Potíž je, že nabíjecí standardy se docela překotně vyvíjejí a k aktuálnímu telefonu je automaticky dodávaná nabíječka podporující nejrychlejší možné nabíjení. Kdybych použil pět let starou nabíječku z předchozího telefonu, místo půl hodiny budu nabíjet půl dne. Ze stejného důvodu mi nedávají smysl různé zdroje zabudované do zásuvek nebo třeba do kuchyňské linky.
To záleží na intenzitě používání. Já třeba teď s novou Nokií s 11nm Qualcommem a 4000mAh aku nemusím většinou nabíjet častěji než jednou za 2-3 dny. I když mám večer pod 50% stavu, tak stejně většinou nenabíjím, protože mám jistotu, že druhý den večer budu nad 20% hranicí. Takže mi absolutně vůbec nevadí, že Nokia tomuhle kousku dala jen standardní 10W nabíjení.
Jenomže to, že budu nabíjet půl dne je často naopak dobře. Rychlonabíjení baterce opravdu nepomáhá (maximálně tak do šrotu) a v noci je mi úplně jedno jestli se telefon nabije za půl hodiny nebo za pět. Takže si pak stejně musím koupit normální slabou nabíječku a dodanou rychlonabíječku prakticky nepoužívám protože rychlonabíjet reálně potřebuji jen dost zřídka.
Ano, Librem 5 (1,5 GHz zastaralé 4jádro, 3 GB RAM, 32 GB eMMC) za $799 není moc obhajitelná cena, ani pro největší fanoušky opensource. PinePhone má ještě zastaralejší hardware, a to tak moc, že už prakticky ani nemá smysl řešit cenu (žádná není tak nízká, abych se za pár dní v roce 2021 trápil s in-order CPU).
Chceš mi říct, že ten telefon funguje jen na 1.5 Ghz jádru, 3 GB RAM? Software nic? Rád bych Ti připomněl, že třeba vývoj Androidu něco stál. A že to samozřejmě platí zákazníci (sice osobními daty, ale to lidem ve valné většině zatím nedochází). Osobně mi přijde naprosto v pohodě mít telefon za $ 350 (PP stojí $ 200 a je to jen HW bez SW, přičemž Librem 5 je na tom o poznání lépe s výkonem) a $ 450 dát do vývoje Free softwaru - to není tak obrovská suma. Další věc je, že ano, jak říkáš, je to jen pro největší fanoušky, jenže přijde druhá generace telefonů (pokud to Ti fanoušci zacvakají první generaci), která bude o poznání kompetitivnější.
> Chceš mi říct, že ten telefon funguje jen na 1.5 Ghz jádru, 3 GB RAM?
Ano.
Software je minimálně z 95 % hotov někým jiným (základ v podobě Linuxu, otevřené drivery od komunity a binární pro Android od výrobce HW). Část aplikací pro tyto mobily je opět od komunity (např. email klient pro Ubuntu Touch, nebo jak se to dnes jmenuje, je od jednoho člověka).
Jako mně je to jedno - ty si to za tuhle cenu nekoupíš, já taky ne (přesněji, pro mě není problém cena, ale ten tak starý HW, že mi na tom nepojedou webové aplikace - když tedy nebudou fungovat mobilní apps z iOS/Android, např. sociální sítě). Já bych jako programátor aspoň pomohl prací (druhý desktopový mód ve webovém prohlížeči - "emulace desktopu": browser string jako Chrome/Windows, aby např. Messenger nesměřoval na Google Play pro Android app, a LowDPI notebookové rozlišení, aby např. Teams nebyl nepoužitelně zmačkaný - ty apps by se používaly podobně jako remote desktop na PC, tj. posouvání přiblíženého výřezu, ale zvládli byste to lokálně).
> Software je minimálně z 95 % hotov někým jiným ...
> $612M (US) to redevelop the Linux kernel as it existed in 2004
Teď je na čase si uvědomit, že i pokud od-ignorujem user-space, tak i kdyby bylo potřeba 0.05 % vývoje jádra bude, pořád to bude částka přesahující součet všech prodaných Librem 5, PinePhone.
> (základ v podobě Linuxu, otevřené drivery od komunity a binární pro Android od výrobce HW).
