu" perou. S platností NOZ si výrazně polepšili, po výměně rozbitého zmetku za jiný již neběží nová dvouletá záruční doba, ale pouze se pokračuje v té stávající.
S platností NOZ si výrazně polepšili, po výměně rozbitého zmetku za jiný již neběží nová dvouletá záruční doba, ale pouze se pokračuje v té stávající.
Jsou tři možnosti:
a) opravou se záruční doba prodlužuje o dobu, co byl výrobek v opravě (resp. prokazatelně nefunkční, tj. i na cestě do opravy apod.),
b) pokud nastaly důvody pro odstoupení od smlouvy, pak si může zákazník koupit ten samý výrobek (a běží nová záruční doba) - to je např. případ nedodržení lhůty pro opravu, opakované vady, ...,
c) pokud nenastaly důvody pro odstoupení od smlouvy, může dodavatel vyměnit kus za nový, ale záruka běží původní.
Ve starém OZ to bylo formulováno jinak strukturovaně, ale platilo totéž. Záruka se výměnou (případ ad c)) neprodlužovala ani dřív.
Ve starém OZ to bylo formulováno jinak strukturovaně, ale platilo totéž. . Záruka se výměnou (případ ad c)) neprodlužovala ani dřív.
OMG. § 627 odst. 2 starého ObčZ (40/1964):
Dojde-li k výměně, začne běžet záruční doba znovu od převzetí nové věci. Totéž platí, dojde-li k výměně součástky, na kterou byla poskytnuta záruka.
Stručně: Neblábol!
To tedy budu blábolit. Za starého OZ bylo na prodejci, aby určil způsob vyřizení záruky. Mohl od smlouvy odstoupit (vrátit peníze) a v tu chvíli bylo jen na zákazníkovi, jestli si věc pořídí znovu.
V novém OZ je preference vyřízení reklamce na zákazníkovi. Proto musel začít platit formálně odlišný, ale fakticky stejný režim, jako ve starém OZ.
Nepamatuji si před 2014 prodejce, který by vyměnil zboží za nové. Všichni bez výjimky odstupovovali od kupní smlouvy ze své vlastní vůle, nebo vyměnili podstatnou součást přístroje v rámci opravy.
Podívejte se kolem sebe, jak lidi vyžadují neustálý vývoj. Mobilní telefony jsou hezký příklad. I kdyby dva roky vydržel, tak velká část spotřebitelů během dvou let "začne >>potřebovat<<" lepší fotoaparát, rychlejší data, víc paměti (protože programy jsou rozežranější), ... Na starý telefon nesežene nové pouzdro, protože výrobce pouzder vyrobí jednu sérii na začátku, další série se mu už nevyplatí kvůli složité logistice a kvůli tomu, že na starý telefon už lidé nechtějí platit tolik za příslušenství, jako když ho kupovali nový...
Můj mobil na podzim oslavil dva roky a popisované problémy nepozoruji. Velmi nerad bych ho ztratil, protože bych nový nechtěl - dnes jsou na trhu samá pádla. Přítelkyně nadávno dostala mobil nový, nějaký levnější Samsung (za stejné peníze jako to moje Xiaomi -cca 5000 kč) a je mnohem horší než můj tefeon, se kterým jsem stále spokojen. Není to tedy o stáří telefonu, ale o tom, zda si člověk dobře vybere nebo koupí laciný šmejd (slovo laciný se nevztahuje k ceně ale ke kvalitě výrobku).
Auta vypouštějí čím dál čistší vzduch z výfuku, ale za cenu neskutečně složitých agregátů. Ty se vyrábějí náročnými procesy a jakákoliv oprava je drahá. Ale nemáme na výběr, čím dál víc měst na Západě zakazuje vjezd autům, které v ČR ještě považujeme za zánovní. Takže auto vyhodíme a koupíme "čistší". Inu, ekologický postup.
A na tom je co špatně? Nechci smrad z aut ve městě, kde žiji. Kam to směřuje? K elektrice, samozřejmě. Už aby to bylo. Pálit na ulici fosilní paliva je nesmysl.
U dvouleté záruky je z mého pohledu nešťastné to, že se dodavatelé začali z principu prát se zákazníkem. A zákazníci z principu berou reklamaci jako možnost pořídit si zadarmo něco nového.
