Barcelona přechází na open source

To zní poměrně realizovatelně, nejdříve si zamést mezi aplikacemi a pak teprve přecházet.

Bude velmi zajímavé, až budou na světě nějaké zkušenosti s tím, jak rychlé a nákladné je přecházet na OSS. Pokud jde o specializované systémy pro město, ty sice mohou být OSS, ale stejně bude jeden dodavatel hegemonem pro danou oblast, a přechod pod jiného vývojáře nebude snadný. Nelze totiž, v tomto případě dávat rovnítko mezi OSS = komunitní vývoj. Ten nastane teprve, pokud se začnou přidávat další města.

Jsem velmi zvědavý na výsledky.

Microsofští fanboyové a placení trollové rádi recitují talking points o mnichovské "katastrofě", ale přitom pomíjí skutečnost, že Mnichov zdaleka není jediný, ani první, a už vůbec ne největší organizace, která nasadila open source na desktopu. Mají snad paradoxně pravdu aspoň v tom, že Mnichov je patrně jediným případem, kde to skončilo špatně.

Ale co takhle třeba francouzská Gendarmerie? Cca. 100000 (slovy: sto tisíc) desktopů s Ubuntu, LibreOffice a Thunderbirdem. Nebo parlamenty různých států EU (mj. opět Francie, nebo Estonsko) i mimo EU, zejména v Africe a Jižní Americe? Univerzity a školy po celém světě? K tomu žádné stranické stanovisko není? Proč, konkrétně, by magistrát v Barceloně měl posílat peníze daňových poplatníků do Redmondu a být vydán na milost a nemilost arbitrárním rozhodnutím firmy, nad kterou nemá žádný vliv a která nemá žádný důvod být vůči jemu loajální?

Kdykoli se tady někdo zmíní o Linuxu na desktopu, strhne se jekot. Prosím, od Applistů se to jaksi normálně očekává, stejně jako od jisté skupiny, která považuje za svatokrádež, že by někdo na svém počítači hodlal používat něco jiného, než vi a maximálně ještě xload. Ale ten tvrdý nástup microsoftích agitátorů během posledních měsíců skoro vypadá, že se někdo nečeho bojí.

Proč, konkrétně, by magistrát v Barceloně měl posílat peníze daňových poplatníků do Redmondu a být vydán na milost a nemilost arbitrárním rozhodnutím firmy, nad kterou nemá žádný vliv a která nemá žádný důvod být vůči jemu loajální?

Toho bych se zrovna nebál. Microsoft má kořeny svého byznysu pevně zarostlé do korporátní sféry a úplně bych se nebál, že udělají nějakým svým rozhodnutím takovou změnu, která by znamela katastrofu. Podobným rizikem u Linuxu může být zase např. opuštění vývoje určité části - a to se také děje, a také to přináší komplikace. Z hlediska správy a návaznosti dává Microsoft solidní bázi - zpětná kompatibilita, active directory, ..., funguje bez nějakých excesů už desítky let. Proti tomu se Linux teprve hledá; tradiční Unixové nástroje už nedostačují, nebo už se nedají stoprocentně používat, a nové ještě nejsou dost zavedené - mám na mysli např. init vs. systemd, X11 vs. Wayland, ...

Peníze za nějakou licenci v celém tom soukolí nehrají velkou roli, náklady na IT v takových oblastech, které diskutujeme, budou vždy obrovské. Je to čistě politický boj těch, kteří o tom rozhodují, a technický apetit těch, kteří chtějí tu, či onu technologii budovat a spravovat.

Mnichov neřekl, že nedokáže Linux dál provozovat. Jen došli k tomu, že náklady jsou srovnatelné s řešením Microsoftu. Tím se zvažování změnilo "pouze" na posouzení, co za stejné peníze dostaneme. Na jedné straně byl svobodný Linux, jehož vítězství by bylo "sympatičtější", na druhé straně Microsoft, kde za vynaložené peníze získá Mnichov určité obecně známe prostředí "tady a hned".

Dále je potřeba zamyslet se nad tím, co Mnichov prohlásil - tedy, že město není softwarový vendor. V Mnichově, aby Linux mohli provozovat, museli zaměstnávat velké množství zaměstnanců. To přináší další komplikace. Jakákoliv práce s lidmi je složitá, stačí výpadky v týmu (fluktuace, nemoci), a projekt se zdržuje a zdržuje.

Jsou jistě příklady, kde Linux na desktopu může být udržitelný a vhodný. Nevím, jestli pořád, ale Česká pošta na něm úspěšně běžela, a myslím, že je to ideální příklad. Nebo celé pokladní systémy řetězců. Bohužel, Vámi i mnou zmiňovaní nepřispívají do OSS nazpět, a pokud chtějí, tak většinou mají návrhy na úpravy, které se hodí právě korporacím, a ty komunita nezpracovává ráda.

Jestli Barcelona vyhlásila, že nejdříve se zaměří na přechod aplikací na OSS, jde na to, podle mě, ze správné strany. Já bych se patrně zaměřoval i na běh hybridního řešení, kde část stanic poběží na Windows, ale postupně se budou vyměňovat za Linux - na pozicích, pro které už budou aplice pro celou agendu hotové.

Kdykoli se tady někdo zmíní o Linuxu na desktopu, strhne se jekot. (...) Ale ten tvrdý nástup microsoftích agitátorů během posledních měsíců skoro vypadá, že se někdo nečeho bojí.

Myslím, že je to jen protireakce. Z řad příznivců Linuxu a OSS často čtete posty, ze kterých, ne vždy, ale opravdu často, vyplývá, že pisatel má počítač na hraní a experimentování, nebo že řešení problémlů je vlastně součást jeho práce. Když chce někdo z laiků pomoci jen nainstalovat distro a narazí na nějaký problém, např. s grafikou, usínáním, myší, spotřebou - od viditelné části respondentů dostane odpovědi ve smyslu "Linux není pro blbce", nebo "dělá na tom komunita, měl bys jí děkovat a ne prudit s blbými dotazy", apod. Nedivím se, že se pak přirozeně najdou ti, kteří mají pocit, že nejlepší reakcí na toto je snažit se je "překřičet". Pochopitelně to nefunguje a hoří jen flejmy.

Microsoft se reálně ničeho nebojí, jeho zaměstnanci už vůbec ne. V té firmě je takový výběr zaměstnanců, a taková firemní kultura, že nic takového tam nenajdete. (Já bych tam pracovat nechtěl, ale mnoho dobrých lidí tam spokojeně pracuje).

Ty sis sám vysadil léky, že?

Nejsem si vůbec jistý, že velké softwarové domy, které by o takové zakázky soutěžily, jsou o moc lepší.

Na co konkrétně? Na to že vezmu Ubuntu nebo jiné distro, nějaký SW z něj vyhází a další přidají, a vymyslí pro to název distra, tak jako v Mnichově? Kolik programátorů je na tohle potřeba?

Náklady na licence MS SW jsou nakonec směšně malé. Co je drahé: aplikace psané na zakázku a jejich podpora+údržba. Všechny ty SW pro plánování městského rozpočtu, evidenci sirotků, evidenci poplatků za psy a stovky dalších aplikací dodávají vždycky místní firmy (často různě napojené na politiky).