Librem 5 ani PinePhone nepoužívá proprietární ovladače, ale jen to co vyvinuli a to co je v mainline jádře.
>Část aplikací pro tyto mobily je opět od komunity (např. email klient pro Ubuntu Touch, nebo jak se to dnes jmenuje, je od jednoho člověka).
Librem 5 v kombinaci s dodávaným PureOS (Debian s úpravami pro telefon) používá prostředí GNOME a na tom se podílí vážně mnoho lidí (čast placených Purismem).
> Jako mně je to jedno - ty si to za tuhle cenu nekoupíš
Předobjednal jsem si ho. Já to osobně beru jako příspěvek na dobrou věc. Na něco, co mi dává smysl (aneb prostě mě dožral Android).
> nepojedou webové aplikace - když tedy nebudou fungovat mobilní apps z iOS/Android, např. sociální sítě
na Libremu bych se nebál, Browser na něm běhá slušně, dokonce mě až překvapilo, že si to někdo docela vychvaloval. Mj. ten nativní GNOME Web bude mít brzy podporu kreslení skrz GPU (až přejdou na GTK 4), takže výkon se ještě zvedne.
1. Proč byste redevelopovali, co už se za ty roky kousek po kousku vytvořilo? To už je lepší napsat něco tenkého odznova (např. Fuchsia).
2. PinePhone podporuje více opensource OS, mezi nimi např. Ubuntu Touch, a ten fungoval právě s binárními drivery z Androidu (aby se v první fázi nemuseli s tímhle zdržovat). Tím samozřejmě nerozporuji, že do budoucna je lepší mít OSS drivery, abychom nebyli locknutí na jednu verzi kernelu.
3. Ano, člověk z PureOS nedávno prezentoval, že tam nově funguje každá app, která má responzivní UI (prý stačí, aby fungovala po zmenšení okna na určité rozměry). O to více je vývoj sdílen s desktopovým Linuxem (a o to méně práce pro Librem a PinePhone - což je dobře, výhoda opensource).
4. Já se nebojím, že tam nepojedou použitelně rychle webové stránky. Problém vidím ve webových aplikacích, z nichž aspoň jednu používá většina lidí (Facebook, Instagram, TikTok, Teams, Skype, ...). Tyto ve web browseru na tak slabém HW pojedou velice mizerně, některé vůbec (a to nehodnotím, že některé blokují použití ve web browseru na mobilu - ale to by obešel můj rozšířený režim zobrazení desktopové verze).
Bohuzial musim suhlasit.
Taketo projekty budu udrziavat pri zivote len nadsenci, ktorym nevadi kopec obmedzeni, nizsi vykon a vyssia cena
Z toho pohladu je na to o dost lepsie Sailfish OS ale mal tiez na male. Zachranila ho v podstate ruska vlada, ktora potrebovala alternativu k iOS/Androidu ak by sa nieco zomlelo.
Sailfish je o dost dalej ako spominane projekty a tiez to nieje pre kazdeho. Limit su Google services, kvoli ktorym nefunguje cast Android aplikacii.
Len skoda, ze nieje sirsi zoznam ofic. podporavnych smarfonov. Spolupraca so Sony vyzerala nadejne.
Technicky vzato - s odřenýma ušima - je PinePhone použitelný projekt. Není to hitparáda, ale Linux nemá takovou rozežranost jako Java/Kotlin, takže ve výsledku je to použitelný telefon. Librem 5 je naprosto dostačující (každopádně v jeho ceně je zahrnut i vývoj SW). Porovnávat výkon hardwaru u první generace telefonů s Androidem je nesmysl, neboť tady jde o to, zda se podaří nastartovat koloběh vývoje (aneb předchozí stav byl - není hardware, nikdo nebude psát software. Není software, nikdo tomu nebude vytvářet hardware. Z tohoto kolečka jsme už naštěstí pryč. Mimochodem Fxtec Pro1x - aktuálně probíhá práce na portování mainline jádra (a základní věci už běží). A tady se bavíme o 8 GB / 256 GB NAND ...
Vtipná historka ze života: Potom co jsme zjistili, že otevírání testovací KDBX s 1000 trvá PinePhonu několik minut, vývojáři mrkli do kódu, zoptimalizovali pár kritických sekcí a najednou načtení 1000 položek trvá několik sekund.