Pokud výrobce/prodejce dodává šmejd, byl by zákazník blbec, aby to nevyužil ve svůj prospěch. Až bude prodejce prodávat kvalitní zboží, vydělá na tom spolu se zákazníkem.
Nedokážete u řešení záruk odlišit typ používání. Když si koupíte domácí mixér, nebo fén na vlasy, tak nikdy nemůže vydržet (ani k tomu není určen) provoz v restauraci či kadeřnictví. Takže do posuzování záruky nám vklouzává ještě termín "obvyklý účel, obvyklé užití". Kdo to odnese? Opět zákazník, protože na něm je důkazní břemeno.
Není na něm žádné břemeno. Nikdy se mi nestalo, abych musel dokazovat způsob použití. Nefunguje, dostanu nový nebo peníze. Kdekoliv kde nakupuji elektroniku to tak funguje. Pravda je, že nevybírám jen a pouze podle ceny, ale klidně koupím o procento dráž u spolehlivého prodejce než nejlevněji u neznámého či dokonce problematického. Navíc nějak nevím, proč by neměl kvalitní mixér nebo fén vydržet profi provoz. Řadu výrobků doma zatížím možná i víc než v profi provozu.
Proč by se měla dovážet z Marsu?
a) v lepším případě se někde vyrobí ekologicky bez smradu (atom, voda, vítr...)
b) v horším případě se vyrobí neekologicky někde, kde nebydlím (a nebydlí tam ani moc jiných lidí, ony se elektrárny obvykle nestaví uprostřed měst a nesmrdí lidem přímo do ložnice).
Sexuální fetiše týkající se kopání do koulí si řeš jinde. Pokud máš chuť čuchat smrad, řeš si to taky jinde než ve městě mezi lidmi. Kdo není blázen, chce dýchat čistý vzduch. I kdyby se elektřina vyráběla nejhorším možným způsobem v hnědouhelné elektrárně, je pořád mnohem menší zlo to udělat mimo město než tuto elektrárnu nahradit distribuovaným pálením ropných produktů přímo mezi lidmi.
A to vůbec nemluvím o tom, že ta elektrárna díky lepší efektivitě a filtraci zplodin může v úhrnu produkovat méně smradu, než ty spalovací auta, které nahradí.
Tohle:
"I kdyby se elektřina vyráběla nejhorším možným způsobem v hnědouhelné elektrárně, je pořád mnohem menší zlo to udělat mimo město než tuto elektrárnu nahradit distribuovaným pálením ropných produktů přímo mezi lidmi.
A to vůbec nemluvím o tom, že ta elektrárna díky lepší efektivitě a filtraci zplodin může v úhrnu produkovat méně smradu, než ty spalovací auta, které nahradí."
je pekne blba argumentace. Protoze na to, aby elektromobil jel, se elektrina musela nejen vyrobit, ale take prenest (ucinnost 80-95%), projit nabijeckou (90-97%), nabit baterky (cca 90-95%), projit menicem (90-97%) a motorem (95-98%) na kola. Coz dava celkovou ucinnost 55-93%. O kolik je vyssi ucinnost generatoru v elektrarne, nez spalovaciho motoru? Nejlepsi paroplynovy cyklus ma lehce pres 60% a bezne spalovaci motory maji cca 33-40% (benzin, diesel). Je pomerne snadne postavit spalovaci auto, kterym se ekologicky vyplati jet ustalenou rychlosti na dalnici v porovnani s elektromobilem nabijenym uhelnou elektrarnou.
Skutecne ekologicke vyhody elektromobilu jsou:
- nizka spotreba pri jizde po meste (rekuperace, zadny volnobeh, lepsi a nikoliv priserne spatna ucinnost pri nizkem zatizeni)
- moznost akumulace a pozdejsiho vyuziti energie z nestabilnich obnovitelnych zdroju, bez ktere ty uhelne elektrarny pojedou stejne v rezimu tocive rezervy (smrdi, ale proud nevyrabi), protoze precerpavacich elektraren neni (a kvuli ekoaktivistum branicim vystavbe asi nikdy nebude) dost
- jednodussi konstrukce auta a z ni plynouci delsi zivotnost (s pripadnou recyklaci akumulatoru) a tim nizsi emise pri vyrobe auta rozpocitane na ujety kilometr
Jako bonus dostanete vyrazne pohodlnejsi ovladani.
