Btrfs změní formát dat na disku extent-tree-v2

Jenže jeho data nejsou spolehlivá.

ip -s -h l

A taky zkus ip -br -c a (krátkej a barevnej), mně teda přijde přehlednější než ifconfig.

14. 11. 2021, 09:12 editováno autorem komentáře

Coz je fajn, akorat jeden je linej mezi 5ti unixama co pouziva tohle resit kdyz treba chce zkontrolovat zakladni veci na interface jednim prikazem.

15. 11. 2021, 08:40 editováno autorem komentáře

Nevadí vám, že vám ty základní věci zobrazuje špatně?

Ip adresu,mtu a jestli je link up spatne nezobrazuje. Pocet prenesenych paketu mne az tak moc nezajima resp. pokud pouzivam tento prikaz nepotrebuji presny pocet. Zjistim-li neco vylozene blbe pouziji specificke prikazy toho ktereho OS.
Kdyz nefunguje asset management tak na hruby scan staci.

IP adresu opravdu nezobrazuje špatně, nezobrazuje ji vůbec – pokud se jedná o druhou a další IP adresu na rozhraní.

nezobrazuje ji vůbec – pokud se jedná o druhou a další IP adresu na rozhraní

A pokud náhodou ano, tak ji zobrazuje u vymyšleného rozhraní, které ve skutečnosti neexistuje. A aby bylo zmatení dokonalé, přikaz umožňuje tomuto fiktivnímu rozhraní nastavit i některé parametry - ale ve skutečnosti je nastaví tomu skutečnému.

Pro zajímavost, jak se v takovém případě chová příkaz ipconfig ve Windows? Předpokládám, že asi správně, ale prapůvodní kód z BSD má společný s ifconfig...

@Trident Vasco

Nechci se vlamovat do flame, ale je vážně tak těžké na (free)bsd používat ifconfig, na linuxu ip, na windows ipconfig?

Používám všechny tři, není s tím žádný problém (ve skutečnosti drobná potíž existuje, protože ipconfig používám nejméně a vždy hledám parametry). Stejně se ty systémy (ty unix like) liší v mnoha dalších věcech (třeba použitým firewalem, pokud zůstaneme u sítě), takže těch různých příkazů (nebo různých konceptů) je daleko více.

Filip Jirsák
[ifconfig] Nevadí vám, že vám ty základní věci zobrazuje špatně?
[...] IP adresu opravdu nezobrazuje špatně, nezobrazuje ji vůbec – pokud se jedná o druhou a další IP adresu na rozhraní.

to je ale demagogie, protoze "zakladni vec" ROZHODNE neni mit na 1 ETH vice IP adres ;-)

Což je naprostá blbost, protože u IPv6 to jinak ani nejde.

@klokan

IPv6 take neni zakladni vec ;-)

Koukni do kalendare.

@Ondra Satai Nekola

irelevantni, koukni sem: https://www.google.com/intl/en/ipv6/statistics.html#tab=per-country-ipv6-adoption

v CR je IPV6 na 16%...

navic ifconfig mi zobrazi 3x inet6...

to je ale demagogie, protoze "zakladni vec" ROZHODNE neni mit na 1 ETH vice IP adres ;-)
Předpokládal jsem, že „základní věcí“ jsou myšleny informace, které to zobrazuje. Pokud nějaký nástroj zobrazuje podle vás „základní věc“ správně, ale já z toho výpisu nijak nepoznám, že se ve skutečnosti nejedná o základní věc a tedy zobrazené informace jsou špatně, je to stejně k ničemu.

Navíc jak píšou ostatní, s IPv6 je naprosto běžná věc mít víc IP adres na jednom rozhraní. Což je mimochodem další „úžasná“ věc na linuxovém ifconfig – pro IPv6 funguje jinak než pro IPv4.

Díky za tip, hned si dávám alias ;)

Jsou i jednodušší způsoby, jak přijít o data, než RAID5.

https://www.digistor.com.au/the-latest/Whether-RAID-5-is-still-safe-in-2019/

Z odkazované stránky vyplývá, že RAID1 na dvou 8TB discích v polovině případů nepřežije rebuild.

Proč taková náhodná chyba způsobí selhání rebuildu místo toho, aby se jen přišlo o ten postižený sektor?