Ničení baterie rychlonabíjením nemá smysl prožívat. Baterie je plus minus projektovaná na životnost telefonu. Ta je omezená fyzickou výdrží, ale i podporou software a souhrnně morálním zastaráváním.
Podle mě je k ničemu to řešit, stejně jako si myslím, že nic nepřinášejí auta "s nesmrtelnými motory"; k čemu je motor, co ujede tři čtvrtě milionu kilometrů, když auto už je polorozpadlá plechovka s bezpečností sto let za opicemi.
Fajn, někdo se umí starat o auto, někdo o telefon, a využít je dlouhé roky. Většiny lidí se to ale netýká.
Dobrý kompromis má za uživatele vyřešit výrobce. Není normální plnit si hlavu podružnostmi a spravovat manuálně ještě i baterku, když máte přece "chytrý" mobil a v 99,9% času to nikdo řešit nechce a ani nepotřebuje.
Výrobci již dnes obyčejně detekují, jestli je potřeba nabíjet rychle nebo můžou nabíjet pomaleji, aspoň co vím. Mají tam nějakou heuristiku, že v noci můžou nabíjet pomalu a pokud uživatel potřebuje nabíjení rychlé, tak znovu vypojí a zapojí nabíječku a mobil to snad nějak pochopí. Taky se to odvíjí od tepla, kdy třeba v některých obalech se mobily nabíjí déle, protože je mikrokontroler kvůli vysoké teplotě brzdí. Možná je to ale celé blbost co tu píšu a je to jenom nějaká vzpomínka typu "někdo někde povídal, že..." Jaký je aktuální skutečný stav si musíte prosím dohledat.
Jsou tu čtyři důvody:
1. sice každý ocení rychlé nabití, ale ne každý ho opravdu potřebuje; každý bude mít na výběr, jestli si vystačí se starší nabíječkou, nebo jestli si zaplatí za komfort rychlého nabíjení,
2. současné standardy jsou už dost daleko na to, aby nabíjení bylo příjemně rychlé, i když nemáte nejnovější standard nabíječky,
3. výrobce přístrojů to donutí, aby podporovali co nejefektivnější nabíjení i se staršími specifikacemi a nesoustředili se jen na vyladění proti dodávané nabíječce,
4. výrobce nabíječek to donutí, aby standardy připravovali s rezervou dopředu, a ne jako nyní, že se dodávají nabíječky "jen tak akorát", aby vystačili k přístroji, ke kterému jsou zabalené
Podle mě je to rozumný krok, který spotřebitele nepoškodí; na překážku budou asi emoce - to, že si bude muset "připlatit" za nabíječku zvlášť. To lidé vnímají hodně negativně, zatímco to, že při dalším nákupu třeba ušetří, už nikdo moc nevnímá.
Stačí, když telefon i nabíječka podporují USB Power Delivery, který nemá novou verzi s každým dalším modelem telefonu a používá se i v noteboocích, které mají poněkud delší životní dráhu. Navíc přes USB-C jde i bez nějakého dohadování protáhnout 1.5 A a možná i 3 A, jen s pasivními součástkami a tenhle standard tu s námi bude dlouho.
Já mám třeba dva roky starou nabíječku od MacBook Pro, která umí PD a nabíjím s ní telefon, notebook, tablet, Switch a power banku. Pak mám druhou nabíječku u postele, do které je připojená bezdrátová nabíječka a tu používám jen na telefon a občasně na tablet. Mám to tak už druhý telefon, tedy nějaké 3 roky. Nabíječka s každým zařízením, co jsem mezitím koupil, šla do šuplíku a časem ji vyhodím. Jsou to většinou nějaké hloupé 5V/1A nabíječky. I k novým telefonům člověk nedostane nic extra. Můj Note 10+ podporuje nabíjení až 45 W, ale v krabici jsem měl 25 W. Kdybych chtěl tu 45 W nabíječku, tak mám najednou dvě. Naštěstí ten telefon podporuje PD, takže to nemusím řešit. Babička nám teď k Vánocům dala nějakou mluvící tužku a co jsem nenašel v krabici, 5V/1A nabíječku :-) Celé to stálo litr, tak co za výkřik techniky v tom asi bude.