Ach ano, jistě, levná energie z Měsíce. Ale měl jsem za to, že už je známo, že ani tady není znečištění zanedbatelné.
PS: Aktuálně mi není znám žádný zdroj, který by byl tak "mocný", aby mohl mít každý káru na elektřinu a zároveň to nehuntovalo prostředí / zdroje / ... někde jinde.
(no, evidentně je postoj "hlavně když se to neděje někde blízko mne" uspokojující)
PPS: Atom nepovažuji za čistý zdroj. (ve smyslu vyrovnání se se "zplodinami")
On je třebas maličko rozdíl, když to místo obsahuje milion lidí na pár čtverečních kilometrech a znečištění je na úrovni země nebo je tam pár lidí na kilometr a buď komín nebo když je to offshore a prudí to rybičky...
Od nejjednodussich k narocnejsim:
Solarni panely (pro vic aut, nebo pro zimni provoz treba na Sahare). Sice dodavaji nepravidelne, ale auto ma akumulator.
Prilivova elektrarna (zrovna u nas pomerne neprakticka).
Mnozivy jaderny reaktor (at uz na 238U, nebo 232Th) - ten spali i transurany a produkuje vyrazne mene jaderneho odpadu na jednotku vyrobene energie. Odpad by navic sel (samozrejme ve vhodnych kontejnerech, ktere ale jiz existuji) pouzivat treba pro vytapeni mest (po par letech v elektrarne muze stravit dalsich par let v teplarne). Par jich uz funguje, nebo fungovalo - ruske BN600, BN800, francouzsky Superfenix (jestli jsem trefil jak se to pise), neco meli myslim i Nemci a na thoriu pracuji v Indii.
Osmoticka elektrarna (zatim experimentalni zarizeni, kde bude otazkou zivotnost membran).
Podkriticky reaktor se spalatorem take spali vetsinu toho, co se dnes povazuje za odpad. https://en.wikipedia.org/wiki/Subcritical_reactor narozdil od mnozivych reaktoru to zatim je experimentalni zarizeni.
Orbitani elektrarna https://en.wikipedia.org/wiki/Space-based_solar_power - na to si jeste nejmene dekadu az dve pockame, ale s uspesnym znovupouzitim Falconu 9 to zacina byt ekonomicky smysluplne. Pokud si zase dame 40 let klidu, jako po pristani na mesici, tak si tady samozrejme muzeme degenerovat mnohem dele, nez dve dekady.
Někdy, snad, možná se dočkáme. K těm solárním panelům, dnes jsem jel okolo jedné takové elektrárny, byla hezky zasněžená, tam by sis auto nenabil. Elektrárna na Sahaře dává smysl, ale. Teď nakupujeme ropu a plyn od ruského a saúdského diktátora, jeden americký diktátor se snaží co to jen jde, abysme to kupovali jen od něho. V budoucnu budeme nakupovat elektřinu o nějakého afrického diktátora. A pochybuju, že to bude levnější než dnešní ropa a plyn.
Ona ale vetsina Sahary neni duna vedle duny a tenhle problem tam nehrozi.
"a) v lepším případě se někde vyrobí ekologicky bez smradu (atom, voda, vítr...)"
Ekologická elektřina je jenom ta nespotřebovaná. Vždycky tam nějaký negativní vliv na okolí je.
- Atom - účinnost přeměny z tepla na elektřinu je do 40%, zbytek je odpadní teplo. Pokud ho rozumně nevyužiješ (jako vyhřívání bazénu v akvaparku v Jaslovských Bohunicích), ohřívá ti okolí. A navíc na chlazení potřebuješ vodu, která ti uniká z chladící věže jako pára - lokální změna koloběhu vody. Ale zatím to vychází ze všech zdrojů nejlíp.
- Voda - no nevím, zatopení nějakýho ekosystému přehradou není zrovna ekologický, změna hladiny spodní vody taky ne a nedávno jsem četl nějakou studii o vymírání lososů, kteří končí v lopatkách turbín. A v případě sucha jsi v pr...
- Vítr - u nás místa, kde by silně a stabilně foukalo, moc nemáme a i tak je tady vliv na přírodu (setkání ptáka s listeb vrtule,...), navíc patří mezi OZE
- Soláry - esteticky dost na houby, metou ptáky, místo pastviny "skleněná louka", navíc patří mezi OZE
- Biomasa - co za den spálíš, roste roky a pokud by se rozšířila, nebylo by v krajině nic jinýho, než energetická biomasa. Smradu z komína a zplodin se nezbavíš, ekologický o není ani náhodou.