Protože to použil jako argument proti RAIDu 5. Tam to také způsobí poškození jenom toho jednoho bloku.

Tieto clanky o tom ako RAID5 nefunguje uz od roku 2009 (vtedy som to myslim zachytil prvy krat) su vsetky zalozene na tzv. bit error rate. A su v podstate vsetky o tom, ze s priemernym BER a rastucou kapacitou diskov je problem ze pri resilveringu ako citas data zo vsetkych diskov je velmi pravdepodobne (hraniciace s istotou) ze aspon jedna taka operacia na nejakom disku zlyha a prides o data.

Inak povedane, podla tej matematiky zalozenej na BER by si mal mat problem precitat 4 kompletne disky dat bez toho aby si nemal aspon jednu chybu citania. A preto resilvering/re­building pola v ktorom odisiel jeden disk statisticky nemoze skoncit uspesne.

Tolko teoria.

Realita je taka, ze tie disky maju realne BER niekde uplne inde.

Napriklad vacsina ludi co pouziva ZFS ma (mala by mat) nastaveny scrub aspon raz mesacne. Pri scrube (ked predpokladame takmer plne disky) sa prakticky precitaju komplet data z komplet vsetkych diskov. Je velmi nezvycajne vidiet jedinu chybu citania a ja osobne som zazil iba jeden taky pripad za niekolko rokov a bol to uplne prvy scrub na tom disku, odvtedy sa nic take nestalo.

Cize napriek tomu ze ta matematika v tom clanku sedi, je postavena na velmi teoretickej hodnote a v praxi by som ten clanok bral s odstupom.

Inak v praxi napriklad pri ZFS, keby aj k takej chybe realne doslo, prisiel som o jeden blok dat v niektorom zo suborov, budem o tom informovany a mozem ho bez problemov obnovit zo zalohy. A samozrejme aj pri RAID5 plati, ze RAID je primarne uptime zalezitost, nie zaloha, je vela sposobov ako mozu odist vsetky disky naraz a tu ti ziadny RAID nepomoze.

K tomu mám jednu praktickú poznámku. Nedávno som vymieňal disky (3 TB -> 8 TB) na RAID-Z1 poli (FreeNAS). Jeden z diskov už hlásil problémy. Systémom vymeniť jeden disk, resilver, scrub, opakovať 4x. Celý proces bežal s prestávkami asi 3 dni a nevyskytla sa ani jedna chyba. Proces dokonca prežil aj výpadok napájania počas resilveringu, po obnovení pokračoval tam, kde prestal.

Podleme, kdo tak nutne potrebuje RAID5, tak si rovnou poridi HW RAID

To píšeš jako kdyby snad HW RAID bylo nějaké lepší řešení, které je pro lidi těžko dostupné kvůli ceně. Ve skutečnosti jediná výhoda je baterková writeback cache, pak už to má jen samé nevýhody oproti třeba normálnímu MD RAIDu (nemožnost připojit disky do libovolného počítače co nemá ten speciální řadič, custom tooling každého výrobce, omezená funkcionalita typu reshape či použití různě velkých disků, proprietární formát ztěžující záchranu dat…)

Nejsem fanouskem HW raidu, ale poznamenal bych, ze mdraid ma podporu pro praci s metadaty cele rady hw raidu, takze je urcita sance, ze disky z hw raidu pripojis i pres sw, kdyz o hw prijdes.

Spis tu podporu znamych hw raid formatu ma DM - Device Mapper, stejne jak se resi fakeraid, tj. vezme se nejaky subslice z ruznych disku, udela nad tim raid-operace a treba to bude ono.

mdraid, tedy MD - multiple device, je na urovni "vedle" hw raidu a pracuje jenom s celymi block devices ve kterych tvori svuj vlastni raid a ma vlastni metadata.

Jak už bylo řečeno, nikoho to nepálí natolik, aby měl zájem to financovat nebo na tom pracovat. Pokud to pro vás má prvořadou důležitost tak začněte kodit nebo podepište šek. Anebo to berte takové jaké to je.

Všimněte si, na co jsem reagoval.

Ale ano, má to v praxi důsledek, ale jak vidno, nenašel se nikdo, komu by to vadilo natolik, že by se s tím snažil něco dělat.