Osobně tohle neřeším, před spaním dám telefon na nabíječku, a ráno když mě zbudí ho z nabíječky vyndám, už roky nemám problém a lidem, kteří si dobíjejí pokoutně telefony po hospodách či u známých nebo běhají s vybitou baterií se směju.
Jediná věc je, že do auta jsem si dal rychlonabíječku, protože navigace docela žere, jako klasická nabíječka to utáhne, ale je příjemné po dvou hodinách navigace vylézt z auta a ještě navíc mít plně nabitý telefon...
V případě Xiaomi je to asi i lepší. Jako smartphony mi naprosto vyhovují, ale dodávat k přístroji něco, co umí pouze Quick Charge a nelze to vypnout (což baterie vyloženě milují) je jednoduše úlet. Takže si pak člověk stejně musí koupit normální slabou nabíječku protože rychlonabíjení je někde v noci na nočním stolku naprosto k ničemu a jen zbytečně huntuje baterii.
To je takové urban legend. Dnešním bateriím je nějaké rychlonabíjení šumák. Navíc Xiaomi podle mě nepodporuje nějaké opravdu rychlé nabíjení a minimálně většina modelů přes 27 W nepůjde a k telefonům samotným se bude dodávat 18W nebo podobná nabíječka. To jsou hodnoty, co sotva dostanou 1-2C proud k baterce a to jen na začátku nabíjení. Nic co by ji vadilo.
Opravdu jim to není šumák.Ono totiž záleží, v jakém časovém horizontu se na to díváte. Já si smartphone jen na dva roky opravdu nekupuji. A tak jako tak je to, jak jsem napsal, prostě zbytečné. Dodnes používám starou půlampérovou nabíječku od starého Sony a úplně mi stačí. Přes noc se ten telefon nabije a cokoliv víc potřebuji tak možná co dva měsíce.
Nejsem si jistej ze tohle je spravnej pristup, protoze nabijeni se porad vyviji. Treba letosni model Mi10pro podporuje Quick Charge 4+ (nabijeci prikon az 50W), Mi11 bude zrejme uz podporovat Quick Charge 5 (100W). Kdo ma doma takovou nabijecku? Jenom ten, kdo si prave koupil nekterej top-model, jenze ten si nebude kupovat Mi11.
Vsichni ostatni bud budou pozivat nakou starou 10-20W nabijecku, nebo si pujdou koupit neco od cinana. A pak zbejva jen doufat, ze se to nepretizi a nezacne horet...
Ano, jenže problém je, že třeba konkrétně Xiaomi už dnes dodává nabíječky, které umí pouze Quick Charge a nic jiného. A vypnout ho softwarově narozdíl od BlackBerry nelze. Čili ve výsledku jsem si pak stejně musel pořídit nabíječku slabší protože rychlonabíjet reálně potřebuji jen vzácně a proč bych si měl co dva tři dny úplně zbytečně huntovat baterii rychlonabíjením skutečně netuším.
To je dobře. Je pro mne nepochopitelné, že se nabíječky se zařízením stále dodávají – výrobci se snaží ušetřit na nákladech každý cent, přitom tady cpou spoustě lidí něco, co nepotřebují.
Další na řadě by mohly být kabely. Ještě nedávno měl u sebe skoro každý nový monitor VGA kabel, který pochopitelně každý zahodil a použil HDMI (protože VGA výstup už běžné počítače dávno nemají). A další už mimo obor IT je nářadí hlavně k nábytku. Když si člověk pořídí šest židlí, nepotřebuje přece ke každé zvlášť inbus.
Lidé chtějí přibalenou nabíječku, kabely či inbus z jednoduchého důvodou. Chtějí zakoupenou věc vybalit a zprovoznit, aniž by museli přemýšlet, co ještě potřebují.