- OZE obecně - trpí výpadky na základě denního a ročního cyklu z měn počasí. Někde musí jet jejich záloha s okamžitým náběhem (= roztopený uhelný kotel nebo plynový hořák na minimu) a pro stejný výkon máš elektrárny dvě (nebo třetí jako přečerpávací) - to není ani ekologický, ani ekonomický.
"b) v horším případě se vyrobí neekologicky někde, kde nebydlím (a nebydlí tam ani moc jiných lidí, ony se elektrárny obvykle nestaví uprostřed měst a nesmrdí lidem přímo do ložnice)."
Zeptej se v Mostě, Sokolově, Počeradech,... , co si o tom tvým názoru myslí místní. Zeptej se na Ostravsku na svěží severák z Polska. A pak mudruj.
Navíc dopravit elektriku z "neobydlené oblasti" znamená ztrátu na vedení a poškození místní přírody jinak člověkem nenarušené, pokud ti ta elektrárna nestojí mezi uhelnými doly, který ani fógl nepřeletí.
A eletromobilita má ještě něco, o čem se nemluví - domácnost máš dimenzovanou třeba na 3x20A = cca 15kW. Přidej třeba 25kW špičky na nabíjení elektromobilu a jsi na 40kW, 63A jistič před elektroměrem. Nový vedení na ulici a nová trafačka, přetížený linky VN,... Takže na masový rozšíření elektromobility potřebuješ prakticky novou a íc dimenzovanou přenosovou soustavu.
Navíc auta se ti budou nabíjet hlavně v noci, když majitel spí. A to ti na ty tvoje slavný panely nesvítí, takže - kde budeš tu šťávu brát? Aha?
Za sebe, v momentální situaci bych tlačil hybridy (rekuperace, optimální podmínky pro pracovní bod spalovacího motoru), protože vyšší hustotu energie, než ve fosilních palivech, do baterek zatím dostat neumíme. Co se dopravy týká, přidat reaktor do Dukovan, dva do Temelína, elektrifikovat všechny železnice a TIRáky hodit na koleje. Pak by se vidělo, co dál.
Jako by všechna vznikala z fosilních paliv a mezi ulicí a Marsem nebylo nic...
"palit fosilni paliva na ulici je nesmysli"
a kde kefalin je budes palit? v severnich cechach budes palit plyn a uhli, mistnim zamrdas ovzdusi, ale ty ve meste budes mit ciste elektricke auticko nabite spinavou elektrinoi vyrobenou tam, kam nevidis a co nevidm mne prece co?, no nepali!
"Podívejte se kolem sebe, jak lidi vyžadují neustálý vývoj. Mobilní telefony jsou hezký příklad. I kdyby dva roky vydržel, tak velká část spotřebitelů během dvou let "začne >>potřebovat<<" lepší fotoaparát, rychlejší data, víc paměti (protože programy jsou rozežranější), ... Na starý telefon nesežene nové pouzdro, protože výrobce pouzder vyrobí jednu sérii na začátku, další série se mu už nevyplatí kvůli složité logistice a kvůli tomu, že na starý telefon už lidé nechtějí platit tolik za příslušenství, jako když ho kupovali nový..."
Ja jdu pro novy telefon, jakmile stary prestane fungovat a pokud mi vyhovuje, tak idealne ten samy, abych mel za 2 hodiny od zapnuti sesynchronizovan veskery obsah.
"Nedokážete u řešení záruk odlišit typ používání. Když si koupíte domácí mixér, nebo fén na vlasy, tak nikdy nemůže vydržet (ani k tomu není určen) provoz v restauraci či kadeřnictví. Takže do posuzování záruky nám vklouzává ještě termín "obvyklý účel, obvyklé užití". Kdo to odnese? Opět zákazník, protože na něm je důkazní břemeno."
