Vlákno názorů k článku
Budeme mít linuxové moduly napsané v Rustu?
od klokan - Linuxové moduly lze psát v Rustu už teď....
-
Linuxové moduly lze psát v Rustu už teď. Upřímně řečeno, jsem velký fanda Rustu, ale tohle mi připadá celkem na nic. Jeden z hlavních přínosů Rustu, tj. prokazatelně bezpečná práce s pamětí, se v tomto případě neprojeví, protože každý modul, ovladač atd. pracuje s datovými strukturami vybudovanými a spravovanými v C v hlavním jádře. A těžko si umím představit, jak využívat další vlastnosti Rustu (traity, polymorfismus, paralelizaci apod) v jaderném kódu, kde veškeré volající funkce opět předpokládají sémantiku C. Lepší je používat Rust tam, kde se jeho výhody naplno projevují.
-
Ondra Satai NekolaZlatý podporovatelNějak se začít musí.
Moduly, pak postupně dál a dál a zvolna (za roky a roky) C omezit na nezbytné minimum. -
Jestli by v takovém případě nebylo lepší začít spíš u soběstačného kódu z centrálního jádra, který toho moc nesdílí se svým okolím. Např. takový plánovač procesů. Ten pracuje se složitými datovými strukturami a algoritmy, kde by Rust jistě znamenal přínos, a přitom by problémů s interoperabilitou bylo nesrovnatelně méně. I když je celkem jisté, že přes Linuse by se tohle nedostalo. Linus se už vyjádřil, že sice nemá nic proti Rustu jako takovému, ale do kernelu nechce zavádět žádné další jazyky.
2. 9. 2019, 09:46 editováno autorem komentáře
-
Ondra Satai NekolaZlatý podporovatel
Máš technicky pravdu, ale to by bylo zase větší riziko do začátku...
-
To je samozřejmě dneska stále jedna z nevýhod Rustu proti C/C++, ale ruku na srdce. Kolik těch architektur Linux DOOPRAVDY podporuje, potažmo v tom smyslu, že se na nich používá v produkci na komerčně relevantním hardware a někdo platí za jejich podporu? To bude amd64, ARM/Aarch64, POWER a perspektivně snad RISC-V. Na těch Rust dneska funguje. Je nutné si uvědomit, že je jen otázkou času, kdy podpora procesorů, jako SPARC, HPPA, m68k a spol. v Linuxu stejně odumře, takže stanovit, že u nových fičur jádra se s nimi už nepočítá by mě celkem nešokovalo.
-
Linux generuje větší obrat, než jakýkoli jiný OS, a jde do něj víc investic, než do kterého jiného SW. Je to samozřejmě eminentně komerční SW. Jeho cíl a smysl je především vyhovovat potřebám současných aplikací, ne obětovat konkurenceschopnost v zájmu jednoduchosti pro hobisty kteří se baví tím, že si někde opatřili vyřazený hardware z 80 let a snaží se ho na něm rozchodit.
-
Mozna ti to porad unika, ale Linux je otevreny SW. Zadny komercni subjekt ho nemuze vzit a naridit co tam ma bejt a co ne. Maximalne muze tlacit na Linuse, ze tam neco chce. To jestli podporuje HW z 80. let nema s komerci nic spolecnyho. To zalezi pouze na tom, jestli se najde nekdo, kdo tam tu podporu bude udrzovat.
-
Vždyť právě o to jde. Nikdo nikdy nikomu nezakáže provozovat Linux na HW z 80. let, ale je to na jednotlivcích, maximálně na malých skupinách které to dělají ze zájmu, zatímco pro Intel, AMD, ARM a IBM je životně důležité, aby Linux jejich systémy podporoval. Je celkem realistické si představit, že lidí ochotných udržovat Linux pro HPPA nebo SPARC bude ubývat (tak jak bude ubývat tohoto hardware ve funkčním stavu), a zároveň tato údržba bude čím dál tím obtížnější, jak komplexnost a nároky jádra narůstají a přirozeně budou dále narůstat. Linux už několikrát ukončil (a opět oživil) podporu pro m68k, postupně opouští podporu pro Itanium, a samozřejmě to tak bude postupně i s dalšími architekturami. Na straně vývojářů je logické a legitimní, že když někdo používá A zadarmo a mnohořádově víc lidí používá B a financuje přitom vývoj, tak se nové projekty budou vyvíjet a testovat prostě pro B a A se zohlední do té míry, do jaké nebude přinášet další komplikace nebo náklady - dál ať si ho podporují třetí strany, pokud jim na něm záleží.
-
"zároveň tato údržba bude čím dál tím obtížnější, jak komplexnost a nároky jádra narůstají a přirozeně budou dále narůstat."
To je dalsi omyl. Linux je ve svy podstate porad velmi jednoduchej a nenarocnej i diky projektu uCLinux, kterej se zameruje na maly zarizeni typu sitovy routery, IP kamery, hudebni prehravace, scannery, ctecky karet atd. To jsou zarizeni s maximalne par MB RAM a par MB Flash, vetsinou nemaj ani MMU a jsou jich miliardy od mnoha ruznejch vyrobcu. Podpora tehle malych architektur v dohledny dobe nikam nezmizi...
Na druhou stranu kdyz se vratime zpatky k Rustu. Nemyslim, si ze je nutny aby vsechny architektury ho podporovali, protoze nektery z nich jsou tak malo vykonny, ze crosskompilace je jedina rozumna moznost jak na ne Linux dostat... -
Pro kód co "za jízdy" pracuje s potenciálně nebezpečnými daty by to jistě mohlo dobré. Ostatně je zajímavé se podívat na politiku Mozilly ohledně nasazování Rustu. Mozilla Rust doporučuje v zásadě ve třech situacích:
1. Tam, kde se pracuje s nekontrolovaným inputem a u C/C++ by hrozily overflow, leaky, injekce apod.
2. Tam, kde přepsání existujícího kódu do Rustu může přinést znatelné zvýšení výkonu díky optimalizaci paměti, paralelizaci atd. jako to bylo u CSS podpory ve Firefoxu.
3. U zbrusu nových projektů
ČLÁNKY DO MAILU