S kabely a nabíječkami je a bude hlavním problém v jejich jakosti. Standardy mají spoustu verzí; není HDMI kabel jako HDMI kabel, a není USB-C nabíječka jako USB-C nabíječka. Ani v době koupě lidé nečtou a neumějí rozlišit, co ke svému výrobku potřebují. Přiložené adaptéry, kabely - ty jsou "tak akorát" aby splnily to, co výrobek potřebuje, takže jsou k nepotřebě v budoucnosti, stejně tak většina kabelů, co si lidé koupí v "ekonomické" variantě. Jakmile je příslušenství chvíli v provozu, nikdo už si nevzpomene, jaké parametry to vlastně splňuje - lidé se pak řídí maximálně tvarem konektoru, ze kterého se pozná kulový.
Myslím si taky, že je krok správným směrem nepřibalovat zbytečné krámy k výrobkům, ale chybí zde ještě kultura prodeje, abyste věděl jestli a co potřebujete dokoupit navíc. Aby prodejci uměli rozlišit, co je volitelné minimum a co je volitelné prémiové příslušenství. Spotřebitelé s tím taky budou chvíli bojovat. Bude to veselé, protože poslední dvě dekády výrobci pracovali na tom, aby spotřebitel vše "jedním klikem" zprovoznil a nic mu nechybělo; teď přijde obrat o stoosmdesát stupňů.
A vyhraje ten, který to neudělá.
- zákazník se tím nebude chtít zabývat.
- varianta telefon + nabíječka zvlášť bude výrazně zdražší (opravdu nečekám, že ten telefon bude koncově o 500-1000kč levnější, kolik se koncově prodává kvalitní nabíječka)
- většina lidí si tu nabíječku rovnou raději koupí, než aby následně řešili, že něco nefunguje. Z výrobce, který to bude mít v balení se stane výhodnější volba.
- mnohem více lidí si koupí nebezpečný shit z Ali, protože nemají šanci to rozlišit.
Teď pro to podle mne není dobrá doba - USB-C PD či jak se to jmenuje se teprve prosazuje a máme tu zmatek. Některá zařízení potřebují micro USB, některá používají USB-C, pak tu máme tisíc a jeden nabíjecí protokol výrobce... Až bude mít každý telefon/tablet na trhu USB-C a bude podporovat PD standard, pak můžeme říci nepotřebujete nabíječku, stejně ji už máte doma. Případně si ji dokupte zde (ve variantě základní za pár šušňů - cca 100 - 200Kč, lepší a univerzální pro veškerou spotřební elektroniku). Nerad bych se dostal do situace, že člověk bude mít sice telefon, ale správná nabíječka bude drahá na pořízení - třeba v ceně koupeného telefonu (~500+). Myslete na babičku, co si jde koupit nový telefon.
Takže napřed bych zavedl standard v podobě USB-C nabíječek, tak aby každé nové spotřební el. zařízení toto mělo - telefon, tablet, notebook, případně i monitory, (malá) PC typu NUC, set-top boxy, powerbanky, klidně i aku nářadí, nabíjecí hračky a cokoliv dalšího, kde to má smysl a obvykle se to stejně napájí externím adaptérem... Potom můžeme zavést to, že nebudeme přibalovat nabíječku.
V tomto směru ale stejně osobně nemám jasný názor - nabíječku považuji za základní součást zařízení. Každý výrobce by měl být schopen dodat svoji nabíječku k zakoupenému zboží. Ať už na vyžádání nebo za mírný poplatek, případně výměnou za starou... Aby totiž nevznikaly spory typu „telefon není rozbitý, máte špatnou nabíječku“ a „nabíječka je v pořádku, rozbitý je telefon“ nebo „reklamaci neuznáme, měl jste si koupit naši (předraženou) nabíječku“...
Mi 11 i Galaxy S21 mají USB-C. To, že jiné prodávané mobily mají stále Mini-USB přece není důvod, proč k těmto dávat nabíječku. Samostatně prodávané nabíječky by naopak měly být levnější nebo kvalitnější, protože tam bude větší konkurence.
Kompatibilitu řeší normy a standardy. Na druhém konci přece nabíječku také strkáte do běžné zásuvky a napájíte z běžné rozvodné sítě. Doporučit nabíječku, která dokáže mobil nabíjet plným výkonem, by měl umět prodejce. Aspoň se odliší skuteční prodejci od těch, kteří umí akorát zkopírovat text od distributora a nasadit nejnižší cenu.
Kompatibilitu řeší normy a standardy.