Obvykle pouzitie tenisiek je, ze ich nosim kazdy den a kady den na ne naslapem napr. 10km. Takze teniska by mala vydrzat asi 730000km pod mojou vahou asi 110kg pri beznom pouzivani na slku, v dazdi aj mraze. Pokial to nedava, tak by mali zacat vyrobcovia makat na kvalite materialov. V oblasti vyroby mixerov a fenov som si nevsimol zasadneho vyvoja za poslednych 20-25 rokov. Preco by sme nemali byt ekologicky a preco by nemohli vydrzat aj podstatne viac v domacom pouziti? Napr.zivotnost 1-2 roky v profesionalnom nasadeni pre kazdy takyto spotrebic a 5-10 rokov v domacom pouziti.
Já než začal jezdit skoro vsude autem chodil do práce pěšky + autobus. Ušel jsem denně minimálně 10km. A tenisky mi nikdy víc jak rok nevydržely, někdy se poroučely i po půlroce.
Měl jsem kolegů, který chodil hodne po horách, nepamatuji si přesně kolik tisíc kilometrů ročně ušel, ale říkal že se mu vyplatí koupit radši nekokikrat boty za 500,- a pak je vyhodit, než si koupit boty za 10000, které mu stejně ty ušlé kilometry nevydržely a s reklamací byl problém...
Ale koukám že diskuse hodně utekla od USB kabelů:)
Teď si ještě odpovězte na druhou část téhle rovnice. Kolik byste byl ochoten za takové tenisky zaplatit a kolik takových lidí je, co by tuhle částku vydali. Potom z toho nějaký výrobce vyhodnotí business case a třeba se dočkáte.
Ale mnohem pravděpodobnější je, že lidi budou jako doteď kupovat laciné sračky a divit se, že to nic nevydrží.
Nechápu, proč je tu už druhý komentář, který se naváží (jen) do Applu. Podobné věci jsem viděl například i u tiskáren HP a Epson (inkoustové kazety s počítadlem, které když napočítá určité množství inkoustu, tak tiskárna odmítne tisknout, totéž pak s „alternativními“ inkousty) nebo mobilních telefonů Siemens (odmítnutí neoriginální baterky).
To určitě ano, ale myslím že to nemůže fungovat tak, že by to uživatele v něčem omezovalo.
Alias pokud mi nepůjde mobil nabít z jiné, než certifikované nabíječky, tak víte co..? Tak si prostě takový krám nekoupím :) [u zákazníků Apple je to trochu jinak... pravda no]
Myslím že toto je myšleno jinak. Např. mobil bude schopen ověřit, že to k čemu jej připojujete je necertifikované a o tom vás následně infromovat, pokud vám to nebude vadit mobilu dovlíte to využívat, pokud ano zařízení odpojíte a připojíte k něčemu jinému...
NDA není k vědění potřeba. Bluetooth i WiFi se autentizují od pradávna. HDMI-HDCP byl šifrovaný tajným klíčem. U Thunderboltu 3 je autentizace zařízení také už dnes realita (a nutnost z bezpečnostního hlediska... DMA přístup k paměti přes PCI-e, mnozí si určitě pamatujete FireWire memory dump).
Autentizace samotná totiž ničemu nevadí, vendor lock-in, uzavřené protokoly a "TiVo-izace" jsou ty problémy.
Takže USC-C se nerozšiřuje tak jak by výrobci chtěli , protože je drahé z pohledu koncového spotřebitele. K nabíjení jim stačí kabel za 2-3$ a né za xx$ . Hezké jsou teoretické možnosti jak tím nabíjí i notebook , jak mají externí grafiku a nebo 4K monitor.... a teď zpět na zem. Pokud se v segmentu mobilních telefonů prodají telefonu za 100$ koupí si majitel k tomu kabely za 30$ a lowend sluchátka s příplatkem za usb-c v hodnotě xx $ ? Zajímá to někoho kdo kupuje notebook za 390$ který mu vydrží deset let ?
Díval jsi se někdy na kabeláž pro HiFisty? TOSlink optika za 20Kč jim nevyhoví, ty jedničky a nuly tam lezou blbě. TOSLink optika musí mít zlacený konektor, opletenou izolaci,... a za stejný kabel (pro digitální optiku) dají pětikilo.
Holt na lidské blbosti se nejlíp vydělává.
A někdo prostě není blbý a ví, že jednička je furt jednička a nezáleží na tom, jestli šla vzduchem, po drátu nebo po optice. Takže v digitální části je to totálně šumák, pokud si nezavlečeš nějaký brum zemní smyčkou (a pak je to spíš o konstrukci zařízení, než o kabelu). Na kvalitu se hraje až v analogové části.