Hlavně Nintendo a to jejich rádoby USB-C které si standarty vycucalo z prstu. Aneb zkuste nabíjet Nintendo switch něčím jiným než Nintendo nabíječkou i když je to USB-C a může vám shořet.
Říkaji tomu USB-C , vypadá to tak ,ale jinak to USB-C není. Taky ta jejich nabíječka stojí 3x tolik.
28. 12. 2020, 16:32 editováno autorem komentáře
Pokud máte na mysli ten incident s neoriginálními docky před cca 2 lety, ono to úplně nebylo o "nabíjení jinou než Nintendo nabíječkou"...
Nintendo Switch (nejen já) běžně dobíjím čímkoliv - ať už powerbankou co umí různé standardy rychlonabíjení či adaptérém k notebooku, co umí PD, a nikdy s tím žádný problém nebyl.
Takže napřed bych zavedl standard v podobě USB-C nabíječek, tak aby každé nové spotřební el. zařízení toto mělo
Standardy se nedají nevynutit. Standardy vznikají a musejí najít podporu, aby je výrobci respektovali. Dokonce ani důležité normy nejsou závazné - ačkoliv je většina výrobců respektuje, protože jejich dodržením jsou z obliga při řešení odpovědnosti. Každý výrobce, třeba elektrozařízení, může problém vyřešit vlastní cestou, pokud prokáže, že dodržel požadavky na bezpečnost. Takže "zavést standard" zní sice hezky, ale je to stejně nereálné, jako "zastavíme imigraci".
Aby totiž nevznikaly spory typu „telefon není rozbitý, máte špatnou nabíječku“ a „nabíječka je v pořádku, rozbitý je telefon“ nebo „reklamaci neuznáme, měl jste si koupit naši (předraženou) nabíječku“...
Přesně to je velký problém. Z pohledu výrobce je mnohem levnější (a tím pádem je i levnější výrobek), když posuzuje věc v přesně daných pracovních podmínkách. Spory o špatné užívání budou častější. Trochu to kompenzuje nová zákonná úprava, kdy důkazní břemeno leží celý první rok na dodavateli (ale o to hůř se bude reklamovat v druhém roce záruky). Ale i to má háček. Dodavatelé se naučili nezákonné "zkratky" - např. mechanické poškození = vina zákazníka. V tom případě už pak nezbude, než to řešit přes ČOI v první instanci, a soudy v dalíších. Není to moc hezká představa.
Koupil jsem si Anker s 4xUSB-A a 1xUSB-C a ukrmím z toho v pohodě laptop (USB-PD), telefon (Lighting), tablet (Lighting), hodinky (magnetická) a sluchátka (microUSB), takže v zásadě bych byl v klidu i u laptopů. Ten nesmysl, kdy každý laptop měl jinak kulatý konektor a trochu jiné napětí je snad už skoro za námi, ne?
Pro všechny, co se čertí, že jim rychlé nabíjení huntuje telefonu:
Můžete zasunout USB-A kabel pomalu (že se nezapojí datové piny) a pak se to nabíjí pomaleji. Vhodné si ověřit USB testerem....
A jak moc baterce škodí rychlonabíjení? Jde na to nějak seriozně odpovědět? Asi hlavni roli hraje teplota, celkový počet cyklů, rozpětí ? Případně jak se to chová u "nabitého konce" ?... Zda to nějak souvistí s přechodem konstantího napětí/konstantního proudu (zjednodušeně: Mohu nabíjet jakým proudem chci, hlavně když nepřekročím 4.2V a teplotu?)
Je třeba dv, akrát nabíjení mezi 25-75% z hlediska životnosti totéž jako 0-100%? Při stejné teplotě, proudu...
Za mě jedna teorie: Možná záleží jen na nabíjecím proudu vyjádřeným v C ... A jak se kapacita baterie zvyšuje, tak se zvyšuje i proud, ale doba nabití zůstává stejná.... něco jako se zrychlováním železničních spojů, letadel
28. 12. 2020, 22:34 editováno autorem komentáře
Doporucujem tuto spickovu prednasku z tohtorocneho OpenAltu ktora objasni vsetko ohladne nabijania cez USB:
https://youtu.be/kkboUGXu7W4