A co se týká kodeku / komprese, tam je to zase jiná otázka, než ten kabel. Porovnal bych to s požadavkem na převoz dat na nějaký fyzickým médiu autem s pomocí kurýra. Když je tam kolona a jede celou cestu 30km/h, je ti jedno, jestli médium vezeš Feldou nebo Ferrrari. Výsledek je úplně stejný (= kabel).
Kodek je zase volba toho média - někdo je bohatý masochista a spokojí se s bednou disket, na který protistramna bude shánět mechaniku a půlka jich nepojede, jiný se spokojí s CD-ROMem a kvůli velikosti to komprimuje, jiný si udělá šifrovanou partition na SDHC kartě, ale se způsobem, jak to médium převezeš, to nesouvisí.
Zmršenou 96kbps MP3 ani kabelem za 10 000€ nezachráníš, PCM 196kbps/48b levným kabelem v digitální části nezhoršíš, furt tam budou ty samý jedničky a nuly v té samé rychlosti. Drahý digitální kabel je prostě jenom takový náboženský fetiš. A nic na tom nezměníš, ani kdyby ses na ptáka stavěl.
A link na nejaky takovy doubleblinded test, kde se to skutecne ukaze s nejakou rozumnou statistickou oporou?
Nebavíme se o hudbě, ale o digitálním přenosu hudby. Neexistuje situace, kdy byste slyšel rozdíl v reprodukci audia z digitálního signálu, který by nebyl viditelný na osciloskopu.
To stejné platí i pro analogový přenos, ale tam je to vidět o něco hůře (časová vs. frekvenční doména).
A nepřesnost přístroje taková, aby to bylo slyšet, ale ne vidět.. to by nebyl osciloskop ale špatný vtip. I základní přístroje mají rozlišení na setiny voltu a mikrosekundy.
Protože dekóduješ a uložíš je závislé na zařízeních na konci kabelu. Pokud je třeba časování odvozeno od přenášeného signálu, strmost hran je jiná (parazitní kapacita) nebo je amplituda na hraně detekce (útlum), tak se to může a nemusí projevit. Osciloskop to jednoznačně ukáže.
Přenos digitálního signálu je totiž taky analogový. Takže "do jednoho konce kabelu pošleš a na druhém dekóduješ" není tak triviální jak by slovo digitální mohlo napovídat.
Stříbro "má" dynamičtější zvuk než měď. Může to zvýraznit určitou ostrost, ale také odstranit zkreslení. Ale stříbro není příčina, jen nerozmazává jako měď... Zkrátka vyžaduje kvalitní přístroje. U dobrého stříbra se rozšíří přenesené pásmo jak do výšek, tak do basů (u špatného jen do výšek).
https://www.hifiroom.cz/kabely/stribro-nebo-med-t10862.html
;-)
Zapomínáte, že na úrovni států nebo mezinárodních komisí i o technických věcech rozhodují i lidé s bakalářským tituly z historie umění , mezinárodní politiky, genderových studií a podobně. Technické problémy často tak nechápou. A že to nejde chápou jen jako že někdo tomu tak nechce nikoliv že tu platí nějaké fyzikální zákony .
A co na to evropské nařízení o jednotných nabíječkách?
Nový mobil musí jít nabít starou nabíječkou, takže pokud se nabíječka ani kabel neautorizuje, tak to je sice úžasné, ale žádný výsledek to mít nebude. Maximálně se nepovede Fast-Charge nebo jinej Úžas-Charge, ale to už mají ohlídané dnes.
Stejné to bude s ostatním smetím. Podvodné zařízení udělá fall-back na USB2 a bude podvádět dál. Zakázat všechna stará USB zařízení by možná (narozdíl od nabíječek) legálně šlo, ale byla by to sebevražda.
Z USB se dá vytáhnout jenom 100 mA, což je k ničemu, a po nějaké té komunikaci 500 mA, což bude pro dnešní mobily taky vcelku málo. K rozpoznání nabíječky, ze které se dá brát co to dá, se používá tuším spojení datových vodičů. Bez datových vodičů nepojede žádné nabíjení protože to není USB kabel. Takové omezení se pochopit dá. Můj rejp byl spíš na originální a funkční USB-C nabíječku, ale od staršího telefonu.
